...vlastně za hlasování o církevních restitucích vlastně paní Peake vyměnila to, že se snížil počet poslanců potřebných pro založení politického klubu ve sněmovně...
Výrok Zuzany Roithové potvrzuje samotná Karolína Peake a také exministr dopravy Pavel Dobeš z její strany.
V reportáži České televize je otázka církevních restitucí spojena mimo jiné s vytvořením poslaneckého klubu pro stranu LIDEM, kdy právě Dobeš potvrzuje, že by to mělo být "prostřednictvím jednacího řádu". To znamená, že právě v jednacím řádu Poslanecké sněmovny by muselo dojít k takové úpravě, aby vytvořit poslanecký klub mohlo méně poslanců, než kolik je v současnosti. O celé události informovala také ČTK (prostřednictvím E15.cz).
Priemerný najčastejší plat na Slovensku je 550 eur.
R. Fico uvádza mzdu, ktorá sa nachádza v platovom pásme (500,01 až 600€), ktorý zarába najvyšší podiel zamestnancov na Slovensku, výrok preto hodnotíme ako pravdivý.
Tvrdenie o najčastejšej mzde na Slovensku použil predseda vlády R. Fico už v minulosti (Na telo, 30. septembra 2012). Vtedy R. Fico uvádzal ako najčastejšiu mzdu medzi 400 až 500 eur. Tak ako aj v minulosti ani tento raz neupresnil, či hovorí o čistej alebo hrubej mzde.
Podľa analýzy Štatistickýho úradu SR Štruktúra miezd v SR (.pdf) z júna 2012 nie je možné presne určiť koľko percent zamestnancov zarába mzdu vo výške 550 eur. Podľa tejto analýzy, zohľadňujúcej mzdy v roku 2011 (str.1) sa v platovom pásme od 500,01 do 550€ v hrubom nachádza 6,4 % zamestnaných. V platovom pásme 550,01 až 600€ sa nachádza tiež 6,4% zamestnaných. Keďže premiér hovorí o plate 550€, za smerodajné možno považovať platové pásmo 500,01 - 600€. R. Ficom uvedená suma sa nachádza v strede tohoto intervalu, v ktorom sa nachádza 12,8% zamestnancov na Slovensku, čo je o 0,1% viac než v nasledujúcom platovom pásme 600,01-700€. Inými slovami, najväčší podiel zamestnancov na Slovensku zarába 500 až 600€.
Uvedená analýza Štruktúra miezd v SR zohľadňovala mzdy v roku 2011 a v tomto meraní sa nezohľadňovala celá populácia, ale len zamestnanci.
Můžeme vycházet ze studia OECD, kterou jsme si nechali zpracovat, která taky pracovala na základě nějakých celosvětových zkušeností. A kde předpokládáme nějakou náběhovou křivku. Kde během několika let se očekává, že může vstoupit až polovina populace (do druhého pilíře penzijního systému, pozn.)
Stránky Ministerstva financí ČR ke zmíněné studii nic bližšího neuvádí a ani z jiných zdrojů jsme nezískali potřebné informace.
V Senátu jsme sesbírali řadu podkladů, předali jsme to ministerstvu vnitra a uvidíme, jak s tím ministerstvo vnitra naloží. (směrem k "zákazu KSČM")
Už v minulosti se Senát několikrát pokoušel navrhnout zákaz KSČM. Například naposledy v roce 2011 advokát Stanislav Němec, který připravoval návrh pro senátorskou komisi tvrdil, že mají stovky stran argumentů pro zákaz KSČM. V roce 2009 padl ze senátu podobný návrh. K pokusu o zákaz KSČM došlo také v roce 2008, tehdejší návrh údajně obsahoval 542 argumentů pro zákaz komunistické strany. Žádný z těchto návrhů ale neprošel.
Poslední návrh byl v únoru 2012 shledán jak ministrstvem vnitra, tak i spravedlnosti za nevyhovující k předání Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. O nějakém novém návrhu, kterým by se ministerstvo vnitra v současnosti zabývalo jak vyplývá z výroku Přemysla Sobotky se nám nepodařilo najít žádné informace, výrok proto považujeme za neověřitelný
Karel Schwarzenberg: "Já vás musím bohužel na to upozornit, že TOP 09 nedodala jediného ministra či ministryni kultury." Václav Moravec: "Říkám TOP 09 a Starostové." Karel Schwarzenberg: "To jsou dva odlišné subjekty, jedno je politická strana TOP 09 a pak je Hnutí starostů a nezávislých, kteří jsou s námi spojenci, to je pravda, ale tak, jako nemůžu já mluvit, koho jmenuje ODS jako ministra, tak nemůžu také mluvit Starostům a nezávislým, koho oni jmenují, to je naprosto jejich záležitost, nikoliv naše."
Na základě prostudování Smlouvy o dlouhodobé spolupráci mezi TOP 09 a politickým hnutím Starostové a nezávislí (STAN) z 9. 7. 2009 a Společného prohlášení TOP 09 a Starostů jsme označili výrok jako zavádějící. Ani v jednom z dokumentů není zmíněna výhradní pravomoc jednoho či druhého subjektu nominovat na konkrétní ministerský post svého kandidáta. Naopak je stanoveno, že se oba subjekty musí na konkrétním kandidátovi shodnout - není přitom ovšem stanoveno, jakým způsobem, či zda vůbec probíhá výběr, případně schvalování konkrétního kandidáta na ministerský post. Pokud existuje nějaká interní dohoda mezi TOP 09 a STAN o nominaci ministrů, nepodařilo se nám ji dohledat.
Alena Hanáková (nestr.) ani Jiří Besser (STAN) nejsou členy TOP 09, tato strana však s jejich nominací s největší pravděpodobností musela souhlasit - z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Karolína Peake podepsala jakýsi etický kodex, kde řekla, že nepřestoupí do jiné strany a pokud ano, tak že odstoupí a neudělala to.
Etický kodex VV skutečně hovoří o zákazu změny stranické příslušnosti a povinnosti rezignace na mandát v případě porušení tohoto kodexu.
V etickém kodexu strany VV se můžeme dočíst (článek pátý), že "...Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen." Závěrečná ustanovení tohoto kodexu pak uvádějí, že "...Zástupce občanů (...) se zavazuje, že se v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu." Tato ustanovení Karolína Peake skutečně porušila, když se svého mandátu nevzdala, a to ani na vyzvání svých (nyní již svých bývalých) stranických kolegů. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Strana paní poslankyně Roithové v posledních 23 letech byla vyjma 2 snad ve všech vládách.
Jen za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:
Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.
Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.
Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.
Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.
I prezident republiky psal řeckému prezidentovi. Bohužel ten dopis byl uveřejněn zde, než byl předán v Aténách. (v kauze 2 zadržených českých občanů v Řecku - pozn. Demagog.cz)
Prezident Klaus skutečné řeckému prezidentovi dopis zaslal, jeho znění můžete nalézt zde. O dopisu informovala např. Česká televize již 21. listopadu minulého roku, podle jejích informací byl pak dopis doručen do kanceláře prezidenta "v ranních hodinách" o den později. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Nicméně už jsem svolala jednání politických stran do Poslanecké sněmovny nad právě tou poslední verzí (zákona o úřednících, pozn.), tak abychom případný průběh toho legislativního procesu maximálně uspíšili a zákon přijali ještě v tomto volebním období.
Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by vicepremiérka Peake svolala zmíněné jednání. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My jsme pořád ještě jedna z nejméně zatěžujících zemí, pokud jde o naše pacienty a Evropu (v otázce zdravotnických poplatků, pozn.).
S odvoláním na analýzu OECD, která srovnává výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích, a která kromě České republiky zahruje většinu členských států EU hodnotíme výrok jako pravdivý.
OECD srovnává různé ukazatele ve zdravotnictví, výrok ministra Herega potvrzuje tabulka Public expenditure on health (Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů), která ukazuje podíl výdajů z veřejných rozpočtů jako procento celkových výdajů. Tento podíl činil v Česku v roce 2010 (poslední dostupné srovnatelné údaje) 83,8%. Vyšší podíl už je jen v Dánsku (85,1%) a v Norsku (85,5%), to ale není součástí EU. Podobně vysoké hodnoty najdeme také ve Velké Británii a ve Švédsku.
Vysoký podíl veřejných výdajů znamená naopak nízké finanční nároky na pacienty, jak potvrzuje i interpretace těchto dat na idnes.cz.
