V regionálním operačním programu je ještě k dispozici v tomto období ještě téměř jedna a třičtvrtě miliardy.
Výrok hejtmana Haška je na základě zveřejněné zprávy MMR hodnocen jako pravdivý.
Měsíční monitorovací zpráva (.pdf - str. 91) Ministerstva pro místní rozvoj za měsíc srpen 2012 k Regionálnímu operačnímu programu Jihovýchod (kam spadá i Jihomoravský kraj) doslova uvádí: "V současné době rozdíl mezi celkovou alokací na regionální OP a výší schválené dotace tvoří v přepočtu 2,2 mld. Kč."
Prostředků v ROP JV je více, než uvádí Michal Hašek, přesto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý. (Udaje za září, které ještě nejsou zveřejněny, mohou zpřesnit čísla k údaji, který použil Michal Hašek.)
Následně jsme domluveni s ČEZem, že tyto kapacity mohou být po 15 - 20 letech převedeny na kraj a využity na potřeby, které v té době kraj bude potřebovat. Ať už to jsou domovy pro seniory, nebo jiné kapacity pro vzdělávání. Lokality, pánové, už jsou vybrány.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.
V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.
My máme hlavní vedení hygienické služby, protože paní vrchní ředitelka Šedivá, která zastupovala několik let pana náměstka Víta, hlavního hygienika, ta byla vládou dočasně pověřena výkonem funkce hlavního hygienika.
Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.
Jedna z možností byl Přerov, kde se začala tato problematika diskutovat v souvislosti s teplárnou Dalkia, která se měla rekonstruovat. (problematika spalovny)
Výrok Bořivoje Šarapatky hodnotíme jako pravdivý. Přerov je skutečně jedna z potenciálních možností umístění plánované spalovny (resp. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadů). Tento fakt je k nalezení ve Studii (.pdf) možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu, zpracované již v roce 2010 firmou FITE na objednávku Olomouckého kraje.
Konkrétně jde o stranu 15 uvedeného dokumentu, kde mezi další identifikované potenciální lokality patří mimo teplárny Přerov i teplárna města Olomouc. Obě tyto teplárny jsou ve vlastnictví firmy Dalkia a jsou uváděny jako teoreticky využitelná. Poslední uvažovanou lokalitou v této studii je plánovaná papírna v Zábřehu na Moravě.
Nikdo z nás neseděl nikdy v životě ve státní exekutivě ani poslanecké sněmovně...
Na základě dohledaných životopisů jednotlivých lídrů je výrok hodnocen jako pravdivý s jednou výhradou - i přes skutečnost, že všichni lídři skutečně nebyli členy Poslanecké sněmovny, lídr ODS byl po dobu půl roku zaměstnán na MMR.
V rámci této debaty diskutovali:
Jak vyplývá z životopisů jednotlivých lídrů, nikdo z nich skutečně nebyl členem Poslanecké sněmovny. Nicméně jde-li o "státní exekutivu", David Sventek ve svém CV uvádí, že v roce 2007 pracoval 7 měsíců pro Ministerstvo pro místní rozvoj a to konkrétně jako Zmocněnec regionálních rad ve vyjednávacím týmu NSRR (koordinace zájmů regionálních rad a jejich vyjednávání s Evropskou komisí). Výrok je i přes tuto nepřesnost hodnocen jako pravdivý, neboť angažmá lídra ODS bylo poměrně krátké a navíc post, který zastával, nelze přímo popsat jako státní exekutivu.
Správní rada (VZP, pozn.) vyzvala pana ministra několikrát, aby s ní jednal právě o věcech, které se týkají zdravotní pojišťovny a on tak neučinil, nemá si s náma prý co říct.
Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.
Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.
Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.
Máme tady 26 mrtvých.
Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V minulosti byly propady (v hospodaření VZP, pozn.) daleko větší a k žádnému kolapsu zdravotnictví nedošlo.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Přímá finanční podpora už proběhla a probíhá buď tedy z regionálního operačního programu Podpora venkova, anebo přímých dotací na malé projekty. (na protipovodňová opatření)
Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.
Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.
Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.
Na druhou stranu lokální topeniště nám zhruba z 1 200 tun ročně nám vyrostly dnes na 2 300 tun.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.
Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.
