Za těch 8 let jsem nyní formálně osmým ministrem školství.
Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.
Ale tato země nemá již 27 dní ministra školství. (Vyřknuto 27. 4. 2012)
Výrok poslankyně Vlasty Bohdalové je pravdivý.
Josef Dobeš podal rezignaci premiéru Nečasovi v pátek 23. března. Premiér pak tuto rezignaci předal prezidentu Klausovi, který ji 30. března přijal. Rezignace byla uskutečněna ke dni 31. března, tudíž je výrok poslankyně Bohdalové pravdivý.
(Když se podíváme na prvních pět měsíců letošního roku, je evidentní, že nefunguje ten předpoklad, že vláda zvedne DPH na potraviny a léky. Současně dělá politiku, kterou zmrazuje, respektive snižuje reální příjmy velkých skupin občanů. Vláda se domnívala, že kombinací těchto faktorů dokáže vybrat více na DPH.) Místo toho, aby vybrala o 15 % více, jak počítala v návrhu rozpočtu, tak vybrala za prvních pět měsíců, tuším o 3 % méně než v loňském roce.
Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):
"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."
Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.
Tak to výběrové řízení probíhalo od konce června loňského roku. (výběrové řízení na dodavatele S-karty, pozn.)
Obchodní veřejná soutěž byla vyhlášena (.pdf) 30. června 2011 - výrok je tedy pravdivý.
Vláda pravice zvýšila zadlužení České republiky z 28 % HDP v roce 2006 na 41 % HDP v roce 2012.
V roce 2008 se výše státního dluhu pohybovala na úrovni 28 %, v roce letošním je již lehce přes 41 %. Výrok poslance Rykaly je tak pravdivý.
Maximální elektronizace, za druhé zřízení jednotného inkasního místa, to by také mělo fungovat od 1. ledna roku 2014, to znamená, všechny odvody daně budete posílat na základě stejného vyměřovacího základu, stejného formuláře, na jedno místo a dál už si to bude distribuovat stát. Sjednotit různé výkaznictví. Tady jsou desítky a stovky různých výkazů, které firmy musí odevzdávat. My je chceme elektronizovat a shrnout je tak, aby se odevzdávaly pouze Českému statistickému úřadu a ten už by je distribuoval po ostatních složkách státní správy.
Co se týče prosazené legislativy, je vláda na cestě ke zřízení jednotného inkasního místa.
Zavedení jednotného inkasního místa (JIM) se jako třetí pilíř reformy veřejných financí připravuje ke dni 1. ledna 2014. Podle plánu byl mj. nejprve schválen zákon o finanční správě, na konci roku 2011 pak zákon o změně zákonů související se zřízením JIM, jehož hlavní části vstoupí v platnost 1. ledna 2013.
Faktické zavedení JIM ale nespočívá v legislativní úpravě, nýbrž ve změně fungování finanční správy. Ta se musí modernizovat, provést inovaci informačních technologií a celý proces elektronizovat. Ministerstvo financí (MF) na podzim 2011 vydalo studii proveditelnosti (.pdf, 711 stran), která se zabývala zaváděním JIM. Tým, který tuto studii pro MF vyhodnotil, ve své prezentaci (.pdf) uvádí, že právě inovace a modernizace fungování daňové správy jsou ministerstvem podceněny.
Z hlediska prosazené legislativy jde premiérem zmíněné zavádění jednotného inkasního místa podle plánu. Premiér tvrdí, že "by to mělo fungovat" od 1. ledna 2014, což nelze hodnotit jinak, než jako pravdivé.
My jsme pouze v zastupitelstvu upozornili na to, že to je problém. Avizovali jsme naše kolegy, aby si pozorně přečetli ten zákon. (jedná se o odměny pro radní kraje ve výši 30 tisíc za sezení v dozorčí radě nemocnice. zákon č. 159/2006)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle dostupných informací (doc.) ze zápisu z 10. zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, které se konalo 22. listopadu 2011 se M. Půta vyjádřil následovně: "Podle mého názoru v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale respektuji to, že to je můj názor a vy máte na to jiný pohled. Já bych chtěl všechny tři zmíněné pány tedy pana Bursu, pana Seppa a pana Petráčka vyzvat k tomu, aby do konce listopadu 2011 zkusili přehodnotit své kroky, protože i ostatní uvolnění členové rady nepobírají za svou činnost v jiných statutárních orgánech jiných společností, ve kterých má Liberecký kraj podíl, odměnu." Citaci lze najít na straně 59 daného dokumentu.
K 31. lednu byly všechny nárokové dávky v lednu zpracovány jednotlivými výplatním místem. K dnešnímu dni (5.2.2012, pozn.) máme z 80 tisíc zaevidovaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti, vydáno rozhodnutí ve 36 tisících. U příspěvku na mobilitu ze 177 tisíc zaevidovaných žádostí máme 70 tisíc vydaných rozhodnutí.
Tento výrok je problematický a těžko ověřitelný. Jednotlivé tiskové zprávy MPSV sice konzistentně tvrdí, že dávky jsou vypláceny, např. zpráva z 26. ledna 2012 říká, že je vyplaceno 97,5 % dávek. Ke 30. lednu (.pdf) bylo vyplaceno 99 % dávek a tisková zpráva z 1. února (.pdf) tvrdí, že bylo vyplaceno 100% dávek. Problém je samozřejmě v tom, že jde o informace samotného ministerstva, které lze těžko ověřit z nezávislého zdroje. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice odevzdává měsíční výkazy o vyplacených dávkách státní sociální podpory ministerstvu financí, ty však nejsou veřejně dostupné. K tomu ministr mluví o tzv. nárokových dávkách, ale předmětem mediální pozornosti byly tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, které se podle rozhovoru mluvčí MPSV Viktorie Plívové poskytnuté pro parlamentnilisty.cz evidují až zpětně, v následujícím měsíci. Navíc ministr Drábek 5. února v Otázkách Václava Moravce uvádí trochu odlišná čísla než 7. února pro zpravodajský server idnes.cz, kdy říká, že ze 184 tisíc žádostí o příspěvek na mobilitu jich bylo vyřízeno 68 tisíc, což je o dva tisíce méně než před dvěma dny. Podobně žádostí o podporu v nezaměstnanosti je 7. února 63 tisíc, z toho 43 tisíc vyřízených, zde oproti 5. únoru klesl souhrnný počet žádostí o 17 tisíc.
On celkový balík, co lidé zaplatí z vlastní kapsy je asi 45 miliard a z toho je více než polovina za věci, které prostě vůbec nepotřebují lidé kvůli svým nemocem. Jsou tam ty kosmetické výkony, jsou tam ale takové věci jako vitamíny, různé potravinové doplňky a věci, které jsou zbytečné v podstatě. Pilulky na růst vlasů a podobně.
Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.
Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).
Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
My už jsme konali a teď řeknu jako senátoři napříč politickým spektrem, navrhl jsem panu Pascalovi při dlouhém tři a půlhodinovém rozhovoru vznik nadace nebo nadačního fondu nebo nějaké OPS a bude zřejmě po volbách, senátních, ustavena společná komise na záchranu kulturního a architektonického dědictví České republiky a tam samozřejmě se budeme mattonkou zabývat, protože petice vyvolala tento zájem senátorů.
Jelikož se nám nikde nepodařilo dohledat zdroj podporující celé tvrzení senátora Horníka, je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.
Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval dlouhý tří a půlhodinový rozhovor, o kterém mluví senátor Horník.
Jak vyplývá ze zápisu z výjezdního zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR, senátoři (Horník a Homolka) skutečně navrhli projednání možnosti vytvoření ad hoc komise Senátu nebo podvýboru pro záchranu kulturního dědictví. Tento orgán by měl spolupracovat s Karlovarským krajem, s Národním památkovým úřad a Ministerstvem kultury České republiky. Oba senátoři pocházejí z rozdílných částí ideového spektra, senátor Horník je členem klubu TOP 09 a Starostové, senátor Homolka je z KSČM.
