Slovensko už euro zavedlo a 70 procent Slováků po více než roční zkušenosti s eurem, jsou s touto měnou spokojeni.
Slovensko vstoupilo do eurozóny k 1. 1. 2009 (Oficiální stránky o zavedení eura na Slovensku). Podle průzkumu agentury Focus, který si nechala zpracovat Evropská komise v období cca rok po zavedení eura, jsou tři čtvrtiny Slováků s eurem spokojeno (Český rozhlas), jiný zdroj uvádí 80% obyvatel (iHNed.cz).
Lidová strana byla ve všech vládách od roku 1918, včetně vlád Národní fronty.
Výrok Miloše Zemana není pravdivý, neboť lidovci nebyli zastoupeni ve všech vládách již v období 1. republiky a ani po roce 1989.
Výrok je hodnocen na základě publikace Politický systém českých zemí 1848-1989 (Balík, Hloušek, Holzer, Šedo) - Politický systém 1. republiky (1918 - 1938). Jednotlivé vlády tohoto období jsou dohledatelné i na webu www.vlada.cz.
Vezmeme-li do úvahy "pouze" prvorepublikové vlády, celkem jich bylo 18, z nichž 3 byly úřednické. Ve zbývajících 15 nebyla Československá strana lidová zastoupena ve 2 vládách Vlastimila Tusara (jednalo se o tzv. rudo-zelené koalice), které byly vytvořeny v letech 1919-1920 (první a druhá). Je třeba také dodat, že v době 1. republiky bylo zastoupení stran v řadě vlád zcela běžné.
Po roce 1989 pak (již) KDU-ČSL neměla své zastoupení (mimo vlády Miloše Zemana) např. v 1. vládě Mirka Topolánka, úřednickou vládu Jana Fischera strana přímo nepodpořila (v hlasování o důvěře vládu podpořili ti poslanci, kteří následně KDU-ČSL opustili směrem k TOP 09).
Byl trestní zákoník nedávno přijat, je to půl roku, třičtvrtě roku.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož trestní zákoník byl přijat 8. ledna 2009 a účinnost nabyl od 1. ledna 2010.
Moje vláda působila v období ekonomického propadu více než 4% HDP.
Úřednická vláda Jana Fischera byla do úřadu jmenována 8. května 2009 a úřad opustila 13. července 2010. Během jeho vlády zaznamenal vývoj HDP meziroční pokles 4,1 %, a to ve třetím čtvrtletí roku 2009. (Český statistický úřad) Za celý rok 2009 pak vývoj HDP byl -4,5 %. (Eurostat)
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Mnohokrát jsem řekl, že bych namixoval, nebo navrhl namixovat, bankovní radu zhruba půl na půl. (Miloš Zeman mluví o monetaristech a keynesiáncích - pozn. Demagog.cz)
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako pravdivý, neboť o záměru jmenovat do bankovní rady z jedné poloviny keynesiánce a z druhé monetaristy (nebo jak uvádí “friedmanovce”), hovoří např. v anketě Hospodářských novin, v debatě na pražské právnické fakultě, nebo na svých webových stránkách.
"Máme jeden naprosto nesmyslný řád, a sice, že každý poslanec může navrhnout nový zákon nebo změnu toho zákona, který existuje."
Předesíláme, že nemůžeme ověřit názor ministra, že daná úprava je nesmyslná.
Právo jednotlivého poslance podávat návrhy zákonů je zakotveno v čl. 41 Ústavy ČR. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mu pak v § 63 umožňuje podávat návrhy k předmětné věci vč. návrhů pozměňovacích, kterými lze mj. upravovat text projednávané legislativy. Jednotlivý poslanec tak opravdu může navrhovat jak zákon, tak jeho případnou změnu.
Já jsem hlasoval pro odklad vinět (elektronických vinět, které by měly nahradit dálniční známky, pozn.).
Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Když byly poprvé senátní volby, docházelo k neskutečně až bych řekl trapným sporům, že třeba Jaroslava Šabatu tehdy neuznala volební komise proto, že nepředložil doklad o občanství, ale jenom občanský průkaz.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jaroslav Šabata skutečně nebyl uznán volební komisí do prvních senátních voleb z důvodu nepředložení dokladu o občanství.
Jaroslav Šabata v prvních senátních volbách nejprve nebyl registrován, jelikož doložil své občanství občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Toto rozhodnutí však následně zrušil Ústavní soud usnesením ze dne 7.10.1996.
Česká republika patří k největším tzv. nabalovačům byrokracie na evropské směrnice, říká se tomu gold-plating.
Tzv. gold-plating je výraz pro nežádoucí rozšiřování evropských směrnic, při jejich transpozici do národního práva. Projevuje se například přidáváním nejrůznějších podrobnějších specifikací nebo dokonce "přílepků".
Podle serveru euractiv.cz je podíl nových požadavků, které jsou při implementaci směrnic EU národními orgány „přidány“, v České republice až 25-33 %. Toto číslo se nám však nepodařilo doložit jakoukoli publikovanou statistikou. Nemůžeme tak ani ověřit hodnotu těchto čísel, ani je dát do souvislosti s hodnotami jiných členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
"Za mé vlády byl průměrný roční růst HDP 2,8 %, za této vlády je průměrný roční růst HDP 0,8 %."
Z internetových stránek Eurostatu lze získat následující údaje:
Z jednoduchého průměrného růstu lze vysledovat, že Zeman pro Nečasovu vládu počítá s roky 2010, 2011 a 2012 (odhad), stejnou techniku tedy využijeme i pro jeho vládu - tedy roky 1998-2002.
Průměrný růst za vlády Miloše Zemana byl tedy 2,18 % HDP, za vlády Petra Nečase pak dosáhl výše 1,03 % HDP.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle dat Eurostatu lze dopočítat, že údaje u své vlády Miloš Zeman nadsazuje, v případě vlády Petra Nečase je naopak lehce snižuje.
