Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.
Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.
Nejedlý je jednatelem české pobočky firmy Lukoil. On sám nám ze svých prostředků věnoval asi 400 tisíc korun. Lukoil v oficiálním prohlášení uvedl, že nám nedal ani korunu, toto je pouze jedna z dalších informačních kampaní.
Podle zákona o volbě prezidenta (č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Na transparentním účtu M. Zemana bychom měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu. Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům Zemanovi se nám nepodařilo dohledat. Výrok proto v obou částech není ověřitelný.
Dodejme, že Zemanův výraz “on sám nám... věnoval” se může vztahovat také na dar Nejedlého straně SPOZ. Té měl Nejedlý podle Zemana (ČT) věnovat 400 tis. Korun již při jejím vzniku. Výroční zpráva SPOZ (.pdf) pak (na str. 10) uvádí dar od Nejedlého ve výši 700 tis. Korun. Vzhledem k probíhající prezidentské kampani ale výrok interpretujeme tak, že se vztahuje k ní.
To je výlučná prezidentská kompetence. (jmenování členů ČNB – pozn. Demagog.cz)
Jak je stanoveno v Ústavě ČR, hlava třetí, čl. 62., prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. Tato pravomoc není omezena žádnou kontrasignací.
O: U KSČM jste nyní žádal o podporu Vašeho snažení stát se prezidentem republiky. Proč? Zeman: Byl jsem pozván stejně jako dienstbier na zasedání předsednictva ksčm...
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. O setkání prezidetnských kandidátů M. Zemana a J.Dienstbiera s předsednictvem KSČM informoval například Český rozhlas či ČT24 na svém webu. Ta uvádí doslovně: “ Výkonný výbor KSČM začal vybírat prezidentského kandidáta, kterého jako strana podpoří v lednové přímé volbě. O podporu komunistů se přišel přímo na jednání výboru ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier (ČSSD) - nebyla to však jejich iniciativa, strana si oba muže pozvala.”
Do roku 2012 byly dávky vypláceny na různých místech různými subjekty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož do roku 2012 byla výplata sociálních dávek skutečně realizována různými subjekty na různých místech.
Dle zákona č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů byly od 1. dubna 2011 orgány činné v procesu vyplácení sociálních dávek:
1. Úřad práce ČR - krajské pobočky
2. krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy
3. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na internetových stránkách MPSV zaměřených na Sociální reformu Změny 2012 je uvedeno, že do 31. prosince 2011 pak Úřad práce ČR působil ve 423 pracovištích, z nichž pouze 94 zajišťovalo agendu zaměstnanosti, 147 agendu státní sociální podpory a 148 vykonávalo agendy obě. Nepojistné sociální dávky byly vypláceny na 415 sídlech obecních úřadů.
Takže my přicházíme s takovým projektem, který je hlavním bodem našeho volebního programu a tím jsou elektronické aukce nakupovaného zboží a služeb...
Na základě programu koalice KDU-ČSL a SNK-ED pro Středočeský kraj hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jde konkrétně o bod programu pojmenovaný " Otevřené hejtmanství ". Zcela konkrétně v něm stojí: "... V případě volebního úspěchu prosadí křesťanští a evropští demokraté projekt „Otevřené hejtmanství“, který prosadí povinnost využívat elektronické aukce a tím porovnávat ceny nakupovaného zboží a služeb. Využití e-aukcí a ostatních elektronických nástrojů, je cestou k finančním úsporám a přinese větší transparentnost výběrových řízení. "
Na počátku volebního období si tato politická reprezentace velmi zásadním způsobem snížila platy a náhrady v Poslanecké sněmovně.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě zpráv českých zpravodajských serverů jako pravdivý.
Na serveru iDnes se může dočíst: "Poslanci si koncem roku odhlasovali snížení platů o pět procent a zároveň si zdanili náhrady. Předpokládali, že budou mít na výplatních páskách o pár tisíc méně. Lednová výplata ale řadu z nich zaskočila. Oproti loňsku jim příjem klesl o 18 až 25 tisíc korun." Totéž uvádí i zpravodajský server ČT24.
V té smlouvě (s Českou spořitelnou, upravující systém s-karet, pozn.) čteme, že tam je závazek 98 % všech dávek, že půjde přes tento systém.
Výrok Milana Štecha jsme na základě informací uvedených ve smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou vyhodnotili jako pravdivý. Plné znění smlouvy (.pdf) je dostupné na webu ministerstva. Ve smlouvě se na straně 21 v odstavci 12.1.7 uvádí: " Ministerstvo se zavazuje nevyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k provádění výplaty Dávek prostřednictvím Systému administrace dávek v rozsahu menším než 98 % objemu vyplácených Dávek."
Mně to velmi vadilo a já jsem dokonce v jednom rozhovoru řekla, že Stanislav Gross měl odstoupit, ještě předtím, než to udělal.
Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.
Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů. To byla jedna varianta. A druhá varianta byla kontrola pouze vzorku.
Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.
