Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Projekt "Učňovské stipendium" byl deklarován koalicí rady Olomouckého kraje v jejich programovém prohlášení na straně 5 pro volební obodobí 2008 - 2012. Koalice je tvořena třemi politickými stranami ČSSD, ODS a KDU-ČSL.

Podpora učňovského školství byla radou kraje schválena v září 2009, což je uvedeno v Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010 na straně 21.

Program byl realizován od školního roku 2010/2011, což je uvedeno na straně 22 v sekci Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010.

Navzdory výše uvedenému však hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož není možné dohledat, kdo byl v rámci koalice rady Olomouckého kraje iniciátorem tohoto projektu.

Neověřitelné

Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.

V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.

Neověřitelné

Výrok označujeme, jako neověřitelný.

Uvedený výrok musíme zasadit do kontextu debaty, kdy je reakcí na předchozí prohlášení Tomáše Jirsy:

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

-------------------- "Na odpověď vaší, já jsem původním povoláním projektant, kdybych byl hejtmanem, tak bych každý měsíc svolával kontrolní den, kde bych kontroloval výkupy pozemků, projekční připravenost, spolupráci s ŘSD a peníze ve státním rozpočtu. Každý měsíc jeden den."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"A to byste dělal jako hejtman?"

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"To bych dělal jako hejtman."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"No, ale teď ale ODS vládne, tady v Jihočeském kraji ve velké koalici se sociálními demokraty."

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman."

Sdružení pro výstavbu D3 a R4 skutečně existuje a je vedeno senátorem ODS Mgr. Pavlem Eybertem. To, zda sdružení opravdu uspořádává každý měsíc zmiňovaný "kontrolní den" je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelné.

Pravda

Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.

Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.

Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.

Jiří Pospíšil

Pravda

Na základě informací z webu krajské plzeňské ODS hodnotíme výrok jako pravdivý. Vedení ODS v Plzeňském kraji skutečně tvoří (mimo jiné) předseda Jiří Pospíšil a místopředseda Roman Jurečko.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle Školského informačního portálu Královehradeckého kraje si na učební obor kameník střední školy v Kopidlně nikdo přihlášku nepodal.

Dle výše zmíněného informačního portálu je patrné, že v Královéhradeckém kraji je oborů, které mají problém se zájmem uchazečů, více. Například lze uvést obor aranžér Střední školy služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové nebo obor autotronik na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Hradec Králové.

Pravda

Poslanci, kteří prý spolu se Šťastným maturity chtějí rušit, hlasovali ve věci dosud s klubem ODS.

Pro Parlamentní listy poslanec Šťastný v červnu 2012 uvedl, že by státní maturity chtěl zrušit. Tento návrh podpořili např. poslanci Plachý, Úlehla a Florián.

"Státní maturity" byly zavedeny školským zákonem (.pdf) z roku 2004, s předpokládáným startem ve školním roce 2007/2008. Pozdější novelizace (zákon 217/2007 Sb., .pdf) tento start odložila na rok 2009/2010 a další (zákon 242/2008 Sb., .pdf, který maturity zároveň významně upravil) pak na rok 2010/2011.

V roce 2004 hlasovali proti školskému zákonu všichni poslanci ODS. Nikdo z nich naopak nehlasoval proti významnějším schváleným úpravám v letech 2007, 2008, 2009 (zde s výjimkou P. Krilla)a 2011. Proto i poslanec Šťastný řekl (pro Parlamentní listy): "Přijetí konceptu státních maturit byl tragický omyl, kterému i já tehdy při projednávání ve sněmovně podlehl".
Výrok poslance Chládka tedy lze považovat za pravdivý: přestože ODS jako opozice odmítla nový školský zákon v r. 2004, později i tito poslanci jednotně hlasovali pro jeho dodatečné úpravy a start státních maturit umožnili.

Jiří Pospíšil

Ale je škoda například, že Plzeňský kraj nezvládl postavit novou galerii, jak sociální demokraté slibovali.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 13. září 2012
Pravda

ČSSD nemá zveřejněn svůj volební program do krajských voleb z roku 2008 (na rozdíl např. od programu do stejných typů voleb z roku 2004). Nicméně pravdivost výroku poslance Pospíšila v debatě potvrdil samotný hejtman Chovanec, když říká (video - čas 85:00): "My jsme od samého začátku říkali, že budeme stavět novou galerii pouze v případě, že seženeme evropské prostředky. To se nepodařilo. Bohužel ta stavba zatím stojí."

Pravda

Komplexní analýza jednotlivých rozhovorů v celé jejich šíři by zdaleka přesahovala standardní rozsah našich odůvodnění. Z toho důvodu jsme se zaměřili pouze na jejich stěžejní část, které se obecně věnují stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Argumentace většiny aktérů se dá shrnout do následující teze: Situace v ovzduší je špatná, nicméně se v mnoha ohledech za poslední roky zlepšila. Často je v souvislosti s tím vyzdvihován negativní mediální obraz regionu. Tyto argumenty uvádí Pavol Lukša z TOP09 (" Na jedné straně stojí, že je ten stav hrozný, ale osobně jsem přesvědčený, že za poslední léta se diametrálně změnil k lepšímu"); Martin Schubert z SPOZ (" My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. (…) Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá."); David Sventek z ODS (" Je ale třeba vždy zvážit, na kolik je ten mediální obraz, ale i obecný obraz mimo region, založen na skutečnosti. Protože situace u nás je sice pořád špatná, to nezastírám, ale není to zdaleka tak negativní, jak je to občas komunikováno v některých médiích"); Josef Babka z KSČM (Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení); Miroslav Novák z ČSSD ("Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. (...) Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší.") Vít Slováček z KDU-ČSL ("Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.").

Tyto argumenty jsou navíc často dávány do kontextu s možnou ztrátou pracovních příležitostí v kraji: "Konkurenceschopnost průmyslu se tady sníží a nebudou-li tyto závody konkurenceschopné, tak holt tady nebudou pracovní místa." (Pavol Lukša); " Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam." (Martin Schubert); " Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami." (Josef Babka).

Pavla Brady se pak jako jediná z debatérů skutečně explicitně staví proti takto postavené argumentaci. Konkrétně uvádí: " Já se velmi nerada srovnávám s něčím, co je horší. Ano, je to zde s životním prostředím lepší, než třeba před sto lety, ale přece jsme už jinde. (…)Když jsem si zjišťovala veškeré informace k tomuto tématu, tak mě překvapilo, že se někteří politici té zodpovědnosti zříkají. Dává se proti sobě zhoršená kvalita životního prostředí oproti snižování pracovních míst. (…) Nutné je vytvořit takové prostředí, ve kterém zároveň budeme mít velké producenty klasického průmyslu, ale i slušné životní prostředí, především pak čisté ovzduší." I když se nedá bez výhrady říci, že by všichni zúčastnění skutečně měli na danou problematiku zcela totožná stanoviska, jejich názory se, s výjimkou zmiňované Strany zelených, do velké míry překrývají a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zdeněk Dvořák

Pravda

Výrok Zdeňka Dvořáka považujeme za pravdivý, neboť rozdíl v jím uvedených rozlohách je vzhledem k realitě marginální.

Dle oficiálních stránek NP Šumava činí rozloha tohoto parku 68 064 ha.

Dle oficiálních stránek NP Bavorský les činí rozloha tohoto 24 250 ha.