Karel Schwarzenberg
Podle české ústavy jak veto prezidenta, tak i vrácení Senátem může být velmi lehce přehlasováno, zatímco v jiných zemích musí být aspoň dvoutřetinová nebo silnější většina, tak v tomto případě je pouze absolutní většina zvolených poslanců.
Ústava ČR skutečně umožňuje přehlasovat prezidentovo veto poměrně snadno, tedy absolutní většinou všech poslanců (čl. 50 odst. 2). To samé platí pro přehlasování senátního zamítnutí (čl. 47 odst. 1) či pozměnění (odst. 2).
Příklady států užívajících silnějšího veta jsou:
Polsko, kde (dle ústavy, angl., čl. 122 odst. 5) zákon, vrácený prezidentem může být schválen většinou 3/5 přítomných poslanců (za přítomnosti poloviny);
Ukrajina, kde (dle čl. 94 ústavy, angl.) je k přehlasování třeba většina 2/3 všech členů parlamentu;
USA, kde (dle čl. 1 odd. 7 ústavy, angl. překlad např. zde) je potřeba 2/3 většina v obou komorách.
Bohuslav Sobotka
Tak za naší vlády ta sleva (na dani u pracujících důchodců, pozn.) uplatňována nebyla.
Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
ČSSD vládla do 16.8.2006 (vláda Jiřího Paroubka).
Tato úprava tedy byla schválena až po vstupu ČSSD do opozice a za jejich vlády tedy nemohla být uplatňována.
Miloš Zeman
... prezidenta Masaryka, který za první republiky kvůli takzvané lihové aféře odmítl podat ruku senátoru Práškovi. Nic víc, nic míň. Odmítl veřejně podat ruku. A ten senátor odešel.
Karel Prášek byl předseda Senátu a dříve i ministr zemědělství. Byl zapleten do lihové aféry a na znamení neúcty ho prezident Masaryk nepozval jako představitele Senátu na tradiční novoroční oběd. Hovoří se o tom například v přepisu pořadu Historie.cs České televize, stejnou informaci najdeme i v dobovém tisku, konkrétně týdeníku Přítomnost z 24.1.1924 (strana 13). Ve vydání z dalšího týdne se již píše, že senátor ostranil své tělo z předsednického křesla senátu (strana 14).
Je dohledatelná ovšem i informace, že Masaryk odmítl Práškovi demonstrativně podat ruku.
K odstoupení však nevedlo "pouhé" nepodání ruky, bylo to silnější vyjádření nesouhlasu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
Zuzana Roithová
Já jsem kandidovala do Senátu za čtyřkoalici...poznala jsem lidi z KDU-ČSL už vlastně v Tošovského vládě.
Výrok na základě informací ze stránek vlády ČR a volby.cz hodnotíme jako pravdivý.
Zuzana Roithová v roce 1998 zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského. Ta vykonávala funkci od ledna do července roku 1998. Ze členů KDU-ČSL v této vládě působili např. Josef Lux, Cyril Svoboda nebo Miloslav Výborný. V této vládě působila Zuzana Roithová jako nestraník (členkou KDU-ČSL je až od r. 1999). V listopadu téhož roku pak Zuzana Roithová skutečně kandidovala na post senátorky za čtyřkoalici. Volební období jí skončilo v roce 2004.
...všechny země, dokonce i ty, které nejsou, nejsou v eurozóně, tak podepsaly ten Euroval. To, že ho nepodepsal pan prezident Klaus, nezmění nic na tom, že ten Euroval existuje, už se z něho vyplatily nějaké peníze, pokud vím, už Španělsku.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Evropský stabilizační mechanismus ESM, známý jako tzv. Euroval a s ním související smlouvy skutečně podepsaly všechny členské země EU kromě České republiky. Také je pravdou, že Španělsku byla schválena finanční pomoc právě pomocí Eurovalu. O odmítnutí podepsat tyhle smlouvy prezidentem Klausem informuje web České televize.
Robert Fico
Zvýšili sme daň (daň z príjmu právnických osôb, pozn.) z 19 na 23 %, a v prípade osôb, ktoré zarábajú plus-mínus 100 tisíc korún mesačne, sme zvýšili daň z príjmu právnických, fyzických osôb na 25 %.
Podobný výrok Demagog.sk overoval už viackrát (Na telo, 30. septembra 2012, O 5 minút 12, 21. októbra 2012).
Národná rada Slovenskej republiky schválila 4. decembra 2012 novelu Zákona o dani z príjmov, ktorým ruší rovnú daň (19 %) a zavádza sadzbu 23 % pre právnické osoby. Pre fyzcké osoby ostáva sadzba 19 %, ktorá zvyšuje sa na 25 % v prípade príjmu nad 3300 eur.
3 300 eur je podľa prepočtu s konverzným kurzom 30,126 presne 99 415,8 slovenských korún, teda približne 100 tisíc korún.
Zákon o dani z príjmov:
„§ 15 Sadzba dane Ak tento zákon neustanovuje inak, sadzba dane zo základu dane a) fyzickej osoby zisteného podľa § 4 je 1. 19 % z tej časti základu dane, ktorá nepresiahne 176,8-násobok sumy platného životného minima vrátane (3300 eur, pozn.) ,
2. 25 % z tej časti základu dane, ktorá presiahne 176,8-násobok platného životného minima (3300 eur, pozn.), b) právnickej osoby zníženého o daňovú stratu je 23 %.“.
Přemysl Sobotka
Já jsem v komunální politice skončil v roce 98, od té doby jsem do městského ani rozpočtu, ani tom, co tam, co se tam dělo, jsem nezasahoval.
Podle portálu Naši politici byl Sobotka obecním zastupitelem pouze do roku 1996. Stejný údaj potvrzuje i např. Sobotkův kandidátský profil na portálu Novinky.
Informaci o působení Přemysla Sobotky v komunální politice pouze do roku 1996 ukazuje také jeho oficiální životopis na stránkách ODS i na jeho webu k prezidentským volbám.
Tyto zdroje tedy uvádí rok 1996 v souvislosti s koncem Sobotky coby radního Liberce, nicméně se nám nepodařilo přesně dohledat, zda-li se vzdal i v roce nabytí svého 1. senátního mandátu postu zastupitele města (o čemž jeho oficiální životopisy nehovoří), který získal v komunálních volbách 1994, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
Tato vláda dodržela deficit poměrně hluboko pod schválenou hranicí.
Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.
Martin Kuba
Já musím říct, že opozice už xkrát přeci propásla tu příležitost, kterou vždy deklaruje veřejně s velkým mediálním humbukem, že vyjádří nedůvěru vlády, přitom už když jdou na to zasedání, tak kolegové z ČSSD ví, že se ani zdaleka neblíží to 101.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.
21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)
26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)
Zhruba 85% našeho vývozu jde do Evropské unie.
Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme výrok ministra Schwarzenberga jako pravdivý.
Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu ČSÚ, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu.
Pokud se podíváme na nejaktuálnější údaje za období od 1. ledna do 30. září 2012, činil celkový objem exportu 2 122 786 milionu korun, do zemí EU činil 1 771 617 milionů, čili 83%.
