Všechny země, všechny státy, které zavedly ochranná cla v zájmu ochrany svého průmyslu, na tom dlouhodobě prodělaly. Protože ten domácí průmysl ztratil konkurenceschopnost, zvýšil ceny domácích výrobků, protože mu zahraniční dovozce nekonkuroval. No a klasickým příkladem bylo svého času Španělsko.
Přestože proti protekcionismu hovoří podle OECD fakta, např. negativní dopad na globální trh a snížení konkurenceschopnosti domácích firem, ne nutně všechny státy světa na zavedení ochranářské politiky musely prodělat. Příkladem budiž Spojené státy v období 1816 - 1945, které sice měly jedny z nejvyšších cel na světě, ale dlouhodobě hospodářsky rostly. Politiku ochrany strategických odvětví (automobilky, ocelářský prumysl, petrochemický průmysl apod.) uplatňovalo v 60. a 70. letech Japonsko. Postupně jak se zvyšovala konkurenceschopnost strategických odvětví, snižovala vláda zároveň cla na dovoz a jiná ochranná opatření (Kagami, M. pdf s. 124-128). Současně v období ochranářské politiky zaznamenalo Japonsko také růst životní úrovně.
Co se týče Španělska, hovoří Miloš Zeman nejspíše o období 40. - 50. let 20. století, kdy byla snaha uplatnit tzv. import substitution industrialization, tedy nahrazení importovaného zboží domácí produkcí. V tomto případě se jednalo o naprosté hospodářské fiasko, neboť na počátku 50. let se španělský hrubý domácí produkt nacházel přibližně na 40 % HDP západoevropských zemí. Je však třeba doplnit, že nejen španělské hospodářství ale celá země byla ve třicátých letech rozvrácena občanskou válkou.
Tahle otázka je ovšem velmi diskutabilní, neboť i přes přítomnost některých konkrétních případů nelze zcela přesně určit, co míní Miloš Zeman onou dlouhodobostí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Zdeněk Koudelka je v podstatě, když to řeknu, není podřízen přímo mně. On je podřízen Danielu Volákovi, což je první náměstek pro vězeňství a justici. Ale v podstatě podílí se hlavně na legislativě.
Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.
JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.
Ministr Drábek měl odstoupit už na jaře, protože slibovat, že odstoupí v okamžiku, kdy se ukáže, že v dubnu nefungují informační systémy na úřadech práce.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).
Takže my přicházíme s takovým projektem, který je hlavním bodem našeho volebního programu a tím jsou elektronické aukce nakupovaného zboží a služeb...
Na základě programu koalice KDU-ČSL a SNK-ED pro Středočeský kraj hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jde konkrétně o bod programu pojmenovaný " Otevřené hejtmanství ". Zcela konkrétně v něm stojí: "... V případě volebního úspěchu prosadí křesťanští a evropští demokraté projekt „Otevřené hejtmanství“, který prosadí povinnost využívat elektronické aukce a tím porovnávat ceny nakupovaného zboží a služeb. Využití e-aukcí a ostatních elektronických nástrojů, je cestou k finančním úsporám a přinese větší transparentnost výběrových řízení. "
Německo roste, zatímco my pořád ještě nerosteme (ekonomicky, pozn.)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle správy Eurostatu (.pdf) Česká republika nezaznamenala v 3. a 4. kvartálu 2011 ani v prvních dvou kvartálech roku 2012 rast HDP. Německo ve stejném období rostlo vždy kromně posledního kvartálu roku 2011. Data představují procentuálni směnu vúči předchodzímu kvartálu.
Procentuálni směna HDP
3.kvartál 2011
4.kvartál 20111.kvartál 2012
2.kvartál 2012
Německo
0,4
-0,1
0,5
0,3
Česká republika
0,0
-0,2-0,8
-0,2
Co se týče prostě zapojení na základních registrů, neplést základní registry a centrální registr vozidel, základní registry nejsou v kompetenci ministerstva dopravy, jsou v kompetenci ministerstva vnitra, centrální registr se na něj napojuje.
Základní registry jsou projektem Ministerstva vnitra a jsou jedním z pilířů eGovernmentu, tedy elektronické veřejné správy, která umožňuje elektronický styk s úřady. Je spravován Správou základních registrů, úřadem, jehož zřizovatelem je Ministerstvo vnitra. Více informací je dostupných na portálu Správy základních registrů nebo na stránkách Ministerstva vnitra.
Centrální registr vozidel spadá do kompetence Ministerstva dopravy. Nový CRV byl vytvořen za účelem propojení CRV se základními registry.
O rozdílech mezi základními registry a centrálním registrem vozidel hovoří i vysvětlující článek na stránkách Ministerstva vnitra.
Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Zavedení přímé volby prezidenta bylo v programu nejen Věcí veřejných, ale také TOP 09.
Do voleb do Poslanecké sněmovny PČR měly Věci veřejné ve svém Desateru Věcí veřejných pro volby 2010 bodem 10, který stanovil: " Přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. "
Strana TOP 09 požaduje přímou volbu prezidenta ve Volebním programu (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 v sekci 08 na straně 27 ve znění: " [Vláda] navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky. " (Pozn. Program TOP 09 byl vytvořen formou fiktivního prohlášení vlády, proto se zdá, že formulace pochází z vládního zdroje, jedná se ale skutečně o programový dokument TOP 09.)
Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Do roku 2012 byly dávky vypláceny na různých místech různými subjekty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož do roku 2012 byla výplata sociálních dávek skutečně realizována různými subjekty na různých místech.
Dle zákona č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů byly od 1. dubna 2011 orgány činné v procesu vyplácení sociálních dávek:
1. Úřad práce ČR - krajské pobočky
2. krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy
3. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na internetových stránkách MPSV zaměřených na Sociální reformu Změny 2012 je uvedeno, že do 31. prosince 2011 pak Úřad práce ČR působil ve 423 pracovištích, z nichž pouze 94 zajišťovalo agendu zaměstnanosti, 147 agendu státní sociální podpory a 148 vykonávalo agendy obě. Nepojistné sociální dávky byly vypláceny na 415 sídlech obecních úřadů.
Tam je velmi důležité, že to je projekt za nula korun, pokud se někde říká, že to má stát 1,5 miliardy korun, tak to má stát 1,5 miliardy korun, to je odhad z ušetřených prostředků, to je tendr, který stejně tak jako s-karta, je založen na tom, že stát nezaplatí vůbec nic. Tady v tomto případě chceme, aby ten dodavatel řekl, ano, v tuto chvíli lékařská posudková služba má nastaveny tyto procesy, takto postupuje, tady jsou rizika, tohle je potřeba opravit a pokud se tím podaří uspořit státní prostředky ze státního rozpočtu, tak 30 %, 35 % z té částky náleží jako odměna tomu dodavateli. Pokud se nepodaří ušetřit nic, tak dodavateli neplatí stát ani korunu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.
Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.
Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.
Už tehdy hned od začátku se mluvilo třeba právě o projektu IZIP, který ale pokračoval dál a to i díky hlasům vlastně těch, kteří tam (ve správní radě, pozn.) zastupují vládní koalici a ministerstvo zdravotnictví, takže vše, co se tam dělo, bylo i se souhlasem ministerstva zdravotnictví.
Z dostupných internetových zdrojů nelze ověřit, jak konkrétně v minulosti hlasovala správní rada VZP v této věci. Záznamy o hlasování rady nejsou totiž na internetu dostupné (nebudou veřejnosti k nahlédnutí zřejmě vůbec) . Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
