Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách 2013 jako zavádějící. Hašek popisuje správně možnost dotace u krajů, nicméně nadhodnocuje o 10 % možnou výši dotace u obcí.

Michal Hašek ve svém výroku mluví o financování té obecní a krajské infrastruktury, která byla poškozena povodněmi a má být obnovena s pomocí dotací státu. Jak vyplývá z Krizového materiálu pro obce - Povodně 2013, státní finance na obnovu obecní a krajské infrastruktury mohou být skutečně využity a to formou dotací.

Tento manuál (.pdf) na straně 24 doslova uvádí:

"Kam se obrátit, pokud potřebujeme v obci opravit poškozený most, komunikaci či veřejné prostranství? Využijte program Obnova obecního a krajskéhomajetku po živelních pohromách 2013. Podpora se poskytuje formou dotace do výše 90 % celkových uznatelných nákladů akce v případě obcí a až 50 % u krajů." Na základě výše popsaných informací je tedy výrok hodnocen jako zavádějící, neboť hejtman Hašek nadhodnocuje možnost zisku výše dotací na obnovu infrastruktury u obcí.

Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“

Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“

Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.

O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).

Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.

Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.

Tomáš Chalupa hovoří o procentu materiálově využitých komunálních odpadů. Dle Zprávy o životním prostředí z roku 2011 bylo materiálově využito 30,8 % komunálního odpadu (viz str. 32 uvedeného dokumentu).

Cíl dosáhnout 50% podílu materiálového využití komunálních odpadů můžeme najít ve Státní politice (.pdf) životního prostředí pro období 2012-2020 (viz str. 33).

Bohužel se nám nepodařilo dohledat uvedený cíl ani v Zákoně o odpadech, ani v jeho novele. Nepodařilo se nám dohledat ani ministrem zmiňovanou strategii a dlouhodobou strategii, která byla dle jeho slov poslána do Bruselu.

Jelikož je ale závazek 50 % zmíněn v aktualizované Státní politice životního prostředí, hodnotíme výrok ministra Chalupy jako pravdivý.

Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem až 1. ledna 2013. Ministr Pecina tedy v tomto výroku časové období poněkud nadhodnocuje.

V následující tabulce uvádíme další zastupitelské úřady ČR v čele s chargé d'affaires a jejich nástup do funkce:

Rakousko prosinec 2012 Írán leden 2009 Dánsko 2013 Kanada 2013 Švýcarsko červenec 2013 Zimbabwe 2012 Mexiko srpen 2013 Arménie počátek 2012 Austrálie (eng.)březen 2013 Kuba

Bělorusko leden 2013 Brazílie leden 2013

Z tabulky je patrné, že více než jeden rok jsou chargé d'affaires spravovány celkem čtyři zastupitelské úřady, a to v Íránu, Zimbabwe, Arménii a na Kubě. Pokud se však na jednotlivé případy podíváme blíže, zjistíme, že například v případě Zimbabwe se jedná funkci chargé d'affaires en pied, což znamená, že takovýto diplomat "je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na "plnou" velvyslaneckou úroveň".

V případě Íránu a Kuby není post velvyslance obsazován z mezinárodně politických důvodů. Diplomatické styky s těmito státy ČR tedy dlouhodobě udržuje na nižší úrovni, právě prostřednictvím chargé d'affaires (pro přiblížení postoje ČR k Íránu viz pdf., str. 8-9, pro postoj vůči Kubě viz odkaz).

Posledním případem je pak situace v Arménii, kdy "[p]očátkem roku 2012 rozhodl ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg o zřízení Zastupitelského úřadu České republiky v Jerevanu. Vzhledem k rozpočtové situaci je zastupitelský úřad omezen na jednoho diplomata ve funkci chargé d´affaires. Oficiálním zástupcem České republiky v Arménii je mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR se sídlem v Tbilisi pan Ivan Jestřáb, v době jeho nepřítomnosti vede ZÚ rezidentní chargé d´affaires".

Z následujících zjištění vyplývá, že Martin Pecina v případě Ruska časový úsek nadhodnotil a v ostatních případech v rámci výroku neuvedl důležitý kontext, tedy že delší než roční období bez jmenování velvyslance v ČR nesouvisí se vztahy mezi prezidentem a ministrem zahraničních věcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok Bohuslava Sobotky je na základě veřejně dostupných zdrojů o schvalování přímé volby prezidenta v Senátu hodnocen jako pravdivý.

Sociální demokracie disponovala při schvalování této novely v Senátu (8. února 2012) nadpoloviční většinou senátorů - celkem jich měla 41 z 81. To znamená, že bez podpory ČSSD by zavedení přímé volby prezidenta nebylo možné. Z hlasování o této věci v Senátu je také zcela jasně vidět, že podpora ČSSD v tomto případě zde byla klíčová.

Ve skutečnosti by je bylo možné snížit o více než dvě koruny.

Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem (web Celní správy ČR) v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Dle referenčních kurzů (.pdf) ze srpna 2013 (25,735 korun/euro) nicméně získáme následující hodnoty:

benzín nafta minimální daň v EUR/1000 litrů 421 330 převod min. sazby na Kč/litr dle ref. kurzu 10.83444 8.49255 aktuální sazba v ČR

12.84 10.95

Pro naftu, zdaňovanou (jako "střední olej", dle webu finance.cz) poněkud méně, získáme rozdíl 2,46 Kč, pro benzín pak 2,01 Kč. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by tak bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Vliv směnného kurzu eura a koruny zde není tak velký, aby mohl být výrok Bobošíkové hodnocen jako pravdivý, pokud jde o benzín, musela by koruna klesnout na 28,12 Kč/euro, a pro naftu až na 30,15 Kč/euro. Výrok tedy můžeme bezpečně hodnotit jako nepravdivý.

Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý.

V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček."

Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."

Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Ovšem vláda je podle článku 68 odstavec 1 odpovědná Poslanecké sněmovně, kterou také žádá o důvěru. Poslanecké sněmovně pak náleží pravomoc schvalování zákona o státním rozpočtu. Dále pak zřizuje (§32) kontrolní a jiné výbory.