Václav Klaus
To opravdu vzniklo mezi mým nejbližším kolektivem spolupracovníků (myšlena je amnestie).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě veřejně dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Dostupné informace o autorech amnestie jsou protichůdné. Václav Klaus 2. března 2013 pro deník Právo uvedl: "Autorem jsem já. Není žádný jiný autor. Samozřejmě se o tom bavím s nejužším kroužkem spolupracovníků, ale žádný jiný autor neexistuje. To je pořád ta hloupá mediální nebo politická hra". O podání informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádal místopředseda ČSSD L. Zaorálek a místopředseda České pirátské strany J. Michálek či občanské sdružení Lepší Kladno. Podle nich text amnestie naznačuje konzultaci s právníkem, což koliduje s tvrzením prezidentské kanceláře a V. Klause.
Pro neuspokojivou odpověď prezidentské kanceláře a nemožnost se vůči ní odvolat J. Michálek podal správnou žalobu (pdf.) na V. Klause. Podle dostupných informací žalobu zvažuje i občanské sdružení Lepší Kladno a L. Zaorálek.
Petr Nečas
Ta nezaměstnanost roste prakticky v celé Evropě.
Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".
Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.
Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.
Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.
Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).
Karolína Peake
Už rok není obsazena funkce prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
Dle stránek NKÚ není funkce prezidenta obsazena od 21. února 2012, což je k 3. únoru 2013, tedy datu výroku Karolíny Peake opravdu skoro rok.
Tomio Okamura
Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, je to běžné u vedení jakékoli firmy.
Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob.
Paragraf 7 tohoto zákona taxativně vymezuje možné trestné činy, jejichž skutková podstata je dále definována v trestním zákoníku.
Paragraf 8, odst. 1 poté specifikuje, co se rozumí trestným činem spáchaným právnickou osobou. Jde o čin, který spáchá mimo jiné “a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a)” čili vedení firmy. Za trestný čin mohou být uloženy specifické tresty, definované v paragrafu 15 zákona (zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku).
Petr Bendl
My to (dlouhodobou zemědělskou koncepci, pozn.) projednáváme zhruba se 41 nevládními organizacemi.
21. ledna 2013 ministr Bendl představil Strategii pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (.doc) neboli novou dlouhodobou (2014 - 2020) zemědělskou koncepci. Podle ministerstva je však dokument v současnosti stále v připomínkovém řízení.
Přesný počet organizací podílejících se na tomto dokumentu není znám, ale podle slov jejich představitelů se jedná nejméně o tyto tři: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.
Martin Bursík je jeden z lidí, kteří stojí za zákonem obnovitelných zdrojů energie z roku 2005. On byl poradcem ministra Ambrozka, který předložil tento neuvěřitelný návrh (..).
Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.
Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.
Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.
Pavel Blažek
Za předchozího režimu byly některé trestné činy, které se týkaly podle mě toho nejzásadnějšího, což je ochrana života a zdraví. Třeba za vraždu, to je vlastně do patnácti let, ale za některé daňové záležitosti nebo majetkové vůči státu byly tresty vlastně velice obdobné. (Reakce na dotaz moderátora: "Přijde vám vzhledem k fenoménu korupce, klientelismu, pane ministře, ta výše trestů úměrná, respektive ta spodní hranice pěti let, kterou převážně judikují české soudy?")
Obecné shrnutí vývoje (rekodifikace, novelizace atd.) v oblasti trestního práva hmotného v období let 1948-1989 nabízí např. text Tomáše Gřivny Trestní právo hmotné (.pdf), který je součástí sborníku Komunistické právo v Československu.
Jedním ze základních pramenů trestního práva ve sledovaném období je "nový" Trestní zákon z roku 1950 (.pdf), který ve své zvláštní části v jednotlivých hlavách vymezuje ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (uvedeny vždy ty "základní") následovně: "Vražda § 216. (1) ... patnáct až pětadvacet let, Zkrácení a ohrožení daně § 148. (1) ... dvě léta a trestem peněžitým a Rozkrádání a poškozováni majetku národního a majetku lidových družstev § 245. (1) ... až pět let."
Následné novelizace tohoto předpisu dle textu Tomáše Gřivny nepřináší změnu ve sledovaných oblastech.
Po přijetí Ústavy v roce 1960 byl přijat i nový Trestní zákon z roku 1961 (.pdf). Ten ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (opět uvedeny vždy ty "základní") mění následovně: "Vražda § 216. (1) .. deset až patnáct let nebo trestem smrti., Zkrácení daně § 148 (1) .. až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem a Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví § 132 (1) ... na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."
Následné novelizace tohoto předpisu (do roku 1989), a to konkrétně Zákon č. 45/1973 Sb., dle textu Tomáše Gřivny přináší změnu v jedné ze sledovaných skutkových podstat. Tento zákon totiž umožnil ukládat místo trestu smrti trest odnětí svobody od patnáct do dvaceti pěti let věku (zákon je účinný ještě v roce 1973).
Obecně lze konstatovat, že výrok ministra Blažka je zavádějící.
Uvedená sankce maximálně "do patnácti let" za trestný čin vraždy byla v "minulém režimu" (1948-89) specifická pouze pro období 1961-1973 (nezapomínejme však také na možnost udělení trestu smrti). Sankce za "daňové záležitosti" (viz výše) se místo v moderátorově dotazu uváděných pěti let pohybují v intencích do dvou a tří let. Za pravdu ministrovi dávají jím uvedené "majetkové činy vůči státu", kde se sazba pohybovala skutečně do maximální výše diskutovaných pěti let (avšak moderátor upozorňoval na praxi udělování nižší trestní sazby za jiný trestný čin, a to úplatkářství, konkrétně § 331 (Přijetí úplatku) odst. 4 písm. a) a b) trestního zákona, kde se sankce pohybují od pěti do dvanácti let).
Ludmila Müllerová
My se snažíme v těch nových zákonech, které upravují užívání sKarty, vyjít právě těmto osobám vstříc. Vyjít i vstříc tím, že nebudou muset díky čipu, který tam je zabudován, aby v budoucnu nemuseli právě docházet na úřad práce, aby se mohli připojit vzdáleně z počítače ze svého domova, aby mohli vybírat přes svůj účet v daleko větším množství bankomatů, aby mohly jim být složenky zasílány poštou. To všechno dříve, pravda, v tom původně zamýšleném projektu nebylo.
Nový návrh zákona o kartě sociálních systémů, jenž lze nalézt na webových stránkách Hospodářské komory České republiky (v sekci Související soubory – Materiál), upravuje původní smlouvu (Smlouva o provozování karty sociálních systémů se všemi přílohami na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky) mimo jiné i v uvedených bodech Ludmily Müllerové, a její výrok je tak na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Jak uvádí server Aktuálně.cz, novela by umožňovala využívat i jiné virtuální účty než ty od České spořitelny, a to v případě, kdy by lidé nevyužívali platební funkci sKarty, a nechávali by si tak zasílat dávky rovnou na účet v jiné bance. S touto možností používat účty v jiných bankách úzce souvisí i možnost používání většího množství bankomatů a užívání sKarty vzdáleně přes počítač. Dle stávající smlouvy je možné, aby oprávněná osoba používala i jiné bankomaty než přímo povinné bankomaty České spořitelny, tato možnost je ale považována za nadstandardní zpoplatněnou službu (blíže v části Smlouvy 4.6 Vytvoření sítě Povinných bankomatů - respektive 4.6.7.) Co se týče možnosti zasílání složenek poštou, ve druhé části návrhu smlouvy (Změna zákona o státní sociální podpoře, článek III.) se uvádí, že poštovní poukázky jsou jednou z variant, jak se dají dávky vyplácet.
Souhrnné informace o nové podobě zákona potvrzující slova Ludmily Mullerové lze nalézt také na stránkách České asociace paraplegiků. Nový návrh má dle informací z Aktuálně.cz zohledňovat výsledek dohody politiků s vedením spořitelny, výhrady ombudsmana, ochránců soukromí a z praxe. Informace o stávající sKartě jsou poskytnuty na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (v sekci sKarta).
Miloslav Ransdorf
Takže oni měli (Španělsko - pozn. Demagog.cz) poměrně robustní růst po dlouhou dobu...
Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.
Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.
HDP na osobu o roku 1995
19954,8
19962,3
19973,6
19984,1
19994,2
20004,2
20012,5
20021,22003
1,420041,620051,920062,5
20071,62008-0,72009-4,4
2010-0,6
20110,3
2012-1,5f
2013-1,2f
20141,0f
(f za číslem znamená předpověď)
Já jsem párkrát pozvedl obočí nad tím či oním ministrem a jsou památné mé výroky, jestli ministra obchodu může dělat někdo, kdo neumí žádný cizí jazyk atd.
Václav Klaus skutečně nejednou "pozvedl obočí" nad ministerskými kandidáty. Zde přikládáme několik příkladů: