Mimochodem za sociálnědemokratických vlád jsme se pohybovali až na 17. místě, to znamená, měli jsme tehdy jednu z nejvyšších nezaměstnaností v rámci Evropské unie.
Data Eurostatu ukazují, že ani v ročních průměrech, ani v hodnotách za čtvrtletí se nezaměstnanost v ČR nedostala za 15. místo v EU.
Výrok Petra Nečase ověřujeme s pomocí údajů Eurostatu, který shrnuje sezónně očištěné hodnoty nezaměstanosti za čtvrtletí, stejně jako celoroční průměry pro všechny země EU, které pro ČR odpovídají údajům ČSÚ (.pdf). Srovnatelnost mezi zeměmi zajišťuje jednotná forma sběru dat (více na webu Eurostat, angl.).
Užíváme přitom data za období, kdy ČR byla v EU (dle premiérova "v rámci Evropské unie") a ve vládě byli zástupci ČSSD, tedy od vstupu do EU v květnu 2004 do nástupu Topolánkovy vlády v srpnu 2006.
Pro přehlednost neuvádíme všechny údaje v tomto hodnocení, najdete je však v souhrnné tabulce zde (.xls). Níže uvádíme pořadí ČR mezi tehdejší evropskou pětadvacítkou. V případě shody hodnot ČR s jinou zemí je zobrazeno nejhorší možné pořadí Česka.
Rok / kvartál
pořadí ČR v EU
2004Q2 15 2004Q3 14 2004Q4 14 2004
14 2005Q1 13 2005Q2 14 2005Q3 15 2005Q4 15 2005 14 2006Q1 15 2006Q2 13 2006Q3 15 2006 14
ČR tedy v uvedeném období nebyla níže než na 15. místě. V případě jednoho údaje - prvního čtvrtletí roku 2006 - nás od 17. místa dělí cca 0,3 %, zpravidla jsou však rozdíly podstatnější.
Zároveň vidíme, že Česko se s nezaměstnaností mezi 7 a 8,5 % pohybuje spíše ve středu "pole", nežli mezi zeměmi s nejvyšší nezaměstnaností. Premiérův výrok je proto v obou částech nepravdivý.
České zákony mi umožňují jako nestraníkovi bez stranické příslušnost se veřejně zapojit pouze ve dvou funkcích – na senátora a na prezidenta – pouze tam si můžu sesbírat podpisy lidí.
Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.
(Návrh zákona o potravinách, pozn.) V Poslanecké sněmovně je.
Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.
Václav Moravec: Anebo by mohl ministr financí Miroslav Kalousek, když to učinil v ProMoPro, tak nás seznámit s tím, co investigoval finančně analytický útvar. Za to jsem dostal pokutu.
Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."
Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."
Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.
Řecko ze strachu před Tureckem dává 24 % hrubého domácího produktu na obranu. Drží armádu, která má 511 tisíc mužů a je to stejně, stát stejně velký, jako je Česká republika.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Ransdorf výrazně zveličuje jak výdaje Řecka na obranu, tak i velikost ozbrojených sil této země.
Podle mezinárodního institutu SIPRI, který monitoruje vojenské výdaje států, dalo Řecko v roce 2009 na obranu 7, 612 miliardy eur, což podle institutu činilo 3,2 % hrubého domácího produktu Řecka, jehož armáda čítala v roce 2011 podle serveru Global firepower 177 600 aktivních příslušníků a 280 tisíc v záloze, tedy celkem 457 600 vojáků, což rovněž neodpovídá slovům Miroslava Ransdorfa.
Jak vyplývá ze srovnání počtu obyvatel jednotlivých zemí světa, Řecko je s Českou republikou skutečně srovnatelné co se týče lidnatosti.
Ale především v momentu, kdy především díky panu prezidentovi Václavu Klausovi se podařilo jaksi nabourat celý koncept jednotné 20 procentní DPH, tak jsme s panem prezidentem Klausem velmi rádi zabránili tomu, aby v České republice bylo 20 procentní DPH.
Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).
Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."
Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
(..) co se týká Ryby domácí, už ten prvotní nápad nebyl úplně nejšťastnější. Sami rybníkáři ho kritizovali.
Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.
V zákoně je řečeno, že generálního ředitele (Lesů ČR, pozn.) jmenuje ministr, jakým způsobem k tomu dojde, jestli výběrovým řízením nebo se rozhodne sám někoho jmenovat, tam tato povinnost vloženě zákonná není.
Lesy České republiky patří pod státní podniky podřízené Ministerstvu zemědělství a byl založen na základně zákona č. 77/1997 Sb. V tomto zákoně nalezneme toto ustanovení:
§ 12
...
(2) Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.
K tomu jakým způsobem má ředitele ministr jmenovat se zákon nevyjadřuje.
My totiž v rámci našich dodávek do řetězců zapájáme 40 místních pekařů, který pro nás dodávají.
Na základě e-mailové odpovědi tiskového mluvčího skupiny Agrofert Holding na náš dotaz týkající se tohoto výroku měníme výrok z hodnocení Neověřitelné na Nepravda.
V pekařském sektoru pod skupinu Agrofert spadají celkem 4 společnosti. Jako dodavatel pečiva pro nadnárodní potravinové řetězce funguje společnost Penam, a. s. Ta má ke dni 28. března 2013 celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva, nikoliv tedy 40 jak uvádí Andrej Babiš. Přesný seznam jednotlivých dodavatelů je obchodním tajemstvím.
Odpověď v přesném znění uvádíme zde:
" k Vašemu dotazu uvádím následující: Z interních materiálů společnosti Penam je patrné, že k dnešnímu dni má tato společnost celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva. Seznam mám k dispozici, avšak omluvte mě, nechci jej v elektronické podobě dávat z ruky, protože jde o obchodní tajemství. Pokud je to téma pro Vás ještě aktuální, můžeme se osobně setkat a mohu Vám vytištěný seznam ukázat. "
My jsme otevřená ekonomika zcela závislá na exportu.
Podle portálu finance.cz má Česká republika "jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce dosahoval téměř 80 procent."
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
