Pavel Bělobrádek
Například v Olomouckém a Královéhradeckém kraji jsme nevyli vpuštěni ani do veřejnoprávního rozhlasu a dostali jsme tam přes 10 procent.
KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.
Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.
Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.
Miroslava Němcová
Přestože ODS obhájila pouze 4 mandáty, tak já chci říci, že naši kandidáti získali, například když tady byla zmínka o Elišce Wagnerové, o tom že byla úspěšnou jaksi účastnicí toho klání, tak naši všichni kandidáti získali více hlasů, dá se tedy říci, že tu voličskou podporu hlasů mají větší, silnější, všichni čtyři, kteří postoupili, než Eliška Wagnerová a další tři, kteří se nedostali z řad ODS.
Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:
kandidát
obvod
1. kolo
2. kolo
poč. opráv. voličů v 2. kole
Eliška Wagnerová
Brno-město
7396
10756
98764
Jaroslav Kubera
Teplice
12582
13130
103431Daniela Filipiová
Praha 8
6468
19284
104891Tomáš Grulich
Praha 12
5284
12416
91940Jaroslav Zeman
Jablonec n. Nisou
8043
14403
115032Tomáš Töpfer
Praha 4
6756
11076
92814Adolf Beznoska
Mladá Boleslav
10338
11885
112794Rudolf Salvetr
Domažlice
7521
11391
104294
Raduan Nwelati
Ano, protože si o něj může žádat kdokoliv a zatím to bylo propláceno všem. (myšleno proplácení jízdného)
Podmínky tzv. Stipendia Středočeského kraje na dojíždění do školy jsou stanoveny tak, že o ně mohou požádat všichni studenti studující standardní základní a střední školy na území Středočeského kraje
Mezi podmínky patří:
Další informace lze získat v dokumentu, který je ke stažení na konkrétních stránkách Středočeského kraje
Helena Langšádlová
Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.
Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.
Karolína Peake
Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů. To byla jedna varianta. A druhá varianta byla kontrola pouze vzorku.
Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.
Jana Bobošíková
Suverenita mi uložila sjezdem, abych kandidovala v každé volbě prezidenta, ať už bude přímá nebo nepřímá...
V usnesení ustavujícího sjezdu strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové je v části IV. nazvané “sjezd ukládá Republikové radě” uvedeno: “v případě přímé volby prezidenta republiky kandidovat do této funkce předsedkyně SBB Jana Bobošíková; pokud bude volba prezidenta České republiky nepřímá Parlamentem České republiky, hledat napříč politickým spektrem podporu pro její volbu”.
Vladimír Franz
To je výlučná prezidentská kompetence. (jmenování členů ČNB – pozn. Demagog.cz)
Jak je stanoveno v Ústavě ČR, hlava třetí, čl. 62., prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. Tato pravomoc není omezena žádnou kontrasignací.
Petr Nečas
Původní bezpečná, velmi vysoká většina v Poslanecké sněmovně se díky rozkladu Věcí veřejných dostala vlastně na tu nejtěsnější možnou většinu.
Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.
Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).
V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Miloš Zeman
O: U KSČM jste nyní žádal o podporu Vašeho snažení stát se prezidentem republiky. Proč? Zeman: Byl jsem pozván stejně jako dienstbier na zasedání předsednictva ksčm...
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. O setkání prezidetnských kandidátů M. Zemana a J.Dienstbiera s předsednictvem KSČM informoval například Český rozhlas či ČT24 na svém webu. Ta uvádí doslovně: “ Výkonný výbor KSČM začal vybírat prezidentského kandidáta, kterého jako strana podpoří v lednové přímé volbě. O podporu komunistů se přišel přímo na jednání výboru ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier (ČSSD) - nebyla to však jejich iniciativa, strana si oba muže pozvala.”
Ludmila Müllerová
Do roku 2012 byly dávky vypláceny na různých místech různými subjekty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož do roku 2012 byla výplata sociálních dávek skutečně realizována různými subjekty na různých místech.
Dle zákona č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů byly od 1. dubna 2011 orgány činné v procesu vyplácení sociálních dávek:
1. Úřad práce ČR - krajské pobočky
2. krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy
3. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na internetových stránkách MPSV zaměřených na Sociální reformu Změny 2012 je uvedeno, že do 31. prosince 2011 pak Úřad práce ČR působil ve 423 pracovištích, z nichž pouze 94 zajišťovalo agendu zaměstnanosti, 147 agendu státní sociální podpory a 148 vykonávalo agendy obě. Nepojistné sociální dávky byly vypláceny na 415 sídlech obecních úřadů.