Nemůžeme samostatně navrhnout hlasování o nedůvěře premiérovi.
Dle článku 72 ústavy ČR lze vyjádřit nedůvěru jen vládě jako celku a to absolutní většinou poslanců, tedy 101 hlasy.
Prezident zcela sám, bez součinnosti s jakýmkoli ústavním orgánem, jmenuje členy bankovní rady ČNB.
Pravomoc jmenovat členy bankovní rady ČNB je zakotvena v Ćlánku 62 Ústavy ČR, který vyjmenovává výlučné pravomoce prezidenta, tedy takové, které nevyžadují žádnou kontrasignaci.
Podrobněji o tom, kdo může být jmenován do bankovní rady a na jak dlouho, hovoří Zákon o České národní bance v §6 (.pdf, strana 6).
Prezident také skládá slib, když vstupuje do svého úřadu a tam se zavazuje zachovávat ústavu.
Slib prezidenta upravuje článek 59 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky. Konkrétně: (1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.". Článek 60 dále uvádí: Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.
On (prezident) také slibuje, že svůj úřad bude zachovávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Ústava prezidentův slib formuluje takto:
Čl. 59
...
(2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".
..vaše avizované zvýšení daní zhruba o 120 až 160 miliard, protože to avizujete, když říkáte, že chcete zvýšit daňovou kvótu o 3 až 4 procenta..
Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol, stejně tak 18. listopadu v OVM - Trvale udržitelná krize ? Situace se od té doby změnila jen velmi marginálně, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.
V obou výše zmíněných analýzách jsme došli k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
Po vstupu v účinnost daňového balíčku od roku 2013 se složená daňová kvóta, slovy Miroslava Kalouska, dostala na úroveň 35,5 %. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. Jediný zdroj, který Kalouskovo tvrzení (tři až čtyři procentní body) potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Přesnou výši v penězích, kterou představuje jeden procentní bod složené daňové kvóty, se nám nepodařilo dohledat, nicméně není pravda už to, že chce sociální demokracie tuto kvótu zvýšit o 3 až 4 procentní body.
Například velmi často jsme byli obdivováni a i tázáni ostatními kolegy z Evropského parlamentu na to, jaký máme perfektní systém pro očkování populace nebo jak máme dobrou páteřní síť nemocnic, takže na Česko v té době bylo nahlíženo jako na střední zemi prosperující. (v době europoslaneckého mandátu Jany Bobošíkové - pozn. Demagog.cz)
Bohužel se nám nepodařilo dohledat informace, které by se týkaly uvedeného tvrzení Jany Bobošíkové. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Když jsem přebíral vládu v době nutnosti dokončit evropské předsednictví, tak jsem velmi stál o to, aby platil ten princip - na summity jezdí premiér.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných vyjádření Jana Fischera z června 2009 jako pravdivý,
Vláda Jana Fischera skutečně vznikla během českého předsednictví Evropské unii během 1. pololetí roku 2009, když v tomto čase byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka.
Důvěra byla vládě Jana Fischera vyslovena 7. června 2009. Co se týče summitů, Jan Fischer v Poslanecké sněmovně již při hlasování o důvěře uvedl: " Za jednu z hlavních priorit si vláda vytkla důstojné a profesionální dokončení českého předsednictví Radě Evropské unie. Blížící se vrcholný summit Evropské unie dne 18. a 19. června tohoto roku předznamenává závěr našeho půlročního předsednictví a já vás ujišťuji, že vláda i já sám osobně učiníme prostřednictvím řady jednání na vrcholné úrovni před samotným summitem vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěšné zakončení jedné z nejvýznamnějších misí našeho porevolučního vývoje. "
Zastoupení na tomto summitu se řešilo na politické scéně následně, prezident Klaus vyjádřil názor, že by měl ČR reprezentovat právě premiér Fischer. Ten to prostřednictvím svého mluvčího komentoval následovně: "Postoj prezidenta republiky k otázce řízení červnové rady vítám. Je konzistentní s mým otevřeně deklarovaným přístupem." Z tohoto vyjádření vyplývá, že Fischer se svou účastí na tomto summitu víceméně počítal.
Na samotném summitu ČR reprezentoval skutečně premiér Jan Fischer.
... prezidenta Masaryka, který za první republiky kvůli takzvané lihové aféře odmítl podat ruku senátoru Práškovi. Nic víc, nic míň. Odmítl veřejně podat ruku. A ten senátor odešel.
Karel Prášek byl předseda Senátu a dříve i ministr zemědělství. Byl zapleten do lihové aféry a na znamení neúcty ho prezident Masaryk nepozval jako představitele Senátu na tradiční novoroční oběd. Hovoří se o tom například v přepisu pořadu Historie.cs České televize, stejnou informaci najdeme i v dobovém tisku, konkrétně týdeníku Přítomnost z 24.1.1924 (strana 13). Ve vydání z dalšího týdne se již píše, že senátor ostranil své tělo z předsednického křesla senátu (strana 14).
Je dohledatelná ovšem i informace, že Masaryk odmítl Práškovi demonstrativně podat ruku.
K odstoupení však nevedlo "pouhé" nepodání ruky, bylo to silnější vyjádření nesouhlasu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
Podle české ústavy jak veto prezidenta, tak i vrácení Senátem může být velmi lehce přehlasováno, zatímco v jiných zemích musí být aspoň dvoutřetinová nebo silnější většina, tak v tomto případě je pouze absolutní většina zvolených poslanců.
Ústava ČR skutečně umožňuje přehlasovat prezidentovo veto poměrně snadno, tedy absolutní většinou všech poslanců (čl. 50 odst. 2). To samé platí pro přehlasování senátního zamítnutí (čl. 47 odst. 1) či pozměnění (odst. 2).
Příklady států užívajících silnějšího veta jsou:
Polsko, kde (dle ústavy, angl., čl. 122 odst. 5) zákon, vrácený prezidentem může být schválen většinou 3/5 přítomných poslanců (za přítomnosti poloviny);
Ukrajina, kde (dle čl. 94 ústavy, angl.) je k přehlasování třeba většina 2/3 všech členů parlamentu;
USA, kde (dle čl. 1 odd. 7 ústavy, angl. překlad např. zde) je potřeba 2/3 většina v obou komorách.
Tak za naší vlády ta sleva (na dani u pracujících důchodců, pozn.) uplatňována nebyla.
Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
ČSSD vládla do 16.8.2006 (vláda Jiřího Paroubka).
Tato úprava tedy byla schválena až po vstupu ČSSD do opozice a za jejich vlády tedy nemohla být uplatňována.
