Přehled ověřených výroků

Marian Jurečka uvádí, že pokud ukrajinští uprchlíci nezískají práci na stejné pozici do půl roku od příchodu do ČR, ztrácejí jistotu, že se uplatní ve svém oboru. V rámci našeho ověření se proto soustředíme na to, jak se u uprchlíků s délkou nezaměstnanosti vyvíjí jejich motivace a pravděpodobnost, že získají zaměstnání, a dále také na to, jak se tito uprchlíci uplatňují na pozicích, které odpovídají jejich kvalifikaci.

Zaměřme se nejdříve na trh práce obecně. Dle vyjádření odborníků z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí či Unie zaměstnavatelských svazů ČR nemají zaměstnavatelé o dlouhodobě nezaměstnané uchazeče zájem. Důvodem je to, že z pohledu zaměstnavatelů může dlouhá nezaměstnanost značit ztrátu pracovních návyků, nezájem práci získat a udržet si ji. „Mnoho studií naznačuje, že pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání se snižuje s prodlužující se nezaměstnaností, neboť nezaměstnaní ztrácí pracovní návyky a kontakt s trhem práce,“ uvádí (.pdf, str. 9) autoři studie z roku 2009, která se zabývala tříděním uchazečů na úřadech práce.

Nezisková organizace REINTEGRA pak ve své publikaci z roku 2006 popisuje (.pdf, str. 9–10) tři fáze nezaměstnanosti. První fázi označuje jako aktivní období (str. 9), v němž nezaměstnaný člověk věří v úspěch svého snažení a „věří, že zaměstnání brzy získá“. Druhou fází, která nastává v průměru mezi 6. a 12. měsícem nezaměstnanosti, je poté období zklamání. Jako hlavní důsledky této „fáze zklamání, úzkosti a deprese, pesimismu a ztráty duševní rovnováhy“ (.pdf, str. 11–14) popisují autoři publikace snížení životní úrovně, změnu vnímání času, ztrátu zájmu o život společnosti nebo zátěž rodinných vztahů. Následující fází nezaměstnanosti je podle autorů období pasivity.

Uplatněním uprchlíků v oborech jejich kvalifikace z domova se pak zabývá například britská studie Přístupy k zaměstnanosti odborně kvalifikovaných uprchlíků ve Spojeném království (Attitudes to Employment of Professionally Qualified Refugees in the United Kingdom) z roku 2013. Autoři popisují potíže při snaze uprchlíků o uplatnění se ve svých původních oborech a to, že se to daří jen části z nich. Prezentují také graf z jedné starší studie, který znázorňuje vývoj morálky při hledání práce. Britští autoři nicméně upozorňují (str. 6), že dle jejich výzkumu jsou zkušenosti odborně vzdělaných uprchlíků často ještě složitější, než ukazuje křivka níže, a při hledání zaměstnání se tito uprchlíci „mnohokrát odchýlili od optimismu ke zklamání a zase zpět“.

Pokud se zaměříme i na zaměstnanost uprchlíků obecně, podle německého Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání (IAB) se „míra zaměstnanosti uprchlíků zvyšuje s délkou pobytu“ (.pdf, str. 27). Zároveň ale tento institut upozorňuje na to, že v případě Německa pracuje 57 % zaměstnaných uprchlíků jako kvalifikovaná pracovní síla, specialisté nebo odborníci, zatímco před příchodem do země pracovalo na daných pozicích 85 % těchto lidí (str. 33). V mnoha případech tak dochází k sestupu na pracovním žebříčku. Mezinárodní středisko pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) ve svém dokumentu z konce března 2022 uvádí (.pdf, str. 2), že vysoká motivace ukrajinských uprchlíků v kombinaci s jejich obtížnou výchozí pozicí nutí mnohé z těchto lidí nastoupit na málo placenou pracovní pozici, která vyžaduje jen nízkou kvalifikaci – a to bez ohledu na skutečnou kvalifikaci. Podle ICMPD navíc v těchto povoláních uprchlíci často „uvíznou“.

Na závěr tedy shrňme, že podle neziskové organizace REINTEGRA nastává u nezaměstnaných přibližně po půl roce fáze „zklamání, úzkosti, pesimismu a ztráty duševní rovnováhy“. V průběhu času také podle výše uvedených studií dochází ke snížení motivace uprchlíků k hledání odpovídajícího zaměstnání. Přesná časová rozmezí, kdy dochází k poklesu či nárůstu motivace, už nicméně tyto studie neuvádějí. V čase klesá i samotná pravděpodobnost, že se uprchlíkům podaří získat zaměstnání, které jejich kvalifikaci skutečně odpovídá. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Hnutí pro život je spolek, který se podle svých slov snaží „předcházet zbytečným potratům, pomáhat ženám, které se cítí být k potratům nuceny, a těm, které mají po potratu psychické potíže.“

Hnutí vyvolalo kontroverze svými vyjádřeními v souvislosti s válkou na Ukrajině, kde se ruští vojáci dopouštějí znásilnění na ukrajinských ženách. Kvůli početným případům znásilnění bylo na Ukrajině potřeba značné množství nouzové antikoncepce, která se používá po nechráněném sexuálním styku. Sbírka na nákup nouzové antikoncepce se organizovala také v České republice. 

Hnutí se v reakci na tyto sbírky vyjádřilo na svém facebooku, kde tvrdilo, že skutečným lékem pro znásilněnou ženu „není nějaká tableta, ale kvalitní psychologická pomoc.“ Taktéž zdůraznilo prevenci, kterou spatřuje v nákupu „houkadel, pepřáků nebo elektických paralyzérů." Příspěvek na svém facebooku hnutí později smazalo kvůli negativním reakcím.

12. dubna poté přišel Deník N s informací, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolupracuje s Hnutím pro život. Mluvčí resortu Eva Davidová tehdy uvedla, že hnutí nepatří mezi tzv. oficiální připomínková místa MPSV, se kterými ministerstvo konzultuje předlohy zákonů (.pdf). Zároveň také dodala, že se „případná spolupráce s tímto hnutím (…) odehrává stejně jako s mnoha dalšími subjekty.“ Výroky Hnutí pro život o znásilněných ženách na Ukrajině označila za „velmi nevhodné“ a MPSV se od nich distancovalo.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také na dotaz ze 13. dubna 2022, podaný dle zákona o svobodném přístupu k informacím, uvedlo (.pdf), že s Hnutím pro život nespolupracuje. Tuto informaci zmínilo také ve své tiskové zprávě ze 13. května 2022. V ní upřesnilo (.pdf), že „nějakou formou, která ale nemusí znamenat například přímý podíl na tvorbě legislativy, spolupracuje s desítkami různých organizací“ – mezi nimi ale Hnutí pro život není.

MPSV ve zprávě také zopakovalo, že Hnutí pro život není a nebylo (.pdf) připomínkovým místem MPSV, mezi něž se řadí např. Síť pro rodinu, Národní centrum pro rodinu nebo SOS vesničky.

V samotném rozhovoru ministr Marian Jurečka nicméně zmiňuje, že Hnutí pro život má „možnost připomínkovat některé materiály,“ což je v rozporu s tvrzením tiskové zprávy (.pdf) MPSV ze 13. května. Marian Jurečka dále v rozhovoru na dotaz, zda ukončí s hnutím spolupráci, odvětil: „Já neukončuji spolupráci ani s jinými nevládními organizacemi, které jsou na opačné straně spektra.“

Z výše uvedeného vyplývá, že není zcela jasné, zda ministerstvo s Hnutím pro život spolupracuje nebo spolupracovalo, zda má možnost připomínkovat některé materiály, nebo zda s hnutím byla, nebo nebyla ukončena spolupráce. Oficiální vyjádření MPSV a vyjádření ministra Jurečky se totiž neshodují. Jelikož však Ministerstvo práce a sociálních věcí v oficiální odpovědi na žádost o stanovisko (dle zákona o svobodném přístupu k informacím) uvedlo, že s Hnutím pro život nespolupracuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr Jurečka svůj výrok uvedl v rámci odpovědi na hlavní otázku, která zněla, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí ukončí spolupráci s Hnutím pro život. Jurečka uvedl, že spolupráce ukončena nebude, prohlásil však, že se distancoval nejen od výroků Hnutí pro život, ale také od výroků kardinála Dominika Duky. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že ony výroky se v obou případech vztahují k případům znásilnění ukrajinských žen ruskými vojáky.

Hnutí pro život dne 7. dubna 2022 reagovalo na výzvu bývalého záchranáře Víta Samka, který téhož dne na Facebooku zveřejnil výzvu k dodání nouzové antikoncepce (.pdf) pro znásilněné ukrajinské ženy. Hnutí tuto formu pomoci ve svém příspěvku na Facebooku odsoudilo. Tento příspěvek byl sice následně smazán, ale mezitím již na sebe organizace stačila upoutat pozornost široké veřejnosti. 

Hnutí pro život je jednou z tzv. pro-life organizací, jež se primárně angažují v boji proti potratům. Jak uvádí religionistka Andrea Beláňová, která se zabývala výzkumem tohoto typu iniciativ, jeho členové sami sebe často označují za ultrakatolíky. Dodejme, že Hnutí pořádá pravidelný Národní pochod pro život.

Ministr Jurečka se ke zmíněnému výroku Hnutí pro život vyjádřil např. v tiskové zprávě (.pdf) o spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí s neziskovým sektorem ze dne 13. května 2022. Mimo jiné zde uvádí: „Pokud jde o nedávné výroky představitelů hnutí směrem ke zneužitým ženám na Ukrajině, důrazně jsme je odsoudili a považujeme je za velmi nevhodné.“

Vraťme se ještě k výroku kardinála Dominika Duky z jeho názorového článku zveřejněného dne 25. dubna 2022 na jeho blogu. Kardinál Duka zde mimo jiné napsal, že ruští vojáci, kteří se dopouštěli znásilňování, jsou často „obětí těch nejsilnějších emocí a vášní, kdy hrůza z boje, strach a nenávist ho přivádí doopravdy až k úrovni jakéhosi amoku“. Také tento článek vyvolal řadu kontroverzí nejen mezi širokou i odbornouveřejností, ale také uvnitř církve.

Ministr práce a sociálních věcí se k postoji kardinála Dominika Duky vyjádřil prostřednictvím svého twitterového účtu dne 27. dubna 2022. 

V první části našeho hodnocení se zaměříme na to, jestli současná vládní koalice implementovala do svého programového prohlášení závěry důchodové komise. Ministr Jurečka přitom některé z principů vyjmenoval. Na závěr se pak podíváme na to, jestli opravdu došlo ke zvýšení důchodů o 500 korun za každé vychované dítě.

Nejprve uveďme, že důchodovou komisí má Marian Jurečka patrně na mysli Komisi pro spravedlivé důchody, která vznikla v roce 2019, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedla Jana Maláčová z ČSSD. Kromě odborné veřejnosti zasedli v této komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti. Předsedkyní důchodové komise byla tehdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a poslední zasedání proběhlo na konci listopadu 2020.

Komise si na svém 6. jednání v září 2019 odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje, aby tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD projednala záměr „zvýšení důchodů fixní částkou zohledňující výchovu dětí“. (Pro návrh hlasovalo 16 přítomných, proti 10 a dalších 6 se zdrželo.) Programové prohlášení současné vlády pak skutečně říká, že by se při výpočtu zásluhové složky důchodu měl zohlednit počet vychovaných dětí.

Na svém 7. jednání o měsíc později se komise jednomyslně shodla (.pdf, str. 7) na tom, že by MPSV mělo rozpracovat koncepci tzv. nultého a prvního pilíře důchodového systému. Podle reformy představené v době, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí řídila Jana Maláčová, se nultý pilíř týká (.pptx, str. 6) základního minimálního důchodu pro všechny důchodce. První pilíř pak zohledňuje (str. 6) předchozí výdělky občana a někdy se mu říká také zásluhový. Programové prohlášení Fialova kabinetu s oběma pilíři počítá a navíc k nim chce přidat i třetí, dobrovolnou složku.

Během svého 8. zasedání v listopadu 2019 pak důchodová komise většinově podpořila (.pdf, str. 8) usnesení, v němž doporučila, aby byly „k politickému projednávání“ postoupeny principy návrhu na řešení důchodů v případě tzv. náročných profesí. Upřesněme, že komise (.pdf, str. 1) se tehdy věnovala možnostem zajistit dřívější odchod do důchodu pro pracovníky nejvíce rizikových zaměstnání, aniž by došlo ke zkrácení výše jejich důchodu. Na svém 11. zasedání si zase komise odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje „dále rozpracovat varianty měkčí podmínky potřebné doby pojištění“ – zjednodušeně řečeno doby, po kterou musí lidé pracovat, aby získali nárok na starobní důchod (.pdf). Oba tyto návrhy Fialova vláda ve svém programovém prohlášení podporuje (.pdf, str. 14).

Marian Jurečka zmiňuje konkrétně ještě mezigenerační solidaritu. Ačkoliv ze zápisů jednání, které nejsou příliš podrobné, nevyplývá, že by komise tento problém projednávala, ve svém programu s ním nynější vláda počítá. Konkrétně se jedná o možnost „platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům“. Dodejme, že důchodovou reformu hodlá současná vládní garnitura předložit do konce roku 2023.

V minulém volebním období, konkrétně v létě 2021, se Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč k důchodu na dítě pro toho rodiče, který se o dítě staral. Novela má platit od roku 2023.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Marian Jurečka správně uvádí, že programové prohlášení vlády (ve které působí jako ministr práce a sociálních věcí) obsahuje některé principy přijaté Komisí pro spravedlivé důchody. Ze zmíněných příkladů tato komise nehlasovala přímo jen o mezigenerační solidaritě, tento princip je nicméně základem samotného průběžného důchodového systému, kde důchody hradí lidé v produktivním věku. Zvýšení důchodů o 500 korun za vychované dítě bylo již schváleno. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Vláda po svém jednání 27. dubna 2022 oznámila na tiskové konferenci soubor opatření, jimiž chce pomoci rodinám s dětmi zvládnout vysokou inflaci a rostoucí ceny energií. Konkrétní pomoc spočívá ve vyplacení (.pdf) jednorázového příspěvku 5 tisíc korun na každé dítě všem rodinám, jejichž roční příjem je do milionu korun.

Na tiskové konferenci se redaktorka CNN Prima News Dáša Šamanová ptala (video, čas 30:11) ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zda se příspěvek počítá z hrubého, nebo čistého ročního příjmu. Ten se při pokládání dotazu naklonil (čas 30:31) k premiérovi Petru Fialovi a na něco se ho zřejmě zeptal. Petr Fiala zareagoval pokrčením ramenou a pousmáním se.

Marian Jurečka na otázku odpověděl (video, čas 32:00): „Pokud se nepletu, tak v té debatě, kterou jsme vedli k tomu parametru, tak jsme se bavili čistý příjem té domácnosti."

Tuto původní informaci později 30. dubna 2022 opravil a řekl, že půjde o hranici 1 milionu Kč hrubého. Změnu zveřejnil na svém twitteru, kde se za nepřesnost omluvil.

Vláda o možné podpoře rodin jednala 27. dubna 2022. Ministr Jurečka předložil dvanáct možných opatření, z nichž byla přijata čtyři – jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpora zkrácených a flexibilních úvazků a podpora dětských skupin.

Dokument, který Marian Jurečka vládě předložil, podle Deníku N obsahoval dvanáct bodů. Ty vyplynuly „z diskuse, kterou vedla vláda minulý týden na jednání ve Štiříně“, jak popsal Jurečka. Doplňme, že vláda jednala na zámku Štiřín 20. dubna 2022.

Co se týče návrhů, které přijaty nebyly, jednalo se například o slevě na děti, příspěvku na mobilitu, obědy ve školách, doplatky na léky nebo také usnesení o tom, že vláda neobnoví superhrubou mzdu. Na tiskové konferenci po jednání vlády ale premiér Fiala řekl, že ohledně těchto opatření bude vláda „postupovat podle toho, jak to bude potřeba“.

Konkrétní znění dalších bodů není veřejně dostupné. Oslovili jsme proto s dotazem Deník N, který má dokument k dispozici. Součástí výčtu jednotlivých bodů je i sleva na dítě a sleva na poplatníka. Deník N nicméně blíže nespecifikoval, zda jde jen o její zvýšení, nebo i o překlopení do bonusu. Výrok nicméně i přes tuto nejasnost hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že na jednání 27. dubna nebylo přijato ani další zvýšení existenčního a životního minima. Marian Jurečka ale už 11. května oznámil, že se jejich zvýšení chystá.

Ministr Jurečka předložil v dubnu vládě dvanáct možných opatření pro podporu rodin. Na tiskové konferenci 27. dubna poté vláda oznámila, že se shodla na přijetí čtyř z nich - jednorázového příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpory zkrácených a flexibilních úvazků a podpory dětských skupin. Vláda naopak nerozhodla o návrzích, které se týkaly např. příspěvku na mobilitu, obědů ve školách, doplatků na léky, nebo také o usnesení, že neobnoví superhrubou mzdu.

Některá z navržených opatření vláda sice neschválila, nicméně premiér Fiala uvedl, že boudou zaváděna „podle toho, jak to bude potřeba.“ Mezi takové návrhy patří i zvýšení životního a existenčního minima. Ty mají vliv na řadu sociálních dávek, na které by tak dosáhlo více lidí, nebo na výši alimentů. Uveďme, že vláda tato minima letos už jednou zvýšila, a to k 1. dubnu.

O dalším zvýšení existenciálního a životního minima pak Marian Jurečka opět mluvil na začátku května a 11. května pak na tiskové konferenci vlády oznámil, že připravuje jejich zvýšení k 1. červenci. Dále na konferenci zmínil i to, že vláda chystá zvýšení normativů pro vyplácení příspěvku na bydlení. Uveďme, že v jiných zdrojích se nám tuto informaci nepodařilo dohledat. Jelikož ale ministr Jurečka o těchto plánovaných krocích mluvil na oficiální tiskové konferenci členů vlády a premiér ani další ministři jeho vyjádření nerozporovali, považujeme ho za stanovisko celé vlády.

Zajímali jsme se také, zda je navýšení normativu pro příspěvek na bydlení součástí ministrem avizovaných 12 opatření. Konkrétní znění všech opatření nicméně není veřejně dostupné. Obrátili jsme proto s dotazem na Deník N, který má dokument k dispozici. Redakce nám zaslala bodový výčet těchto opatření, který plánované zvýšení normativu pro příspěvek na bydlení neobsahuje.

Doplňme, že podle dostupných informací se vláda dohodla na výše zmiňovaných čtyřech opatřeních, prozatím však neschválila konkrétní návrhy na změnu zákonů, které jsou k jejich skutečnému zavedení nutné. Vláda na svém webu DeštníkProtiDrahotě.cz například uvádí, že „zvýšila“ maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 Kč, připravovaný návrh novely, který tuto změnu obsahuje (.doc, str. 10), však vláda k datu 18. května ještě neprojednávala.

Vláda tedy skutečně oznámila, že se dohodla na zavedení čtyř z dvanácti navržených opatření a mezi nepřijatá, ale zvažovaná opatření patří i zvýšení existenčního a životního minima a normativu u příspěvku na bydlení. Byť podle informací Deníku N úprava normativu pro příspěvek na bydlení není součástí avizovaného balíčku, vláda ji skutečně plánuje. Jelikož Marian Jurečka explicitně neuvádí, že by úprava normativu měla být součástí tohoto balíčku, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Ministr Jurečka se ve svém výroku odkazuje na programové prohlášení (.pdf) koaliční vlády Petra Fialy. V dokumentu vydaném v lednu tohoto roku se k této problematice vláda skutečně vyjadřuje hned v několika bodech (str. 6). V prohlášení konkrétně zaznívají zmínky jak o valorizaci slevy na poplatníka, tak i o zavedení daňových prázdnin pro rodiny s třemi a více dětmi:

• „Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka.“
• „Zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.“

Doplňme, že Marian Jurečka odpovídá na dotaz týkající se „možnosti slevy na poplatníka“, o které mluvil v březnu premiér Fiala. Ten tehdy nebyl příliš konkrétní a pouze zmínil, že vláda zvýšení slevy na poplatníka zvažuje. Ministr Jurečka tedy svým výrokem reaguje na velmi obecný dotaz, který mohl směřovat právě i na valorizaci, nejen na prosté zvýšení slevy.

V části programového prohlášení týkající se rodinné a sociální politiky (.pdf, str. 12) se vláda také zavazuje k přijetí daňových nástrojů a zjednodušujících opatření týkajících se systému sociálních dávek. Ke zvyšování rodičovských dávek a životního minima se v březnu letošního roku vyjadřovala například i koaliční Pirátská strana, která navrhla jejich pravidelnou valorizaci. Tyto kroky vláda také zmiňuje ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 14), podle kterého hodlá zvážit „zavedení systému valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost, např. u rodičovského příspěvku nebo životního minima“.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy skutečně obsahuje (.pdf, str. 13) závazek prosazení automatické valorizace minimální mzdy. „Zavedeme automatickou valorizaci minimální mzdy,“ uvádí vláda v pasáži věnované sociální a rodinné politice.

Dodejme, že o pravidelném navyšování minimální mzdy mluví Marian Jurečka od začátku roku. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

Přesné informace o parametrech valorizačního mechanismu nicméně známy nejsou. Ministr financí Zbyněk Stanjura dne 10. února v rozhovoru pro Blesk.cz zmiňoval, že se valorizace může odvíjet od průměrné mzdy nebo jejího mediánu, tedy střední hodnoty mezd. Nevyloučil také, že se minimální mzda může automaticky zvyšovat i v závislosti na výši inflace. Na začátku května 2022 poté premiér Petr Fiala mluvil o tom, že vláda automatickou valorizaci minimální mzdy „zvažuje“ a diskutuje o ní.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na dotaz moderátorky o očekávaném zvyšování minimální mzdy zmiňuje požadavek odborů na úpravu minimální mzdy i v pololetí, což podle Mariana Jurečky není běžné. V odůvodnění proto ověříme, zda odbory takovýto požadavek vznesly, a také zda a případně v kolika případech došlo ke zvýšení minimální mzdy také v pololetí roku. 

Dne 29. dubna 2022 na tiskové konferenci sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) promluvil její předseda Josef Středula. Kvůli výraznému růstu inflace vznesl lídr ČMKOS požadavek na mimořádné zvýšení minimální mzdy na 18 200 Kč s platností od července 2022. Naposledy vzrostla v lednu 2022, konkrétně o 1 000 Kč, na současných 16 200 Kč.

Od svého zavedení v roce 1991 se v České republice minimální mzda zvýšila celkem 24krát, většinou k tomu docházelo na počátku roku. Podle přehledu MPSV o vývoji částek minimální mzdy došlo od roku 1991 k dodatečnému pololetnímu zvýšení, jak správně uvádí Marian Jurečka, jen ve čtyřech případech – v červenci 1999, v červenci 2000, v červenci 2006 a naposledy v srpnu 2013. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.