Ludmila Müllerová byla vedoucí oddělení poradců (na MPSV, pozn.).
Na základě vyjádření tiskové mluvčí MPSV hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tisková mluvčí úřadu ministra Drábka na náš emailový dotaz potvrdila, že Ludmila Müllerová působí na ministerstvu jako vedoucí oddělení poradců.
Ono je to koneckonců poprvé za 20 let, kdy ministr financí navrhl sněmovně, aby vrátila jeho rozpočet.
V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).
Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.
Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.
I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky.
Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.
Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.
Václav Havel, který to v konci svého období konzultoval s ministrem spravedlnosti nebo jiným odborníkem. (otázku milostí)
Jak se můžeme dočíst ve vyjádření bývalého prezidenta Havla na webu Kanceláře prezidenta republiky, Havel uvádí, že k udělování milosti vždy zná i stanovisko Ministerstva spravedlnosti.
Článek 62 Ústavy ČR, písmeno g, uvádí: “ odpouští (prezident) a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení ”, není tak vázán kontrasignací či doporučeními.
My jsme uložili na posledním jednání vlády jednak zpracovat analýzu panu ministru Hegerovi, jednak vývoj příjmů a výdajů zdravotního pojištění včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny a vláda bere tu situaci vážně.
Na základě programu jednání vlády a tiskové konference z 10. října 2012 výrok hodnotíme jako pravdivý.
V programu jednání vlády z 10.10. 2012, skutečně figuruje bod 6. Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011. Na následující tiskové konferenci pak premiér uvádí: „...vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění.“
Mně to velmi vadilo a já jsem dokonce v jednom rozhovoru řekla, že Stanislav Gross měl odstoupit, ještě předtím, než to udělal.
Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.
Já se domnívám, že kdyby se s Prahou jednalo dlouhodobě a vůbec se s nimi jednalo, takže ty podmínky by se domluvily, problém je, že nikdo ze Středočeského kraje s Prahou nejednal.
Mediální zprávy (Deník; Mediafax) v náznacích popisují možná jednání mezi Prahou a Středočeským krajem, neuvádí však jasně, nakolik jsou zmíněná jednání intenzivní, či zda vůbec probíhají, co se řeší a není tak zcela jasné ani to, kdo za Středočeský kraj měl s Prahou o problematice dopravy jednat.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Vládní stabilizační balíček bych zcela jistě vetoval, protože jsou tam opatření, která jsou nepřijatelná. Např. omezení podpory bydlení.
Jak je uvedeno například na serveru lidovky.cz nebo aktualne.cz, omezení, či spíše zpřísnění poskytování příspěvku na bydlení, bylo v původním vládním návrhu, při projednávání ve sněmovně ale tato změna ze zákona vypadla a podpora bydlení zůstává beze změny.
Hospodářský výbor přesně tak funguje. To znamená, hlasuje na tom plénu jen o pozměňovacích návrzích, který prošly hospodářským výborem, (byly pečlivě zanalyzovány, byly pečlivě vyčísleny). A nehlasuje, poslanci hospodářského výboru nehlasují potom na plénu o pozměňovacích návrzích, které zazněly od jednotlivých poslanců, protože výbor je neprojednal.
Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.
Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.
Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.
Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.
Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".
Mladé Boleslavi jsme teď nedávno otevírali školku. Projektant prakticky to vyprojektoval na 22 milionů. Ta školka stála, 4 třídy tam jsou, stála nakonec 12 milionů.
Přestože se rozdíly v částkách na první pohled nemusí jevit příliš vysoké, jedná se z Nwelatiho strany o nepravdivé částky, v nichž podle dostupných informací vylepšuje reálné hodnoty.
Hovoří o nové mateřské škole u 9. ZŠ Pastelka 17. listopadu Mladá Boleslav, jejíž provoz byl zahájen školním rokem 2012/2013. Původně měla nová mateřská škola se čtyřmi třídami stát město 20 mil. Kč, ale v novém výběrovém řízení zvítězila nabídka v hodnotě 14,3 mil Kč (bez vybavení a hřiště).
Nelze ověřit, zda výsledná cena stavby nebyla po dokončení jiná, neboť rozpočet pro rok 2012 nabízí pouze předem schválenou částku na výstavbu nové mateřské školy ve výši 20 mil. Kč. (.xls - č. 3111)
