Karel Schwarzenberg
Já jsem sice pro přijetí euro, poněvadž jsme to slíbili, a co se slíbí, se má dodržet.
Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ". (Smlouvy o založení Evropského společenství)
Výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. tohoto článku obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2. Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".
V současné době neexistuje závazné datum přijetí eura. Na ČR se tedy vztahuje závazek přistoupení k hospodářské a měnové unii od podpisu Aktu o podmínkách přistoupení, jelikož není státem, který by si vyjednal výjimku ze vstupu do hospodářské a měnové unie podobně jako Velká Británie a Dánsko.
Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.
Miroslav Kalousek
Tak jsou to stamiliony. (Krizové rezervy státního rozpočtu, pozn.)
V případě povodní nebo obdobné krizové situace může ministerstvo financí čerpat z tzv. Rezerv na řešení krizových situací - což se v rozpočtu (str. 50 kapitola 398) České republiky pro rok 2013 rovná sto miliónům korun. Dále může, po vyčerpání této rezervy, ministerstvo financí čerpat (pdf. str. 3 čl. 6) z tzv. Vládní krizové rezervy (str. 50, kapitola 398), která činí 3,5 miliardy korun.
No, já jsem se držel ústavy, neboť v ústavě stojí, že prezident pověřuje velvyslance. Pan prezident Zeman tvrdil, že je jmenuje. To je veliký rozdíl. A dosavadní ústavní praxe byla, že jmenovala vláda na návrh ministra zahraničí a potom prezident pověřil nebo nepověřil.
Ústava (čl. 63, odst. 1) skutečně nehovoří o jmenování velvyslanců. Prezident podle ní „přijímá vedoucí zastupitelských misí [a] pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.“ Miloš Zeman se navzdory tomu domnívá, že „Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra.“
Stránky Hrad.cz popisují praxi výběru velvyslance následovně: „osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.“ Tento popis dosavadní praxe odpovídá výroku, který proto hodnotíme jako pravdivý.
Spory o velvyslance se mezi ministerstvem zahraničí a prezidentem objevovaly ještě před nástupem Miloše Zemana do úřadu. Právník Jan Kudrna připomíná, že oba předchozí prezidenti využívali své pravomoci „k tomu, aby byla velvyslancem jmenována osoba, o kterou měli zájem.“ Nikdy však neshody o velvyslancích nepřerostly do takových rozměrů jako mezi prezidentem Zemanem a bývalým ministrem Schwarzenbergem.
Pavel Svoboda
No, tak myslím, že není nikdo tady v tomhle tom sále, kdo by si nepřál ušetřit těch cca 200 milionů eur nebo kolik to stojí ročně ta dvě, respektive tři sídla Evropského parlamentu, že jo? Ale přeci to už si Evropský parlament nejméně dvakrát odhlasoval tohle to tady. Ale ano, já o těch dokumentech vím. Bohužel jsou nejméně dva indikáty Evropského soudního dvora, které jasně řekly, že tento princip jednoho sídla ve Štrasburku a jednoho v Bruselu, prostě zatím se nedá změnit. Protože to je něco, co je zakotveno koneckonců i v primárním právu.
Výrok Pavla Svobody hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý. Kolik by se zrušením roztříštěnosti sídel EP ušetřilo ponecháváme mimo ověřování.
Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna například v usnesení z 29. března 2012 (pdf., s. 105).
V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.
Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlametních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (pdf., s. 266), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucembursku a zasedání probíhají také v Bruselu.
Podobný rozsudek (pdf., anglicky) byl vydán i 1. října 1997.
Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (pdf., s. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.
Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušeny či změněny.
Jiří Rusnok
Vláda již rozhodla o zvýšení minimální mzdy k 1. srpnu 2013.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.
Petr Nečas
Výdaje státního rozpočtu jsou někde okolo 1 150 miliard korun.
Celkové výdaje podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 jsou 1 180 767 603 000 Kč (.pdf - str. 1). To znamená, že se jedná o částku o 30 miliard Kč vyšší. V objemu financí, který však činí přes bilion korun, je to zanedbatelný podíl (asi 2,5 %).
Tomáš Chalupa
...říkáme, že bychom se chtěli dostat k oněm kýženým padesáti procentům. Jsou místa v České republice a města, která to už dnes dosahují. Jako třeba Olomouc, která je nad 50%. (v recyklaci - pozn. Demagog.cz)
Výrok ministra Chalupy je hodnocen na základě dohledaných informací o stavu recyklace odpadů v některých městech ČR jako pravdivý.
Co se týká města Olomouc, informaci o stavu recyklace, která je vyjádřena v procentech, přinesl např. server Česká pozice. Z tabulky (.pdf) jasně vyplývá, že padesátiprocentní hranici v recyklaci město překročilo v roce 2011 i v roce minulém.
Dalšími městy, která byla schopna recyklovat téměř 50 % komunálního odpadu jsou Pardubice, Semily a Svitavy (Hnutí DUHA). Obecně však např. tato organizace recyklaci odpadů v České republice kritizuje jako nedostatečnou, zmíněná města dosáhla tohoto stavu sama.
Jan Kohout
Čili odpovědný z hlediska mezinárodního práva k trestání je pouze mezinárodní soudní tribunál.
Nejklíčovější institucí ve vztahu k mezinárodnímu právu trestnímu je v současné době Mezinárodní trestní soud, který byl oficiálně založen 1. července 2002. Stíhání a trestání zločinů spáchaných před tímto datem tedy není v jeho pravomoci, a mohou být na mezinárodní úrovni postihovány zřizováním ad hoc mezinárodních trestních soudů či tribunálů - např. Zvláštní soud pro Sierru Leone. Vznik Mezinárodního trestního soudu rovněž nevylučuje pravomoc Rady bezpečnosti OSN zřizovat v budoucnu další ad hoc tribunály. Mezinárodní trestní soud navazuje na zkušenost s fungováním ad hoc tribunálů, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní tribunál pro Rwandu (1994).
I přesto, že Jan Kohout neuvedl přesný název výše popsané instituce, hodnotíme jeho prohlášení jako pravdivé, neboť skutečně ve své podstatě existuje "monopolista" na poli mezinárodního trestního práva, jehož předchůdci nesou jméno, které ministr zahraničí v demisi ve svém výroku uvedl.
Jan Korytář
My tam máme (na kandidátkách) náčelníka horské služby, bývalého primáře neurochirurgie, starostu malé obce, zakladatelku a ředitelku neziskové organizace. Určitě bych nechtěl zapomenout na jedničku Změny tady v Praze, což je Táňa Fischerová, předsedkyně Klíčového hnutí a bývalá kandidátka na českou prezidentku.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme jako pravdivý, jelikož všechna zmíněná povolání jsou k nalezení na kandidátní listině politického hnutí Změna.
Jiří Pospíšil
A KSČM zkrátka a dobře je nástupnickou politickou stranou KSČ.
V prosinci 1989 mimořádný sjezd KSČ (od r. 1990 KSČS) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. K tomu došlo na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990. KSČM tedy je nástupkyní KSČ.
