To, co teď Evropská komise kontrolovala, bylo 35 projektů a ty projekty jsou napříč, to znamená Karlovarský, Ústecký kraj.
Evropská komise (EK) nekontrolovala všech 35 projektů.
V celé věci nejprve zadalo audit Ministerstvo financí: 35 projektů podpořených z ROP Severozápad bylo auditováno společností Deloitte Advisory, s.r.o. Poté, jak Mnisterstvo uvádí, auditní orgán EK provedl "re-audit" vzorku z původně kontrolovaných 35. Auditoři EK tak kontrolovali (jak také uvedla např. České televize) pouze kolem 10 projektů.
Že zmíněných 35 projektů je "napříč", ukazují již reakce obou krajů na audit Deloitte: zástupci Karlovarského kraje jej (dle Idnes.cz) označili za politický útok - kontrolováno mělo být 14 projektů v kraji, zatímco Krajská zdravotní (ČT) Ústeckého kraje dokonce po zveřejnění výsledku auditu podala na Deloitte žalobu.
Všech 35 projektů bylo kontrolováno, ne všechny však ze strany EK, označujeme proto tvrzení hetjmanky za zavádějící.
Splavnění Vltavy je v několika zákonech zmíněno. První splavnění Vltavy je zmíněno v zákoně z roku 1901, druhý je z roku 34, poslední zákon je z roku 95 a je to splavnění mezi Prahou a Budějovicema.
I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.
Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.
.
Když se ovšem podíváme na jednotlivá města, pak ty velké zdroje (znečištění), mezi které patří i ten Mittal jsou zásadní pro Ostravu a Frýdek-Místek. V ostatních městech včetně Opavy a Nového Jičína, tak právě ty malé a střední zdroje převažují.
Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).
Jednoznačně v zásadách územního rozvoje tato Medlešická spojka je zavedena.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Projekt označovaný jako „Medlešická spojka“ skutečně figuruje v zásadách územního rozvoje Pardubického kraje z r. 2010 na str. 52 jako veřejně prospěšná stavba s označením D101.
Medlešická spojka bývá také někdy označována jako tzv. Východočeský diametr. Myšlenka na zefektivnění a modernizaci železniční dopravy v Pardubickém kraji začala získávat na intenzitě zejména v devadesátých letech, kdy stávající železniční síť přestávala dostačovat intenzivní příměstské dopravě. Projekt má pomoct zajistit zlepšení zefektivnění krajské dopravní sítě.
Proběhlo další jednání za účasti pana ministra Chalupy a pana hejtmana přímo ve Varšavě (k problematice emisí z Polska).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Setkání českých představitelů s polskou stranou, proběhlo hned několik. K setkání došlo 30.5. 2011, pak také v únoru 2012.
Aktuálně se pak ministři životního prostředí ČR a Polska sešli v Kampinoském národním parku třicátého srpna letošního roku.
Limity u například hutnictví železa tady u Mittalu, který je humny Radvanic, jsou u nás krajským úřadem stanoveny na 20 mg/kubický metr, přičemž evropská norma je 50 a závody podobné, popřípadě stejného vlastníka v Polsku mají 100 mg.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "
Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.
Jeden z důvodů, proč ústecký balíček nebyl podpořen opakovaně v Poslanecké sněmovně je, že stávající návrhy například, co se týče hazardu, prostě jsou řešeny již přijatými právními úpravami v Poslanecké sněmovně.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.
Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.
Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).
Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.
Když vezmu počet 235 inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce v České republice, to je 2,3 inspektorů na jeden okres.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Počet inspektorů Státní zemědělské a potravinářske inspekce v České republice je podle dostupných zdrojů 215. ČR se dělí na 76 okresů, což představuje 2,8 inspektorů na okres.
My jsme to de facto vytvořili a vyzkoušeli jako první pilotní projekt po dohodě s policií, po dlouhých diskusích. (v obci Ejpovice - jde o instalaci zákazových značek v obci)
Podle České televize (červen 2012) jsou v Ejpovicích hlavním problémem kamiony, které projíždějí přes obec kvůli ušetření na mýtném. Ejpovice by rády postavily obchvat, ale tomu brání výkup pozemků. Plzeňský kraj připravuje dopravní omezení, které by mělo platit od podzimu.
Informace z července 2012 říká, že Plzeňský kraj společně s policií chystá instalaci zákazových značek v Ejpovicích, které by bránily vjezdu kamionů do obce. Dopravní inspektorát s akcí souhlasí a kraj má za úkol projekt osazení značek připravit. Projekt má být připraven do října a poté ho musí schválit policie.
Podle i nformací ze srpna 2012 Plzeňský kraj obci slíbil opatření na zákaz vjezdu nákladním automobilům do obce, k 31. 8. 2012 však ještě neměl ani projekt. Problém je (resp. může být) v zákonech, podle kterých má být silnice přístupná všem motoristům. Zákaz vjezdu automobilů měl platit od 1. 9. 2012, zatím se ale čeká na posudek právníků, jestli kraj může vjezd do obce zakázat. Projekt je však fakticky hotov, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V roce 2011 zajistila Celní správa 1500 hektolitrů (nelegálního alkoholu).
Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2011 prostřednictvím více než 10 000 kontrol skutečně zajištěno přes 1500 hektolitrů ethanolu.
Výrok ministra financí Kalouska tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.
