Petr Nečas
„Na centrální úrovni Ministerstvo pro místní rozvoj, národní orgán pro koordinaci, pravidelně analyzuje a vyhodnocuje údaje o čerpání jednotlivých operačních programů, jejich prioritních os a oblastí podpory. Hlídá plnění předpokladu čerpání, které si stanovují samotné řídící orgány v rámci řízení svého operačního programu, a zohledňuje rizika vystupující z kontrolní činnosti příslušných autorit.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o činnosti a funkcích Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice finacované ze strukturálních fondů.
Rizika vystupujicí z kontrolní činnosti příslušných autorit zohledňuje NOK vydávaním metodických dokumentů, které slouží jako návod k řízení rizik při čerpání ze strukturálních fondů.
Role Národního orgánu pro koordinaci byla schválen usnesením (.doc) vlády 198/2006 z 22. února 2006.
Vojtěch Filip
Původní úmysl vlády byl, že jak novela ústavy, ústavního zákona, článku 97 o postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, má být platná od 1. ledna 2012. Stejně tak i ten zákon, který prováděl tu novelu ústavy.
Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.
Nigel Farage
V rámci formátu Světové obchodní organizace můžete se dohodnout na spolupráci přeshraničního boje proti zločinu, ať už se jedná pašování lidí.
Výrok je pravdivý, mezi státy existují různé formy spolupráce v boji proti přeshraničnímu zločinu.
V rámci Světové obchodní organizace (WTO) je možné uzavírat dohody mezi státy s cílem bojovat proti přeshraničnímu zločinu. Tyto snahy však nejsou příliš intenzivní. Možným příkladem jsou protipirátské iniciativy v USA (.pdf, str. 19), které uzavírají mezinárodní smlouvy často právě skrze WTO. Případným modelem pro prohloubení mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu v rámci WTO jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými zeměmi, ale také hlubší spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. (zdroj cfr)
Karolína Peake
Pokud vím, tak loni Občanská demokratická strana z toho, že skutečně někteří její členové organizovali puč ve Věcích veřejných, vyvodila politické důsledky, odvolala svého poslance, předsedu poslaneckého klubu Petra Tluchoře.
V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.
Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.
Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.
Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.
Jan Zahradil
Tady bych si jenom dovolil panu ministrovi připomenout, že podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru a ministři vlády zpravidla se cítí být vázáni většinovým rozhodnutím vlády.
Ano, tento výrok je pravdivý.
Hlava třetí Ústavy České Republiky, článek 76:
(1) Vláda rozhoduje ve sboru. (2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Jiří Čáslavka
„(...) bylo po roce 1989 naším klíčovým cílem návrat na Západ, res. do Evropy, což je cíl, který se naším vstupem do NATO (1999) a EU (2004) naplnil a od té doby se nepodařilo formulovat nové cíle, na kterých by byla mezi naší politickou reprezentací dostatečná shoda.“
Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.
Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pavel Kováčik
My jsme třeba i vícekrát buď sami navrhovali nebo se pokoušeli s některými jinými kolegy z politických stran jiných, také třeba zákon, který by omezoval tu moc těch obchodních řetězců dělat si co chtějí s těmi výrobci, protože tady trpí výrobci.
Nikde se nedá dohledat, že by KSČM navrhovala takový zákon sama. Zcela jistě se KSČM podílela na jednom návrhu v roce 2001. Na nejdůležitějším zákoně o významné tržní síle se KSČM nepodílela vůbec. Výrok proto hodnotíme jako záádějící.
Je pravda, že skupina poslanců ve složení Skopal (ČSSD), Palas (ČSSD) a Kováčik (KSČM) v roce 2001 předložila poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže, který řešil problematiku zneužívání dominantního postavení a ekonomické závislosti (projednávání návrhu bylo přerušeno a odročeno hospodářským výborem poslanecké sněmovny). V roce 2007 byla PS PČR opět předložena novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předkladatelé návrhu zákona byli Ladislav Skopal (ČSSD), Michal Hašek (ČSSD), Petr Rafaj (ČSSD) a další. Z návrhu zákona není patrné, zda mezi zmíněnými "dalšími" figurovali i členové KSČM. V dostupných záznamech také není možno dohledat, že by KSČM někdy předkládala zmiňovaný zákon sama.
Zákon, který řeší tuto problematiku komplexně, předložila v r. 2008 skupina sociálně demokratických poslanců (zákon byl schválen v roce 2009).
Bohuslav Svoboda
(My jsme vypsali výběrové řízení, headhunterské výběrové řízení, které nám mělo natipovat eventuální uchazeče o toto místo.) Toto headhunterské řízení bylo od počátku zmanipulované, byla tam zakázka nebo nabídka firmy, která byla velmi nízká, tak nízká, že představovala polovinu hodnoty jiných firem, a přitom hodnota ceny byla hlavním určujícím kritériem pro výběr. My jsme si na to nechali udělat odborné posouzení a dozvěděli jsme se za tyto peníze to výběrové řízení nelze provést.
V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).
Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:
"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners." Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.
Karel Schwarzenberg
Když se podíváme na naše exportní čísla, že 82 % jde do Evropské unie, z toho 30 % do Spolkové republiky Německo.
Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.
V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.
Roman Línek
Ale když se vrátím k tomu, tak v tý době nemocnice měly zadluženost, která republikově byla skoro v rovině 5 miliard korun. Nás se to týkalo asi půl miliardy.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle Zprávy (.pdf) ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic (str. 36) činil k 31. prosinci 2002 celkový nesplacený úvěr všech nemocnic v ČR 2,1 miliardy (2 111 mil.) a nesplacený leasing 258 milionů, což ani po sečtení obou částek netvořilo dluh 5 miliard.
Co se týče Pardubického kraje, zprávaProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí ztrátu nemocnic ve výši cca 216 milionů, pokud jde o pouze o nemocnice bývalé okresní, zde ztráta dosahovala 232 milionů.
