Přehled ověřených výroků

Karolína Peake ještě 6.12. pro ihned.cz uvedla: "Nemám ráda, když přijde nový ministr a všechno personálně vykostí." Jmenována byla ve středu 12.12. a hned pár hodin poté provedla změny na ministerstvu - odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.

Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Stejný výrok pronesl již prezidentský kandidát Jan Fischer ve speciálu Hyde Parku.

Na základě analýzy ČSÚ (.pdf) z června 2012, která na straně 14 srovnává tzv. superdluh v rámci EU, je Česká republika skutečně na druhém místě.

Po návratu Jiřího Čunka do vlády v roce 2008 dal ministr Karel Schwarzenberg pořídit audit Čunkových rodinných financí u americké konzultační společnosti Kroll, dle jehož výsledku se plánoval rozhodnout o svém setrvání ve vládě (více Aktuálně.cz, HN). Po dokončení auditu skutečně vyjádřil pochybnosti (Deník.cz) a zmínil “otázky, které audit nechal nezodpovězené”. Přesto však z jeho výsledku v rozhovoru pro Týden vyvodil zcela jednoznačné závěry: “Z věci korupce, na kterou byl audit vypracován, ho (J. Čunka - pozn. Demagog.cz) považuji za očištěného.”

Že Čunek jako vsetínský starosta v roce 2002 nevzal úplatek (500 tis. korun), označil za “naprosto jasné.” (rozhovor pro MF Dnes) Podezření z převzetí tohoto úplatku přitom bylo hlavním důvodem pro Čunkův odchod z vlády v listopadu 2007, kdy nejvyšší státní zástupkyně Vesecká obnovila jeho vyšetřování. (shrnuje Aktuálně.cz)

Výrok hodnotíme jako zavádějící - v době vyhodnocení auditu přijal Karel Schwarzenberg zcela jednoznačný postoj, když prohlásil Jiřího Čunka za očištěného. Audit tedy přišel s jednoznačným výsledkem.

Je pravdou, že Táňa Fischerová v pozici poslankyně prosazovala přímou volbu prezidenta i to, že některé tehdejší sněmovní strany ji měly ve svém programu. Nicméně již není pravdou, že by "pro to nikdo nebyl". Pro návrh kromě stran Koalice, která měla přímou volbu ve svém programu, hlasovala část klubu ČSSD. Na základě dohledaných programů politických stran a reálné podpory je zřejmé, že ty strany, které měly tento bod ve svém předvolebním programu, to nakonec podpořily.

Táňa Fischerová byla jako poslankyně (volební období 2002-2006) spolupředkladatelkou návrhu přímé volby prezidenta. Tento návrh (.doc) byl do Poslanecké sněmovny předložen 10. ledna 2003, dostal se až do 3. čtení, kde však byl zamítnut (jednalo se o hlasování o zamítnutí návrhu). Je tedy patrné, že zákon podpořili ve 3. čtení poslanci US-DEU, KDU-ČSL a část ČSSD. Naopak proti tomuto zákona hlasovali poslanci ODS, KSČM a část klubu ČSSD.

ČSSD ve svém volebním programu (.pdf) pro toto volební období přímou volbu prezidenta neměla. Ve volebním programu ODS (.pdf) není tento slib také dohledatelný. KSČM ve svém programu (.doc - str. 12) poněkud nejasně píše, že chce " Prosazovat prvky přímé demokracie, zejména zákon o referendu ", z této formulace ovšem jasná podpora přímé volbě prezidenta nevyplývá. KDU-ČSL a US-DEU vytvořili subjekt Koalice, ten ve svém programu přímou volbu měl. Konkrétně: " Zavedeme přímou volbu prezidenta:Přímá volba prezidenta posílí vliv občanů na správu věcí veřejných.
Přímá volba vyloučí možnost, že by prezident mohl být závislý na vládní většině v Parlamentu, nebo že by naopak mohl být zvolen třeba jen 48 hlasy zákonodárců pouze jedné komory. Přímá volba prezidenta je zakotvena v právních řádech poloviny evropských zemí, nepřímá jen ve čtvrtině, ve zbývajících zemích je konstituční monarchie."

Pavel Rychetský kritizoval zákon o přímé volbě prezidenta i prováděcí zákon například už v únoru 2012, kdy prohlásil, že tento zákon: “... Je špatný, má řadu chyb a neřeší problematické kompetence hlavy státu.” V prosinci 2012 nebo v lednu 2013 v rozhovorech pro Český rozhlas “kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky”.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Občanský zákoník (40/1964 Sb.) v § 39 říká:

"Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům."

Na základě znění zákona 428/2012 Sb (.pdf). hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přemysl Sobotka správně uvádí, že církve musí prokázat, že jim příslušný majetek patřil. Konkrétně to upravuje § 9 a §1 0, oba v odstavci 1a) - " [oprávněná osoba]připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností".

Výrok Zuzany Roithové hodnotíme jako zavádějící na základě dohledaných informací např. ze Světové banky, stránek CIA (World Factbook), Ústavy Čínské komunistické strany a odborné knihy Politické systémy. Hodnocení vyžaduje podrobnější vysvětlení. Zuzana Roithová má ve svém výroku z větší části pravdu, chyby se však dopouští v případě tvrzení o odmítnutí marxismu-leninismu v současné ČLR.

Čínská lidová republika je specifická země - je označována (anglicky) za komunistický stát, což podle definice (anglicky; Government type) přímo na stránkách CIA mj. znamená zemi, kde stát plánuje a kontroluje hospodářství a moc drží strana. Státní kontrola je prováděna rušením soukromého vlastnictví majetku nebo kapitálu. Čína je však také paradoxně země (anglicky) s tržním hospodářstvím. K tržní orientaci se přihlásila svými ekonomickými reformami od roku 1978.

Čínská ideologie je nicméně stále založená na marxistickém základě. Podle Ústavy (anglicky) Čínské komunistické strany přijaté na XVIII. národním kongresu Strany dne 14. listopadu 2012 hned ve druhém a třetím odstavci svého obecného programu (General Program) je uvedeno, že Strana oficiálně stále považuje jako základy své ideologie mj. marxismus-leninismus, myšlenky Mao Ce-tunga nebo Teng Siao-pchinga.

Absenci svobody a dodržování lidských práv v Čínské lidové republice dokládají například reporty (tento z r. 2012, anglický jazyk) z organizace Amnesty International, která uvádí následující problematické oblasti: svoboda projevu, persekuce aktivistů v oblasti lidských práv, násilná zmizení, nucená vystěhování, trest smrti a svoboda náboženského vyznání.

Spíše jako upřesnění zde uvádíme, že v odborné knize politologů Víta Hlouška, Lubomíra Kopečka a Jakuba Šeda s názvem Politické systémy z roku 2011 se na str. 41 dočteme, že Čína pod vedením Mao Ce-tunga byla totalitní stát a svým uplatňováním teroru patřila k opravdovým extrémům. Současnou Čínu autoři na str. 52 označují ale jako posttotalitní stát (tzn. zvláštní typ nedemokratického režimu).

K dohledání je skutečně internetová verze petice vyjadřující nesouhlas s prezidentskou amnestií, k dnešnímu dni (8.1. 2013) ji podepsalo více než 106 000 lidí. Hodnotíme tedy Sobotkův výrok jako pravdivý.