Přehled ověřených výroků

Poslanec Bublan nejspíše myslí n ávrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. z r. 2011. Tento návrh úplně zakazuje dárcovství od právnických osob a dary fyzických osob omezuje: „Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč.“

V návrhu jsou uvedeny i další limity na straně výdajů a to např.: Výdaje strany a hnutí nesmí převýšit 80 milionů korun na volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů. Dále výdaje kandidáta politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaň nemají převýšit 300 000 Kč. Financování stran má být podle návrhu zprůhledněno a zpřehledněno také zpřístupněním výročních zpráv na internetu.

14. června 2012 pak tento návrh s jistými modifikacemi prošel senátním hlasováním.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.

Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.

Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).

Sobotka pravdivě popisuje způsob, jak může dojít ke "spuštění" omezujících opatření, která přinese finanční ústava.

Předně, demagog.cz se nemůže vyjádřit k premiérově úmyslu. Můžeme nicméně ověřit tvrzení předsedy Sobotky, že zadlužení se počítá zpětně a že vláda bude mít možnost dovést zemi až k dluhové hranici (45% HDP), načež bude teprve nastupující vláda muset provádět úsporná opatření.

Počítá se tedy zadlužení zpětně? Deficit rozpočtu tak, jak je schvalován sněmovnou, je pouze plánovaný. Např. pro rok 2011 se několikrát změnil (Mediafax) odhad Ministerstva financí ČR (MF), jak se celkové zadlužení ČR zvedne. Navíc mluvíme o poměru zadlužení k neustále se měnícímu HDP. Míru zadlužení země je proto možné určit pouze zpětně k danému období, zpravidla k roku, případně ke čtvrtletí.

Poměr státního dluhu k HDP se dle údajů MF vyvíjí od 31,5% v roce 2009, přes 35,6% v roce 2010, po 38,9% v roce 2011 (vždy k 31.prosinci). Budeme-li důvěřovat vládnímu návrhu zákona o rozpočtu a odhadu růstu HDP ze strany MF, musíme očekávat nárůst na 41,6% (tj. o 2,7%) na konci roku 2012. Přestože by se podle předpovědi MF měl růst HDP v dalších letech výrazně zrychlit, je dobře možné, že státního dluhu ve výši 45% HDP bude dosaženo právě v roce 2014 (ať již na konci, nebo v průběhu roku), tedy v roce voleb, a to dříve, než vstoupí v platnost rozpočet navržený novou vládou.

Považujeme tedy Sobotkův výrok v obou částech za pravdivý, je ale třeba dodat, že se vztahuje pouze k možnému, nikoli jistému uspořádání zmíněné "finanční ústavy". Jak bude pro účely takového zákona počítána výše dluhu a k jakému období, nelze předem určit.

Z českých médii potrdil stavění trafostanic například deník E15, který se zabývá zejména zpravodajstvím z prostředí ekonomiky a financí. Stejně tak provozovatel polských energetických síti PSE-Operator potvrdil stavění trafostanic na hranicích s Německem. Odůvodňuje to zejména zahlcením přívodu elektrické energie z větrných eletráren ze severu Německa. Kritizuje také zastaralost a nedostatečnost přenosových soustav, které jsou mezi východem a jihem Německa. Výrok je tedy pravdivý. Trafostanice se skutečně stavět budou.

Výrok senátora Šilara hodnotíme jako neověřitelný kvůli absenci konkrétního údaje o výši potravinové soběstačnosti ve Finsku.

Pro ilustraci přikládáme několik indikátorů, jejichž informace jsou ale velmi neaktuální (z roku 2004).

V roce 2004 se ve finském potravinářském průmyslu využívalo 85% surovin z domácích zdrojů. Co se týče samotné soběstačnosti, je možné dokladovat některé významné suroviny. Jedná (.ppt, slidy 22 a 23) se např. o obiloviny (124% soběstačnost), mléčné výrobky (101%), maso (103%) nebo vejce (114%) - tato data se vztahují na rok 2008.

Další zdroje o finské potravinové soběstačnosti se nám nepodařilo najít, za případné tipy budeme jen rádi.

Výrok ministra práce je vzhledem k dohledaným dokumentům o české důchodové reformě a tzv. Bílé knize EU o důchodech pravdivý.

Bílá kniha EU o důchodech (ENG) nabízí jednotlivým členským státům zhruba 5 systémových doporučení pro změnu nastavení penzijního systému v dané zemi. Tato doporučení popisuje také Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf) Jedná se o svázání věku odchodu do důchodu s očekávanou střední délkou života; omezení předčasných důchodů; podporu prodloužení pracovní kariéry; sjednocení věku odchodu mužů a žen do důchodu a podporu rozvoje doplňkového důchodového spoření.

Vláda ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňují základní změny, které má důchodová reforma přinést. Z těchto materiálů vyplývá, že jsou v souladu s tím, co je obsaženo v Bílé knize EU o důchodech.Výrok Jaromíra Drábka je tak pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. Pro informaci však uvádíme odkaz na návrh Věcného záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě z roku 2011. Pro srovnání uvádíme níže ještě výňatek z tohoto záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy:

"..V ministerstvech se zřizuje pracovní místo ředitele úřadu ministerstva, jmenovaný a odvolávaný ministrem, kterému je také ředitel ze své činnosti odpovědný. Zřízení funkce ředitele úřadu ministerstva má vytvořit rozhraní mezi politicky obsazovanými místy a místy úřednickými (v současné době na některých ministerstvech už takto označovaná funkce zřízena je, jde ale o funkce s jiným obsahem vlastního výkonu funkce a s jinými kompetencemi). Tato systémová změna je významným krokem k odpolitizování veřejné správy, zajištění kontinuity její činnosti i zvýšení předvídatelnosti práva."

Vzhledem ke skutečnosti, že aktuální podoba návrhu novely tohoto zákona je stále předmětem jednání ( v dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012), hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.

Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).

Výrok Víta Kaňkovského je na základě dohledaných informací z rozpočtu krajů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského pro rok 2012 hodnocen jako zavádějící.

Rozpočet kraje (.xls) pro rok 2012 v části výdajů na zemědělství uvádí, že kraj počítá pro rok 2012 finančně podpořit lesní fond v oblastech: Ostatní záležitosti lesního hospodářství - na úseku lesního hospodářství se jedná o náklady na materiál, služby, školení, posudky... Tato činnost je vykonávána na základě tzv. lesního zákona (kde je i monitoring ochrany lesů). Lesní hospodářství - jedná se např. o příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů, příspěvek na ekologické a přírodě šetrné technologie." V roce 2010 pak z krajského rozpočtu byly vydány prostředky na meliorace a hrazení bystřin v lesích.

V letošním roce je naplánován výdaj kraje na lesnictví v celkové výši 22 milionů Kč.

Vít Kaňkovský zmiňuje jistou výjimečnost v tomto postupu oproti ostatním krajům. Ke srovnání využijeme sousední kraje - tedy Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský.

Středočeský kraj (podle příloh ke svému rozpočtu pro letošní rok) skutečně podobnou podporu nemá. Viz rozpočet (.zip - 1. přílohy, 2. soubor).

Pardubický kraj v důvodové zprávě k rozpočtu (.doc) v části II. 3. 3. Kapitola životního prostředí a zemědělství uvádí, že: "... V oblasti lesního hospodářství jsou vyčleněny prostředky na finanční podporu na hospodaření v lesích, tj. obnova a zajištění porostu a příspěvky na ekologické technologie." Jihočeský kraj ve svém rozpočtu na rok 2012 (.pdf) v části Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví popisuje výdaje kraje na pěstební činnost v lesích, podporu směrem k Myslivecké jednotě a také podporu pro sdružování malých vlastníků lesů.

Jihomoravský kraj má ve svém rozpočtu na rok 2012 vyčleněno v kapitole Ostatní záležitosti lesního hospodářství cca 25 milionů Kč - jedná se o "...Likvidace škod v lesním hospodářství10 tis. Kč Úhrada případných škod způsobených činností myslivecké stráže v souvislosti s plněním jejích úkolů.Příspěvky a služby na hospodaření v lesích – dotační program25 000 tis. Kč
Poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, a to zejména na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a na ekologické a k přírodě šetrné technologie."

Vít Kaňkovský má pravdu v tom, že Kraj Vysočina věnuje jisté finance na ochranu lesů, nicméně se mýlí v tom, že je to v porovnání s ostatními kraji nadstandardní věc. Ze 4 okolních krajů investují do lesnictví 3 z nich, dva dokonce v rámci stejného programu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.