Miroslav Kalousek
Nové volby byly vyhlášeny díky tomu, že to stanovisko zaujala TOP 09 a my jsme to stanovisko nezaujali, protože pan prezident jmenoval Rusnokovu vládu, ani proto, že vy jste tu vládu podpořili, my jsme jí zaujali pro to, že náš koaliční partner nebyl schopen zajistit jednotu klubu, jinak všechny ty předcházející kroky by nás nikdy nemohly vést k předčasným volbám.
Postoje TOP 09 se měnily během července a srpna 2013 v tomto sledu:
Bohuslav Sobotka
...pan Mynář slučuje funkci vysokého státního úředníka a lídra jedné z politických stran, a využívá té pozice státního úředníka, která je placen, placena z peněz daňových poplatníků k tomu, aby zviditelňoval svoji politickou stranu.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o současném angažmá Vratislava Mynáře jako pravdivý.
Vratislav Mynář je v současnosti Vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Tento svůj úřednický post, který je samozřejmě placen z veřejných peněz, konkrétně z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, slučuje také s politickou kariérou.
To mu umožňuje skutečně svou stranu zviditelňovat, jak např. ukazují Otázky Václava Moravce (.jpg), kam byl Mynář exkluzivně pozván.
Kancléř bude kandidovat za SPOZ ve Zlínském kraji, kde povede kandidátku strany. Informoval o tom např. server iDnes:
"Zemanův kancléř Vratislav Mynář podle očekávání nakonec kývl na nabídku strany, kterou dříve vedl a povede kandidátku SPOZ povede ve Zlínském kraji, odkud pochází.Mynář několik týdnů řešil, zda se bude ucházet o post poslance. Prezidentští kancléři v Česku dosud vystupovali apoliticky - minimálně v tom významu slova, že ve funkci státního úředníka nikam nekandidovali. To se ale nyní změní. Mynář nejprve získal souhlas prezidenta Miloše Zemana a rozhodl se kandidovat. Tedy pod "podmínkou", že o to předsednictvo SPOZ bude stát. Předseda Zdeněk Štengl vzápětí oznámil, že o Mynáře, který stranu dříve vedl, SPOZ stojí. "Pokusím se udělat vše pro to, aby strana byla ve Zlínském kraji úspěšná," řekl Mynář. V kampani si bude brát neplacené volno."
Michal Hašek
Víte, pak tu máme takové kroky české pravice, která například vyhlašovala stav legislativní nouze v situaci, kdy to nebylo nutné. A to konstatoval Ústavní soud.
Ústavní soud Nálezem ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10) zrušil Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl přijat ve stavu legislativní nouze.
Výrok prvního místopředsedy ČSSD potvrzuje následující citace ze zmíněného Nálezu: "93. Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou."
Ondřej Liška
Je tam (v programu SZ) celá jedna kapitola, která se týká elektronizace a digitalizace veřejné správy a tohle, co jste jmenoval (bylo jmenováno on-line zadávání zakázek a rozklikávací rozpočty - pozn. Demagog.cz), je možná jedno z desíti, patnácti, teď přesně nevím z hlavy, nápadů, návrhů a konkrétních opatření.
V programu Strany Zelených (pdf.) se skutečně nachází celá kapitola o digitalizaci a elektronizaci veřejné správy, konkrétně kapitola 4 Internet a informační společnost. Ta obsahuje řadu bodů, které se tomuto tématu věnují. Další body, včetně zmiňovaného online zadávání zakázek a rozklikávacího rozpočtu, lze pak nalézt také v části Fungující demokracie přístupná občanům.
Hodnocení tohoto výroku jsme změnili z původního hodnocení nepravda na základě podnětu jednoho z našich fanoušků. Omlouváme se za pochybení a děkujeme, že nám pomáháte zlepšovat naši práci.
Jiří Rusnok
Podívejte se, já jsem dostal nějaké pověření od pana prezidenta, to je, myslím, zcela legitimní a jasné ústavní pověření, že mám sestavit vládu. Ta vláda má samozřejmě býti jmenována panem prezidentem. A posléze se má ujmout svých kompetencí vyplývajících ze zákona, z ústavy a zajistit hladký chod české státní administrativy. To je úkol, který jsem přijal.
Protože ani odborná veřejnost nemá jasno v tom, jestli prezident Zeman neporušil jmenováním Jiřího Rusnoka ústavní zvyklost, zda jmenování premiéra ústavní zvyklosti podléhá a jakou má tato právní váhu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Článek 68 Ústavy ČR hovoří o pravomocech prezidenta takto: „(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.". Dále však nespecifikuje kritéria jaká má premiér splňovat. Protože Ústava ČR je stručným, rámcovým dokumentem, existují ještě nepsané tzv. ústavní zvyklosti, které Ústavu doplňují.
V současnosti existuje více pohledů na to, zda Miloš Zeman ústavní zvyklosti porušil a zda jsou tyto zvyklosti závazné. Například ústavní právník Jan Wintr z Karlovy Univerzity v pořadu Hyde Park hovořil takto: „Myslím, že na jmenování premiérů nikdy ústavní zvyklost jasná nebyla. Kromě ústavních zvyklostí ale vznikají ještě úzy, způsoby, jak bylo jednáno. Jedná-li se jiným způsobem, což je i případ jmenování premiéra, není to protiústavní, ale může to být předmětem kritiky. Dosud byl premiérem jmenován ten, kdo v daném okamžiku měl největší šanci sestavit většinovou vládu. Ať už vítěz voleb, nebo v roce 2010 předseda druhé nejsilnější strany, který měl předjednanou většinovou koalici. Nebo úřednický premiér, u kterého bylo jasné, že za ním stojí podpora poslanecké většiny." Právník a politolog Marek Antoš pak zase tvrdí: „Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory,".
Co se týče druhé části výroku tak prezident skutečně dle článku 68 Ústavy ČR nejprve jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh teprve další členy a pověřuje je řízením jednotlivých ministerstev a úřadů. Vláda poté musí do třiceti dnů od jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
Přitom ta stojedničková pravicová vláda se zhroutila sama. Zhroutila se pod tíhou skandálu, mimo jiné skandálu s tajnými službami.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Důvodem rezignace Petra Nečase na post předsedy vlády byl skutečně skandál spojený s šéfkou jeho kabinetu Janou Nagyovou, která nechala sledovat jeho manželku Radku vojenskou rozvědkou.
Petr Nečas k tomu uvedl následující: “ Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují politickou scénu i ODS. Já jsem velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou. A jsem si vědom toho, jaké to pro mne má konsekvence. Chci zdůraznit, že jsem si vědom své politické odpovědnosti a vyvozuji z ní tyto důsledky." (pozn. hovoří o své rezignaci na post premiéra)
Jenom bych podotkl, že jsem stranický dres neměnil, já jsem tu druhou stranu založil, já jsem do žádné nepřecházel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V životopise Miroslava Kalouska na webu TOP 09, kde se mimo jiné dočteme: „V červnu 2009 Miroslav Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Na Celostátním ustavujícím sněmu strany, konaném 27. a 28. listopadu 2009, byl zvolen 1. místopředsedou TOP 09.“
Stejnou informaci najdeme například i na webu nasipoitici.cz.
Zdeněk Škromach
Tahle vláda (Nečasova - pozn. Demagog.cz) padla proto, že nakupovala poslance.
S určitostí se dá říci pouze to, že vláda skončila, protože premiér Petr Nečas se na základě situace kolem vyšetřování ÚOOZ rozhodl podat demisi. Své rozhodnutí v projevu ke Sněmovně komentoval takto: ,,Jsem si plně vědom toho, jak peripetie i mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu... Já jsem, dámy a pánové, samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou, a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence.”
Vyšetřování ÚOOZ akcelerovalo ve středu 13. června, kdy mj. proběhla i razie na Úřadu vlády. Součástí vyšetřování je i kauza sledování manželky expremiéra Nečase a dalších osob, které si měla objednat vedoucí Úřadu vlády Jana Nagyová. Nagyová je policií dále obviněna z uplácení, kdy měla nabízet funkce a výhody za to, že se tehdejší poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdají svého mandátu.
Prozatím nebyl žádný člen bývalé Nečasovy vlády obviněn ani odsouzen z nabízení úplatku, a proto nelze říci, že vláda padla protože ,,nakupovala poslance”, jak tvrdí Zdeněk Škromach. Faktem je, že byla obviněna Jana Nagyová, nezávislý soud nicméně nerozhodl o její vině, není ani jasné, zda nezávislý soud vůbec potvrdí nástup bývalých poslanců ODS do státních podniků v souvislosti se složením mandátu jako trestný čin. Nelze tak autoritativně tvrdit, že "vláda padla kvůli nakupování poslanců".
Leoš Heger
Ceny léků rostly minimálně jedině v posledním roce díky zatížení DPH. Jinak ten segment lékové politiky je jediný stagnující segment. Od roku 2007 narostly všechny segmenty ve zdravotnictví až o 30 % a léky prakticky stagnovaly.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou - nejsou ještě dostupná data o segmentech ve zdravotnictví z roku 2012.
Leoš Heger ve svém výroku mluví o výdajích za léky na recept, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ze statistik (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vyplývá, že výdaje za léky na recept mezi lety 2007 a 2009 fluktuovaly v řádech jednotek procent s jediným větším výkyvem v r. 2009. V porovnání s ostatními segmenty výdajů, které rostly skutečně výrazně (viz tabulka) se dá hovořit o tom, že léky „prakticky stagnovaly". Segment ambulantní péče také skutečně přesáhl zmiňovaných 30%.
Náklady zdravotních pojišťoven dle jednotlivých segmentů (.pdf, str. 4)
2007
2008
2009
2010
2011
Léky na recept v %
100
97,6
109,2
102,0
101,7
Ambulantní péče v %
110,9
125,2
127,8
133,5
Ústavní péče v %
107,4
116,9
121,0
122,4
Jak jsme avizovali na začátku, data za rok 2012 ještě nejsou dostupná. Faktem ovšem je, že se od 1.1.2012 uplatnila na léky 14% sazba DPH. Podle avíza Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl očekávaným dopadem, mimo jiné, nárust výdajů pro zdravotní pojišťovny v řádu miliard.
Registrační pokladny, shodli se na jejich zavedení jak zástupci zaměstnavatelů, tak i zástupci odborů na půdě tripartity, na Slovensku registrační pokladny fungují řadu let, aniž by to zruinovalo tamní živnostníky.
Na zavedení registračních pokladen se již několikrát shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů na půdě tripartity. Jejich návrh na zavedení registračních pokladen byl však odmítnut vládou.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o registračních pokladnách už v říjnu roku 2012, následně pak letos v dubnu.
Na Slovensku fungují registrační pokladny už od roku 2008 zákonem o používání elektronické registrační pokladnice, sbírka zákonů č. 289/2008 (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
