Přehled ověřených výroků

Nepravda
V období mezi lety 2010 a 2022 se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě o 7,6 % a od roku 2013 až na výkyvy vzrůstala i státní podpora OZE.

Vládní financování OZE

Podle zákona o podporovaných zdrojích energie mají výrobci elektřiny „z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“ právo získat finanční podporu za každou vyrobenou megawatthodinu energie. Celkové náklady na tuto podporu financuje stát a nepřímo také samotní odběratelé prostřednictvím poplatků, které jsou součástí plateb za elektřinu.

Jednou z forem finanční podpory je poskytnutí tzv. zeleného bonusu, který vyplácí společnost OTE (operátor trhu s elektřinou). Tento bonus náleží výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární, větrné nebo vodní elektrárny (.pdf. str. 5) a představuje příplatek k tržní ceně elektrické energie. Jeho výše závisí na zdroji energie a na tom, jestli vyprodukovanou energii spotřebuje přímo výrobce, nebo ji dodá do rozvodné sítě.

Výši prostředků, které poskytuje stát, určuje podle zákona vláda, a to tak, aby spolu s ostatními zdroji pokryly celkové předpokládané náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v daném roce. Celkové výdaje na OZE ze strany státu (.xlsx) v uplynulých letech ukazuje následující graf.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto poskytnutou podporu definuje jako neinvestiční prostředky a označuje ji za dotace, které „jsou určeny k zajištění přiměřenosti finančních nákladů na provozní podporu pro OZE“ (.pdf, str. 80, .pdf, str. 112–113). Ministr Hladík sice v kontextu výroku mluví o „státních investicích“, ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenašli hodnotu státních investic, které by šly pouze na obnovitelné zdroje energie. Jiné zmínky o OZE se ve státních závěrečných účtech, ze kterých jsme vycházeli v předešlém grafu, nenachází. Ani státní rozpočty o investicích na OZE nepojednávají (.pdf, .pdf). V našem ověření se proto zaměřujeme na celkové státní dotace pro OZE.

Využití OZE

Pokud ministr Hladík naráží na využití obnovitelných zdrojů, během let 2010–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2022 došlo k nárůstu jejich podílu na celkové spotřebě energie o 7,6 % (.pdf, str. 6). Z celkové energie z obnovitelných zdrojů bylo v roce 2023 využito 73 % na vytápění a chlazení, 20 % na elektřinu a zbylých 7 % na dopravu (str. 7).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Od roku 2010 došlo k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energií. Od roku 2013 do roku 2022 se až na občasné výkyvy zvyšovala státní finanční podpora OZE. Dotační příspěvek z rozpočtu se tak navyšoval. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Hladík

Klesá spotřeba energie.
Trendy v udržitelnosti, 21. února 2025
Energetika
Pravda
Podle dat ČSÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu se konečná spotřeba energie od roku 2021 skutečně snižovala. Dle nejnovějších údajů v roce 2023 dosáhla přibližně 952 petajoulů, což bylo méně než v předchozích dvou letech.

Ministr životního prostředí Petr Hladík pronesl výrok v reakci na otázku, zda snížení spotřeby elektřiny v roce 2023 není spíše důsledkem ekonomické stagnace než přechodu na modernější energetiku. Hladík toto tvrzení odmítl a zdůraznil, že česká ekonomika mírně roste. Následně zmiňuje, že klesá „potřeba“ energie. Odvolává se přitom na tvrzení moderátora, který mluvil o energetické spotřebě, a v našem odůvodnění se tedy zaměříme na vývoj právě této spotřeby.

Spotřeba energie

Spotřebu energie sleduje např. statistický úřad Evropské unie (Eurostat), který zaznamenává spotřebu energie konečných uživatelů, jako je průmysl, doprava, domácnosti, služby a zemědělství, a nezahrnuje spotřebu samotného energetického sektoru. Vedle toho informace o spotřebě energií vydává i Český statistický úřad (ČSÚ), jehož nejnovější údaje se týkají roku 2023. Podle jeho dat nastala největší konečná energetická spotřeba za posledních několik let v roce 2021 (.xlsx), kdy dosáhla 1 059,13 petajoulu (PJ). Poté postupně klesala a v roce 2023 činila 951,47 PJ.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěry o spotřebě energie publikuje také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ke konci roku 2024 vydalo Souhrnnou energetickou bilanci České republiky (.pdf). Ta pojednává o letech 2010 až 2023, vztahuje se k datům Eurostatu a dle resortu obsahuje např. zjednodušené souhrnné energetické bilance nebo časovou řadu právě o spotřebě energie. Také podle tohoto dokumentu byla v rámci měřeného úseku spotřeba největší v roce 2021 a poté se postupně snižovala.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru nebyly k dispozici kompletní údaje o roce 2024. Dílčí statistiky naznačují, že pokles spotřeby se v roce 2024 zpomalil či zastavil. Např. čistá (tzv. netto) spotřeba elektřiny, tedy spotřeba, která zahrnuje i ztráty během výroby a dovozu, v roce 2024 činila 57,9 terawatthodiny (TWh). Jedná se o obdobné číslo jako v roce 2023 (57,8 TWh). 

Závěr

Podle dat ČSÚ i údajů Ministerstva průmyslu a obchodu konečná spotřeba energií od roku 2021 klesá. V roce 2023 konkrétně činila asi 952 PJ, což bylo přibližně o 60 PJ méně oproti spotřebě za rok 2022 a o přibližně 110 PJ méně proti roku 2021. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Hladík

Nám roste hrubý domácí produkt.
Trendy v udržitelnosti, 21. února 2025
Ekonomika
Pravda
Fialova vláda nastoupila v prosinci 2021. Od té doby HDP podle dat Českého statistického úřadu opravdu meziročně rostlo, výjimkou byla pouze dvě čtvrtletí roku 2023. Od začátku roku 2024 až do jeho třetího čtvrtletí se HDP také zvyšovalo.

Moderátor v kontextu výroku zmiňuje, že podle Energetického regulačního úřadu mělo Česko v roce 2023 nejnižší spotřebu elektrické energie za posledních 14 let a že zároveň klesla její výroba. Následně se ptá, zda takový výsledek není způsoben ekonomickou stagnací, protože se dle něj zároveň snížila průmyslová produkce. Ministr životního prostředí Petr Hladík oponuje tvrzením, že roste hrubý domácí produkt (HDP), což je dle něj klíčový ukazatel pro měření ekonomické výkonnosti.

HDP v Česku

Údaje o HDP pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který mj. vydává předběžné čtvrtletní odhady v meziročním srovnání. K datu publikování námi ověřovaného rozhovoru byla nejnovější data dostupná za třetí čtvrtletí roku 2024 (.xlsx). Informace o posledním čtvrtletí, kde úřad zároveň některé dřívější údaje zpřesnil (.xlsx), byly zveřejněny až na konci února.

Jak je vidět na následujícím grafu, HDP meziročně klesalo po celý rok 2020 a také v prvním čtvrtletí 2021, kdy byl propad ekonomiky zapříčiněn pandemií covidu-19. HDP se mírně snížilo i ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy bylo ovlivněno nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. V průběhu roku 2024 už ale HDP rostlo a ve třetím čtvrtletí se konkrétně zvýšilo o 1,3 % (.xlsx). Během působení Fialovy vlády, která se ujala funkce v prosinci 2021, HDP navíc meziročně nevzrostlo pouze ve dvou čtvrtletích.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

HDP podle údajů ČSÚ v poslední době skutečně roste. Během působení Fialovy vlády nedošlo k meziročnímu vzrůstu pouze ve dvou čtvrtletích a od začátku roku 2024 se HDP kontinuálně zvyšuje. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, správně ale uvádí, že sektor LULUCF, jehož součástí je lesnictví, v roce 2022 vlivem kůrovcové kalamity více emisí vypustil než absorboval. V roce 2023 už se tento trend skutečně otočil.

Moderátor v kontextu výroku zmiňuje tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí, ve které stojí, že emise v Česku od roku 1990 poklesly o 47 %. Poté dodává, že Evropa celkově snížila emise o 37 %, a ptá se na to, jestli lepší tuzemský výsledek není důsledkem různé srovnávací základny a např. vymizení těžkého průmyslu. Petr Hladík odpovídá, že za snížením emisí stojí více faktorů. Následně pak uvádí, že po období, kdy lesy po kůrovcové kalamitě absorbovaly více oxidu uhličitého, než kolik uvolňovaly, k němu začala v roce 2023 opět přispívat i příroda.

Emise CO₂ produkované přírodou

Příroda se částečně podílí na emisích oxidu uhličitého – v určitých případech ho dokáže značné množství absorbovat, může ho ale i produkovat. Vlivem kůrovcové kalamity v České republice docházelo k odlesňování, což zapříčinilo, že se z lesů stal zdroj emisí skleníkových plynů (.pdf, str. 19).

Na emise skleníkových plynů a pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy a lesnictví v EU se zaměřuje nařízení o využití půdy, změn ve využití půdy a lesnictví – LULUCF (z anglického Land use, land-use change, and forestry). Největší vliv na bilanci skleníkových plynů pocházejících z přírody má lesnictví, kdy zalesňování vede ke snižování emisí CO₂, zatímco odlesňování má opačný efekt (.pdf, str. 2).

V rámci přijatého nařízení o LULUCF se členské státy Evropské unie zavázaly k udržitelnému hospodaření s půdou a lesy s cílem snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat schopnost půdy a lesů absorbovat CO₂. Závazek upravuje, kolik emisí skleníkových plynů by mělo být v jednotlivých členských státech a celé EU v roce 2030 pohlcováno (.pdf, str. 24).

Pro úplnost dodejme, že i když Petr Hladík za „záporné emise“ v tomto výroku označuje stav, kdy lesy vydaly víc oxidu uhličitého, než kolik spotřebovaly, standardně se za záporné či negativní naopak označují právě emise pohlcované.

Emise CO₂ z českých lesů

Data o celkové bilanci emisí v sektoru LULUCF zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Každoročně také vychází zpráva České informační agentury životního prostředí (CENIA), příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí. Její zprávy pojednávají o stavu životního prostředí v Česku včetně emisí skleníkových plynů v sektoru LULUCF a vycházejí z dat ČHMÚ (.pdf, str. 76; .pdf, str. 153). Data o emisích skleníkových plynů sleduje také Eurostat.

Data v rámci LULUCF zahrnují celkové emise všech skleníkových plynů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oxidu uhličitého, ale např. také metanu nebo oxidu dusného. Tyto skleníkové plyny se udávají v jednotkách CO₂eq (ekvivalentu oxidu uhličitého). Data započítávají emise z různých odvětví, mezi která, jak už anglický název sektoru LULUCF napovídá, patří např. lesnictví nebo využívání orné půdy. Lesy jsou obecně významným úložištěm oxidu uhličitého, zásahy do nich však tento proces mohou obrátit. Výsledkem pak může být, že více emisí uvolňují než absorbují. To se v Česku přihodilo během kůrovcové kalamity, kdy docházelo k intenzivnější těžbě dřeva i schnutí dřevin.

Na následujícím grafu lze vidět, že sektor LULUCF oxid uhličitý dlouhou dobu pohlcoval. Zlom nastal v roce 2018, kdy byl význam českých lesů jako úložiště CO₂ minimální. V dalších letech již česká příroda byla zdrojem emisí CO₂, což podle CENIA způsobilo problém při směřování ke klimatické neutralitě (.pdf, str. 7). Data o emisích v sektoru LULUCF jsou k dispozici na stránkách ČHMÚEurostatu pouze do roku 2022, kdy byl LULUCF zdrojem přibližně 3,4 megatun emisí. Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí v roce 2022 nicméně dosahovaly emise produkované tímto sektorem hodnoty 1,5 megatun. V roce 2023 podle ní české lesy začaly uhlík opět ukládat a sektor LULUCF pohltil 3,5 megatun emisí.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Rozdílné hodnoty

Jak jsme zmínili výše, emise ekvivalentu oxidu uhličitého za rok 2023 pochází pouze z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí. Údaje za rok 2022 se však výrazně liší od těch, které na svých stránkách uvádí ČHMÚEurostat. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení resortu s žádostí o upřesnění zveřejněných informací. Tisková mluvčí Veronika Krejčí nám resortní data potvrdila a vysvětlila, že důvodem rozdílu je zpětné zpřesňování hodnot na základě dat, která v době zveřejnění informací ze strany ČHMÚ ještě nebyla k dispozici.

Krejčí doplnila, že „mezi údaji vykázanými v roce 2024 a těmi, které vykazujeme v letošním roce, došlo k technickým opravám a zpřesněním v modelu, který počítá emise a propady z lesní půdy, což je z hlediska sektoru LULUCF nejvýznamnější emisní kategorie. Především došlo ke zpřesnění podílu prořezávek a sanitárního kácení na celkové těžbě dřeva. Na základě provedených úprav došlo za celé časové období 1990–2022 ke změně v emisní bilanci lesní půdy v průměru o 17 %. K dílčím úpravám však došlo i u dalších emisních kategorií sektoru LULUCF.“

Závěr

Až do roku 2018 se českým lesům dařilo CO₂ ukládat, kůrovcová kalamita však vedla k tomu, že se sektor LULUCF naopak stal zdrojem emisí. Rok 2022 byl posledním, kdy tento sektor více emisí vypustil než absorboval, konkrétně byl tehdy zdrojem 1,5 megatuny emisí. V roce 2023 už pohltil 3,5 megatuny CO₂eq. Ministr Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, samotná čísla ovšem uvádí správně. Správně také zmiňuje, že lesy vlivem kůrovcové kalamity více emisí vyprodukovaly než pohltily a že se tento jev v roce 2023 otočil. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Fialův kabinet se k podpoře fotovoltaických zařízení na 100 tisících střechách zavázal ve svém programovém prohlášení. K polovině března 2025 bylo podle Ministerstva životního prostředí podpořeno 218 124 žádostí.

Programové prohlášení vlády

Vláda ve svém původním i aktualizovaném programovém prohlášení přislíbila podporu pro rehabilitaci fotovoltaiky, jelikož ji považuje za klíčový obnovitelný zdroj (.pdf, .pdf, vše str. 9). Konkrétně v obou dokumentech zmínila, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025 (.pdf, str. 48, .pdf, str. 49).

Fotovoltaická zařízení v Česku

Střešní fotovoltaická zařízení pro rodinnébytové domy jsou podporována formou dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem je podle Státního fondu životního prostředí „zlepšit stav životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů (především emisí CO₂)“.

Podle dat Ministerstva životního prostředí bylo v rámci programu Nová zelená úsporám od ledna do listopadu 2022 schváleno necelých 47 tisíc žádostí o podporu fotovoltaiky (.pdf, str. 11), a vláda tak dosáhla téměř poloviny svého cíle z programového prohlášení.

Počet schválených žádostí nadále rostl (.pdf) a ministr Hladík v listopadu 2024 uvedl, že resort podpořil už přibližně 201 tisíc fotovoltaik. Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí nám s odvoláním na údaje Státního fondu životního prostředí sdělila, že od ledna 2022 do poloviny března 2025 bylo schváleno celkem 218 124 žádostí o podporu fotovoltaik.

Závěr

Fialova vláda ve svých programových prohlášeních uvedla, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025. Že počet podpořených fotovoltaik překonal hodnotu 200 tisíc, zmínil ministr životního prostředí již v listopadu 2024. K polovině března 2025 bylo podle mluvčí Ministerstva životního prostředí schváleno 218 124 žádostí, Fialova vláda tak svůj závazek splnila dvojnásobně. Výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Jednou z podmínek k získání finanční podpory pro výstavbu bytů v rámci programu Dostupné nájemní bydlení je závazek žadatele, že nové byty budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o krocích, které jeho vláda podnikla ke zvýšení dostupnosti bydlení. Jako jeden z faktorů ovlivňující tuto dostupnost zmiňuje rychlost výstavby bytů. Poukazuje na to, že za jeho vlády vznikla novela stavebního zákona, probíhá digitalizace stavebního řízení, a zmiňuje také program Dostupné nájemní bydlení.

Program Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Byty podpořené v rámci programu budou dle Ministerstva pro místní rozvoj pronajímány za nižší než tržní cenu v daném místě. Podmínky programu konkrétně stanovují, že výše nájemného pro získání finanční podpory „musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě“, a to po dobu minimálně 20 let od ukončení stavby (.pdf, str. 10).

Obvyklé a tržní ceny

Tržní cena je cena, za kterou se dá aktuálně koupit nebo prodat určité zboží nebo služba. Obvyklou cenu zákon definuje jako cenu, za kterou je možné prodat stejný nebo obdobný majetek v obvyklém obchodním styku. Nájemné „obvyklé v daném místě“, které v rámci programu určuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 10), by tedy mělo odpovídat tržnímu nájemnému.

Závěr

Cílem programu Dostupné nájemní bydlení skutečně je vytvořit cenově dostupné byty, které budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní. Výrok premiéra proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nepravda
Souhrnná data o uzavření několika úrovní škol během pandemie covidu-19 publikovalo pouze UNESCO. V pěti evropských státech byly školy zavřené déle než v Česku.

Moderátorka v rozhovoru zmiňuje analýzu společnosti XTB, podle které po pandemii covidu-19 v rámci EU nejvíce oslabila kupní síla v Česku, a ptá se Petra Fialy, zda to není špatná vizitka vlády. Ten odpovídá, že za oslabenou ekonomiku podle něj může předchozí vláda Andreje Babiše, která zavedla příliš přísná pandemická opatření.

Uzavření škol v Česku

Vláda Andreje Babiše se v reakci na šíření covidu-19 rozhodla uzavřít základní, střední i vysoké školy od 11. března 2020 (.pdf, str. 1). Opatření se začala rozvolňovat 20. dubna, kdy se částečně otevřely vysoké školy pro studenty posledních ročníků. V průběhu května a června se pak dobrovolně a v omezeném počtu mohl vrátit zbytek žáků středních a základních škol (.pdf, str. 10).

Kvůli zhoršení epidemické situace pak vláda školy v říjnu znovu uzavřela (.pdf). V listopadu se mohly vrátit 1. a 2. ročníky základních škol a do konce roku 2020 docházelo k omezenému rozvolňování. Další vlna zavírání přišla v lednu 2021 (.pdf) a v březnu 2021, kdy Česko zaznamenalo nejvyšší počty hospitalizovaných i úmrtí, vláda zavřela dokonce i mateřské školy.

Od 12. dubna 2021 začala vláda vyhlašovat fáze návratu žáků do škol podle krajů a stupně vzdělávání (.docx, str. 2). V květnu se jako poslední mohli do škol vrátit středoškoláci (.pdf, str. 1). V září 2021 se ve školách ještě testovalo na covid-19, ale fungovaly již normálně.

Základní školy tak byly zavřeny pro studenty všech ročníků v období mezi polovinou března a května 2020, znovu pak mezi polovinou října a listopadu 2020 a nakonec ještě jeden týden v prosinci téhož roku (.pdf, str. 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Dle veřejně dostupných informací byly tedy kompletně zavřené přibližně 16 týdnů. Střední školy byly uzavřené o jeden týden déle v listopadu 2020, v součtu tedy 17 týdnů (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8).

Částečná či úplná omezení platila na základních školách od poloviny května do konce června 2020 a znovu mezi polovinou listopadu 2020 a polovinou května 2021, dohromady asi 31 týdnů (.pdf, str. 3–5). Na středních školách byla výuka částečně omezena navíc ještě po zbytek května a po celý červen 2021 (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8). Jejich částečné zavření tak trvalo přibližně 37 týdnů.

Srovnání s Evropou

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zmapovala, kolik týdnů byly školy během pandemie zavřené v jednotlivých státech světa. Do statistiky započítala mateřské, základní a střední školy. Jiný zdroj s ucelenými informacemi o souhrnné délce uzavření několika úrovní škol jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenalezli.

Na grafu níže je přehled evropských států, kdy je v prvním sloupci vidět, jak dlouho trvalo plošné uzavření škol. Ve druhém je pak součet týdnů úplného a částečného uzavření, kdy školy fungovaly jen v některých oblastech nebo jen pro určité ročníky, popřípadě ve zkráceném režimu výuky (.pdf).

Data UNESCO se od našeho výpočtu liší – úplně zavřené školy byly podle nich po dobu 20 týdnů, zatímco částečné uzavření trvalo 26 týdnů (.xlsx). Alespoň částečně byly tedy školy uzavřené 46 týdnů. Rozdíl je způsobený zejména tím, že UNESCO do úplného zavření zahrnuje i období, kdy byly základní školy otevřené jen pro 1. a 2. ročníky, přípravné třídy a individuální konzultace (.xlsx; .pdf, str. 3–5), naopak nepočítá týden v prosinci 2020. Údaje k částečnému zavření pak nepokračují do doby, kdy se toto omezení v ČR dotklo středních škol. UNESCO navíc ve svých datech některé týdny počítá jak do úplného, tak i do částečného uzavření (.xlsx).

UNESCO tedy používá jiný způsob výpočtu, ale jelikož jej aplikuje stejně u všech zkoumaných zemí, můžeme jeho data použít ke srovnání ČR a zbytku Evropy. Pokud tedy pro evropské srovnání vezmeme v potaz data UNESCO, školy byly úplně uzavřené 20 týdnů (.xlsx). Stejně dlouho byly zavřené školy v Maďarsku a Severní Makedonii, déle pak ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Co se týče součtu úplného a částečného uzavření, déle než Česko měly v tomto srovnání školy zavřené Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko, Černá Hora a Severní Makedonie.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Podle dat UNESCO byly během pandemie covidu-19 školy déle než v Česku úplně zavřené v pěti evropských zemích, konkrétně ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Při započítání doby, kdy byly školy zavřené pouze částečně, byla situace horší v šesti zemích. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Do programu Dostupné nájemní bydlení jsou opravdu zapojeny zmíněné instituce. Kromě nich se na programu podílí ještě Státní fond podpory investic.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Kromě Ministerstva pro místní rozvoj je do projektu zapojeno také Ministerstvo financí, Národní rozvojová banka a Státní fond podpory investic (.pdf, str. 7 z 22). Úkolem obou ministerstev bylo nastavit právní a datový rámec a stanovit samotnou definici dostupného nájemního bydlení (.pdf, str. 3 z 22).

Resort financí provedl inventuru státního majetku a identifikoval přes dvě stě pozemků, které stát nepotřebuje a které by mohl poskytnout k výstavbě nových bytů. Pro potřeby programu také vytváří cenové mapy, které poskytují přehled výše nájmů v různých oblastech a odhadují výši nájmu pro referenční byt.

Dohromady je pro program vyhrazeno 7 miliard korun, z čehož je 4,5 mld. určeno na výhodné úvěry a zbytek mohou žadatelé čerpat přímo ve formě dotací. K únoru 2025 bylo podpořeno více než 90 žádostí v celkové hodnotě přibližně pěti miliard korun.

Závěr

Na realizaci projektu Dostupné nájemní bydlení se skutečně podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí a Národní rozvojová banka. Kromě nich je do programu zapojen také Státní fond podpory a investic. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
O finanční podporu na výstavbu cenově dostupného bydlení bylo podle Ministerstva financí v rámci programu Dostupné nájemní bydlení podáno opravdu 92 žádostí.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Žádosti o podporu

Ministerstvo financí 6. února 2025 představilo zhodnocení programu po čtyřech měsících. Resort uvedl, že žádost o finanční podporu výstavby, rekonstrukce nebo nákupu bytů podalo 92 projektů. Celkem se jedná o 1 483 bytů v hodnotě 5,1 miliardy korun (.pdf, str. 4, 9). Z této částky je 1,9 mld. korun vyčleněno na dotace a zbylé 3,2 mld. korun jsou určeny pro úvěry. 

Následující mapa zobrazuje počet podaných žádostí v jednotlivých krajích a Praze od října 2024, kdy byl program Dostupné nájemní bydlení spuštěn. Mezi žádosti patří např. rekonstrukce a přestavba školy na obecní byty ve Vratěníně nebo výstavba bytového domu Meandr ve Znojmě (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠7).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Podle informací Ministerstva financí bylo v rámci programu Dostupné nájemní bydlení od října 2024 do února 2025 podáno 92 žádostí o finanční podporu na výstavbu, rekonstrukci nebo nákup bytů v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Podle ČSÚ se zhruba 36 tisíc bytů ročně rozestavělo v letech 2018–2019. Průměr od roku 2021 je přitom skutečně 40 tisíc. Fiala ale opomíjí, že v posledních letech počet zahájených staveb zase klesl na hodnoty let 2018–2019. Dokončených bytů bylo loni nejméně od roku 2017.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o dostupnosti bydlení a tvrdí, že jeho vláda zrychlila výstavbu bytů. Neupřesňuje ale, o jakém časovém úseku před rokem 2020 mluví. V našem odůvodnění se proto zaměříme na situaci v některých letech před rokem 2020 a na období po roce 2020 do současnosti.

Počet zahájených bytů

Data o počtech stavěných bytů publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Sbírá data nejen o zahájených stavbách, ale také o dokončených bytech. Zahájené byty ČSÚ definuje jako byty, u kterých došlo k povolení výstavby, bez ohledu na to, jestli ve stejném období došlo i k jejich úplnému dostavění. Dokončené byty jsou buď byty v nových objektech, nebo nově postavené byty v již stávajících budovách.

Z údajů ČSÚ vyplývá, že přibližně 36 tisíc bytů se průměrně začalo stavět v letech 2018–2019 (.xlsx). V období mezi lety 2021 a 2024 průměr vzrostl na zhruba 40 tisíc ročně. Počet zahájených staveb ale v posledních dvou letech poklesl a zase se na hodnoty let 2018–2019 vrátil. Co se týče dokončených bytů, jejich průměr v letech 2018–2019 činil cca 35 tisíc ročně a v letech 2021 až 2024 zůstal obdobný – cca 35 600. V roce 2024 se navíc dokončilo nejméně bytů od roku 2017.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Předseda vlády tedy správně uvádí, že před rokem 2020 se průměrně stavělo zhruba 36 tisíc bytů ročně, zatímco v současnosti, konkrétně mezi lety 2021 a 2024, se průměr zvýšil na 40 tisíc. Opomíjí ale, že v posledních dvou letech se počet zahájených staveb snížil zpět na hodnoty let 2018–2019. Průměr dokončených bytů v tomto časovém srovnání zůstal obdobný, v roce 2024 se jich navíc zhotovilo nejméně od roku 2017. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.