Přehled ověřených výroků

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru mluví o jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, kterou vláda schválila na jeho návrh. Moderátor se ho ptá, jestli tím pádem nehrozí, že se státní zastupitelství bude vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Blažek odpovídá, že nejvyšší státní zástupce nemůže zasahovat do probíhajících případů na nižších úrovních, takže by mu neměl jak pomoci, i kdyby chtěl.

Revize případů

Pravomoci nejvyššího státního zástupce vyplývají ze zákona o státním zastupitelství, a to zejména z paragrafu 12. U případů na nižších úrovních může nejvyšší státní zástupce nařídit, aby příslušné státní zastupitelství provedlo jejich kontrolu, pokud má podezření, že došlo k pochybení. Může to však udělat jen u ukončených případů, kde proti příslušnému rozhodnutí již nelze uplatnit řádný opravný prostředek, jako je například odvolání nebo stížnost proti usnesení.

Podle trestního řádu může také nejvyšší státní zástupce do tří měsíců zrušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci nebo o nestíhání podezřelého. V řízení pak pokračuje státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, je přitom však vázán názorem nejvyššího státního zástupce. Pokud dojde ke zrušení usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne o zahájení trestního stíhání policie.

Nejvyšší státní zástupce může také využít mimořádný opravný prostředek dovolání, kterým lze napadnout rozhodnutí soudu ve druhém stupni. Dovolání smí využít pouze nejvyšší státní zástupce nebo obviněný a důvody pro jeho podání přesně stanovuje zákon. Jedná se především o procesní pochybení. Zvláštním důvodem je pak případ, kdy byl uložen trest odnětí svobody na doživotí. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.

Další pravomoci

Nejvyšší státní zástupce také může dělat kroky ke sjednocení postupu státních zástupců a vnitřní organizace skrz pokyny obecné povahy, které jsou závazné, ale netýkají se konkrétních případů. Dále může vydávat stanoviska ke sjednocení výkladu práva, ty však mají pouze formu doporučení. V případě, že nejvyšší státní zástupce zjistí nejednotnost rozhodování soudů, může požádat o výklad daného zákona Nejvyšší soud.

V neposlední řadě může nejvyšší státní zástupce ovlivnit personální složení státního zastupitelství, protože vydává pravidla pro kariérní postup a rozhoduje také o dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Jmenuje také pověřence pro ochranu osobních údajů, jelikož Nejvyšší státní zastupitelství spravuje evidenci stíhaných osob.

Závěr

Zákon o státním zastupitelství a trestní řád umožňují nejvyššímu státnímu zástupci nařídit kontrolu a v některých případech dokonce zrušení rozhodnutí nižších státních zastupitelů, pokud má pocit, že došlo k porušení zákona. Může to však udělat pouze u případů, které již byly ukončeny a v rámci pravidel stanovených zákonem. Nejvyšší státní zástupce tedy nemá kompetence, jak ovlivnit probíhající řízení na nižších úrovních. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětloval, proč nepodal návrh na odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Toho do funkce jmenovala předchozí Babišova vláda, což kvůli Střížově minulosti kritizovali někteří členové současné koalice. Blažek v rozhovoru např. uvedl, že pokud jde o „praktickou stránku“ výkonu funkce, neměl Střížovi co vytknout. Mluvil také o tom, že uvnitř vládní koalice na Střížově odvolání nebyla shoda, a vláda se tak na případném konci Stříže ve funkci nestihla dohodnout před novelizací zákona o státním zastupitelství (video, čas: 5:50), která vstoupila v účinnost 1. července 2024.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Návrh poté Fialova vláda předložila Poslanecké sněmovně v červnu 2023. Parlament novelu schválil na začátku roku 2024 a následně vyšla ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Dřívější znění zákona vládě umožňovalo odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Naproti tomu novela stanovuje konkrétní důvody pro jeho odvolání. Mezi ně patří závažné porušení povinností nebo hrubě nevhodné chování, které by vedly k ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce nebo ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství.

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce a také pro vrchního, krajského a okresního státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Konec Igora Stříže

Vláda Andreje Babiše jmenovala Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání.

Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů.

Závěr

Vládní novela zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce a stanovila jeho funkční období na sedm let, skutečně nabyla účinnosti 1. července 2024. Výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku mluví o personální změně na postu nejvyššího státního zástupce, který bude od dubna 2025 zastávat dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Moderátor se Blažka ptá, proč do funkce vybral právě ji a připomíná vyjádření Bradáčové o tom, že by raději setrvala na své současné pozici. Blažek své rozhodnutí obhajuje i tím, že Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně jmenoval už roce 2012 a podotýká, že „není zdravé“, aby v jedné funkci byla tak dlouhou dobu.

Rok 2012

Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vykonával stejnou funkci za vlády Petra Nečase od července 2012 zhruba rok. Podle tehdejší úpravy zákona kandidáty na vrchního státního zástupce navrhoval nejvyšší státní zástupce (tento postup se s přijatou novelou zákona o státním zastupitelství nezměnil, nyní ale musí kandidáti projít výběrovým řízením). Nejvyšším státním zástupcem v roce 2012 byl Pavel Zeman, který tehdy navrhl Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Blažek s jeho výběrem souhlasil a Bradáčovou jmenoval v červenci 2012.

Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství

Současným nejvyšší státním žalobcem je Igor Stříž, který ale 6. ledna 2025 rezignoval. V úřadu byl přitom od roku 2021, kdy jeho jmenování schválila vláda Andreje Babiše. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholným článkem soustavy státních zastupitelství. Vykonává kontrolní, metodickou a řídící činnost. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu v Brně. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří například vydávání pokynů a stanovisek pro podřízená státní zastupitelství. Dále může podat žalobu k ochraně veřejného zájmu nebo dovolání, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu.

Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Vrchní zastupitelství vykonávají dozor nad krajskými státními zastupitelstvími v jejich působnosti a rozhodují o opravných prostředcích. Dle ústavy všechna státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu v trestních řízeních.

Závěr

Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti už v letech 2012–2013 během Nečasovy vlády. V červenci 2012 vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního žalobce jmenovat Lenku Bradáčovou do pozice vrchní státní zástupkyně v Praze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor se v rozhovoru ptá ministra spravedlnosti Pavla Blažka, proč do funkce nejvyššího státního zástupce v souvislosti s rezignací Igora Stříže vybral Lenku Bradáčovou, která chtěla zůstat vrchní státní zástupkyní. Blažek odpovídá, že Bradáčovou do její současné funkce jmenoval už v roce 2012 a že podle něj není zdravé, aby byl člověk v jedné funkci tak dlouho. V tomto kontextu podotýká, že před přijetím novely zákona o státním zastupitelství měli vedoucí státní zástupci ve srovnání s ostatními funkcionáři na vedoucích pozicích nejdelší funkční období.

Novela zákona o státním zastupitelství

Podle předchozí úpravy zákona jmenovala nejvyššího státního zástupce vláda a ostatní vedoucí státní zástupce (tedy vrchní, krajské a okresní) ministr spravedlnosti, a to na dobu časově neomezenou. V roce 2024 vstoupila v účinnost novela, která funkční období vedoucích státních zástupců omezila.

Nejvyšší státní zástupce může být nyní jmenován na sedm let a pouze na jedno funkční období. Novela stanovila i jasnější pravidla pro jeho jmenování i odvolání. Také funkční období vrchního, krajského a okresního státního zástupce bylo omezeno na sedm let. Vrchní a krajský státní zástupce přitom mohou u jednoho státního zastupitelství vykonávat svou funkci nanejvýš dvě po sobě jdoucí funkční období. 

Srovnání s dalšími funkcemi

Ačkoliv jsou řadoví soudci (stejně jako řadoví státní zástupci) do funkce jmenování na časově neomezenou dobu, předsedové soudů mají délku svého funkčního období určenou zákonem o soudech a soudcích. Jak před účinností zmiňované novely, tak v současnosti má nejdelší funkční období předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, a to deset let. Vedoucí funkcionáři na ostatních článcích soudní sestavy jsou ve své funkci na dobu sedmi let. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož soudci jsou jmenování na deset let. Opakování mandátu je přitom možné.

Co se týče ústavních činitelů, nikdo z nich nemá časově neomezenou funkci. Dlouholetý mandát mají prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, kteří slouží devět let. Členové bankovní rady České národní banky jsou jmenováni na šest let. Senátoři jsou voleni na šest let, prezident na pět a poslanci na čtyři roky. Předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny mají stejně dlouhý mandát jako řadoví členové komor Parlamentu.

Závěr

Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají délku svého mandátu určenou zákonem, popřípadě ústavou. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou ve funkci na deset let, funkční období předsedů a místopředsedů ostatních článků soudní sestavy trvá sedm let. Předseda Ústavního soudu je jmenován deset let. Ani další ústavní činitelé nemají dobu svého mandátu neomezenou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru komentuje jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, které vláda schválila na jeho návrh. Moderátor konstatuje, že Blažek a Bradáčová mají blízký profesní vztah a ptá se, zda je možné, že by se tak státní zastupitelství mohlo vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Ministr spravedlnosti odpovídá, že o žádném takovém případu neví.

Brněnská bytová kauza

Jméno Pavla Blažka figuruje v tzv. brněnské bytové kauze, která se týká manipulací s obecními byty v Brně. Na zapojení Blažka a dalších členů ODS upozornil obviněný bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který u soudu vypověděl, že byl součástí organizované skupiny, která podle něj dlouhodobě manipulovala s majetkem města Brna. S policií přitom Hubálek spolupracuje od roku 2018.

O prověřování Pavla Blažka policí informovaly Hospodářské noviny už v listopadu 2021. Stejný závěr zveřejnil i web Aktuáně.cz, který se odkazoval na šest na sobě nezávislých zdrojů. Později informaci převzala i Česká televize. V březnu 2023 nejvyšší státní zástupce Igor Stříž potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn, nevěděl však, jestli byl prověřován nebo vyslýchán.

Sám Blažek odmítl, že by byl v kauze vyšetřován. Vyšetřování však patří do jiné fáze trestního řízení. Pro osobu, která je prověřovaná nemá trestní řád specifický termín, typicky se však používá označení podezřelý, podezíraný či prověřovaný (.pdf, str. 32).

Prověřování je v procesu trestního řízení první fází přípravného řízení. V této fázi policejní orgán (typicky Policie ČR) objasňuje a prověřuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud policejní orgán dospěje k závěru, že mohl být trestný čin spáchán, zahájí trestní stíhání, z podezřelého se stane obviněný a začne další fáze trestního řízení – vyšetřování. Na konci této fáze může státní zástupce podat proti obviněnému obžalobu.

Podezření ze střetu zájmů

Pochybnosti vzbuzují i kroky samotného Blažka ve funkci ministra spravedlnosti. Protikorupční organizace Transparency International (TI) upozornila na to, že ministr Blažek ze své pozice zasahuje do personálního obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež brněnské kauze dozoruje, když od kandidáta na vrchního státního zástupce požadoval návrh reorganizace úřadu.

V březnu 2023 si Blažek vyžádal jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. V červnu pak novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek na začátku vyšetřování brněnské kauzy dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké tak Blažek narušil objasňování případu. Blažek si dále z pozice ministra několikrát ohledně kauzy vyžádal informace. Stříž pak označil Blažkovo počínání za nešťastné.

Závěr

Pavel Blažek je spojený s tzv. brněnskou bytovou kauzou na základě výpovědi stíhaného Pavla Hubálka, který je obviněný z manipulace s městskými byty v Brně. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž však potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn. Novináři Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz nicméně informovali, že policie Blažka prověřovala. Jedná se o fázi trestního řízení, kdy daná osoba ještě není trestně stíhaná, ale je podezřelá. Blažek však v rozhovoru mluví o současném stavu, z dostupných informací není zřejmé, zda bylo jeho prověřování ukončeno, nebo ne. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje výběr Lenky Bradáčové jako nové nejvyšší státní zástupkyně a mluví o svých očekáváních od jejího působení. Podle jeho slov Bradáčová dlouhodobě tvrdí, že je soustava státního zastupitelství příliš široká a měla by se zúžit. Dále uvádí, že s touto myšlenkou souhlasí a podotýká, že se v roce 2012 spolu s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou o tento krok pokusili.

Debaty o státním zastupitelství

Soustava státního zastupitelství se skládá ze čtyř stupňů – Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství, krajských a okresních státních zastupitelství. Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus.

Debata o změně soustavy státního zastupitelství probíhala už za vlády Petra Nečase. V roce 2011 chtěl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) zrušit obě vrchní státní zastupitelství a nahradit je speciálním týmem žalobců, který měl zajišťovat boj s korupcí, terorismem a závažnými finančními zločiny. Návrh Pospíšil podle serveru iDNES.cz zaslal do meziresortního připomínkového řízení v lednu 2012. Už v červnu ale na postu ministra skončil, když ho odvolal tehdejší prezident Václav Klaus na návrh Nečase, podle kterého Pospíšil svůj resort nezvládl manažersky ani rozpočtově.

Blažkovy plány na zrušení vrchních státních zastupitelství

Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával v letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013, plánoval zrušit vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Ještě před tím, v červenci roku 2012, jmenoval Lenku Bradáčovou na post vrchní státní zástupkyně v Praze. Jmenování předcházela Blažkova setkání s Bradáčovou a tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Po schůzkách Blažek řekl, že se trojice shodla na některých úpravách připravovaného nového zákona o státním zastupitelství. Jak Pavel Zeman, tak Lenka Bradáčová tehdy souhlasili se zrušením vrchních státních zastupitelství.

Na podzim roku 2012 Pavel Blažek předložil vládě věcný záměr připravovaného zákona. Po výhradách Nečasova kabinetu právě vůči zrušení státních zastupitelství se ale samotný návrh zákona rozhodl předložit až po nalezení shody napříč politickým spektrem. Návrh, který začal vznikat už za Jiřího Pospíšila, měl být připraven do konce března 2013.

Nový návrh zákona o státním zastupitelství, který Ministerstvo spravedlnosti v čele s Blažkem předložilo, vláda nakonec schválila a předložila Sněmovně koncem května 2013. Na podobě zákona pracovalo Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství. Pavel Zeman a Lenka Bradáčová s ministerstvem spolupracovali na jeho paragrafovém znění a oba se projednávání návrhu účastnili.

12. června 2013 návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně. Hned následující den došlo k policejnímu zásahu na Úřadu vlády kvůli podezření na ovlivňování veřejných zakázek a dosazování vybraných osob na důležité posty u policie. V důsledku těchto událostí podal tehdejší premiér Petr Nečas demisi a rozpadla se celá jeho vláda. Nahradil ji nový úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, ve kterém se novou ministryní spravedlnosti stala Marie Benešová. Ta se rozhodla návrh přepracovat a vláda jej nakonec stáhla.

Závěr

Návrh nového zákona o státním zastupitelství, který by rušil vrchní státní zastupitelství, připravilo během Nečasovy vlády Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem ve spolupráci s tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. K předložení návrhu vládě a Sněmovně došlo nakonec až v roce 2013, ve kterém prošel prvním čtením. Po pádu Nečasovy vlády se moci ujal Rusnokův kabinet, který návrh stáhl. Kvůli nepřesnému roku, který Blažek ve výroku zmiňuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje odchod Igora Stříže z funkce nejvyššího státního zástupce a výběr Lenky Bradáčové jako jeho nástupkyně. V souvislosti se změnou vedení Blažek říká, že soustava státního zastupitelství je podle něj v dobrém stavu a nechystá se žádná organizační změna. Uvádí sice, že Lenka Bradáčová dlouhodobě mluví o zeštíhlení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou, dodává ale, že takový krok by musela řešit až s příští vládou, protože vyžaduje změnu zákona.

Státní zastupitelství

Státní zastupitelství je úřad, který zastupuje stát při ochraně veřejného zájmu a je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení. Jeho správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nejvyššího státního zástupce. Soustava státního zastupitelství je čtyřstupňová a tvoří ji Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která v dubnu nahradí současného nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, v minulosti několikrát mluvila o zúžení soustavy státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. Vrchní stupeň kritizovala již v roce 2011 v rozhovoru pro Epravo.cz, kde uvedla, že by třístupňová soustava byla efektivnější. Svůj názor zopakovala i o rok později po jmenování do funkce vrchní státní zástupkyně.

V roce 2019 zase řekla, že si dokáže představit reorganizaci státních zastupitelství tak, že by došlo ke zrušení okresního stupně. V lednu 2025 Bradáčová potvrdila, že zúžení soustavy státního zastupitelství bude chtít prosadit poté, co nastoupí do nové funkce nejvyšší státní zástupkyně. Zároveň ale uvedla, že konkrétní plány z respektu k dosavadnímu šéfovi žalobců Střížovi představí až v dubnu.

Změna soustavy státního zastupitelství

Struktura soustavy státního zastupitelství je zakotvena v zákonu o státním zastupitelství, k její změně je tedy potřeba novela tohoto zákona, která musí projít legislativním procesem. Už v roce 2011 se o to neúspěšně snažil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS), který navrhoval zrušení vrchního státního zastupitelství v Praze a Olomouci a jejich nahrazení speciálním týmem žalobců.

Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával i v letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013, se o zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství v minulosti pokoušel. Plánoval zrušit obě vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Návrh úplně nového zákona o státním zastupitelství (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila tehdejší Nečasova vláda v květnu 2013. Návrh ale v dolní komoře stihl projít pouze prvním čtením než Nečasův kabinet padl. Následná vláda jej poté stáhla.

Na snahy o zrušení vrchního státního zastupitelství navázala také někdejší náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Kordová Marvanová, která nový návrh zákona o státním zastupitelství začala v roce 2014 znovu připravovat. Vrchní zastupitelství v tomto případě mělo nahradit jedno celorepublikové Speciální státní zastupitelství (.pdf, str. 63). Vláda Bohuslava Sobotky návrh schválila až na jaře 2016, opět se ale nakonec zasekl v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Soustava státního zastupitelství je zakotvena v zákoně, zúžení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou by tedy vyžadovalo jeho změnu. Ministerstvo spravedlnosti se v minulosti opakovaně pokoušelo prosadit úpravy zákona o státním zastupitelství, které by vrchní stupeň státního zastupitelství zrušily. Návrh ani jednou neprošel Sněmovnou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku komentuje dlouhodobý názor budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, že by se současná čtyřstupňová soustava státních zastupitelství měla zúžit na třístupňovou. Blažek ujišťuje, že se taková změna zatím v současnosti nechystá, protože by vyžadovala změnu zákona. Dodává také, že ke změně soudní soustavy by byla potřeba změna ústavy, což však v současnosti nikdo neplánuje.

Soustava soudů

Soudní soustavou se zabývá čtvrtá hlava ústavy, podle článku 91 ji tvoří Nejvyšší soud (NS), Nejvyšší správní soud (NSS), vrchní, krajské a okresní soudy. NS i NSS patří oba do nejvyššího stupně soudní soustavy. NSS je však specifický tím, že jako jediný rozhoduje mj. ve věcech volebních nebo o rozpuštění či pozastavení činnosti politických stran a hnutí. Soudní systém je tedy čtyřčlánkový a pro jeho změnu by bylo zapotřebí změnit ústavu. Zákonem lze upravit pouze označení těchto soudů nebo jejich působnost a organizaci. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož hlavní rolí je ochrana ústavnosti.

Ve veřejném prostoru se dlouhodobě objevují úvahy o zjednodušení současné soudní soustavy ze čtyřčlánkové na tříčlánkovou. V roce 2016 o této možnosti ve svém článku psal tehdejší předseda Nejvyššího soudu a nynější ústavní soudce Pavel Šámal v souvislosti se zvýšením efektivity justice. Ve stejném roce bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán mluvil o tom, že by zrušil okresní soudy, které by se staly pobočkami krajských soudů. Marie Benešová zase v roce 2019 uvažovala o zrušení vrchních soudů. Někdejší předseda Ústavní soudu Pavel Rychetský v témže roce vyzval k zahájení diskuze o úpravě soudní sestavy a k přechodu na třístupňový systém, ve kterém by soudy druhého stupně řešily výhradně odvolání.

Závěr

Ústava popisuje složení soudní soustavy a stanovuje, že zákonem je možné změnit pouze názvy nebo působnost soudů. K reorganizaci soustavy, ať už kompletní, nebo jen ke zrušení určitého článku, je ale skutečně potřeba změna samotné ústavy. Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v novoročním projevu Fialovu kabinetu vyčítá, že občanům zrušila některé daňové výhody. Přitom si ale podle něj vláda během svého působení výrazně zvýšila platy, přičemž tento růst podpořili politici vládních stran. Dodává, že zvyšování platů má ještě pokračovat.

Platy představitelů státní moci a dalších politiků

Platy ústavních i dalších soudců se odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu, který činí 2,822 (.pdf, str. 61–⁠⁠⁠⁠⁠⁠62 z 1312). Platová základna představitelů státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců.

Platovou základnu pro poslance určuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Členům dolní komory poté náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle toho, jaké funkce poslanci zastávají. Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf).

Vývoj platu politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéračinil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Fialův kabinet tedy k dalšímu zastavení růstu platů politiků nepřistoupil, což ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zdůvodňoval tím, že jsou jejich platy navázané s platy soudců a státních zástupců. Ti proti zmrazení dříve protestovali.

Na základě konsolidačního balíčku, který během roku 2023 prosadila Fialova vláda, se koeficient pro výpočet platu soudců snížil ze 3 na výše zmíněných 2,822. Jak jsme popsali výše, platová základna představitelů státní moci je od roku 2024 navázána právě na výši platů soudců a kvůli těmto změnám se tak pro rok 2024 de facto zastavil i růst platu politiků. Premiérovi a předsedům Sněmovny a Senátu se plat zvedl pouze o sto korun, zatímco plat ministrů a poslanců zůstal stejný.

Co se týče růstu platů poslanců a dalších ústavních činitelů na rok 2025, podle původního plánu Fialova kabinetu měly vzrůst od ledna o téměř 14 %. Vláda růst obhajovala rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který ovšem rozhodoval o ústavnosti změn v platebních podmínkách pro soudce, a nikoliv pro politiky. ÚS totiž v květnu 2024 shledal, že snížení koeficientu pro výpočet platové základny z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy nebylo řádně odůvodněno. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,9 %.

Parlament ke dni zveřejnění Babišova projevu tento vládní návrh na růst platů o necelých 7 % zatím neschválil. Návrh pouze prošel prvním a druhým čtením ve Sněmovně a ke dni zveřejnění Babišova projevu čekal na stanovisko Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Opozice už na podzim 2024 zablokovala zrychlené projednání, o které usilovaly strany vládní koalice. Jednání o návrhu tak měli poslanci na programu až v polovině ledna 2025 (.pdf).

V případě schválení by politikům vzrostly platy o přibližně 7 až téměř 20 tisíc Kč. Nejvíce by si polepšil premiér a předsedové parlamentních komor, kterým by plat vzrostl právě o necelých 20 tisíc Kč. Členům vlády by se pak platy zvýšily takřka o 14 tisíc Kč, zatímco řadovým poslanců zhruba o 7 tisíc Kč.

Zmíněný vládní návrh počítá také s návratem k výpočtu platu soudců na základě trojnásobku průměrné mzdy (.pdf, str. 2 z 24), ovšem až od roku 2026. Zvýšení soudcovských platů by tedy znamenalo, že v roce 2026 by politikům a dalším ústavním činitelům vzrostly platy o 13,6 %.

Náhrady poslanců

Kromě základních platů se zvyšovaly i paušální náhrady. Např. víceúčelová paušální náhrada, u které má každý poslanec nárok na nejméně 40 % platové základny, v roce 2022 představovala minimálně zhruba 33 600 Kč. O rok později už nejmenší paušální náhrada vzrostla na 38 tisíc Kč.

Závěr

V roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, platy kvůli prosazenému zmrazení zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2021. Platy se zvýšily pouze dočasně v lednu 2022. Mezi rokem 2022 a 2023 už ale došlo k nárůstu platů poté, co se je vláda rozhodla dále nezmrazovat. Předsedovi vlády stoupl plat o 31 tisíc Kč, ministrům o 22 100 Kč a řadovým poslancům o 11 600 Kč. Pro rok 2024 zůstaly platy kvůli změnám v konsolidačním balíčků na stejné výši, pouze premiér (a předsedové obou parlamentních komor) si polepšili o sto korun.

Na rok 2025 vláda navrhla zvýšení platů politiků o necelých 7 %. V případě definitivního schválení návrhu by se premiérovi zvýšil plat o necelých 20 tisíc Kč, ministrům takřka o 14 tisíc Kč a poslancům cca o 7 tisíc Kč. V porovnání s posledním rokem Babišovy vlády by tak jejich platy skutečně vzrostly o desítky tisíc korun. Vládní návrh navíc počítá s tím, že se od roku 2026 budou platy soudců odvíjet od trojnásobku průměrné mzdy, čímž by platy politiků vzrostly o 13,6 %. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém novoročním projevu zaměřoval mj. na ekonomickou situaci v České republice a kritizoval některé z kroků vlády Petra Fialy. Negativně hodnotí mimo jiné zrušení některých slev na dani a navrhované zvýšení koncesionářských poplatků. Mluví přitom o částce, o kterou si podle něj budou muset domácnosti za televizi a rozhlas nově připlatit.

Poplatky pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V současné době je poplatek stanoven na 135 korun měsíčně za televizi a 45 korun měsíčně za rozhlas. Tyto poplatky u ČT i ČRo tvoří většinu jejich příjmů, jelikož nemohou mít takové zisky z reklam jako komerční televize.

Návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf) předložila vládní koalice Sněmovně v červnu 2024, kdy jej prezentoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně by tedy dle návrhu poplatky činily 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Za rok by tak domácnosti na koncesionářských poplatcích zaplatily 2 460 korun, zatímco dnes tato částka činí 2 160 korun.

V červenci minulého roku začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin, a vládní koalice proto prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. O definitivní podobě návrhu má Sněmovna jednat nejdříve ve druhé polovině ledna.

Vládní koalice původně počítala se zavedením nové výše poplatků od ledna 2025. Dle slov poslance Marka Bendy (ODS) se schválení do konce roku 2024 nepovedlo kvůli obstrukcím ze strany opozice. Ministr kultury Baxa předpokládá, že k růstu poplatků dojde v první polovině roku 2025.

Závěr

Pokud by došlo k úplnému schválení vládního návrhu, který zvýší měsíční koncesionářský poplatek na 150 korun za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas, vyšplhaly by se poplatky na 2 460 korun za rok. Celkově by si tak domácnosti připlatily o 300 korun více oproti současnému stavu. Jelikož předseda hnutí ANO Babiš svým výrokem vyvolává dojem, že je rozdíl mezi nynější a zvýšenou částkou markantnější, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.