My máme hlavní vedení hygienické služby, protože paní vrchní ředitelka Šedivá, která zastupovala několik let pana náměstka Víta, hlavního hygienika, ta byla vládou dočasně pověřena výkonem funkce hlavního hygienika.
Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.
Jedna z možností byl Přerov, kde se začala tato problematika diskutovat v souvislosti s teplárnou Dalkia, která se měla rekonstruovat. (problematika spalovny)
Výrok Bořivoje Šarapatky hodnotíme jako pravdivý. Přerov je skutečně jedna z potenciálních možností umístění plánované spalovny (resp. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadů). Tento fakt je k nalezení ve Studii (.pdf) možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu, zpracované již v roce 2010 firmou FITE na objednávku Olomouckého kraje.
Konkrétně jde o stranu 15 uvedeného dokumentu, kde mezi další identifikované potenciální lokality patří mimo teplárny Přerov i teplárna města Olomouc. Obě tyto teplárny jsou ve vlastnictví firmy Dalkia a jsou uváděny jako teoreticky využitelná. Poslední uvažovanou lokalitou v této studii je plánovaná papírna v Zábřehu na Moravě.
Ten rozpočet je rozdělen do kapitol. A když vezmu současně námi podpořen rozpočet pro rok 2012, tak ten rozpočet na dopravu představuje 37 % a je v tom 1,7 miliardy a v té 1,7 miliardy je 800 milionů, které souvisí s opravami, údržbou a investicemi do komunikací
Na základě výdajů ze schváleného rozpočtu na akce, o kterých mluví poslanec Šidlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 ve výdajích na dopravu (.pdf - str. 4-5) a částech, které zmiňuje poslanec Šidlo - tedy opravy, údržba a investice do komunikací - uvádí dotaci 694 milionů na provoz Správy a údržby silnic v Plzeňském kraji a taky v bývalých jednotlivých okresech, dále 55 milionů na investiční akce na silnicích a 116 milionů na dokončení různých projektů na silnicích (např. oprava povrchu, oprava krytu apod.). Celková suma z rozpočtu pak na tyto akce činí dokonce o 65 milionů více, výrok Karla Šidla je tak pravdivý.
K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany.
Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."
Nikdo z nás neseděl nikdy v životě ve státní exekutivě ani poslanecké sněmovně...
Na základě dohledaných životopisů jednotlivých lídrů je výrok hodnocen jako pravdivý s jednou výhradou - i přes skutečnost, že všichni lídři skutečně nebyli členy Poslanecké sněmovny, lídr ODS byl po dobu půl roku zaměstnán na MMR.
V rámci této debaty diskutovali:
Jak vyplývá z životopisů jednotlivých lídrů, nikdo z nich skutečně nebyl členem Poslanecké sněmovny. Nicméně jde-li o "státní exekutivu", David Sventek ve svém CV uvádí, že v roce 2007 pracoval 7 měsíců pro Ministerstvo pro místní rozvoj a to konkrétně jako Zmocněnec regionálních rad ve vyjednávacím týmu NSRR (koordinace zájmů regionálních rad a jejich vyjednávání s Evropskou komisí). Výrok je i přes tuto nepřesnost hodnocen jako pravdivý, neboť angažmá lídra ODS bylo poměrně krátké a navíc post, který zastával, nelze přímo popsat jako státní exekutivu.
Stěžovalo si 20 obcí, máme jich 673 (stížnost na územní plán).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.
Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.
Vy (Vláda ČR) jste popřeli to memorandum, které mělo krajům zajistit finance na ztrátu železniční dopravy do roku 2019.
Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.
Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011) "'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011) I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)
Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
ODS i tady TOP 09, tak již se vyjádřily jasně, že v žádném případě s KSČM by nespolupracovali v krajském zastupitelstvu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, tato vyjádření zazněla v jiné předvolební debatě z Ústeckého kraje.
V závěru volebního Speciálu s Martinem Veselovským, který vysílal Radiožurnál z Ústeckého kraje, se zástupce za ODS a zástupkyně za TOP 09 vyjádřili proti případné spolupráci s KSČM.
Na otázku Martina Veslovského, s kým by případně kandidáti nešli do povolební koalice, odpověděli následovně.
Vladislav Raška z ODS říká: "T o nebude žádné překvapení. My zcela rozhodně nebudeme uzavírat jakoukoliv spolupráci s KSČM a jinak jsme připraveni spolupracovat s každým, kdo se chce rozumně rozpočtově chovat pro příští čtyřletou ... "
Karola Haasová z TOP 09 a Starostové odpovídá: " Nepůjdeme s KSČM. "
Já to potvrzuji tady slova Jirky Čunka, protože to tak skutečně je a občanské iniciativy samozřejmě do toho zasahovaly ne na poslední chvíli, ne teďka v souvislosti s Mitasem, ale ti tam zasahují už několik let do toho. (průmyslová zóna Holešov)
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.
Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.
Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.
Všichni víme, že pokusy o to definovat, prošel už několikrát Poslaneckou sněmovnou, bohužel neúspěšně (legislativní definování veřejného zájmu).
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.
Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.
Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.
Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.
