Za poslední roky se zvýšil havarijní stav komunikací o 4 procenta.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat.
Proto už v rozpočtu pro příští rok chceme významně navýšit tuto položku (ostatní neinvestiční výdaje, tzn. pomůcky, peníze na učebnice, placení nemocenské, kurzy plavání apod., pozn.) a to tak, aby dosáhla zhruba jedné a půl miliardy korun.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože informace o návrhu státního rozpočtu zveřejněné na stránkách MF ČR takovéto detaily neposkytují.
Kdybychom za své vládní dluhopisy platili stejný úrok jako sousední Polsko, které je považováno za relativně úspěšnou ekonomiku, tak by nás to ročně stálo na dluhové službě o 14 miliard korun více, než nás to stojí dnes.
Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.
Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.
To, co jsem zmínil na začátku, to je aktivita, která se podařila a my jsme blízko k dojednání, abychom zase z evropských peněz, které teď přispívají na ty velké komíny, tak abychom dostali prostředky na to, aby mohly autobusy přejít od nafty k CNG a k elektřině. Máme rozjednánu miliardu korun, která zatím zůstává ve 2. prioritní ose Operačního programu životní prostředí k dispozici.
V aktuálním přehledu finanční podpory a podpořených projektů v 2. prioritní ose Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí jsou aktuální pouze 3 projekty, z nichž ani jeden neodpovídá modernizaci autobusové dopravy (Zateplení komunitního centra Paskov; Výměna energetického zdroje VOŠ DAKOL a SŠ Dakol; Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice). Nicméně nemůžeme potvrdit či vyvrátit, zda jsou v Moravskoslezském kraji aktuálně rozjednány některé jiné projekty, z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My jsme propustili 15 tisíc státních zaměstnanců.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My jsme také při zásadách územního rozvoje, o těch ještě budeme hovořit, schválili vznik kompenzačního fondu. Takzvaného Fondu rozvoje Jihomoravského kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tzv. Fond územního rozvoje Jihomoravského kraje (.doc) byl skutečně zastupitelstvem kraje schválen 20. 9. 2012. Fond by měl fakticky vzniknout k 1.1. 2013.
Je to zakázka Ministerstva průmyslu České republiky. ("Ostravské laguny")
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Na jednání Vlády ČR dne 18. června 2007 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu (.doc) "Uzavřených smluv státních podnikůa připravovaných výběrových řízení na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací". Ta popisuje také projekt sanace tzv. lagun. Analýza uvádí, že realizační smlouvy k projektu sanací jsou uzavřeny mezi státním podnikem DIAMO a sdružením Čistá Ostrava. Jelikož je MPO zakladatelem státního podniku DIAMO, výrok je hodnocen jako pravdivý.
Je pravdou, že regionálně jsou rozděleny některé školy tak, že je tam přebytek dětí na kapacitu a jinde ubývají.
Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.
Limity u například hutnictví železa tady u Mittalu, který je humny Radvanic, jsou u nás krajským úřadem stanoveny na 20 mg/kubický metr, přičemž evropská norma je 50 a závody podobné, popřípadě stejného vlastníka v Polsku mají 100 mg.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "
Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.
90% zaměstnanců v Nošovicích v automobilce pochází z Moravskoslezského kraje.
Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.
Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."
