Přehled ověřených výroků

Úspora 200 milionů v roce 2012 v důsledku zavedení nového způsobu administrace vyplácení sociálních dávek skutečně patří k jednomu z argumentů strany TOP 09. Argument byl též použit samotným Jaromírem Drábkem například v rozhovoru pro časopis Euro z 8. října 2012, který je citován na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně pak vyznívá také další rozhovor s bývalým ministrem Drábkem uveřejněný na jeho osobních internetových stránkách z února 2013.

Program a vládní politika ČSSD zahrnovala i takové vojenské zásahy. Působení Čechů v Mali většina poslanců ČSSD nepodpořila.

Nejprve ověřujeme, jak se ČSSD v minulosti stavěla k vojenským zásahům k zajištění globální bezpečnosti - tedy i v zemích "do kterých nám nic není".

Zahraniční politice se věnuje především dlouhodobý program strany. Aktuální dlouhodobý program ČSSD (.pdf, z roku 2005) uvádí pouze, že "řešení bezpečnostních problémů světa musí být multilaterální" (str. 19). Jeho předchůdce (.pdf, r. 2003) však vypovídá jednoznačně: přestože klade důraz na mírové řešení a prevenci konfliktů, ČSSD podle něj "podpoří i použití síly v nezbytně nutné míře na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN" (str. 22). Pro konflikt v Mali přitom bylo kromě podpory dosavadního působení mezinárodních jednotek (např. Idnes) Radou bezpečnosti schváleno již i vyslání mírových sil OSN (web OSN).

Nejde však jen o obecná prohlášení v programu. Před invazí do Iráku např. Miloš Zeman otevřeně podporoval vojenský zásah a českou účast na něm (připomíná Český rozhlas), byť se stranický sjezd později (r. 2003, uvádí Idnes) vyjádřil jinak. I Paroubkova vláda později působení českých vojáků v zemi podporovala (vizte Český rozhlas).

Dále jsme ověřili, kolik poslanců ČSSD hlasovalo pro působení českých vojáků v Mali. Předně je třeba zmínit, že působení ozbrojených sil v zahraničí si dle Čl. 39 odst. 3 Ústavy ČR vyžaduje nadpoloviční většinu všech poslanců. Neúčast na hlasování má proto stejný efekt jako hlasování proti takovému zásahu.

Při hlasování pak pro příslušné usnesení "zvedlo ruku" pouze 27 z celkem 54 poslanců klubu ČSSD, nikoli tedy nadpoloviční většina. Samotný Paroubek přitom opravdu hlasoval proti.

Výrok poslance Paroubka je tedy v obou částech nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.

Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."

Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.

Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."

Na téma kouření proběhlo v poslední době několik průzkumů. V listopadu roku 2011 provedla agentura Median průzkum pro MF DNES, další provedla agentura Ipsos v květnu loňského roku a poslední agentura SANEP letos v únoru.

MF DNES ve svém deníku ze dne 4. listopadu 2011 informuje (idnes) o tom, že 67 % Čechů by kouření v restauracích, barech či kavárnách zcela zakázalo.

V tiskové zprávě agentury Ipsos (.pdf) z května loňského roku stojí, že 78 % Čechů si přeje zákaz kouření v restauracích a více než polovině Čechů (52 %) kouření v restauracích vadí.

Podle výzkumu agentury SANEP z letošního února 71,7 % domácí populace vadí kouření. Striktní zákaz kouření tabákových výrobků v restauračních zařízeních preferuje 36,7 % domácí populace.

V období zhruba minulého roku jsme tedy našli hned tři podobné průzkumy výrok je tím pádem hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě hlasování o novele zákona o dani z přidané hodnoty na stránkách Poslanecké sněmovny PČR jako pravdivý.

Hlasováním č. 57 byl zmíněný návrh zákona mj. o zvýšení spodní sazby DPH z 10 % na 14 % schválen ve svém třetím čtení. Andrej Babiš uvádí i přesné datum a čas hlasování - 2. září 2011, 12:26.

Je ovšem nutné dodat, že pro návrh hlasovalo z celkového počtu 21 členů poslaneckého klubu Věcí veřejných 19 členů včetně Víta Bárty, zatímco Andrej Babiš zmiňuje " pana Bártu a jeho 19 kumpánů ". Dva poslanci VV se pak hlasování neúčastnili - jeden byl omluven a druhý nepřihlášen. Vzhledem k podstatě výroku jej nicméně hodnotíme jako pravdivý.

Politické strany jsou dle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (§18) povinny Poslanecké sněmovně (kontrolnímu výboru) předložit výroční zprávy o svém financování za uplynulý rok. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Dle článku 59, odst. 1 bodu c) uvedeného Nařízení (.pdf) Rady Evropského společenství o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 členský stát pro každý operační program určí "auditní orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému".

Takovým auditním orgánem je v současné době odbor Ministerstva financí.

V článku 62, který vymezuje činnost auditního orgánu, odst. 3, se dále praví:

" Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost ".

Pokud tedy auditní orgán Ministerstva financí pověří prováděním auditu jiný subjekt, musí zaručit, aby byl tento subjekt funkčně nezávislý. Na základě dokumentu Rady Evropského společenství tedy hodnotíme výrok Aleny Dernerové jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných projevů Václava Klause jako pravdivý.

Václav Klaus dlouhodobě poukazuje na rozdíly ve vnímání světa mezi ním a Václavem Havlem, jak tomu naposledy učinil v rozhovoru pro polský týdeník Do Rzeczy v únoru letošního roku.

V tomto rozhovoru k Václavu Havlovi doslova uvedl: "Václav Havel (a jeho specifická ideologie, pro kterou nemám lepší název než havlismus) byl absolutně jiný svět. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví. Tyto věty jsou jen stručným naznačením zásadních rozdílů mezi námi dvěma, není to vážné pojednání o Václavu Havlovi."

V projevech pronesených v souvislosti s úmrtím Václava Havla (Prohlášení prezidenta republiky k úmrtí prezidenta Václava Havla ze dne18. prosince 2011, projev na smutečním shromáždění ze dne 21. prosince 2011, projev při smuteční mši ve svatovítské katedrále ze dne 23. prosince 2011) tak neučinil, alespoň ne v takové míře, nicméně vzhledem ke specifičnosti této události je to zcela pochopitelné.

V projevu z 18. prosince 2012 hovoří Klaus o " občasných polemikách" mezi ním a jeho předchůdcem, v obou zbývajících projevech u příležitosti úmrtí Václava Havla pak Klaus o rozdílech mezi nimi již nemluvil vůbec.

Napjaté vztahy, resp. názorové rozdíly mezi oběma polistopadovými prezidenty jsou veřejně dostatečně známy a Václav Klaus se také odlišností svých postojů netajil a to ani po úmrtí Václava Havla.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože platná energetická koncepce existuje a od roku 2004 prošla několika aktualizacemi.

Aktuálně platná je Státní energetická koncepce ČR 2004. Od té doby MPO ČR připravilo několik aktualizací, konkrétně v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) podle platné legislativy.

Revize koncepce je zákonem stanovena v § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu." Není tedy třeba koncepci měnit, zákon zadává jen vyhodnocení a informování vlády.

V současnosti je projednávána nová Státní energetická koncepce do roku 2040. Dosud zveřejněné aktuální znění lze najít v souboru Státní energetická koncepce ČR srpen 2012.