Přehled ověřených výroků

V červenci tohoto roku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že stát prostřednictvím společnosti ČEZ zajistil tři miliardy metrů krychlových plynu z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „První loď pro Česko dorazí do Nizozemska 19. září z USA“, řekl při otevření terminálu generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Ten podle ČTK dále doplnil, že „ČEZ má kromě první lodi smluvně zajištěno už také druhé plavidlo, které dodá společnost Shell. Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové, tedy okamžité tržní ceny, za každou dodávku tak zaplatí jinou sumu”. Společnost ČEZ údajně zajistila pro případnou přepravu plynu dostatečné přepravní kapacity z Nizozemska přes Německo do České republiky.

Vzhledem k tomu, že ČR má skutečně rezervovanou kapacitu v nizozemských terminálech, kam bude LNG teprve přepraven, a částka za něj se bude odvíjet až podle aktuální tržní ceny, hodnotíme výrok Petera Harvánka jako pravdivý.

Peter Harvánek zřejmě poukazuje slova ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, který 3. srpna 2022 v pořadu Devadesátka na ČT24 řekl (čas 14:55): „Pokud by například Česká republika neměla dostatek plynu pro vytápění domácností nebo pro nemocnice, tak třeba Německo zastaví chod části svého průmyslu a o ten plyn, který samo potřebuje, se s námi rozdělí.“ Síkela v rozhovoru uvedl (čas 14:52), že tento mechanismus vyplývá z rozhodnutí Rady EU. 

Rada EU skutečně o solidaritě v kontextu možného nedostatku plynu jednala, a to konkrétně 26. července 2022. Ministři unijních zemí přijali nařízení, ve kterém své státy zavázali (.pdf, str. 13) k dobrovolnému snížení spotřeby plynu o 15 %, ale také zavedli mechanismus vyhlašování „výstrahy na úrovni Unie“ (str. 14). V případě, že by se alespoň pět členských států dostalo do problémů s nedostatkem plynu, stal by se závazek 15% snížení spotřeby povinným (str. 15). 

Nařízení Rady tedy usiluje o snížení spotřeby zemního plynu, zároveň však počítá (.pdf, str. 11) s možností, že by musel být aktivován další unijní mechanismus reagující na nedostatečné dodávky zemního plynu. Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z října roku 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Toto nařízení funguje jako záruka solidarity mezi evropskými zeměmi v případě, že by daný stát nebyl schopen pokrýt dodávky plynu těm, kteří jsou daným nařízením chráněni, tzv. „zákazníkům chráněným v rámci solidarity“.

Mezi tyto zákazníky spadají (článek 2) domácnosti, sociální služby a dálková vytápění, která uvedeným subjektům plyn poskytují. (V Česku je dálkové vytápění typické pro sídliště.) Článek 13 nařízení upravuje solidární pomoc v případě, že by některou z unijních zemí postihl nedostatek dodávek plynu. Jak uvádí Ruven Fleming z nizozemské univerzity v Groningenu v časopise Energy Policy, článek 13 znamená (.pdf, str. 108), že v případě plynové krize v jedné zemi (v tzv. žádajícím členském státě) musí jiná členská země Evropské unie, která je s danou zemí přímo propojena, snížit dodávky plynu těm, kteří nespadají mezi zákazníky chráněné v rámci solidarity. Tím dojde k uvolnění kapacit zemního plynu, které si pak žádající stát může odkoupit (čl. 13, odst. 5), a pokrýt tak výpadek dodávek.

Reálně tedy může na základě tohoto nařízení dojít k situaci, kdy by Německo muselo omezit dodávky plynu např. do průmyslu a poskytnout tento plyn českým zákazníkům chráněným solidaritou.

Doplňme, že 11. července letošního roku také ministr Síkela a jeho německý protějšek Robert Habeck podepsali společné prohlášení (.pdf) o energetické bezpečnosti, které deklaruje vzájemnou solidaritu v energetické krizi, které je ale spíše obecné povahy a žádné konkrétní závazky neobsahuje. Prohlášení mj. navazuje na červnové memorandum o připravenosti na rizika a o solidaritě v elektroenergetickém sektoru, které podepsali ministři šesti středoevropských států.

Česko a Německo tedy v červnu a červenci podepsaly několik dokumentů o vzájemné spolupráci a solidaritě v oblasti energetiky. Jedna z nich, konkrétně nařízení Rady EU z konce července, se pak odkazuje na unijní opatření k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, mj. obsahující možnost omezení určitých dodávek na úkor potřebnějších odběratelů v jiném státě. Peter Harvánek tedy správně poukazuje na to, že existuje závazek, že by Německo Česku v případě nedostatku plynu pomohlo. Závazek nicméně nevyplývá z memoranda, ale z nařízení EU. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Peter Harvánek reaguje na předchozí diskusi o koncertní hale, kde mj. zazněl odhad ceny projektu ve výši 3,2 miliard korun. Harvánek tedy podobnou částku označuje za údaj z roku 2021 a dodává, že dnes se výdaje mohou pohybovat i kolem 5 miliard. Pro naše hodnocení jsme tak dohledali informace o tom, jak se vyvíjely odhadované ceny stavby koncertní síně, a zda částka, o které hovoří Peter Harvánek, je skutečně starý údaj.

V roce 2019 byly náklady na stavbu koncertní síně architekta Stevena Holla odhadované na 1,5 miliardy korun bez DPH. V říjnu 2021 už odhad dle ČTK činil 2,6 miliard Kč, náklady na dokumentaci pak dalších 300 milionů.

Podle aktuálního odhadu z dubna 2022, který mj. zmínila i náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová, by koncertní hala měla vyjít na 3,2 miliardy korun, některé odhady pak hovoří i o 3,5 miliardy Kč (.pdf, str. 20). Financování by měla zajistit spolupráce statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. Uveďme, že jeden z možných scénářů předpokládá další navýšení ceny o 164 milionů korun.

Peter Harvánek tedy nesprávně označuje částku 3,4 miliard korun za odhad z roku 2021. Ve skutečnosti se tehdy odhadovala podstatně nižší cena a údaj 3,2 miliardy, který zazněl v diskusi, je odhad aktuální. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Finanční náročnost výstavby ostravské koncertní síně je v současné době odhadována na 3,2 miliardy korun. Některé odhady z června 2022 pak hovoří až o 3,5 miliardy Kč (.pdf, str. 20).

Financování by měla zajistit spolupráce statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. Město Ostrava už v roce 2017 vytvořilo Fond pro výstavbu nového koncertního sálu (.pdf). Ostravský magistrát k červenci 2019 uložil do fondu 250 milionů korun. Dle posledních veřejně dostupných informací v něm k říjnu 2021 bylo uspořeno 430 milionů korun.

Moravskoslezský kraj pak na stavbu koncertní síně přispěje 300 miliony korun. Stát, respektive Ministerstvo kultury, na základě memoranda o spolupráci na vybudování stavby přislíbil poskytnout 600 milionů korun.

Peter Harvánek tedy správně uvádí, že Moravskoslezský kraj na vybudování koncertní haly přislíbil poskytnout 300 milionů korun. Stát poté opravdu slíbil přispět 600 miliony Kč. Peter Harvánek ovšem částku, která je v současnosti ve Fondu pro výstavbu nového koncertního sálu, podhodnotil o 70 milionů Kč, tedy o 16 %. Nicméně vzhledem k tomu, že sám ve výroku poukazuje na to, že si přesnou částkou není jistý, hodnotíme jeho výrok i přes tuto nepřesnost jako pravdivý.

Petr Kajnar v debatě jmenoval jednu z možností, jak pomoci lidem zasaženým energetickou krizí. Podle něj by takové opatření, kdy by město lidem prominulo poplatky za odpad, vedlo v případě čtyřčlenné rodiny k úspoře ve výši přibližně 3 tisíce korun měsíčně. 

Výše poplatku za komunální odpad v Ostravě činí pro rok 2022 498 Kč na osobu a kalendářní rok. Pro čtyřčlennou rodinu je to tedy 1 992 korun ročně. Od roku 2023 je naplánováno zvýšení tohoto poplatku na 720 korun na osobu a rok. Pro čtyřčlennou rodinu by se tedy mělo jednat o částku 2 880 korun. Pro děti do 7 let a osoby nad 65 let nicméně bude platit úleva z poplatku ve výši 222 korun.

Petr Kajnar tedy zřejmě zaměnil roční částku za částku měsíční. V roce 2023 by prominutí poplatků za odpad vedlo k roční úspoře téměř 3 tisíce korun. Vzhledem k tomu, že Kajnar jednoznačně hovořil o měsíční částce a následně se neopravil, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Gabriela Pokorná, tisková mluvčí Magistrátu města Ostravy, sdělila v červnu 2022 serveru Podnikatel.cz, že statutární město Ostrava podpořilo v uplynulých dvou letech malé a střední podnikatele postižené důsledky proticovidových opatření souhrnnou částkou přes 130 milionů korun. Město Ostrava ze svého rozpočtu částku uvolnilo v několika vlnách, a to různými formami, včetně slev a odpuštění nájmů, odpuštění místních poplatků nebo finančními dary.

Ostrava zároveň loni skutečně zajistila finanční pomoc stánkařům z vánočních trhů. Rada města Ostravy v loňském roce schválila poskytnutí finančního daru ve výši 20 000 korun třiceti stánkařům, kteří měli uzavřenou smlouvu s organizátorem Ostravských Vánoc. Primátor Tomáš Macura tehdy dar komentoval jako „poskytnutí co nejrychlejší pomoci postiženým prodejcům“, prý ale nešlo o kompenzaci ztráty jejich předpokládaných výdělků.

O poskytnutí peněžité pomoci rada rozhodla 7. prosince 2021 (.pdf, str. 45) a vedoucímu odboru financí a rozpočtu uložila (str. 46), aby stánkařům částku zaslal do 14. prosince, tedy do týdne.

Doplňme, že vláda vyhlásila 25. listopadu 2021 nouzový stav, v rámci jehož protiepidemických opatření byl zaveden i zákaz konání vánočních trhů s platností od 18:00 následujícího dne – tedy v den, kdy měly vánoční trhy oficiálně začínat.

Město Ostrava podle tiskové mluvčí Pokorné podpořilo malé a střední podnikatele částkou přesahující 130 milionů korun. Podnikatelé skutečně získali od města finanční dar i během zrušených vánočních trhů. Tomáš Macura svým výrokem poukazuje na rychlost výplaty této pomoci, přičemž rada skutečně rozhodla o zaslání peněžité pomoci do týdne od schválení částky. Výrok Tomáše Macury proto hodnotíme jako pravdivý.

Hlavními daňovými příjmy Prahy jsou daň z přidané hodnoty; daň z příjmů fyzických osob či daň z příjmů právnických osob (.pdf, str. 2). Celostátní výnos z těchto daní se přerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Obcím se dle www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-243#f2061845">zákona o rozpočtovém určení výnosu daní např. uděluje 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Dále obec mj. dostává podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Zmíněný zákon www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-243#p4-5">popisuje také výpočet, kterým se určuje procentní podíl Prahy, Brna, Plzně a Ostravy na výnosu celostátních daní. Předpokládané výnosy jednotlivých obcí lze spočítat pomocí kalkulačky rozpočtového určení daní (RUD), která „informuje starosty o pravděpodobné výši prostředků, které obdrží v daném roce jako součást svých daňových příjmů“. Propočet, který je založen na daňové predikci Ministerstva financí ze srpna roku 2021, odhaduje, že Praze náleží daňové příjmy ve výši 61 miliard korun.

Daňový balíček, o kterém Zdeněk Hřib hovoří, byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb., který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Tento zákon, který předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 %. Doplňme, že už samotný návrh (.pdf, str. 8) zrušení superhrubé mzdy přepokládal, že tato změna bude mít negativní dopad jak na státní rozpočet, tak i rozpočty krajů i obcí. K podobným závěrům došla i studie Národní rozpočtové rady či analýza Ministerstva financí, která předpokládala právě změnu predikce daňových příjmů veřejných rozpočtů. Zrušení superhrubé mzdy se následně v pražském rozpočtu projevilo mezi roky 2020 a 2021 na příjmové stránce z daně z příjmů fyzických osob – meziročně klesl příjem z této daně téměř o tři miliardy korun (.pdf, str. 2).

Pokles rozpočtu hlavního města je patrný také mezi rokem 2019 a 2020, jelikož v roce 2020 došlo k nejhlubšímu propadu ekonomiky v historii samostatné České republiky kvůli protiepidemickým opatřením. Hluboký propad nejvíce zasáhl oblasti obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. To se pak projevilo i v pražském rozpočtu, konkrétně na meziročním propadu daně z příjmů fyzických osob (-0,9 miliardy korun) a na dani z příjmů právnických osob (-2,7 miliardy korun) (.pdf, str. 2). Od března do října 2020 navíc Praha na výdaje přímo spojené s covidem vyčlenila 1,3 miliardy korun. Finance putovaly např. na podporu kultury, cestovního ruchu, na vybudování testovacích míst nebo na nákup ochranných prostředků.

Co se týče ovlivnění rozpočtu uprchlickou krizí, měsíc po zahájení ruské invaze na Ukrajinu pražský magistrát schválil finanční podporu městským částem na humanitární pomoc uprchlíkům ve výši 106 milionů korun. Další pomoc Praha schválila pro hotely, které ubytovávaly uprchlíky, konkrétně se jednalo 140 korun na noc. Doplňme, že od září už hlavní město tento příspěvek vyplácet nebude.

Ke konci července vydal stát, obce a kraje na uprchlickou krizi 12,6 miliardy korun, z toho 10,5 miliardy činily výdaje ze státního rozpočtu. Zbylé více než dvě miliardy šly z rozpočtů krajů a obcí, včetně Prahy.

Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Prahu připravily o peníze jak krize spojená s pandemií covidu-19, tak ve výrazně menší míře také uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na rozpočtu se kromě přímých nákladů skutečně projevil celkový pokles české ekonomiky a také daňový balíček, který zrušil superhrubou mzdu. Výrok Zdeňka Hřiba z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Nejdříve uveďme, že Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) i Pražskou vodohospodářskou společnost vlastní ze 100 % právě hlavní město Praha. Jak vyplývá z jejich výročních zpráv, zmíněné společnosti své investiční akce financují částečně z vlastních a částečně z externích zdrojů, kam se řadí i dotace z rozpočtu hlavního města Prahy (.pdf, str. 137).

Co se týče výše investic hlavního města Prahy, ty lze nalézt v důvodových zprávách o plnění rozpočtu v jednotlivých letech, konkrétně v kapitole Kapitálové výdaje (.pdf, str. 1). Hlavní město Praha nicméně do svých kapitálových výdajů započítává také investiční dotace poskytnuté (přidělené) dopravnímu podniku (.pdf, str. 57–58). V přehledu níže proto u DPP uvádíme investiční zdroje bez započítání investičních dotací ze strany hlavního města Prahy. Pro úplnost doplňme, že DPP ve výročních zprávách do svých investičních nákladů (.pdf, str. 174–175) zahrnuje ty pražské dotace, které v daném roce skutečně použil, tj. bez ohledu na to, v jakém roce mu je hlavní město přidělilo/poskytlo (.pdf).

Také v případě Pražské vodohospodářské společnosti rozpočet hl. m. Prahy započítává některé investice do svých kapitálových výdajů (.pdf, str. 14). Příkladem může být celková přestavba Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v roce 2018 (.pdf, str. 32). Na rozdíl od DPP však vodohospodářská společnost ve svých výročních zprávách z let 2005–2021 nespecifikuje, z jakých zdrojů své investice financuje. Z veřejně dostupných informací tak nelze určit, jakou část proinvestovala z vlastních zdrojů a jakou ze zdrojů externích (např. právě z rozpočtu hl. m. Prahy). Se žádostí o přesná data jsme se proto obrátili přímo na Pražskou vodohospodářskou společnost, nicméně jsme dosud nedostali odpověď. 

Nominální výši investic v jednotlivých letech shrnuje následující graf. Ten zobrazuje kapitálové výdaje hlavního města Prahy a investice dopravního podniku (bez započítání investičních zdrojů z pražského rozpočtu). Nejsvětlejší barvou v grafu jsou pak pro úplnost vyznačeny investice Pražské vodohospodářské společnosti, které v sobě nicméně částečně zahrnují i investiční zdroje, které Praha již započítává do svých kapitálových výdajů.

Uveďme, že Zdeněk Hřib se stal primátorem Prahy v půlce listopadu roku 2018. Koalici spolu tehdy utvořili Piráti, Praha sobě (PS) a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Na konci listopadu 2018 schválila tato koalice svůj první rozpočet na rok 2019.

Zdeněk Hřib srovnává investice za jeho vedení v Praze s investicemi za předešlých politických reprezentací. Upřesněme tedy, že od podzimu 2014 až listopadu 2018 v čele metropole stála Adriana Krnáčová za hnutí ANO, magistrátu pak vládla koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, STAN a KDU-ČSL). Prvním rozpočtem, o kterém tato koalice rozhodovala, byl rozpočet na rok 2015.

Před Adrianou Krnáčovou zastával post pražského primátora Tomáš Hudeček (TOP 09), a to od června 2013 do listopadu 2014, kdy Praze vládla menšinová rada TOP 09. Před ním byl od listopadu 2010 do května 2013 primátorem Bohuslav Svoboda (ODS). Mezi lety 2002 až 2010 stál v čele hlavního města Pavel Bém (ODS).

Pokud se podíváme na investice samotného hlavního města Prahy, v roce 2019, kdy již byl primátorem Zdeněk Hřib, dosáhly kapitálové výdaje hlavního města 8,1 mld. Kč, v následujících dvou letech pak přesáhly hranici 10,1 mld. Kč. V průměru tak v letech 2019 až 2021 kapitálové výdaje v rozpočtu hl. m. Prahy dosahovaly 9,44 mld. Kč. V době působení Adriany Krnáčové (2015–2018) odpovídala výše investic v průměru 8,25 mld. ročně, což je méně než v době působení Zdeňka Hřiba. Za doby vlády předchozích primátorů však byly v námi sledovaném období kapitálové výdaje hlavního města vyšší, mezi lety 2005 až 2012 například neklesly pod 14 miliard korun.

Ještě výrazněji pak lze rozdíl mezi obdobím vlády Z. Hřiba a lety, kdy v čele Prahy stál Pavel Bém, Bohuslav Svoboda a později Tomáš Hudeček, pozorovat v grafu, který zobrazuje reálnou výši investic po započítání inflace (.pdf).

Z obou výše uvedených grafů vyplývá, že např. V letech 2005 až 2012 byly jen samotné investice hl. m. Prahy a dopravního podniku vyšší než byl v letech vlády Zdeňka Hřiba součet investic Prahy, DPP a vodohospodářské společnosti. Výrok primátora Hřiba proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů, jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.

Podle tiskové zprávy ČSÚ z února v hlavním městě došlo v loňském roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. Jedná se tak o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2020. Upřesněme, že tento počet nezahrnuje pouze výstavbu nových bytů, ale také změnu již dříve dokončených staveb. Z celkového počtu zahájených bytů však výstavba nových výrazně dominovala (.xlsx) a tvořila 92,2 %.

Údaje o tom, kolik bytů se začalo stavět, jsou dostupné pouze od roku 1997. Pro porovnání celého období od roku 1989 tak nemáme dostatek dat. Jak nicméně ukazuje následující graf, v roce 2021 byla v Praze zahájena stavba nejvíce bytů od roku 1997.

Zdroje dat: 1997–2004 (.pdf), 2005 (.pdf, str. 10), 2006–2020 (.xlsx), 2021 (.xlsx).

Dodejme, že ačkoliv počet zahájených bytů zaznamenal výrazný nárůst oproti roku 2020, dokončených bytů v porovnání s předcházejícím rokem bylo méně. Přesněji se jednalo o 4% pokles z 5 449 dokončených bytů v předminulém roce na 5 229 v roce 2021.

Vzhledem k tomu, že jsou data dostupná pouze od roku 1997 a z veřejně dohledatelných zdrojů nelze zjistit, kolik se zahájilo bytů v Praze mezi lety 1989 a 1997, hodnotíme výrok Zdeňka Hřiba jako neověřitelný.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) o třech nových mostech a návrhu Vltavské filharmonie mluví v souvislosti s investicemi hlavního města. Mezi zmíněné tři mosty řadí Zdeněk Hřib kromě Trojské lávky a Dvoreckého mostu pravděpodobně i Štvanickou lávku, o níž psal dříve na twitteru.

Architektonickou soutěž na stavbu Štvanické lávky, která propojí městské čtvrti Holešovice a Karlín, vypsalo hlavní město ještě v minulém volebním období, v roce 2017. O zahájení tendru na stavbu následně rozhodla až současná pražská koalice v roce 2020. Stavební povolení projekt získal v květnu 2021, samotná stavba následně začala v lednu 2022. Praha počítá s tím, že most bude dokončen na jaře příštího roku a městský rozpočet přijde na 298 milionů korun. Pro chodce a cyklisty tato lávka zpřístupní také ostrov Štvanice. Podle jednoho z autorů architektonického řešení Petra Teje bude lávka také ochráněna před povodněmi – v případě záplav ji bude možné zvednout až o 3 metry.

Trojská lávka spojuje Císařský ostrov a čtvrť Troja. Původní lávka se zřítila v prosinci 2017, tedy ještě před posledními volbami do zastupitelstev obcí. Technická správa komunikací přitom už od roku 2011 upozorňovala, že je most ve špatném stavu. O vypsání tendru na stavbu rozhodli pražští radní po volbách, v prosinci 2018. Magistrát stavbu nové lávky oficiálně zahájil v listopadu 2019 a v říjnu 2020 byla stavba dokončena. Praha za ni zaplatila 150 milionů korun.

Výstavba Dvoreckého mostu, který propojí Prahu 4 a 5, podle náměstka pražského primátora Adama Scheinherra začne 13. září letošního roku. Most bude určen pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty a chodce. Architektonickou soutěž vyhlásilo hlavní město ještě za vedení předchozí primátorky Adriany Krnáčové v roce 2017. Tendr na stavbu poté Praha vypsala už v době úřadování Zdeňka Hřiba v říjnu 2021. Radní poté v letošním květnu schválili výběr zhotovitele mostu, kterým se stalo konsorcium firem Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher. Stavba má stát 1,075 miliardy korun.

Podobu Vltavské filharmonie pak zástupci Prahy a Institutu plánování a rozvoje představili v letošním květnu. Vítězným týmem architektonické soutěže zahájené v roce 2021 se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Stavba podle hlavního města vyjde přibližně na 9,4 miliardy a její dokončení se plánuje na rok 2032. Dodejme, že magistrát usiluje o spolufinancování projektu státem.

Zdeněk Hřib tedy správně uvádí tři nová přemostění Vltavy, jejichž projekty dal pražský magistrát pod jeho vedením do pohybu. Jedná se o novou lávku v Troji, rozestavěnou Štvanickou lávku a také Dvorecký most, jehož stavba začne v nejbližších dnech. Vítězný návrh Vltavské filharmonie pak zástupci Prahy představili v letošním květnu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.