Miroslav Kalousek
Tak dáváte mi za příklad pozměňující návrh, který mi vadil, a proti kterému jsem velmi důrazně hlasoval. (Mluví o zákonu o platech soudců, kdy koaliční poslanec dá pozměňovací návrh, kterým odmítne zdanění náhrad., pozn.)
Výrok ministra Kalouska hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečně hlasoval proti návrhu poslance ODS Čechlovského a opakovaně veřejně odmítal rušení zdanění poslaneckých náhrad i v době před samotným hlasováním o tomto návrhu.
Zmíněný návrh (Novela zákona o platu představitelů státní moci) byl v Poslanecké sněmovně schválen 18. prosince ve stavu tzv. Legislativní nouze.
Pozměňující návrh (.doc), o kterém ministr Kalousek mluví, se týkal zdanění poslaneckých náhrad a podal jej poslanec ODS Jan Čechlovský. V odůvodnění jeho návrhu stojí: " Vzhledem k charakteru náhrad výdajů (vynakládaných na reprezentaci a na dopravu vlastním vozidlem nebo jiným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla komor Parlamentu) a účelu jejich použití je jejich zdanění a s tím související odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění ne zcela systémové a v určitém rozporu s koncepcí zdaňování příjmů. Institut náhrad totiž slouží k pokrytí předem definovaných výdajů. S ohledem na závazek obsažený v Koaliční smlouvě uzavřené dne 10. dubna 2012, jehož obsahem bylo, že poslanecké náhrady budou podléhat zdanění, se navrhuje, aby byly zrušeny pouze odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění z uvedených náhrad. Touto změnou se rovněž snižují výdaje kapitol, jichž se odvod pojistného z náhrad týká."Hlasování o tomto pozměňujícím návrhu pak vypadalo tak, že ministr financí byl skutečně proti. Nicméně již před samotným hlasováním veřejně opakovaně deklaroval, že je proti zrušení zdanění poslaneckých náhrad a to např. pro Týden.cz, Novinky.cz a také na svém webu z doby před samotným hlasováním.
Karel Schwarzenberg
Jediná pravomoc prezidenta, co se týká soudnictví, je, že prezident jmenuje soudce - i nejvyšší i ústavní soudce.
Dle článku 62 Ústavy:
písm. e) prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
písm. f) prezident jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu
a dle článku následujícího (63):
odst. 1, písm. i) prezident dále jmenuje soudce (tento výkon je však podmíněn nutností kontrasignace předsedou vlády či jím pověřeným členem vlády - odst. 3)
Karolína Peake
Ten zákon (o úřednících, pozn.) se zcela zásadním způsobem přepracoval. Je znova předložen do mezirezortního připomínkového řízení a měli bychom ho mít do konce měsíce února, myslím, předložený přímo na vládě.
Zákon o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (tzv. zákon o úřednících), který by měl nahradit doposud neúčinný služební zákon, je skutečně podle informací Hospodářské komory ČRv meziresortním připomínkovém řízení.
Zákon opravdu zavádí řadu změn, např. má nově upravovat podmínky vzniku a zániku pracovního poměru ve státní správě, upravovat povinnosti a nároky úředníka nebo zavést opatření vedoucí k depolitizaci úřadů (kompletní znění návrhu naleznete v Knihovně připravované legislativy (.doc)), dodejme ale, že podle některých nestátních neziskových organizací jsou navrhované změny nedostatečné.
Budoucí program jednání vlády je prozatím znám pouze na 6. února, informaci, kdy bude projednáván zákon o úřednících, se nám tedy nepodařilo ověřit.
Zbývající část výroku ovšem na základě uvedených informací hodnotíme jako pravdivou.
Zhruba 85% našeho vývozu jde do Evropské unie.
Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme výrok ministra Schwarzenberga jako pravdivý.
Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu ČSÚ, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu.
Pokud se podíváme na nejaktuálnější údaje za období od 1. ledna do 30. září 2012, činil celkový objem exportu 2 122 786 milionu korun, do zemí EU činil 1 771 617 milionů, čili 83%.
Právo prezidenta je ty členy vlády povolat, může taky vedoucí parlamentních klubů, poslance, se všemi si pohovořit a myslím si, že to je lepší způsob.
Čl. 64 odst. 2 Ústavy ČR stanoví, že “prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti”. Přestože se tento článek vztahuje výslovně pouze na vládu a její členy, je zvykem již od první republiky, že si prezident může pozvat k rozhovoru de facto kohokoliv. I zvyky/obyčeje mají v českém ústavním pořádku své místo, a přestože zpravidla nemohou být vynuceny, jsou všeobecně dodržovány.
Martin Kuba
Já musím říct, že opozice už xkrát přeci propásla tu příležitost, kterou vždy deklaruje veřejně s velkým mediálním humbukem, že vyjádří nedůvěru vlády, přitom už když jdou na to zasedání, tak kolegové z ČSSD ví, že se ani zdaleka neblíží to 101.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.
21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)
26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)
Tato vláda dodržela deficit poměrně hluboko pod schválenou hranicí.
Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.
Opakovaně jsem říkal, že považuji součinnost, převážně v zahraniční politice, která je mi blízká, mezi prezidentem a vládou za velmi potřebnou věc.
Například v rozhovoru pro deník Právo Karel Schwarzenberg na otázku tazatele, jak by dosáhl toho, aby v zahraniční politice proti sobě nebyla vláda a prezident, odpověděl: “ V běžných záležitostech by měl být prezident zdrženlivý a nevyjadřovat se, i když nad tím nejásá. V závažných věcech by měl zahájit diskusi s vládou a najít nějaké společné stanovisko. Teprve když se potom zjistí, že jsou tady stanoviska, která nelze přemoci, tak by se měl ozvat s odlišným názorem.” Také na svých internetových stránkách, zřízených pro volební kampaň, k tématu postavení ČR v EU Karel Schwarzenberg uvádí, že: “Nelze, aby vláda a prezident zastávali odlišný přístup k zahraniční politice.” Na základě těchto dostupných zdrojů hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.
Zuzana Roithová
Ti soudcové se musí 3 roky připravovat na svou funkci.
Dobu přípravy tzv. justičních čekatelů upravuje §10 odst. 3 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti (.pdf, str. 8), o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů. "V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů".
Dohromady to tedy dává Zuzanou Roithovou zmiňované tři roky, shrnutí podmínek, mimo jiné i dobu přípravné služby, přehledně shrnuje například článek na wikipedii.
Jiří Dienstbier
Už v minulém volebním období jsme měli dvě otevřené koalice na krajích s komunistickou stranou, nyní jich máme po volbách mnohem více.
Otevřené koalice s KSČM měla sociální demokracie po krajských volbách v roce 2008 v kraji Moravskoslezském a Karlovarském. Po krajských volbách 2012 bylo uzavřeno devět otevřených koalic ČSSD a KSČM.
