Podle nejnověji zveřejněného průzkumu se však 2/3 dotázaných lidí domnívají, že nové reformní zdravotnické zákony nepřinesou lepší zdravotní péči.
Takovýto průzkum skutečně nedávno vyšel.
Poslankyně Marková zmiňuje průzkum Českého Zdravotnického fóra (ČZF), představený na konci března, o kterém přinesla zprávu například ČT. Ta svou zprávu uvádí slovy:
"Dvě třetiny lidí podle průzkumu [ČZF] nevěří tomu, že reformní zákony zlepší zdravotní péči v ČR."
Tento průzkum uvedly rovněž např. Novinky.cz. Tyto zpravodajské portály, jejichž slova Marková zřejmě cituje, sice výsledky výzkumu zkreslují, přesto pro výrok poslankyně existuje relevantní, veřejně dostupný zdroj a považujeme jej tedy za pravdivý.
Dodejme, že otázka v průzkumu (.pdf) zněla: "Považujete již předložené návrhy za opatření, která zlepší a stabilizují zdravotnictví?" Lze ji tedy chápat i jinak než jako dotaz na "zdravotní péči". Výsledných 63 % odpovědí "ne" a "spíše ne" pak pochází ze vzorku pouhých 100 respondentů. Podléhá tak velmi vysoké statistické chybě (s pravděpodobností 95 % je skutečný podíl v rozsahu plus minus téměř 10 procentních bodů).
...současná koalice, nebo lépe řečeno nemáme koalici, my tady máme nepsanou koalici...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle platného jednacího řádu je pro přijetí návrhu nutná nadpoloviční většina všech zastupitelů. Rozložení 45 křesel zastupitelstva Kraje Vysočina je od posledních voleb následující:
Strana
Počet hlasůČSSD
21
ODS
11KSČM
8
KDU-ČSL
5
V praxi kraji vládne ČSSD s tichou podporou KSČM.
(Václav Moravec: "Vyjmenujte mi pár kauz, kdy si přímo mandátový a imunitní výbor vyžádá celý spis? Kolik takových kauz?") Stalo se to v minulosti, já nejsem předsedou toho výboru tak dlouho. Ale v minulosti vím o tom, že poslanci požádali o to, aby jim byl k dispozici spis a policie to neodmítla.
Z důvodu nefunkčního webu Poslanecké sněmovny, nejsou momentálně veřejnosti k dispozici informace z minulých volebních období, a výrok předsedy ČSSD tedy nelze korektně ověřit.
Česká Lípa je víceméně chráněna právě z toho důvodu, že Ploučnice se rozleje před Českou Lípou a Česká Lípa tím pádem jaksi má tuto možnost se s povodněmi mnohem lépe pracovat.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Z přírodních poměrů půdy nad městem Česka Lípa Ploučnice (pdf. strana 3) přirozeně meandruje v široké údolní nivě. Na tomto území povodně na řece způsobují rozsáhlé rozlivy ještě před Českou Lípou. Na území města jsou povodněmi ohroženy primárně městské části Robeco, Pod Holým vrchem a průmyslová zóna Dubice.
Poláci ty trafačky (trafostanice, pozn.) na těch hranicích prostě stavět budou.
Z českých médii potrdil stavění trafostanic například deník E15, který se zabývá zejména zpravodajstvím z prostředí ekonomiky a financí. Stejně tak provozovatel polských energetických síti PSE-Operator potvrdil stavění trafostanic na hranicích s Německem. Odůvodňuje to zejména zahlcením přívodu elektrické energie z větrných eletráren ze severu Německa. Kritizuje také zastaralost a nedostatečnost přenosových soustav, které jsou mezi východem a jihem Německa. Výrok je tedy pravdivý. Trafostanice se skutečně stavět budou.
Senát dokonce přijal usnesení, kterým protestuje proti rozhodnutí premiéra, který bez jakéhokoliv mandátu komor, dokonce bez mandátu vlády rozhodl na jednání rady, na tom předminulém, že prostě řekl ne fiskální dohodě, kterou podepsalo 25 členských států.
Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.
Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).
Příspěvky na mobilitu se rozhodně nevyplácejí v lednu. Příspěvky na mobilitu jsou vyřizovány, co se týká přijímání žádostí a běží standardní správní řízení, takže prosím příspěvky na mobilitu neměly termín výplaty v lednu.
Zmiňovaný příspěvek na mobilitu je v souvislosti se změnami v sociální legislativě upraven v zákoně č. 329/2011 Sb. (pdf.), o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jenž s dílčími výjimkami vstoupil v účinnost 1. ledna 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že příspěvek "slučuje dosavadní příspěvek na individuální dopravu a příspěvek na provoz motorového vozidla". (MPSV, 21. prosince 2011) Žádosti o udělení příspěvku jsou dle § 8 zmiňovaného zákona (pdf.) posuzovány dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách (je tedy zahájeno správní řízení, pozn.). Pokud byl zdravotní stav žadatele již v rámci řízení o příspěvku na péči (vyplývajícího ze zákona o sociálních službách) posouzen, neprovádí se pro účely přiznání příspěvku na mobilitu nové posouzení, krajská pobočka úřadu práce vychází z posudku, který byl vypracován pro účely příspěvku na péči. V ostatních případech požádá krajská pobočka úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. § 14 sledovaného zákona (pdf.) o poskytování dávek osobám se zdravotním postiženým upravuje nárok na dávku a na její výplatu, kdy výslovně uvádí, že: "(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky. (3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu." Z této úpravy tedy vyplývá, že pokud bylo řízení o přiznání příspěvku na mobilitu zahájeno a ukončeno již v lednu, je povinností úřadu práce příspěvek vyplatit již v lednu. § 19 (pdf.) však dále specifikuje způsob výplaty dávek, kdy říká, že: "(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží." Tj. příspěvek na mobilitu za měsíc leden by měl být vyplacen až v únoru. Takto můžeme daný výrok považovat za pravdivý.
První slučování škol tady bylo ve volebním období, kdy na kraji vládla ODS, to znamená není to toto volební období. Jednalo se o slučování třeba gymnázií v Mimoni, České Lípě, Novém Boru a celé řady škol a učilišť.
Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.
Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.
K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."
Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.
Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.
„ÚHOS má dneska (…) kompetence jak z hlediska kontroly hospodářské soutěže, tak dostali kompetence díky zákonu, který my jsme navrhli a prosadili před už 3 lety o významné tržní síle, respektive její regulaci.“
Ano, s ohledem na údaje získané na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dáváme Michalu Haškovi za pravdu.
ÚOHS podle zákona (.pdf) 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, b) vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek, c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony.
Jednu z těchto "dalších působností" Úřadu stanovil zákon (.pdf) 395/2009 Sb. o významné tržní síle a jejím zneužití. Tento zákon byl předložen skupinou poslanců ČSSD v čele s tehdejším stínovým ministrem zemědělství a předsedou Poslaneckého klubu ČSSD Michalem Haškem dne 21. února 2008 a schválen dne 9. září 2009, převážně díky celkovému počtu 95 hlasů ze strany poslanců ČSSD a KSČM, kteří návrh podpořili. Hlavním cílem tohoto zákona je regulace vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli, kteří v minulosti kritizovali převážně cenový nátlak, který na ně byl řetězci kladen.
Jestliže míra českého dluhu vůči HDP je kolem 40 %, tak průměr EU je kolem 90 %.
Výrok poslance Dolejše je zavádějící, a to vzhledem k oficiálním statistikám Eurostatu.
Podle statistiky Eurostatu dosáhlo zadlužení České republiky v roce 2011 úrovně 41,2 %, což souhlasí s výrokem poslance Dolejše. Stejná statistika byla zveřejněna také pro celou Evropskou unii a uvádí, že průměr zadlužení dosáhl ve stejném roce hranice 82,5 % HDP. Zde se již poslanec Dolejš mýlí, a to poměrně výrazně (rozdílem 7,5 procentního bodu HDP), tudíž jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.
