Přehled ověřených výroků

Výrok Miroslava Rovenského hodnotíme jako pravdivý.

Podobným programem k programu Vzdělání a konkurenceschopnost je myšlen Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který byl schválen 1. října 2007 a byla mu, podle výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf - str. 4) za rok 2011, přidělena částka 2 436 095 160 eur, což při tehdejším kurzu činilo 67 090 060 706,4 Kč.

Z výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace z roku 2009 (.pdf - str. 4) vyplývá, že zatím nedošlo k proplácení prostředků, ale jen k "budování implementačních struktur", jak se uvádí v shrnutí této výroční zprávy.

Výroční zpráva za rok 2010 (.pdf) na straně 5 udává, že: "...V roce 2012 bylo příjemcům celkem proplaceno 77,3 mil eur...", což při kurzu pohybujícím se kolem 25 Kč za 1 euro činí cca 1 932 500 000 Kč.

Výroční zpráva OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf) za rok 2011, ve které se na straně 5 uvádí, že: "... V roce 2011 bylo příjemcům celkem proplaceno 513,7 mil. EUR (13,3 mld. Kč), tedy přibližně21 % alokace OP, ... "

Celkem tak bylo z původních 67 mld. Kč k 1. 1. 2012 vyplaceno celkem cca 15, 2325 mld. Kč. Z toho vyplývá, že v OP zbylo 51 857 560 706,4 Kč. Tato částka, ke které se můžeme dopracovat na základě posledních dostupných údajů, se od částky uvedené Miroslavem Rovenským příliš neliší a my proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ústava ČR v čl. 66 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci prezidenta mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny, případně předsedu Senátu. Tato situace nastala v roce 1992 po abdikaci prezidenta Havla, kdy jeho pravomoci v roli předsedy vlády přezval tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.

Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.

Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).

Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.

Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.

Poslanec Roman Pekárek sám o pozastavení členství v ODS požádal a je v současné době veden v Poslanecké sněmovně jako nezařazený poslanec. Není uveden ani mezi členy na oficiálních stránkách ODS. Přemysl Sobotka sám k Romanovi Pekárkovi uvedl: „Věřím, že se mandátu poslance vzdá a nebude morálně zahanbovat ODS. Ústava naší země bohužel nedává žádnou možnost, jak jej k takovému kroku přimět.“

Při hodnocení vycházíme z průzkumu veřejného mínění agentury CVVM (.pdf) a STEM.

Nejaktuálnější průzkum STEM byl prováděn ve dnech 27. října – 5. listopadu 2012 na vzorku 1062 respondentů. Dotázaní na otázku „Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“ uvedlo 55 % určitě ne a 37 % spíše ne. Určitě ano uvedlo 1 % dotazovaných a spíše ano pak 7 %.

Jiný průzkum od agentury CVVM s názvem „Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života“ byl proveden v červnu 2012 na vzorku 1034 lidí. Součástí tohoto průzkumu bylo také zjišťováno, jak jsou občané spokojeni s politickou situací v ČR. Zde 45 % zvolilo možnost „velmi nespokojen“ a 31 % pak „spíše nespokojen“. Naopak velmi či spíše spokojeno bylo 6 % dotázaných.

Vycházíme-li z předpokladu, že “většina občanů” je hodnota přes 50 %, označujeme pak výrok jako pravdivý.

Na základě zpravodajských článků (např. Týden, Česká televize, iDnes) se ministr Kubice vyjádřil k výsledkům kontroly dnes (tj. 26. listopadu 2012) poprvé. Postup kontroly hájí. Mimo jiné například sdělil, že použitá varianta výpočtu byla deklarována již od samého počátku přípravy zákona nebo že nesouhlasí s nahodilými změnami způsobu výpočtu. Ministerstvo prý již metodiku měnit nemůže, stejně tak opět hlasy přepočítávat. Nechal nyní konečné rozhodnutí ohledně výkladů na Nejvyšším správním soudu a uvedl, že ministerstvo vnitra se bude rozhodnutím řídit.

Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).

Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."

Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.

Nepodařilo se nám dohledat mnoho materiálu, ukazujícího na vztah mezi oběma politiky. Z fotografií jde zejména o ty pořízené při natáčení Otázek Václava Moravce (oba se účastnili OVM 4. března a 8. července 2012). Nenašli jsme žádnou fotografii obou mužů spolu v Poslanecké sněmovně, nepotkali se ani ve výborech. Oba se ovšem vcelku pravidelně společně účastní konferencí k zahraniční politice: v roce 2009 konf. COFACC, v letech 2009 a 2011 konf. EUROPINION či v květnu 2012 konf. Kecejme do toho. Z toho soudíme, že oba politici “živý styk” udržují a výrok je pravdivý.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.