Přehled ověřených výroků

Údaje České daňové správy a ministerstva financí ukazují, že k poklesu sazeb daní ani výše mandatorních výdajů nedošlo.

Pokud bereme v potaz pouze sazby daně (nikoli úlevy) a pomineme sjednocení sazby DPH, v rámci kterého sice došlo ke snížení sazby u některých položek, nicméně ke snížení sazeb DPH jako celku nedošlo, je první část výroku pravdivá. Nepodařilo se nám (zejména mezi veřejnými údaji České daňové správy vč. jejích aktualit) nalézt jediné snížení sazby v daňovém systému ČR v posledních letech.

Srovnáme-li výši mandatorních výdajů tedy zejména výdajů na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jiné sociální dávky a dluhovou službu za roky 2010 a 2011, došlo k růstu absolutních hodnot i podílu na příjmech státního rozpočtu. Státní závěrečný účet (SZÚ, příjmy, .pdf, str. 1; mand. výdaje, .pdf, str. 70) za rok 2011 uvádí:

rokpříjmy rozpočtu

(mld. Kč)

mandatorní výdaje

(mld. Kč)

v %

20101000,4628,162,820111012,8

652,764,4

Samotné sociální mandatorní výdaje (SZÚ, .pdf, str. 9) bez obsluhy dluhu zaznamenaly podobný růst, přičemž výdaje na dávky mimo důchodové pojištění přinejlepším stagnují.

Pokladní plnění rozpočtu ke třetímu čtvrtletí roku 2012 ve srovnání s rokem 2011, ukazuje se u celkových mandatorních výdajů (bod 3.1) meziroční růst pouze o cca 5,3 mld. korun, ovšem plánované plnění (bod 1.1) má převýšit hodnoty roku 2011 o celých 38 mld. Prosazená snížení mandatorních výdajů, zejm. omezení valorizace penzí zákonem 314/2012 Sb. (informovala např. ČT) se mohou projevit v budoucnosti.

Táňa Fischerová hovoří o situaci po volbách v roce 2006. První Topolánkova vláda byla jmenována, začala tedy vládnout, prezidentem Klausem 4. září 2006 a poté, co nezískala důvěru sněmovny, byla pověřena dočasným výkonem funkce - de facto až do jmenování druhé Topolánkovi vlády 9. ledna 2007, respektive vyjádření důvěry této vládě o 10 dní později. Nejde tedy o 7 měsíců, jak tvrdí Fischerová, ale o 4 měsíce a 15 dní. Časový rámec:

• Volby do poslanecké sněmovny proběhly 2. - 3. června 2006.
• Václav Klaus jmenoval Mirka Topolánka premiérem 16. srpna 2006.
• 4. září 2006 prezident jmenoval vládu podle jeho návrhu
• 3. října 2006 první vláda Mirka Topolánka nezískala důvěru sněmovny (viz hlasování)
• 11. října 2006 vláda podala demisi a byla dočasně (do sestavení nové vlády) pověřena výkonem funkce
• 9. ledna 2007 byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka
• 19. ledna 2007 získala důvěru sněmovny

Česká politická scéna reagovala na kosovský konflikt nejednoznačně. Velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda uvedl, že: "Chybí explicitní podpora postupu aliance z řad českých představitelů - se světlou výjimkou pana prezidenta Havla a pana ministra Kavana." Diplomatické úsilí vlády Miloše Zemana o urovnání konfliktu vyústilo v tzv. česko-řeckou iniciativu, šlo o společný dokument diplomatů České republiky a Řecka. Stěžejní body této iniciativy byly: 1. Aliance přeruší na 2-3 dny bombardování; 2. Bělehrad stáhne své jednotky z Kosova; 3. Kosovská osvobozenecká armáda složí zbraně; 4. V Kosovu vznikne etnicky smíšená policie kontrolovaná jednotkami OSN.

Tento plán ovšem nakonec nebyl vedením NATO přijat.

Na základě dohledané legislativy, která se týká přímé volby prezidenta na Slovensku, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Přímá volba prezidenta na Slovensku byla zavedena v roce 1999, hlava státu se volí na základě zákona č. 46/1999o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých
ďalších zákonov (.pdf) .

V 1. přímé volbě byl zvolen Rudolf Schuster (1999), v následujících volbách (2004, 2009) byl zvolen současný prezident Ivan Gašparovič.

Zákon, který přímou volbu upravuje, byl novelizován celkem 4krát a to v letech 2003, 2008 (dvakrát) a 2011. Premiérem zmíněná úprava tohoto zákona v roce 2003 byla spíše technického rázu - 515/2003 Sb. (.pdf - čl. XVIII)

Kompletní znění zmíněné novely: Zákon č. 46/1999 Z. z. o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov sa mení a dopĺňa takto:1. § 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5) Územný obvod obvodnej volebnej komisie je zhodný s územným obvodom obvodného úradu.”.
2. V § 39 ods. 4 písm. e) sa vypúšťajú slová „v rámci okresu”.
3. Slová „okresná volebná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná volebná komisia“ v príslušnom tvare.
4. Slová „okresný úrad“ vo všetkých tvaroch sa v celom
texte zákona nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ v prí-
slušnom tvare.
5. Slová „v okrese“ sa v celom texte zákona vypúšťajú.
6. Slová „okresná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná komisia“ v príslušnom tvare

Informace o historickém vývoji jaderné elektrárny Zwentendorf, včetně referenda, o kterém se zmiňuje Karel Schwarzenberg, lze nalézt na oficiálních stránkách (a.j.) elektrárny. Dle těchto informací se referendum uskutečnilo 5. listopadu 1978. 50,47% voličů tehdy volilo proti spuštění jaderné elektrárny. Článek také pojednává o tom, že referendum tehdy povolil kancléř Bruno Kreisky, který se, dle tohoto zdroje, spoléhal na podporu průmyslu a odborů a nepředpokládal, že by se rakouští občané mohli vyslovit proti jaderné elektrárně. V prosinci roku 1978 v návaznosti na výsledek tohoto referenda uzákonila Rakouská národní sněmovna zákaz používání jaderné energie v Rakousku (tzv. Atomsperrgesetz).

Výrok Miloše Zemana je na základě dohledaných informací o vývoji minimální mzdy od doby nástupu jeho vlády hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman vychází již ze špatné premisy, že jeho vláda zvýšila minimální mzdu z 2500 Kč na 8000 Kč, správná výše je popsána v tabulce MPSV (.pdf). Z ní vyplývá, že další vlády minimální mzdu dále zvyšovaly a to z hranice 5700, jíž bylo dosaženo právě za vlády M. Zemana. Např. ihned další vládní kabinet Vladimíra Špidly minimální mzdu zvýšil, a to nařízením vlády z 2. prosince 2002.

Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.

V roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč, zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8 532 944 000 Kč více.

Článek 64 Ústavy ČR stanovuje, že “ prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Výrok ministra Kalouska hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečně hlasoval proti návrhu poslance ODS Čechlovského a opakovaně veřejně odmítal rušení zdanění poslaneckých náhrad i v době před samotným hlasováním o tomto návrhu.

Zmíněný návrh (Novela zákona o platu představitelů státní moci) byl v Poslanecké sněmovně schválen 18. prosince ve stavu tzv. Legislativní nouze.

Pozměňující návrh (.doc), o kterém ministr Kalousek mluví, se týkal zdanění poslaneckých náhrad a podal jej poslanec ODS Jan Čechlovský. V odůvodnění jeho návrhu stojí: " Vzhledem k charakteru náhrad výdajů (vynakládaných na reprezentaci a na dopravu vlastním vozidlem nebo jiným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla komor Parlamentu) a účelu jejich použití je jejich zdanění a s tím související odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění ne zcela systémové a v určitém rozporu s koncepcí zdaňování příjmů. Institut náhrad totiž slouží k pokrytí předem definovaných výdajů. S ohledem na závazek obsažený v Koaliční smlouvě uzavřené dne 10. dubna 2012, jehož obsahem bylo, že poslanecké náhrady budou podléhat zdanění, se navrhuje, aby byly zrušeny pouze odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění z uvedených náhrad. Touto změnou se rovněž snižují výdaje kapitol, jichž se odvod pojistného z náhrad týká."Hlasování o tomto pozměňujícím návrhu pak vypadalo tak, že ministr financí byl skutečně proti. Nicméně již před samotným hlasováním veřejně opakovaně deklaroval, že je proti zrušení zdanění poslaneckých náhrad a to např. pro Týden.cz, Novinky.cz a také na svém webu z doby před samotným hlasováním.

Tzv. opoziční smlouva vznikla po volbách v roce 1998, kdy se vítězná ČSSD pod vedením Miloše Zemana rozhodla vládnout menšinově s podporou ODS pod vedením Václava Klause.

Pro tyto účely sepsali dokument Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice. Tento dokument zavazuje smluvní strany například

○ k neúčasti poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě
○ respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, stejně jako v jiných kontrolních orgánech sněmovny, např. předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny nebo Komise pro kontrolu BIS
○ vypracovat návrhu zákona o změně volebního systému
○ nestoupit do koalice s jinou stranou
○ nevyvolat hlasování o nedůvěře vládě, nevyužití dalších ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, případně nepodpořit takový návrh vzešlý od jiné strany

● Smlouva vedla ke značnému omezení funkce opozice a měla značné důsledky pro politický systém.

● Situace v roce 1996 byla jiná. Výsledek voleb přinesl velké vítězství sociální demokracie (oproti předchozím volbám až markantní). Vítězem se sice stala ODS, která vstoupila po volbách do menšinové vlády spolu s KDU-ČSL a ODA. Koalice nicméně měla ve sněmovně pouze 99 hlasů, velkou část křesel totiž blokovali antisystémoví republikáni a komunisté (celkově pětinu Sněmovny). Důvěru získala díky vlivu Václava Havla, kdy se podařilo zprostředkovat toleranci ze strany ČSSD vůči vládě výměnou za křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana. Nebyla však podepsána žádná smlouva a nedošlo ani k podobné restrikci role opozice jako o dva roky. Opoziční smlouva jako terminus technicus byla také prakticky zavedena v roce 1998 a nelze na ni tedy vztáhnout podporu jakékoli menšinové vlády stranou opoziční.