Tak my máme v kraji zhruba 20 průmyslových či podnikatelských zón, které nejsou naplněny, to je pravda.
V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.
Tak já bych řekl, že nestojím za problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny v tom, že klesají příjmy do veřejného zdravotního pojištění, protože tady, jak řekla paní poslankyně Marková, je 6 milionů občanů přibližně u VZP, ale 4 miliony u dalších pojišťoven a ty se do takovýhle propadů nedostávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.
V případě, že by prošel tento státní rozpočet tak, jak ho předložil ministr financí a schválila vláda, tak má nepokryté příjmy a rizikové příjmy v rozsahu 45 miliard korun. Ten problém není jenom v 16 miliardách, které vláda teoreticky očekává v rámci takzvaného daňového balíčku.
Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.
V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.
Penzijní reforma je platná. A bude účinná k 1. 1. 2013. Pan prezident nevetoval penzijní reformu.
Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.
Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.
Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "
Ta korekce vůči celé České republice, a tam se hovoří o 25 miliardách, tedy o zhruba jedné miliardě eur. (korekce kvůli špatnému čerpání peněz z EU)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle aktuálně.cz by se skutečně měla částka pohybovat kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba kolem 25-ti miliard korun. V článku se píše, že informaci potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Avšak není zde zcela jasně popsáno, kde server aktuálně.cz tuto informaci získal. Navíc další státní orgány, jako např. ministerstvo financí tuto částku zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo. V článku se rovněž píše, že tato částka nemusí být konečná. Obecně je pak situace kolem stanovení výše této korekční částky poměrně nepřehledná.
ROP Severozápad, pod který patří i Ústecký kraj v současnosti odvolal vazebně stíhaného ředitele Pavla Markvarta, na jehož místo nastoupila Jana Havlicová. Proplácení dotací je však zatím stále pozastavené.
Zdůrazňuji, že v minulosti, ani v letech, kdy ministroval pan předseda Sobotka, ani v mých, nikdy Celní správa nezjistila v těch mnoha mnoha hektolitrech žádnou jedovatou látku. To byl skutečně první případ.
Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:
"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."
Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.
A v našem program je, že chceme pustit konkurenci na železnici v maximálním možném rozsahu.
Volební program (.pdf - str. 1) ODS pro krajské volby v Jihomoravském kraji v části Doprava a územní rozvoj obsahuje doslovnou formulaci: Vpustíme konkurenci na železnici v maximální možné míře. Výrok Jiřího Crhy je proto hodnocen jako pravdivý.
Ale bohužel my meziročně dostáváme v rozpočtu Ministerstva dopravy stále nižší a nižší částky a nejsou prostředky státu na zahájení nových staveb.
Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.
Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.
Sociální demokraté za 4 roky investovali o přibližně 300 milionů méně než ODS v tom předchozím volebním období z vlastních peněz kraje.
Vzhledem k tomu, že ve vybraných obdobích, kdy byla v kraji u moci ODS a ČSSD se používala k výpočtu rozpočtu rozdílna metodika jsme nebyli schopni jednoznačně určit, které výdaje byly z vlastních peněz kraje.
Výrok tedy označujeme za neověřitelný, kvůli rozdílným způsobům počítání rozpočtů a absenci dat, které by mohly být relevantně srovnatelné.
Etický kodex zastupitele byl, jak jste sám řekl, zaveden poprvé v Jihomoravském kraji. A byl tam zaveden za vlády KDU-ČSL.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.
Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.