Přehled ověřených výroků

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Výrok ministra financí je hodnocen na základě dohledaných prognóz růstu HDP z Ministerstva financí ČR a ČNB jako pravdivý.

Červencová prognóza (.pdf) Ministerstva financí ČR na růst HDP v roce 2013 počítá s údajem 1 %. Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 2. srpna 2012) růstu HDP pak uvádí hodnotu 0,8 %.

Tento výrok je pravdivý.

V případě Polské republiky jsou státní dluhopisy emitovány na dobu 2, 3, 4 a 10 let (tj. vzhledem k Česku a Polsku na pevně stanové období). Ze statistik zveřejněných Evropskou centrální bankou vyplývá, že se úroková míra emitovaných desetiletých (dlouhodobých) státních dluhopisů v posledním roce (údaje od března 2011 do března 2012) pohybovala kolem 5,8 %. Nejméně to bylo v březnu 2012 - 5,37 %. Nejvíce pak v březnu 2011 - 6,27 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť dne 31.12. 2011 byla ukončena komplexní revize úhrad léků, kterou prováděl Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Cílem této revize bylo mj. posoudit účinnost jednotlivých léků a cenově rozlišit mezi léky účinnými a méně účinnými.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravdou, že Jan Kalousek nerezignoval na mandát v zastupitelstvu, ani nevystoupil z ODS, nicméně druhá část výroku, konkrétně „... V ODS to nikdo neřeší a žádná reakce z jejich strany není", je přinejmenším nadsazeným tvrzením. Na návrh obžaloby reagoval totiž Jan Kalousek rezignací na funkci předsedy Výboru pro informatiku, evropské fondy ZHMP, a to s okamžitou platností. Dále pak také oznámil, že do rozhodnutí nezávislého soudu nehodlá rezignovat na post zastupitele a že o pozastavení členství v ODS požádá, až mu bude sdělena obžaloba, o čemž informoval na brífinku, kterého se účastnil s Bohuslavem Sobotkou. O situaci informovala mnohá česká média jako: ROZHLAS.cz, eurozpravy.cz, E15.cz, tn.cz, agentura MEDIAFAX.cz, HNED.cz, či aktualně.cz.

Část výroku o tom, že „v ODS to nikdo neřeší “ nelze považovat za pravdivou, což jasně vyplývá z výše uvedených faktů. Použití tohoto výroku pro získání politických bodů ve prospěch sociální demokracie prostřednictvím tvrzení „kdyby se něco takového stalo kterémukoliv zastupiteli sociální demokracie, tak samozřejmě tuto věc v sociální demokracii řešíme“, které Bohuslav Sobotka pronesl dále v diskuzi, pak proto považujeme za velmi zavádějící, což jen potvrzuje fakt, že například náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) v minulém roce nerezignoval v situaci, kdy jej obvinila protikorupční policie, kvůli jeho minulému působení ve zkrachovalých firmách a následně v dozorčí radě Žižkov Station Development, o čemž informovala například Česká televize.

Dne 10. 11. 2005 byla uvalena tzv. nucená správa na VZP, která trvala do 2. května 2006. V této době byl ministrem zdravotnictví David Rath. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2006, který byl schválen nuceným správcem až 14. dubna 2006, je v kapitole 3 zmíněn záměr ukončit v roce 2006 podporu projektu IZIP.

4. září 2006 se ministrem zdravotnictví stal Tomáš Julínek a 15. září 2006 se předsedou správní rady VZP stal Marek Šnajdr. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2007, z října roku 2006 (tedy měsíc po nástupu Marka Šnajdra do vedení správní rady VZP), je v kapitole 5. 2 zmíněn záměr čerpat provozní prostředky také ve prospěch projektu IZIP.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.

Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.

Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.

Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).

ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.

Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jeden z hlavních bodů volebního programu VV týkající se přímé demokracie, obecné referendum, do legislativy prosazen nebyl. Níže se můžete podívat na podrobnější analýzu jednotlivých bodů volebního programu VV.

Volební programVV týkající se přímé demokracie obsahuje následující body:

1. Budeme prosazovat ústavní zákon o referendu.
2. Zjednodušíme možnost iniciovat referendum občany.
3. Jsme pro přímo voleného prezidenta i pro přímou volbu hejtmanů a starostů.
4. Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů. Budeme požadovat změnu směrem k větší osobní odpovědnosti politiků.
5. Na základě změny současného systému se zasadíme o možnost odvolatelnosti politiků.

Ad 1. a 2. Vláda 28.3.2012 schválila Návrh ústavního zákona o celostátním referendu, který byl postoupen k projednání v rámci Ústavně právního výboru a čeká na další jednání v Poslanecké sněmovně. Mezi nejvíce diskutované body tohoto zákona patří např. nutnost schválení konání referenda Parlamentem a také minimální 50% voličská účast. Co se týče samotné iniciace referenda občany je v čl.2 tohoto Návrhu uvedeno: "Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let."

V tomto ohledu tedy jistě nemůžeme říci, že by byl zákon o obecném referendu prosazen do legislativy..

Ad 3. 4. Ústavní zákon zavádějící přímou volnu prezidenta byl vyhlášen 12. 3. 2012 ve Sbírce zákonů v částce 28 pod číslem 71/2012 Sb. Přímá volba starostů a hejtmanů a případná úprava volebního zákona je potom reflektovánav programovém prohlášení vlády (pdf.), které říká, že: "Vláda zajistí zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, popřípadě v ostatních typech územních samosprávných celků. Zároveň vláda připraví návrh volebního kodexu, který komplexně upraví organizaci všech druhů voleb konaných v České republice s možností elektronického hlasování ve volbách."

Vláda 14.3 2012 schválila Návrh věcného záměru volebního zákoníku (volebního kodexu), který si klade za cíl sjednotit všechny volební zákony do jednoho právního předpisu. V tomto kodexu je potom mimo jiné řešena otázka elektronických voleb či úprava přímé volby starostů v obcích s méně než 1500 obyvateli. Otázkou zůstává, jak si vyložit tento výňatek z programu VV "Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů". Nutno podotknout, že volební kodex nijak neupravuje stávající volební systém do Poslanecké sněmovny a tedy ani žádným způsobem neovlivňuje přepočet jednotlivých hlasů. Přímá volba hejtmanů pak také není součástí tohoto kodexu.

Ad 5. Tento bod je formulován velmi obecně a není příliš jasné, jakou cestou a na základě jakých principů by měli být politici odvolatelní. Ani v samotném programovém prohlášení vlády není tato idea nijak reflektována. Vzhledem ke slovnímu spojení "zasadíme se", které VV užívají ve svém programu však není ověřitelné do jaké míry se snaží o realizaci této ideje.

Jediný bod, který je skutečně prosazen do legislativy, je tedy přímá volba prezidenta. VV ale měly prvků přímé demokracie v programu více a výrok Karolíny Peake tedy hodnotíme jako zavádějící.

Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.