Přehled ověřených výroků

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Na základě informací z portálu Libereckého kraje hodnotíme výrok jako zavádějící.

Současné znění jednacího řádu bylo schváleno v hlasování 25. 1. 2011. Krajskou koalici tvoří ČSSD a SOS (Strana pro otevřenou společnost).

ProProtiZdržel seNehlasovalČSSD15001SOS1000KSČM8000ODS5151SLK0611

Z tabulky je zřejmé, že návrh prosadila nejen krajská koalice s podporou komunistů, ale i s podporou ODS.

Co se týče povahy jednacího řádu, potvrzují zjištěné skutečnosti slova Martina Půty. Aktuální jednací řád v článku VI. bodu 6 říká: "...Materiály pro jednání zastupitelstva, určené zastupitelům, budou krajským úřadem umístěny na webových stránkách kraje v sekci se zabezpečeným přístupem nejméně 9 dnů před jednáním zastupitelstva. Informace o umístění materiálů bude všem členům zastupitelstva oznámena na jejich e-mailové adresy. Návrh usnesení a důvodová zpráva ve verzi odpovídající zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, budou ve stejné lhůtě umístěny ve veřejně přístupné sekci webových stránek kraje." Z tohoto znění tedy lze odvodit, že materiály jsou před jednáním neveřejné. Nepodařilo se nám dohledat znění předchozí verze jednacího řádu, ale ve verzi schválené 21. ledna 2003 se v sekci o přípravě jednání zastupitelstva nikde nehovoří o umisťování materiálů do prostoru se zabezpečeným přístupem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že dotyčné osoby, jmenovitě libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou, krajského radního pro ekonomiku Zdeňka Bursu a gen. ředitele nemocnice v Liberci Jiřího Veselku, policie obvinila v souvislosti se schválením odměn pro krajské radní ve funkcích dozorčí rady nemocnice. K zahájení soudního řízení však zatím nedošlo, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z webových stránek katolické církve hodnocen jako pravdivý.

Celá ČR je rozdělena na dvě církevní provincie - českou a moravskou. Česká církevní provincie se dále dělí na Arcidiecézi pražskou, Diecézi českobudějovickou, Diecézi královéhradeckou, Diecézi litoměřickou a Diecézi plzeňskou. Moravská církevní provincie se skládá z Arcidiecéze olomoucké, Diecéze brněnské a Dieceéze ostravsko-opavské.

Kraj Vysočina je pak rozdělen mezi tři Diecéze - brněnskou, královéhradeckou a českobudějovickou. Působí zde tedy i tři biskupové.

Od června roku 2011 se na Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) jednalo průběžně o možnosti zavést tzv. "předdůchody". Konkrétně a podrobněji byly jednotlivé návrhy projednávány na 92., 94. a 96. plenárním zasedání Rady, která se konala 18. srpna, 13. října 2011 a 23. února 2012. Tiskové konference po jednání tripartity 13. října a 23. února je možné shlédnout zde, resp. zde. Souhlas se zavedením předdůchodů vyslovila také Porada ekonomických ministrů 4.ledna 2012 (viz. předkládací zpráva k návrhu nového zákona, který má upravovat předdůchody).

Předdůchody byly od počátku koncipovány jako možnost pro zaměstnance rizikovějších a náročnějších profesí odejít dříve do důchodu, nejdříve 5 let před dovršením oficiálního důchodového věku, tak, aby to pro ně bylo výhodnější nežli tzv. předčasný důchod.

Po opakovaných jednáních se tripartita 23. února shodla na základních principech a 6.dubna byl do Knihovny připravované legislativy předkladatelem (Ministerstvem financí) vložen paragrafovaný Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s některými aspekty zabezpečení ve stáří. Do této verze jsou zakomponovány následující principy: předdůchody budou vázány na III. pilíř důchodového pojištění (tzv. penzijní připojištění) a bude je možné čerpat nejdříve 5 let před dosažením oficiálního důchodového věku; do systému bude dobrovolně, na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, přispívat zaměstnavatel, který bude motivován daňovými odpočty; možnost spořit na předdůchod se bude týkat všech profesí, nikoliv jen těch rizikových; stát bude spoření podporovat státním příspěvkem (podobně jako je tomu např. u stávajícího penzijního připojištění); po dobu čerpání předdůchodu bude zdravotní pojištění za občana platit stát.

V současné době prochází návrh zákona zúženým vnějším připomínkovým řízením, které by mělo skončit 26. dubna. Zúžené připomínkové řízení bylo schváleno z toho důvodu, že o předdůchodech již od června probíhala rozsáhlá diskuse na tripartitě, která skončila konsensem. Počátek účinnosti Zákona je plánován na 1.ledna 2013. Zákon je součástí důchodové reformy.

Výrok ministra Drábka hodnotíme tedy jako pravdivý.

Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.

V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Mencla hodnotíme na základě analýzy novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání jako pravdivý.

14. října 2011 vstoupila v platnost novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tzv. druhá diginovela, na jejímž základě již ČT1 a ČT 24 neodvádí do Fondu kinematografie výnosy z odvysílaných reklam, respektive z těchto stanic musela být reklama úplně odstraněna. Tento finanční výpadek by dle dané novely měly kompenzovat soukromé televize; sazba poplatku z vysílání reklamy je pro ně stanovena na 2 %, přičemž se předpokládalo, že tato kompenzace dosáhne minimálně 150 milionů Kč, které do té doby ročně odváděla z reklamy Česká televize.

Soukromé televizní stanice však uhradí první odvod z výnosů z reklam teprve v roce 2013. Z toho důvodu došlo dle propočtů k poklesu finančních prostředků Fondu kinematografie o 150.000.000 Kč.

Výrok Martina Půty jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný. Zrušení tzv. porcování medvěda nemělo být na pořadu jednání zastupitelstva 28. srpna 2012. Do současné chvíle však není Libereckým krajem zveřejněna informace o jednání, hlasování či usnesení zmíněného jednání, tudíž nejsme schopni s jistotou tvrdit, zda již byl tzv. medvěd zrušen či nikoliv.

V návrhu jednání zastupitelstva na den 28. srpna 2012 bylo tzv. porcování medvěda stále na pořadu jednání. Šlo o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje".

V návrhu jednání není žádná zmínka o tom, že by měl být tento program na jednání tohoto zastupitelstva rušen. Je však nemožné to s jistotou potvrdit, neboť Liberecký kraj nemá zveřejněn zápis/usnesení/hlasování ze zmíněného jednání zastupitelstva. Po zveřejnění těchto informací bude odůvodnění tohoto výroku doplněno. V současné chvíli jsme ovšem nuceni hodnotit výrok jako neověřitelný.

Doplnění po zveřejnění zápisu: Navrhovaný program byl dodržen, zmíněný program (lidově řečeno porcování medvěda) zrušen nebyl, naopak na tomto jednání zastupitelstva byl rozdělen zhruba milion a čtvrt korun na nejrůznější projekty.

Dle kontextu diskuse hodnotíme výrok jako pravdivý.

V případě klouzavého mandátu jde podle webu Jiné právo o následující úpravu:

„(1) S výkonem mandátu poslance je neslučitelný výkon funkce člena vlády. Na dobu, kdy je poslanec členem vlády, přechází výkon mandátu poslance na náhradníka, který má postavení poslance. Mandát poslance, který je členem vlády, však nezaniká. Podrobnosti stanoví zákon.“

V případě tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry by se podle vládního webu vlada.cz změnila procedura následovně:

"V případě zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by Poslanecká sněmovna mohla vládě vyslovit nedůvěru tehdy, pokud by byl návrh do sněmovny předložen písemně nejméně padesáti poslanci. Návrh by souběžně ale musel obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Samotné hlasování by se pak muselo uskutečnit v časovém rozmezí nejdříve 48 hodin od podání návrhu a nejpozději do sedmi dnů ode dne podání návrhu. Stejně jako nyní by pak pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě včetně návrhu na nového premiéra musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. V případě, že návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě poslanci schválí, jmenuje nového předsedu vlády prezident na základě návrhu Poslanecké sněmovny. Nový ministerský předseda poté navrhne prezidentovi jmenovat členy své vlády. V případě, že sněmovna návrh naopak nepřijme, je nový návrh přípustný až po uplynutí šesti měsíců. Předložení návrhu o vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě ještě před uplynutím této doby bude možné, ale pouze pokud jej podpoří nejméně osmdesát poslanců. Po uplynutí doby bude opět stačit padesát poslanců, kteří návrh do sněmovny předloží."

ČSSD konstruktivní vyslovení nedůvěry zcela odmítá. Klouzavý mandát naopak neodmítá, ale na rozdíl od vládní koalice si přeje jeho zavedení až po nové volbě do PSP ČR, kvůli obavě z odmítnutí platnosti pro toto volební období Ústavním soudem z důvodu retroaktivity. Bohuslav Sobotka řekl "pro tuto chvíli", zjevně tím myslel pro toto volební období. Výrok je pravdivý.

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme na základě analýzy mediálních zpráv, koaliční smlouvy a další dokumentů jako zavádějící. Je sice pravda, že strany vládní koalice se zavázaly před volbami nezvyšovat daně a v koaliční smlouvě se jasně postavily proti daňové progresi, jako ne úplně pravdivou však lze označit část výroku o úsporném balíčku, který by měl znamenat návrat k době vlády ČSSD. Některé interpretace sice hovoří o návratu levicové daňové progrese, je zde však mnoho dalších opatření, která dříve nebyla zavedena, a proti kterým se navíc sám Bohuslav Sobotka ohradil.

Všechny strany bývalé vládní koalice opravdu deklarovaly nezvyšování daní. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek uvedl před volbami 2010 toto: "Žádné daně v příštím volebním období zvyšovat nechceme.". Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, řekl v dubnu téhož roku, že "my za současné situace nenavrhujeme žádné zvyšování daní." Stejně tak tehdejší stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský uvedl ohledně daní, že "v tuto chvíli nemáme jejich zvyšování v plánu".

V koaliční smlouvě (.pdf) ODS, TOP 09 a VV je opravdu na straně šest uvedeno, že "vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob."
Není však pravda, že Úsporná opatření vlády pro roky 2013-2015 by byla úplným návratem k tomu, co zde bylo za vlády sociální demokracie. Je pravda, že jeden z bodů těchto opatření je zavedení tzv. solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob, kterou Bohuslav Sobotka označuje v níže uvedené relaci za návrat k daňové progresi, která zde byla za vlády ČSSD. Má být však zavedeno mnoho další úsporných opatření, která za vlád sociální demokracie neexistovala. Dle daného balíku se má zrušit „zelená nafta“ (speciální daňová úleva pro zemědělce) nebo základní sleva pro pracující důchodce. Nově je také navržena tzv. uhlíková daň, spotřební daň z vína, daň z předepsaného pojistného atd.

Za zmínku též stojí komentář Bohuslava Sobotky v nedělní Partii dne 15. dubna 2012, kde obecně k danému balíčku řekl, že "to je neuvěřitelná asymetrie a nespravedlnost těch vládních opatření." Pokud by tedy byl celý balík jen opakováním toho, co zavedla ČSSD, naznačoval by tím, že kroky vlády sociální demokracie byly nespravedlivé.

Prví dvě části výroku, tedy předvolební sliby členů koalice o nezvyšování daní a odmítnutí daňové progrese v koaliční smlouvě, jsou pravdivé. Ovšem část o návratu k období vlády ČSSD při zavedení nových úsporných opatření se nezakládá na faktech, tudíž hodnotíme celý výrok jako zavádějící.