Přehled ověřených výroků

Turecko má ve skutečnosti uzavřenu pouze 1 kapitolu (.pdf) ve svých přístupových jednáních - konkrétně věda a výzkum. Jan Fischer ovšem svůj výrok koncipoval tak, že Turecko je ve svých přístupových jednáních stále na začátku, což není v protikladu s realitou.

Ústava ČR vznikala od července roku 1992, kdy byla zřízena vládní komise pro její přípravu a rovněž paralelní komise předsednictva České národní rady (první verze návrhu Ústavy ale byly vypracovány již v roce 1991). Vládní návrh Ústavy byl pak projednán a schválen na schůzi ČNR 16. prosince s účinností od 1. ledna 1993 (proces podrobně popisuje např. portál IUS Wiki, který vychází z odborných zdrojů).

Prezident Havel pak svůj slib již skutečně skládal na text nové Ústavy, nikde se nám ale nepodařilo dohledat, že by Ústava vznikala v krátkém čase z jeho přičinění. Vzhledem k nedostatečným informacím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě dohledaných informací o pozici ODS v Liberci, potažmo v Libereckém kraji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V současné době ODS skutečně není na radnici v Liberci (tedy v radě města) zastoupena.

Co se týká krajské úrovně, ODS v Libereckém kraji v minulém volebním období nevládla, kraj spravovala vítězná ČSSD spolu se stranou SOS.

O tom, že vláda chce peníze z vyššího výnosu DPH přesměrovat na stabilizaci důchodového účtu se hovořilo například v únoru 2012. V poslední době se takovéto informace v médiích nereflektovaly a také členové vládní koalice v poslední době spojují růst DPH s rozpočtovou politikou a ne přímo se stabilizací důchodového účtu.

Při projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2012 vystoupil jako předkladatel ministr financí Kalousek a návrh odůvodnil (celé vyjádření): "Dámy a pánové, se souborem těchto daňových změn, které jsou součástí fiskální strategie vlády a strategie snižování deficitu ve střednědobém výhledu, předstupuji před vás již poosmé. Dosavadní skóre je 6:1 ve prospěch tohoto návrhu, a já si vás dovolím požádat, abyste skóre zvýšili na 7:1. Děkuji."

Vladimír Franz se rozhodl ve druhém kole volby volit Miloše Zemana, jeho rozhodnutí potvrdil zakladatel iniciativy Vladimír Franz prezidentem Jakub Hussar. Jedná se o Franzovo osobní rozhodnutí, doporučení svým voličům, jak volit ve druhém kole, nedal. Server iDnes.cz píše, že “(...) Svým voličům však nedal ohledně volby žádné doporučení.” Podle stejného zdroje se Franz vyjádřil také na svém facebookovém profilu: “Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou. ...Vybral jsem si tedy chřipku prasečí. Jde ovšem o mou ryze osobní volbu, nikoho tím nechci k čemukolivnabádat.Jan Fischer podle serveru iDnes.cz sice ocenil Miloše Zemana (a zároveň kritizoval Karla Schwarzenberga), pokyn koho volit ale svým voličům také nedal. Konkrétně řekl: "Vážím si mých voličů. Věřím, že to jsou nezávislí, svobodní a přemýšliví lidé, kteří volí dle svého názoru a ne podle toho, jak jim kdo zavelí. Nepotřebují tedy ani mé rady. Řeknu jen tolik, že sám volit půjdu, a to z pocitu odpovědnosti za budoucnost země." Podle serveru Lidovky.cz vyjádřil Fischer Zemanovi nepřímou podporu.

Oba jmenovaní tedy vyjádřili svou osobní podporu, respektive sympatie Miloši Zemanovi, ani jeden však své příznivce přímo neinstruoval k volbě jednoho z kandidátů.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.

Web SPOZ: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní."

Názory Miloše Zemana: "Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."

Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:základní sazba daně ve výši 21 %, nebosnížená sazba daně ve výši 15 %."

Podle serveru iHNed.cz a Lidovky.cz ex-ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová navrhovala hromadnou amnestii jako řešení přeplněnosti českých věznic, nicméně se setkala s odporem prezidenta Klause.

Stanovisko Jana Fischera na požadavek ex-ministryně Kovářové se ale nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě výsledků průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění a agentury STEM hodnotíme výrok jako zavádějící. Senát si v poslední době udržuje větší popularitu, ale 7 až 8 let je přehnaný údaj.

Jak ilustruje například článek na serveru iHned.cz, popularita se často ztotožňuje s důvěrou obyvatel. Pro hodnocení výroku tedy použijeme výsledky průzkumů, hodnotících důvěru občanů v ústavní instituce, a to v období 2004-2012.

Agentura STEM provádí takové šetření jednou za čtyři roky. Dostupná relevantní data jsou tedy z let 2012, 2008 a 2004. (V tabulce uvádíme procento občanů, které důvěřuje dané instituci - určitě ano, spíše ano.)

STEM201220082004 PS24 %30 %42 %Senát28 %24 %20 %

Každý měsíc kromě letních provádí průzkum důvěry v ústavní instituce i Centrum pro výzkum veřejného mínění. V úvahu bereme výsledky od listopadu 2004 do listopadu 2012. Přehledy průzkumů, vždy pro celý uplynulý rok, jsou dostupné na stránkách CVVM (vše .pdf): 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005. Pro přehlednost jsme pro vás vytvořily celkový dataset (.xls) s grafem vývoje popularity obou institucí.

I údaje CVVM vyvrací tvrzení Přemysla Sobotky - v období říjen-prosinec 2010 a listopad 2006 měly obě instituce popularitu stejnou; v září 2010, od května 2005 do září 2006 a od listopadu 2004 do února 2005 se Poslanecká sněmovna těšila větší důvěře než Senát.

Z dlouhodobého hlediska by se podle údajů CVVM dalo říct, že Senát je v malých procentech populárnější než Poslanecká sněmovna, ale není tomu tak stále. Období 7 až 8 let je tedy přehnané. Převažující prvenství si Senát udržuje až od začátku roku 2007, a to pouze podle výsledků CVVM. Podle agentury STEM by tento výrok mohl být pravdivý nejpozději po roce 2008.

Výrok na základě dohledaných informací ze stránek Ústavního soudu hodnotíme jako zavádějící.

V případě veřejných prací se skutečně skupina poslanců ČSSD, mezi které patřil také Lubomír Zaorálek, obrátila na Ústavní soud s žádostí (.pdf) o zrušení několika zákonů. Mimo jiné zde byl také návrh na zrušení zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti. Ústavní soud ve svém nálezu nezrušil zákon celý, vyškrtl z něj ale § 30 odst. 2 písm. b), který umožňoval vyřadit z evidence uchazeče, jež bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejné práce. V tomto případě tedy šlo o oprávněné podání.O oprávněném rušení zákona týkajícího se spotřebitelského úvěru se však Ústavní soud nikde nezmiňuje.

Míněný je text Ústavy, konkrétně Hlavy třetí, článku 62, písmene a)

"Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ..."

Výkladů této části je však možných vícero, kdy někteří ji interpretují doslovně a dávají tedy pravomoc prezidentovi odvolávat předsedu vlády, ale například ústavní právník Jan Kysela považuje tuto formulaci za nešťastnou a doplňuje, že se jedná spíše o snahu text stylisticky zjednodušit.