Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě informací z webu ČSSD a médií jako pravdivý.

ČSSD se ve svém programu zavazuje k přijetí nového zákona o státní službě v rámci balíčku boje proti korupci. 24. dubna proběhl brífink ČSSD za účasti Bohuslava Sobotky a Jeronýma Tejce, kde informovali o návrhu služebního zákona, který hodlají předložit ke schválení Poslanecké sněmovně. Byť se nám samotný dokument nepodařilo nalézt, předložení vlastního návrhu zákona z dílny ČSSD potvrzuje i server Aktualne.cz nebo tisková zpráva iniciativy Rekonstrukce státu.

Bohužel nelze dohledat dokumenty, které by konkrétněji popisovaly jednání koalice a proto není možné výrok ověřit.

Nepodařilo se nám dohledat žádné vyjádření Zdeňka Škromacha, jehož obsahem by bylo téma odchodu ČSSD z komise zabývající se důchodovou problematikou.

Ve svém vystoupení z února 2010 Zdeněk Škromach vyzval k nalezení shody v důchodové problematice napříč politickým spektrem. V červnu 2010 Zdeněk Škromach v reakci na závěry Bezděkovy komise uvedl, že ČSSD se do vyjednávání ve věci důchodu zapojí až s řádně ustanovenou vládou. V té době totiž strany ODS, TOP 09 a VV o vytvoření vládní koalice teprve jednaly.

Ačkoliv jsme nenalezli vyjádření Zdeňka Škromacha, které by odpovídalo smyslu slov Miroslavy Němcové, nemůžeme vyvrátit, že tato slova nebyla pronesena například soukromě. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miloš Zeman vystoupil z ČSSD v březnu 2007, kdy jedním z důvodů bylo obvinění ze strany Jiřího Paroubka ohledně smlouvy podepsané Zemanem s advokátem Zdeňkem Altnerem: " Smlouva řešila zastupování ČSSD ve sporu s ministerstvem financí ohledně vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale následně tvrdil, že mu sociální demokracie nedala peníze sjednané ve smlouvě. Zeman v březnu 2007 vystoupil z ČSSD ". Na Zemana bylo podáno i trestní oznámení, kvůli kauze s Lidovým domem.

Podle informací na webu Ministerstva pro místní rozvoj věnovanému strukturálním fondům se pro Českou republiku v rozpočtovacím období 2014 - 2020 počítá s 20,5 miliardami eur, tedy přibližně 513 miliard korun.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť není v našich silách dohledat všechna data, resp. každou konkrétní výměnu na úřednickém postu. Podle iHNed.cz došlo k 92 změnám na ministerstvech a ve státních podnicích.

Zpravodajský server iHNed.cz zpracoval změny na nejvyšších pozicích ministerstev (včetně Úřadu vlády) po pádu vlády Petra Nečase 10. července 2013. V tak zvané " Mapě moci " jsou zaznamenány také změny ve vedení ministerstev. Odečteme-li těchto 14 nově jmenovaných ministrů, dostaneme se na číslo 57.

Důležitý je fakt, že tabulka obsahuje veškeré změny na vedoucích pozicích a to nejen personální. Například v čele Legislativní rady vlády stojí předseda, který je členem vlády. Zpravidla tuto funkci vykonává ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Marie Benešová se proto bezprostředně po jmenování ministryní stala také předsedkyní LRV.

Navíc se v tabulce objevují také nové pozice, které v předchozí vládě neexistovaly. Typicky se jedná o náměstky, protože nikde není stanoven jejich přesný počet a odborná působnost.

Otázkou zůstává zda se dá považovat člen představenstva nebo zaměstnanec státního podniku za úředníka. I v případě, že bychom započítali státní podniky zobrazené v Mapě moci, pak bychom se dostali k číslu 92.

Na základě dostupných makroekonomických predikcí Ministerstva financí z r. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí (MF) v r. 2013 vydalo zatím celkem 3 makroekonomické predikce. V lednové predikci je odhadován růst HDP v r. 2014 na 1,4 %, v dubnové na 1,2 % a v červencové na 0,8 %. Pakliže vycházíme z odhadů MF z r. 2013, tak se skutečně Janem Fischerem vyslovený údaj 1,3% pohybuje při horní mezi.

Za r. 2012 jsou dostupné celkem 4 makroekonomické predikce MF. V lednu 2012 byl odhadovaný růst HDP na r. 2014 2,7 % (.pdf, s. 37), v dubnu 2,2 % (.pdf, s. 40), v červenci 1,9 % (.pdf, s. 40) a v říjnu také 1,9 % (.pdf, s. 40). Nicméně tyto odhady mají charakter výhledu nikoli již predikce.

ČSSD konkrétně chtěla omezit pravomoci prezidenta v oblasti jmenování členů bankovní rady ČNB či v oblasti udělování milostí. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl: “ ..strana chce, aby prezident sám nerozhodoval o milostech, o členech vedení České národní banky a aby měl imunitu jen po dobu výkonu mandátu ”.

Svůj plán spojit volby do PSP ČR a volby do Evropského parlamentu prezident Zeman skutečně deklaroval (a také potvrdil). Na základě zákona (.pdf) o volbách do Evropského parlamentu prezident skutečně vyhlašuje termín voleb. Uvádí to paragraf 3, odstavec 2 tohoto zákona. Stejně tak volby do Poslanecké sněmovny vyhlašuje prezident na základě zákona.

Náklady na organizaci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (nikoliv na Úhradu volebních nákladů politickým stranám) byly ministerstvem financí vyčísleny na 486 253 000 Kč.

Bohužel se nám však nepodařilo nalézt náklady na organizaci voleb do Evropského parlamentu (roky 2004 či 2009).

O snížení "provozních" nákladů v souvislosti se spojením voleb referoval např. také ČSÚ. Vzhledem k nedostatku dat však nelze částku uvedenou ve výroku ani vyvrátit, ani potvrdit.

Kromě provozních nákladů je ovšem možné upozornit na faktor možného "prodražení" evropských voleb právě kvůli zvýšené účasti. Ze zákona o volbách do Evropského parlamentu vyplývá následující: " Český statistický úřad po ověření volby poslanců do Evropského parlamentu sdělí Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč."

Jelikož při spojení voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu je logické očekávat značný nárůst účasti, je tedy možné, že ze státního rozpočtu bude nakonec prostřednictvím příspěvků za hlasy pro strany vyplacen značně větší objem finančních prostředků.

Celkově lze však pouze spekulovat, nakolik spojení voleb bude finančně úsporné, resp. nákladné, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

V dokumentu Programové cíle SsČR 2013 (.pdf, str. 12) se vskutku vyskytuje pasáž znějící: " Předvolební a povolební politické spojence budeme hledat zásadně mezi politickými stranami a hnutími od středu doprava ".