Já jsem hlasoval pro odklad vinět (elektronických vinět, které by měly nahradit dálniční známky, pozn.).
Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Já jsem velmi kritický ke Zdeňkovi Koudelkovi, proto jsem patřil k senátorům, kteří odmítli schválit jeho nominaci do Ústavního soudu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dokazuje to stenografický záznam z 21. schůze Senátu PČR na které se J. Dienstbier vyjádřil následovně:
"Vážené kolegyně a kolegové, Senát často zdůrazňuje, že chce být pojistkou zákonnosti a ústavnosti v ČR. Nemyslím si, že by bylo dobrým signálem v tomto smyslu, pokud bychom rozhodli vyslat na Ústavní soud člověka, který působením v nejvyšším vedení Státního zastupitelství nepochybně nesl odpovědnost za stav a pověst české justice. To jsou důvody, proč i já jsem se rozhodl nepodpořit nominaci pana doktora Koudelky do Ústavního soudu".
Když se podíváte, jak se střídají nominanti Nobelovy ceny za ekonomii, tak v podstatě jsou to vždy zástupci pouze těchto 2 škol (monetaristé/keynesiánci - pozn. Demagog.cz).
Přehled nobelistů od roku 1969, i s relativně podrobných popisem jejich hlavního přínosu, nabízí dokument (.pdf; s.j.) zpracovaný Ekonomickým ústavem Slovenské akademie věd. Ačkoliv je dokument velmi podrobný, bohužel se autoři u všech laureátů nevyjádřili k jejich přináležitosti k určité ekonomické škole, a proto nelze výrok Miloše Zemana potvrdit ani vyvrátit. Na oficiálních stránkách Nobelovy ceny také nelze dohledat podrobnější informace o jednotlivých laureátech.
Protože já jsem do revoluce, v prognostickém ústavu nikdy nepracoval, (neboť jsem byl na seznamu státní bezpečnosti, jako nepřátelská osoba)...A v době po revoluci, když jsem teprve do prognostického ústavu nastoupil, tak už Václav Klaus byl ministrem financí (v tomto výroku hodnotíme aktivity Miloše Zemana v prognostickém ústavu - pozn. Demagog.cz)
Ve svém oficiálním životopise uvádí Miloš Zeman, že v Prognostickém ústavu ČSAV začal pracovat až v lednu 1990, přičemž Václav Klaus se stal federálním ministrem financí v prosinci 1989.
Volební zákon nemusí být nezbytně součástí Ústavy, ale musí ho schválit obě komory parlamentu, takže má do jisté míry charakter změny Ústavy.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.
Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”
V Maďarsku se pokusili zrušit ten druhý pilíř, ale oni ho pouze v uvozovkách znárodnili. Oni ho nezrušili.
Podle dohledaných informací a zpravodajských článků hovoří Přemysl Sobotka pravdu, systém tzv. druhého pilíře (tedy soukromých penzijních fondů) v Maďarsku zrušen nebyl, reforma však doporučovala převést úspory zpět do státního systému.
Maďarský systém obsahující také pilíř spoření v individuálních penzijních fondech byl předmětem reformy vlády Viktora Orbána z roku 2010. Systém více pilířů byl zaveden v Maďarsku roku 1997 (další zdroj uvádí 1998). I když tento reformní krok je označován jako reforma systému, jedná se de facto o znárodnění úspor. Odhadem se mělo jednat až o 3 miliony občanů a v přepočtu o 270 mld. Kč.
Maďarští občané, kteří spoří na penzi v soukromých fondech, měli převést tyto úspory zpět do toho státního. To sice nebylo povinné (lidé směli v těchto fondech nadále zůstat, a pilíř tedy opravdu zrušen nebyl), může se však stát, že takový člověk poté nebude mít nárok na důchod ze státního pilíře (tj. až 70%).
"Za druhé doporučuji, aby si každý to video mého projevu poslechnul, protože jsem mluvil o divokém odsunu před Postupimskou dohodou." (výrok je pronesen směrem k prohlášení MZ ve Federálním shromáždění v roce 1990 - pozn. Demagog.cz)
Postupimská konference probíhala od července do srpna roku 1945. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu ve Federálním shromáždění říká následující: “Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů (...).”
Ověřujeme tedy, jestli ve videu mluvil o době PŘED Postupimskou dohodou. V tomto bodě musíme tvrzení Miloše Zemana označit za nepravdivé. Ve videu odkazuje na dobu PO roce 1945, tedy až po uzavření Postupimské dohody.
Už dnes je na důchodovém účtu deficit přes 40 miliard korun.
Podle informací, které poskytla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení (serveru Týden.cz), byl deficit důchodového účtu už ve třetím čtvrtletí letošního roku celkem 33,4 miliard korun - tedy o 1,7 více než tou dobu v minulém roce.
V prezidentské debatě na České televizi (čas 48:31-33) uvadí Václav Moravec, že v roce 2012 byl schodek důchodového účtu 53 miliard korun - ovšem k tomuto tvrzení chybí dohledatelná data.
Karel Schwarzenberg: "Já vás musím bohužel na to upozornit, že TOP 09 nedodala jediného ministra či ministryni kultury." Václav Moravec: "Říkám TOP 09 a Starostové." Karel Schwarzenberg: "To jsou dva odlišné subjekty, jedno je politická strana TOP 09 a pak je Hnutí starostů a nezávislých, kteří jsou s námi spojenci, to je pravda, ale tak, jako nemůžu já mluvit, koho jmenuje ODS jako ministra, tak nemůžu také mluvit Starostům a nezávislým, koho oni jmenují, to je naprosto jejich záležitost, nikoliv naše."
Na základě prostudování Smlouvy o dlouhodobé spolupráci mezi TOP 09 a politickým hnutím Starostové a nezávislí (STAN) z 9. 7. 2009 a Společného prohlášení TOP 09 a Starostů jsme označili výrok jako zavádějící. Ani v jednom z dokumentů není zmíněna výhradní pravomoc jednoho či druhého subjektu nominovat na konkrétní ministerský post svého kandidáta. Naopak je stanoveno, že se oba subjekty musí na konkrétním kandidátovi shodnout - není přitom ovšem stanoveno, jakým způsobem, či zda vůbec probíhá výběr, případně schvalování konkrétního kandidáta na ministerský post. Pokud existuje nějaká interní dohoda mezi TOP 09 a STAN o nominaci ministrů, nepodařilo se nám ji dohledat.
Alena Hanáková (nestr.) ani Jiří Besser (STAN) nejsou členy TOP 09, tato strana však s jejich nominací s největší pravděpodobností musela souhlasit - z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Že jsme dali další dodatečné zdroje, které snižují to tempo nárůstu cen díky obnovitelným zdrojům energie, se kterými se velmi potýkáme a které nás stojí 44 miliard a jsou bohužel důsledkem politiky minulých vlád, nikoliv vlády mé.
Výrok hodnotíme jako pravdivý ."Návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů vypracovala již v roce 2003 vláda vedená premiérem Vladimírem Špidlou. Sněmovna zákon schválila až v roce 2005, navíc jej částečně pozměnila.. Zákon tehdy odhlasovali poslanci vládní koalice (ČSSD, KDU–ČSL a US–DEU) a komunisté". Vláda P. Nečase přehodnotila svůj původní plán na snížení kompenzace zdražování výkonným energie z původních 11,7 miliard Kč na 9,7 miliardy a rozhodla se setrvat při původní částce - dodatečně tedy přidali zdroje. Částka 44 miliard představuje souhrnné náklady, ze kterých jsou podporováne obnovitelné zdroje energií.
