Přehled ověřených výroků

Senátorka Miluše Horská byla zvolena do Senátu za odvod 43 – Pardubice v roce 2010. Podle tisku i podle oficiálního volebního seznamu ČSÚ kandidovala za hnutí Nestraníků jako bezpartijní. Podle vyjádření Romana Línka z KDU-ČSL měla od začátku podporu strany jako kvalitní kandidát.

Po svém zvolení se stala členkou Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí, jehož členem je nyní například i Libor Michálek.

Výrok předsedy Bělobrádka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Oldřich Bubeníček, zvolený za KSČM, je hejtmanem v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji působí na postu náměstka pro školství bývalý politruk Václav Sloup, který byl rovněž zvolen za KSČM. Jaroslav Fenyk a Jan Filip - tedy dva ze čtveřice ústavních soudců navrhovaných Milošem Zemanem - jsou bývalí členové KSČ. Jaroslav Fenyk v komunistickém režimu skutečně působil na postu prokurátora.

V minulosti již ústavní soudci prozradili, jakou mají politickou minulost prozradili. Ústavní soud totiž v roce 2010 rozhodl, že občané mají právo znát politickou minulost soudců, a to na všech úrovních české justice.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vyhledáním v databázi senátních tisků pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 zjistíme, že posledním návrhem na jmenování ústavního soudce byl návrh Zdeňka Koudelky, který by Senátu předložen 7. března 2012, přesně rok před koncem Klausova mandátu. Prezident tedy opravdu žádné návrhy celý rok nepředložil.

"Určité výzvy" k podání návrhů jsme ovšem nenašli ani v médiích, ani v zápisech z jednání Senátu apod. Nemůžeme vyloučit, že v nějaké podobě k výzvě došlo, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.

Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.

V Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (.pdf, 1,9 MB) zveřejněném Ministerstvem vnitra ČR se na straně 49 píše “ V seznamu relevantních záznamů mohl operátor označit záznam za ztotožněný. Pokud byla nalezena tatáž osoba, avšak prokazatelně s jinými údaji, např. jiná adresa nebo adresa v současné době již neaktuální, operátor označil záznam za neztotožněný.” Z toho vyplývá, že pokud byla na archu uvedená jiná adresa, než adresa trvalého bydliště, která je uvedena v Základním registru obyvatel, nemohl být záznam ztotožněn a tedy byl vyřazen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

Kořeny KDU-ČSL lze hledat již na přelomu 19. a 20. století. (např. Katolická národní strana na Moravě či Strana katolického lidu v Čechách apod.). Ustavující zemský sjezd Československé strany lidové v Čechách se konal ve dnech 5. a 6. ledna 1919 v Praze. První zemský sjezd na Moravě, který se konal 26. ledna 1919 v Brně, schválil návrh výkonných výborů křesťansko-sociální a katolicko-národní strany z 10. 9. 1918 na sloučení a přejmenování na Československou stranu lidovou. V důsledku rozchodu se Slovenskou ľudovou stranou došlo ke sloučení českých a moravských organizací v roce 1922 vznikem Ústředního výkonného výboru Československé strany lidové (ze zdrojů např. web KDU-ČSL, cs.wikipedia.org či knižní publikace Český politický katolicismus v letech 1848 - 2005, Politický systém českých zemí 1848-1989 a další). Historii lidové strany tedy můžeme hledat od roku 1919, což je zhruba 93 let.

Co se počtu členů týká, nejaktuálnější dohledatelnou informaci (3.6.2012) nabízí článek uveřejněný na serveru aktuálně.cz. Dle mluvčí strany Alexandry Alvarové mají lidovci 33,5 tisíce členů.

Za posledních 15 let, které jsou ve výroku zmíněny, opravdu dle měření například amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) nedošlo k růstu průměrné teploty. Je však důležité podotknout, že ač se teplota nezvýšila, těchto 15 let patřilo k nejteplejším od doby počátku systematického měření teplot. Vědci však například v článku britského listu The Daily Telegraph argumentují, že variabilita vývoje globální teploty nemusí nutně znamenat popření dlouhodobého trendu růstu teplot.

Podle bleskového průzkumu agentury Median, který proběhl téměř bezprostředně po vyhlášení amnestie, tedy 3. - 4. ledna, nesouhlasí s rozsahem amnestie více než 80% občanů. Nepodařilo se nám však dohledat žádný průzkum, který by určoval politickou příslušnost respondentů.

V médiích se však objevilo značné množství prohlášení různých představitelů ODS, například neúspěšného prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky v MF Dnes, místopředsedy strany Jiřího Pospíšila na idnes.cz,předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy v Událostech, komentářích ("Ne všichni i v ODS jsou nadšeni z toho, že amnestie je v tomhle rozsahu a přišla hlavně v tomhle čase, kdy strašně ovlivnila prezidentské volby.“), ministra dopravy Zbyňka Stanjury v Interveiw ČT ("Bezesporu, nás to poškodilo jako politickou stranu. A poškodilo to našeho kandidáta.“) nebo dokonce samotného premiéra a předsedy ODS pro agenturu Mediafax. Svůj nesouhlas s amnestií dalo veřejně najevo také oblastní sdružení ODS Praha-západ.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat, jakou kampaň měl ministr Heger na mysli, Dánsko je nicméně dáváno za příklad země s nejnižší kazivostí zubů u malých dětí. Velký vliv na tom patrně mají povinné pravidelné preventivní prohlídky a bezplatná péče pro děti do 18 let.

Na zubní péči pro dopělé pak stát přispívá jen minimálně. Používání běžných amalgánových plomb, o kterých byla řeč, Dánsko úplně zakázalo v roce 2008, pacienti tedy nemůžou volit tuto levnější variantu.

Co se počtu zubařů týká, podle Eurostatu (.pdf) mírně klesl počet praktikujících zubařů v poměru k celkové populaci (z necelých 85 zubařů na 100 tisíc obyvatel v roce 1992 na téměř 78 v roce 2009). I přesto v Dánsku na 100 tisíc obyvatel připadá více zubařů než v České republice. V naší zemi připadlo v roce 2009 67,6 praktikujích zubařů na 100 tisíc obyvatel (strana 2). V absolutních číslech se počet zubařů v Dánsku od roku 1992 prakticky nezměnil (strana 1).

Z této statistiky ovšem nelze dovozovat vytíženosti či počet zákroků zubních lékařů.

Kvůli nedostatku dostupných relevantních informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Nejprve je nutné zmínit fakt, že pro výpočet nezaměstnanosti ve vybrané zemi používají jednotlivé (tamější i mezinárodní) instituce zaměřující se na sledovaná data různé metodiky (pro jejich celkový základní přehled viz zde). Níže uvedená data pracují s pojmy "registrované" a "harmonizované" nezaměstnanosti (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Výrok místopředsedy ČSSD však potvrzují obě série dostupných údajů (bez ohledu na užitou metodiku).

Nejzásadnější jsou údaje Statistisches Bundesamt (Spolkového statistického úřadu) shrnuté v následující tabulce. Pro výpočet je v tomto případě užita tzv. "registrovaná nezaměstnanost". Její přesná definice v německém případě zní: "Registered unemployed are persons who are temporarily without a job or who perform a job of less than 15 hours per week and who, at the same time, seek a job subject to social insurance contributions and comprising at least 15 hours a week and who are available for placement activities of an employment agency or of a municipal institution responsible for basic security benefits for job-seekers and who have registered as unemployed with such an agency or institution.").

Rok Celkový počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti

(v %) 2012 2,896,985 6.8 2011 2,975,823 7.1 2010 3,238,421 7.7 2009 3,414,531 8.1 2008 3,258,453 7.8 2007 3,760,076 9.0 2006 4,487,305 10.8 2005 4,860,909 11.7 2004 4,381,281 10.5 2003 4,376,795 10.5 2002 4,061,345 9.8 2001 3,852,564 9.4 2000 3,889,695 9.6 1999 4,100,499 10.5 1998 4,280,630 11.1 1997 4,384,456 11.4 1996 3,965,064 10.4 1995 3,611,921 9.4 1994 3,698,057 9.6 1993 3,419,141 8.9 1992 2,978,570 7.7 1991 2,602,203 -

V další tabulce uvádíme údaje Eurostatu. Ten využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Rok Míra nezaměstnanosti (v %) 2012 5,5 2011 5,9 2010 7,1 2009 7,8 2008 7,5 2007 8,7 2006 10,3 2005 11,3 2004 10,5 2003 9,8 2002 8,7 2001 7,9 2000 8 1999 8,6 1998 9,4 1997 9,7 1996 8,9 1995 8,3 1994 8,5