...odcházení lidí, to, že nám odchází z kraje to největší bohatství a za poslední tři roky to bylo, dámy a pánové, 17 tisíc lidí.
Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:
1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.
Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.
Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
U nás v kraji Vysočina i díky našemu předsedovi legislativního výboru používáme nebo využíváme legislativní iniciativu krajů a nemyslím si, že by vždycky zůstaly naše návrhy zaparkovány. Jsou v Poslanecké sněmovně projednávány a někdy docela úspěšně.
Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.
Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.
Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.
Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.
Zvedala ji na přechodnou dobu (DPH za vlády Jana Fischera - pozn. Demagog.cz)
Jak uvedl server lidovky.cz tehdejší navrhované zvýšení DPH: “by mělo být jen pro příští rok”. Sám Eduard Janota pro Českou televizi dodal:
“Podle mého názoru je nemožné dosáhnout výrazného snížení deficitu pouze případnými úsporami na straně výdajů v rozpočtu," ospravedlňoval Janota zvýšení DPH. Připustil ovšem možnost, že by se DPH zvýšila jen dočasně, například do roku 2012.
Tzv. Janotův balíček (Zákon 262/2009 Sb. - .pdf) v části páté - změna zákona o dani z přidané hodnoty, který byl následně schválen, popisuje změnu sazeb DPH následovně: “Základní sazba se zvyšuje z 19 na 20 % a snížená sazba z 9 na 10 %”. Zákon samotný nepočítá s pouze dočasnou platností.
Tehdejší předseda vlády Fischer a ministr financí Janota tedy mohli zamýšlet přijmout změny DPH pouze dočasně, schválený zákon ovšem podle toho již není uzpůsoben a také se ani po odchodu vlády J. Fischera sazby DPH nesnižovaly, došlo dokonce k jejich dalšímu zvýšení.
Já bych chtěl říct, že jsem jednak dostal velmi silný mandát, když jsem byl nominován – bylo to 75 % hlasů.
Jak uvádí tiskové prohlášení ČSSD, Jiří Dienstbier byl nominován na sjezdu Ústředního výkonného výboru strany 19.5.2012, kde pro něj hlasovalo 107 ze 152 účastníků, to je asi 70% hlasů. Senátor Dienstbier tak svou pozici výrazně posiluje, výrok je z tohoto důvodu hodnocen jako nepravdivý.
Komunistická strana nikdy nezpochybňovala Senát, ale hovořila o finančních prostředcích, které jsou vynaloženy na Senát.
Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.
Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."
O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."
Za posledních 20 let bylo více než 120 novel daně z příjmu.
Skutečně, zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (.pdf - str. 1-4) zmiňuje dokonce celkem 140 změn původního znění zákona ze dne 20. listopadu 1992.
Robert Vacek je inženýr ekonomie s dlouhou zkušeností ve státní správě. Je náměstkem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k dostupným zdrojům informací o vzdělání a profesní kariéře Roberta Vacka. To zda je jeho zkušenost ve veřejné správě "dlouhá" či "krátká" ponecháváme stranou, neboť by hodnocení této části výroku bylo vždy subjektivním soudem (neexistují žádná "objektivní" měřítka zkušenosti státních úředníků).
Robert Vacek vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. V letech 1998-2002 pracoval jako policejní vyšetřovatel. Poté až do roku 2010 působil v Národním bezpečnostním úřadu, kde byl šéfem oddělení a zabýval se bezpečnostními prověrkami. V letech 2010 až 2011 byl bezpečnostním ředitelem ministerstva dopravy. V současné době je podle stránek Úřadu vlády výkonným tajemníkem vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí a vrchním ředitelem sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR. Za stranu LIDEM je také v dozorčí radě ČEZ.
Dosáhl jsem toho, že se dokázaly dohodnout dvě nejsilnější parlamentní strany. (k opoziční smlouvě - pozn. Demagog.cz)
Opoziční smlouva (neboli tzv. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS”) skutečně představovala politickou dohodu mezi dvěma tehdy nejsilnějšími stranami a to vítězem volem Českou stranou sociálně demokratickou a v pořadí druhou Občanskou demokratickou stranou (více např. na stránkách internetového politologického časopisu e-polis).
Myslím, že instrument (VETO - pozn. Demagog.cz) není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že může být velice lehce přehlasován. V jiných zemích je ten rozdíl mnohem větší.
Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.
Co se týká evropských peněz, tak jsme, tuším, čtvrtej nejlepší kraj v jeho čerpání. (Středočeský kraj)
Výrok je na základě údajů ministerstva vnitra hodnocen jako nepravdivý.
Analýza Odboru strukturálních fondů MV ČR srovnává úspěšnost čerpání evropských peněz krajskými úřady v ČR. Z údajů vyplývá, že krajský úřad ve Středočeském kraji obsadil v celkovém objemu získaných peněz páté (nikoliv čtvrté) místo (před krajem se umístili: Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký kraj a Kraj Vysočina). Index úspěšnosti, jenž zohledňuje objem schválených žádostí na počet obyvatel v daném kraji dokonce řadí Středočeský kraj v celorepublikovém srovnání až na poslední místo.
