Přehled ověřených výroků

Na základě informací z výročních zpráv Fakultní nemocnice Hradec Králové a tisku hodnotíme výrok jako pravdivý.

Leoš Heger působil v letech 1996 až 2009 na postu ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V roce 1999 hospodařily se ziskem tři nemocnice, a to pražská FN Královské Vinohrady, brněnská FN U sv. Anny a FN Hradec Králové. Výroční zprávy nemocnice dostupné na webu www.fnhk.cz od roku 2004 nedokládají existenci dluhu nemocnice.

Program konsolidace zdravotnických zařízení se rozběhl v roce 1998. Jeho cílem bylo řešení zadlužení státních zdravotnických zařízení, které nebyly schopny své dluhy splácet. Web zdravi.e15.cz s odvoláním na rozbor Ministertsva zdravotnictví uvádí:

"Nemocnice peníze od státu sice použily na likvidaci starých dluhů, nicméně většinou jen zpomalily nebo snížily růst závazků po lhůtě splatnosti. Z rozboru Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že z velkých nemocnic, které peníze získaly, dopadly dobře jen fakultní nemocnice v Plzni a Brně."

Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.

V nové Státní energetické koncepci (.pdf) je zmíněno zavedení kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb pro nové bezuhlíkaté zdroje (tedy i pro nové jaderné elektrárny), mělo by se jednat o novelu energetického zákona s tím, že by tento kompenzační mechanismus měl být implementován do tendrů pro nové kapacity pořádaných státem. Pouze však v případě, že by evropský či regionální energetický trh byl deformován a tím pádem by byl schopen vysílat korektní signály pro investice. (str. 90)

Pomineme-li fakt, že zmiňovaná debata se konala 28. listopadu 2010 (což sice není prosinec, avšak není to klíčovým bodem sdělení poslance Bárty), je pravdou, že poslanec Bárta proklamoval v OVM (26:40 a dále) záměr Věcí veřejných nezvyšovat spodní sazbu DPH, či v případě jejího zvýšení toto zvýšení kompenzovat jinými opatřeními. Další možností, kterou připustil, bylo vyškrtnutí některých položek ze snížené sazby, avšak v žádném případě základních potraviny.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako pravdivý.

V čele tzv. "Gauckova úřadu" stanuli (něm.) zatím tři osoby - Joachim Gauck, Marianne Birthler a v současné době Roland Jahn.

Joachim Gauck byl zvolen (něm.) téměř jednomyslně 2. října 1990. Marianne Birthler byla zvolena (něm.) 27. ledna 2006, také velkou většinou hlasů. Jak vyplývá z informací Českého rozhlasu, oba jsou bývalými členy východoněmeckého disentu. Joachim Gauck je v současnosti německým spolkovým prezidentem.

V současnosti stojí v čele úřadu Roland Jahn, který byl taktéž zvolen naprostou většinou hlasů, podle analýzy Vladimíra Handla (k dispozici je i podrobnější audiozáznam) pro něj hlasovali i poslanci za radikálně levicovou stranu Die Linke.

Není sice jasné, koho z výše uvedených má Lubomír Zaorálek na mysli, ale všechny tři osobnosti se těší všeobecnému uznání a byly bezpochyby zvoleny hlasy napříč politickým spektrem.

Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).

Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).

V důvodové zprávě (.pdf) k navrhované revizi evropské směrnice o tabákových výrobcích jsou detailněji popsány souvislosti a důvody vedoucí k vytvoření daného právního předpisu. Součástí důvodové zprávy je také dokument (.pdf) hodnotící vliv navrhovaných změn a právě v této části se nachází i informace, kterou uvedl ministr Heger. Dokument předpokládá, že konzumace tabákových výrobků se sníží o 2 % během prvních 5 let, po kterých bude nová směrnice v platnosti. Tyto informace jsou uvedeny na straně 59 v odstavci s názvem Indirect Impact.

Na základě těchto údajů hodnotíme tvrzení ministra zdravotnictví jako pravdivé.

Pro bližší uvedení situace uvádíme, že současná směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je z roku 2001. Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, navrhovaná revize spočívá v uložení nových a přísnějších pravidel na výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových výrobků.

Podle údajů eurostatu z ledna 2013 je zaveden institut minimální mzdy ve 20 z 27 členských států Evropské Unie. Minimální mzda není zákonem stanovena ve Finsku, Švédsku, Dánsku, Německu, Rakousku, Itálii a na Kypru. Výrok ministryně Ludmily Müllerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle dat (a.j.) Světové banky činily v roce 2010 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,5% HDP. Do níže uvedeného grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD a postkomunistické státy (vyznačeny zeleně). ČR se v tomto srovnání nalézá na osmém místě z celkového počtu 29 postkomunistických států a je tedy "na čele pelotonu postkomunistických zemí". Z hlediska srovnání se zeměmi OECD (některé země spadají jak do skupiny postkomunistických států, tak do skupiny zemí OECD, stejně jako ČR) je procento výdajů v ČR spíše nižší.

Pro srovnání dostupnosti a kvality péče jsme využili komplexní přístup Světové zdravotnické organizace, která v roce 2000 publikovala dokument World health report: Health Systems: Improving performance (.pdf; a.j.). WHO hodnotila u každého státu úroveň zdraví populace (očekávanou délku života, kojeneckou úmrtnost), dostupnost služeb pro celou populaci, responsivitu systému (nakolik flexibilně, pohotově a citlivě systém reaguje na přání pacientů a respektuje jejich důstojnost a autonomii), distribuci této responsivity (nakolik zdravotníci činí v praxi rozdíly mezi lidmi podle jejich socioekonomického statusu) a konečně sociální spravedlnost ve financování zdravotní péče. Na základě těchto jednotlivých indikátorů pak WHO sestavila souhrnný indikátor, nazvaný "výkonnost zdravotního systému". ČR z celkového počtu 191 členských států WHO obsadila 48. pozici (viz. Tabulka 10, str. 200 uvedeného dokumentu). Jedinými postkomunistickými státy, které byly hodnoceny lépe než ČR bylo Slovinsko a Chorvatsko. Tvrzení, že česká péče je lepší než v jiných postkomunistických státech je tedy také pravdivé.

Na základě výše uvedených faktů tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

K analýze tohoto výroku využijeme data veřejně dostupného projektu Gapminder (a. j.), který se snaží zachytit nejdůležitější globální trendy a poskytuje uživateli možnost vytvářet vlastní grafy.

Životní úroveň je většinou posuzována pomocí Indexu lidského rozvoje (tzv. Human Development Index), který zohledňuje naději dožití v daném státě, a dále úroveň vzdělání a příjmů. Použijeme tedy tento index.

Z grafu (a. j.), který vyjadřuje vztah Indexu lidského rozvoje a spotřeby elektrické energie na osobu, vyplývá, že od určité hranice roste ve světě s růstem indexu také spotřeba elektrické energie. Pomocí tlačítka "Play" lze sledovat, jak se vztah těchto dvou veličin vyvíjel od roku 1980. Na závěr pouze doplňujeme, že jde o korelaci dvou proměnných a není prokázáno, zda jde o příčinný vztah.

Na základě těchto veřejně dostupných statistických dat hodnotíme výrok Milana Urbana jako pravdivý.