Přehled ověřených výroků

Prezident Zeman mluví o arabských uprchlících v souvislosti se svými dřívějšími názory a srovnává je se současnými uprchlíky z Ukrajiny. Podle Miloše Zemana byli migranti z arabských zemí převážně migranti ekonomičtí, nikoliv migranti prchající před válkou, jako je to v případě dnešních Ukrajinců. Zaměříme se proto na vrchol uprchlické vlny v letech 2015 a 2016. V rámci našeho ověření pro lepší srovnání předpokládáme u současných uprchlíků z Ukrajiny, že jsou všichni na útěku před válkou.

Data o počtech žadatelů o azyl podle státního občanství poskytuje Eurostat. Do Evropské unie celkem těchto žadatelů přišlo 1,28 mil. v roce 2015 a 1,22 mil. v roce 2016. Z toho 550 tisíc jich v roce 2015 a 540 tisíc v roce 2016 pocházelo z arabských zemí. Upřesněme, že za arabské státy (.pdf, str. 7) se podle mezinárodních definic považuje 22 členských zemí Ligy arabských států, jejichž seznam lze nalézt v následujícím grafu.

Sice není možné posoudit motivaci jednotlivých migrantů, nicméně při srovnání počtů migrantů z jednotlivých arabských zemí zjistíme, že nejvíce jich přicházelo ze Sýrie a Iráku, tedy zemí, ve kterých v té době probíhal rozsáhlý ozbrojený konflikt. Konkrétně uprchlíci z těchto dvou zemí představovali přibližně 85 % všech arabských migrantů. Můžeme tedy konstatovat, že většina arabských migrantů prchala z válkou sužovaných zemí, a to i s přihlédnutím k tomu, že v dané době probíhaly konflikty například i v Libyi nebo Jemenu.

Na závěr doplňme, že i pokud bychom k arabským státům připočetli žadatele o azyl z Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, byla by situace podobná. Uveďme, že Afghánistán také lze označit za zemi, která v té době byla zasažená válečným konfliktem – v roce 2015 zde probíhaly nejintenzivnější boje od začátku tamní války v roce 2001. V EU požádalo o azyl v roce 2015 i 2016 přibližně 180 tisíc Afghánců. Spolu se Syřany a Iráčany potom tvořili více než 80 % žadatelů z uvedených 25 zemí. 

Předešleme, že zde ověřujeme pouze demografickou strukturu populace, a to jednak uprchlíků z Ukrajiny během právě probíhajícího konfliktu, jednak uprchlíků z arabských zemí v době uprchlické krize, která vrcholila v letech 2015 a 2016. Zdali tito uprchlíci někoho „nechali doma“ pochopitelně ověřit nedokážeme.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, bylo (.pdf, str. 1) na Ukrajině ke konci dubna 2022 nuceno opustit své domovy 13 milionů lidí. 5,3 milionu z nich opustilo zemi a útočiště nachází většinou v sousedních státech. Zbylých 7,7 milionu lidí bylo donuceno se přesunout uvnitř Ukrajiny. Z více než 5 milionů občanů prchajících do zahraničí tvoří ženy a děti vysokých 90 % (.pdf, str. 7). Musíme však také podotknout, že ukrajinští muži mezi 18 a 60 lety svou zemi opustit nemohli. Již 24. února byla na Ukrajině vyhlášena všeobecná mobilizace této věkové skupiny a uvedeným mužům bylo zakázáno z Ukrajiny vycestovat.

V případě uprchlické vlny z let 2015 a 2016 je situace komplikovanější. Musíme věnovat pozornost například jednotlivým zemím, odkud uprchlíci přicházeli. Všeobecně však můžeme říci, že rozdíl ve věkové struktuře přicházejících uprchlíků je znatelný. Stejné tvrzení pak platí u rozdílů mezi pohlavími.

Následující graf vycházející z dat Eurostatu popisuje situaci z roku 2015. Ukazuje žadatele o azyl pocházející z arabských zemí (.pdf, str. 7), tedy ze 22 členských zemí Ligy arabských států. Graf znázorňuje celkový počet příchozích žadatelů o azyl v Evropské unii a také podíl mužů ve věkové kategorii 18–34 let, tedy podíl „mladých mužů“.

Jak můžeme vidět, nejvíce migrantů přišlo ze Sýrie a Iráku, kde v té době probíhal ozbrojený konflikt. Velkou část těchto migrantů skutečně tvořili mladí muži. Mezi Syřany jich bylo téměř 39 %, mezi příchozími Iráčany více než 46 %. I mezi migranty z jiných arabských zemí tvořili mladí muži většinu příchozích. Když vezmeme v potaz dalších 11 zemí, jejichž občanů přišlo v roce 2015 do EU více než tisíc, tvořili mladí muži nadpoloviční většinu u šesti z nich.

Z celkových 551 tisíc lidí, kteří do Evropské unie v roce 2015 přišli z arabských zemí, tvořili téměř 42 % muži od 18 do 34 let. Tato demografická skupina byla tedy mezi migranty zjevně nadproporčně zastoupená. Například ženy tvořily jen 27 % všech příchozích arabských migrantů.

Na závěr shrňme, že prezident Zeman správně uvádí, že uprchlíci z Ukrajiny jsou převážně ženy a děti. Do protikladu pak staví demografické složení uprchlíků z arabských zemí. Téměř polovinu osob z arabských států, které v EU požádaly o azyl v roce 2015, skutečně tvořili mladí muži. Tato demografická skupina tedy byla mezi migranty významně nadreprezentována. Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se takto vyjádřil 6. dubna před jednáním ministrů zahraničí členských států NATO, na kterém se ministři věnovali možnostem, jak podpořit Ukrajinu před dalšími útoky ruských jednotek.

„Musíme být realisté a uvědomit si, že to (válka, pozn. Demagog.cz) může trvat dlouhou dobu, po mnoho měsíců, dokonce i let. A to je důvod, proč musíme být také připravení na to, že to bude běh na dlouhou trať, ať už jde o podporu Ukrajiny, zachování sankcí i posilování naší obrany,“ řekl Stoltenberg.

Zároveň také uvedl, že členské země NATO nemají žádné zprávy o tom, že by se změnily cíle Vladimira Putina. Podle něj tedy Rusko stále usiluje o dobytí celého území Ukrajiny.

Pro kontext zmiňme, že prezident Zeman tento výrok řekl v reakci na otázku, na čem bude záležet, aby v Česku přetrvala ochota pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Zeman v rozhovoru uvedl, že podle něj česká podpora bude pokračovat, dokud bude pokračovat válka. Především z důvodu, že čeští občané uvidí utrpení ukrajinského lidu.

Uveďme, že podle průzkumu (.pdf) agentury Median, který proběhl v den začátku ruské invaze 24. února, přijetí uprchlíků podporovalo 69 % (.pdf, str. 9) respondentů. Podle průzkumu (.pdf) agentury STEM z přelomu března a dubna se poté k pomoci uprchlíkům a k jejich přijímání staví kladně 64 % (.pdf, str. 5) dotázaných. Z výsledků těchto průzkumů vyplývá, že se postoj Čechů k přijímání válečných uprchlíků od počátku konfliktu výrazně nezměnil. Tento trend také koresponduje s názorem prezidenta Zemana, který věří, že česká pomoc bude trvat do skončení válečného konfliktu na Ukrajině.

Miloš Zeman v pořadu Partie CNN Prima News řekl, že v Česku je zhruba 300 tisíc ukrajinských migrantů, které tvoří hlavně ženy a děti, kteří utíkají před válkou a nejsou to ekonomičtí migranti. Drobnou výjimkou jsou podle něj ukrajinští romští migranti, jichž je u nás podle něj zhruba 2 tisíce. U nich si není jist, zda se nejedná spíše o ekonomické migranty. Nedokážeme bohužel ověřit, zda utíkají Romové z Ukrajiny z jiného důvodu než jejich neromští spoluobčané, a zaměříme se proto pouze na počty příchozích lidí, které zmínil Miloš Zeman.

Ukrajinci po vstupu do Česka musí získat tzv. dočasnou ochranu, a to do 90 dnů po příjezdu. O ochranu mohou zažádat v krajských asistenčních centrech či na pracovištích Ministerstva vnitra. Každý cizinec vstupující do země se také musí do 30 dnů od příjezdu zaregistrovat u cizinecké policie. Pokud však člověk bydlí v některém z ubytovacích zařízení, tato povinnost přechází na provozovatele. Uveďme také, že většinou je v jednom asistenčním uprchlickém centru možno vyřídit všechny tyto náležitosti. Důležité je rovněž uvést, že pobyt nemusí nahlašovat děti mladší 15 let, kterých je údajně mezi uprchlíky přes 35 %.

Podle Ministerstva vnitra, jež každý den zveřejňuje počty osob s udělenou dočasnou ochranou a počet osob nahlášených na cizinecké policii, bylo k 30. dubnu 2022 (den před rozhovorem) celkem 318 785 osob s udělenou dočasnou ochranou a 208 035 lidí nahlášených na cizinecké policii.

Kdybychom k počtu nahlášených osob na cizinecké policii připočetli skutečnost, že 35 % uprchlíků jsou děti bez nahlašovací povinnosti, dostaneme se k číslu 320 tisíc. Tento počet ovšem nelze sečíst s počtem víz dočasné ochrany, jelikož tyto ukazatele mohou obsahovat některé lidi dvakrát.

Zmiňovaná čísla jsou pouze oficiální ukazatel a nemusí vyjadřovat reálný počet ukrajinských migrantů na našem území. Ten může být vyšší. Nutné je také uvést, že počet 300 tisíc ukrajinských migrantů zmínil premiér Fiala již v březnu tohoto roku. Vicepremiér Rakušan pak v dubnu uvedl, že se jejich počet na 300 tisících ustálil.

Podle ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka úřady u uprchlíků z Ukrajiny nezjišťují, zda jsou příslušníky některé z menšin. Z více než 300 000 Ukrajinců, kterým české úřady vydaly víza, je podle odhadů hasičů zhruba 1 500 až 2 000 Romů.

Z výše uvedeného vyplývá, že oficiální data a odhady českých úřadů jsou velmi podobné těm, které uvádí Miloš Zeman, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Miloš Zeman mluví o tzv. balíčku rodinné pomoci, který vláda oznámila po jednání 27. dubna 2022. Návrh zákona umožní vyplatit (.pdf) rodinám jednorázový příspěvek 5 tisíc korun na každé dítě.

Pro získání příspěvku musí rodina splňovat (.pdf) dvě podmínky. První z nich je věk (již narozeného) dítěte, který v den výplaty příspěvku musí být nejvýše 18 let. Dalším předpokladem je celkový příjem rodinné domácnosti, ve kterém jsou zahrnuty i jiné dávky, nebo například výživné. Podle tiskové zprávy MPSV z 28. dubna se měl zohledňovat celkový čistý příjem rodiny (.pdf), a to do hranice 1 milionu korun ročně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ale 30. dubna 2022 původní informaci opravil a řekl, že půjde o hranici 1 milionu Kč hrubého. Změnu zveřejnil na svém twitteru.

Je nutné upozornit, že pořad Partie Terezie Tománkové byl natočen 30. dubna 2022 a odvysílán až následující den. Podle informací dostupných na twitterovém účtu Jiřího Ovčáčka, mluvčího prezidenta republiky, probíhalo natáčení rozhovoru jen krátce před tím, než ministr Jurečka uvedl informace ohledně získání příspěvku na pravou míru. Miloš Zeman ani Terezie Tománková, moderátorka pořadu, tak ještě z veřejně dostupných informací nemohli vědět, že jsou předpoklady pro celkový příjem domácnosti jiné, než se původně uvádělo. Z těchto důvodů tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dodejme, že Miloš Zeman také hovoří o podpoře pro „všechny osoby“, ne domácnosti. Moderátorka Tománková ho ale upozorňuje (video, 27:55), že „ten nárok není (…) pro všechny osoby, je to nárok pro děti, pro děti z těchto rodin, jejichž čistá mzda v rodinách nepřesáhne milion korun“. Miloš Zeman s touto opravou následně souhlasí.

Vláda po jednání 27. dubna 2022 oznámila tzv. balíček rodinné pomoci, který bude v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Návrh zákona umožní vyplatit rodinám jednorázový příspěvek 5 000 korun (.pdf).

Podmínkou pro získání příspěvku je věk (již narozeného) dítěte, který v den výplaty příspěvku musí být nejvýše 18 let (.pdf, str. 1). Dalším předpokladem je celkový příjem rodiny, který by podle tiskové zprávy MPSV neměl přesáhnout hranici 1 milionu korun ročně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka původně mluvil o tom, že by se mělo jednat o 1 milion čistého, 30. dubna 2022 ale původní informaci opravil a napsal, že půjde o hranici 1 milion hrubého. Uvedl, že se na tiskové konferenci přehlédl a sdělil nepřesnost.

Příspěvek se má podle tiskové zprávy MPSV týkat odhadem 1,1 milionu domácností (.pdf, str. 1), tedy 79,1 % celkového počtu rodinných domácností v roce 2021 (.pdf).

V nejužším výběru na guvernéra České národní banky (ČNB) jsou podle dostupných informací 4 kandidáti: šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, radní ČNB Aleš Michl a viceguvernér ČNB Marek Mora. Miloš Zeman v rozhovoru, ze kterého tento výrok pochází, potvrdil, že má na výběr ze 4 kandidátů a víceméně má jasno, koho vybere.

Pro kontext je dobré uvést, co to nákladová inflace je. Nákladová nebo taktéž nabídková inflace (.pdf, str. 4) nastává z důvodu růstu nákladů (např. růst nominálních mezd, zdražení surovin) a klesající agregátní nabídky, respektive tím, že jsou firmy při růstu nákladů ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny. Opakem nákladové inflace je tzv. poptávková. Poptávková inflace (.pdf, str. 3) je způsobena zvýšením agregátní poptávky, jedná se o růst vládních výdajů, růst investičních výdajů firem, růst spotřebních výdajů domácností, zvýšení čistého exportu nebo zvýšení peněžní zásoby ze strany centrální banky.

Podívejme se tedy, jaký mají čtyři kandidáti názor na charakter současné inflace v Česku. Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Seznam Zprávy z 22. dubna řekl, že se obává, že v následujících týdnech a měsících bude inflace především nákladová, nezmínil ovšem její procentuálním zastoupení. Tomáš Nidetzký se na konci dubna 2022 vyjádřil, že začínají převažovat nabídkové tlaky. „V tuto chvíli to může být i 70 ku 30. Přesně si to odhadnout netroufám,“ uvedl.

Aleš Michl se již několik měsíců staví proti zvyšování úrokových sazeb jako prostředku v boji proti inflaci. Podle něj má inflace dominantně nákladový charakter, což dále znemožňuje její krocení prostřednictvím úrokových sazeb, které v důsledku zpomalí hospodářský výkon země. Kromě něj se v 7členné bankovní radě staví proti úrokovým sazbám také radní Oldřich Dědek.

Dalších 5 členů rady, včetně údajného kandidáta a nynějšího viceguvernéra Marka Mory je opačného názoru. Mora se na únorovém zasedání vyjádřil, že poptávka domácností a firem nebyla díky zásahům vlád a centrálních bank nijak zvlášť pandemií zasažena. V lednu tohoto roku při debatě (video, čas 39:15) o měnové politice ČNB řekl, že poptávka je zejména v průmyslu a stavebnictví „napumpovaná“ a vytváří inflační tlaky.

Je důležité zmínit, že některá vyjádření kandidátů, ze kterých vycházíme, jsou z dob před ruskou agresí proti Ukrajině, která zapříčinila vysoký nárůst cen některých komodit, což má podle OECD výrazný vliv na světovou inflaci, především na její nákladovou složku.

Miloš Zeman tedy správně uvádí, že někteří kandidáti na guvernéra ČNB považují nynější inflaci za převážně nákladového charakteru. Nepodařilo se nám dohledat, že by Vladimír Dlouhý nebo další kandidáti veřejně mluvili o tom, že by nákladová složka inflace činila přibližně 80 %, Tomáš Nidetzký ale odhaduje 70% podíl. Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Zeman mluví o vládě jako celku, ve které je podle jeho slov poměrně velmi málo ekonomů. Dle veřejně dostupných životopisů vládních politiků jsme zjistili, že dva členové vlády mají ekonomické vzdělání a jeden člen absolvoval kurz celoživotního vzdělávání v ekonomickém oboru.  

Současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v roce 1991 získal titul inženýra ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze (Obchodní fakulta, obor Ekonomika zahraničního obchodu). Ve stejném roce byl Síkela vybrán do bankovního studijního programu rakouské Creditanstalt AG ve Vídni, kde také pracoval do roku 1995. Síkela strávil osmnáct let na vysokých manažerských pozicích v bankách skupiny Erste Group a vybudoval korporátní bankovnictví České spořitelny. „V roce 2006 se stal 1. místopředsedou představenstva a náměstkem generálního ředitele, později předsedou představenstva a generálním ředitelem Erste Bank na Ukrajině,“ uvádí web české vlády.

Dalším členem vlády s ekonomickým vzděláním je ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). V letech 1988–1992 studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, přesněji na Provozně ekonomické fakultě, kde také získal titul Ing. Přes 20 let pak pracoval v bankovnictví.

Za člena vlády s ekonomickým zaměřením lze považovat také ministryni obrany Janu Černochovou (ODS), která v roce 1996 absolvovala kurz celoživotního vzdělávání a složila závěrečnou zkoušku z oboru Bankovnictví a peněžní ekonomie na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Nejednalo se nicméně o klasické víceleté vysokoškolské studium. Doplňme, že vysokoškolský titul získala Jana Černochová v roce 2009, kdy se stala bakalářkou v oboru Právo v podnikání, v roce 2011 poté získala magisterský titul v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia.

Ač jsou slova o tom, že je ve vládě „poměrně velmi málo ekonomů“, do jisté míry subjektivní, dva případy vysokoškolsky vystudovaných ekonomů z osmnácti členů vlády lze skutečně považovat za relativně nízký počet. Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme pravdivý.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že prezident Zeman kritizuje formu sociální podpory, kterou zavedl současný kabinet Petra Fialy. Ačkoliv Miloš Zeman zmínil doplatek na bydlení, je dost možné, že ve skutečnosti měl na mysli sociální dávku zvanou příspěvek na bydlení. Vzhledem k rostoucím cenám (.pdf, str. 4–5) energií na bydlení, konkrétně plynu a elektřiny, totiž vláda během letošního ledna prosadila ve Sněmovně a Senátu zvýšení právě této dávky. Na příspěvek navíc nově dosáhne více lidí. V rámci naší analýzy se proto zaměříme na byrokratickou zátěž obou sociálních podpor – jak příspěvku na bydlení, tak i doplatku na bydlení.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě nebo rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením. Spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a spravují ho lokální úřady práce. Žádost se podává jedenkrát ročně s tím, že každého čtvrt roku musí žadatelé doložit náklady na bydlení a zároveň příjmy rodiny. Na nutnost vyplnit formulář jednou za čtvrtletí naráží i Miloš Zeman. Můžeme tedy předpokládat, že má konkrétně na mysli právě Doklad o výši čtvrtletního příjmu a Doklad o výši nákladů na bydlení, které se v souvislosti s příspěvkem na bydlení jako jediné vyplňují každé čtvrtletí.

Doklad o výši čtvrtletního příjmu lze vyplnit elektronickým dotazníkem, nebo vytisknout v PDF formátu (.pdf), který je na čtyři stránky. Tento dokument se musí za každou společně posuzovanou osobu, jež měla nějaký typ příjmu, vyplnit samostatně (.pdf, str. 1). K příkladům osob, které se posuzují společně, patří například rodiče s dětmi, manželé nebo partneři. Každá společně posuzovaná osoba pak musí doklad o výši příjmu předložit „za každou osobu, která byt užívá (v bytě bydlí)“.

V Dokladu o výši nákladů na bydlení se prokazuje zejména nájemné a energie. I tento formulář musí předložit každá ze společně posuzovaných osob samostatně, logicky však oproti předešlému formuláři odpadá povinnost, aby ho musel vyplnit každý, kdo daný byt užívá. PDF formát (.pdf) tohoto dokladu je dlouhý na tři stránky, žadatel pak může využít i online formulář.

K jednomu základnímu formuláři příspěvku na bydlení se pojí několik dalších formulářových příloh, jež nejsou povinné, ale žadatel je musí v určitých případech rovněž doložit. Další tiskopisy tak žadatel musí vyplnit, pokud nemá žádné příjmy, dostává výživné a nebo žije v bytě s dalšími osobami, které s ním ale nehospodaří. Speciální formulář se vyplňuje i v případě, že má žadatel manžela či manželku, případně děti, které s ním v bytě nebydlí. Některých žadatelů se také může týkat potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (typicky potvrzení o studiu).

Samotný základní formulář a k tomu povinný Doklad o výši čtvrtletních příjmů s Dokladem o výši nákladů mají dohromady 11 stránek. Pokud bychom předpokládali, že žadatel vyplní všechny zmíněné nepovinné formuláře, a přičetli to, dostaneme se celkem na 21 stran. Dodejme, že ani tak není náš výpočet úplně ideální, protože jsme k potvrzení o nezaopatřenosti dítěte využili čtyři dokumenty, jež Ministerstvo na svém webu samo nabízí a které pouze „je možné využít“. Zároveň jsme nemohli započítat nájemní smlouvu (případně jiné obdobné dokumenty), kterou je nutné doložit. Některé doklady se navíc musí podávat za více osob. Z těchto důvodů je nemožné určit přesný počet stránek formulářů, jež každý žadatel předloží.

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení je další finanční pomoc osobám, které již pobírají příspěvek na bydlení, a i přesto nejsou schopné pokrýt základní výdaje za užívání bytu a náklady s ním spojené (např. platba za energie). Při posuzování, zda má člověk na tuto pomoc nárok, se bere v potaz příjem, majetek a sociální situace společně posuzovaných osob a jejich možné zvýšení příjmu vlastním přičiněním (například vlastní prací nebo nárokem na jiné dávky).

Samotný formulář (.pdf) je dlouhý na čtyři stránky. K tomu musí žadatel povinně předložit ještě tiskopis, který se týká informací o užívaném bytu, Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a Doklad o výši měsíčních příjmů. Po přičtení těchto dokumentů k základnímu formuláři se dostaneme celkem na deset stránek, jež se musí vyplnit.

Jenže stejně jako u příspěvku na bydlení, i tady se v určitých situacích, například v případě nezaopatřených děti či invalidity, vyplňují další speciální formuláře. Dva povinné dokumenty – Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a Doklad o výši měsíčních příjmů – se navíc mohou týkat i více osob. Nemůžeme proto přesně určit, kolik stran každý žadatel vyplní. Důležité nicméně je, že žádný z formulářů se nevyplňuje každé čtvrtletí, jak tvrdí Miloš Zeman.

Závěr

Miloš Zeman zmínil doplatek na bydlení, následně ale dodal „nebo co to je“, čímž poukázal na to, že si není jistý názvem dané sociální dávky. Navíc uvádí, že dotazník (formulář), který měl na mysli, se má vyplňovat každé tři měsíce. Vzhledem k tomu, že každé tři měsíce se dokládají formuláře právě u příspěvku na bydlení, předpokládáme, že Miloš Zeman mluví o příspěvku na bydlení a podle toho také jeho výrok hodnotíme.

Ukázali jsme si, že počet stránek, jež musí žadatel u příspěvku na bydlení vyplnit, se v jednotlivých případech liší. Každý žadatel totiž podle své situace předloží jiný počet nepovinných dokumentů. Jednou za tři měsíce nicméně žadatelé dokládají náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy. Doklad (.pdf) o výši čtvrtletních příjmů je dlouhý na čtyři stránky, Doklad (.pdf) o výši nákladů na bydlení má pak strany tři.

Dohromady tedy jeden člověk vyplňuje každé čtvrtletí sedm stran formulářů. Miloš Zeman zároveň řekl „dávám konkrétní příklad“, čímž mohl mít na mysli konkrétní situaci některých občanů. Jak jsme však popsali výše, v určitých případech (například manželé) musí při jedné žádosti oba dva dokumenty vyplnit více lidí. Ke čtrnácti stránkám se tak skutečně můžeme dostat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Zeman udělil 26. března 2022 milost Miloši Balákovi, řediteli Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. Balák byl nepravomocně odsouzen na tři roky odnětí svobody v květnu minulého roku, a to za zmanipulování zakázky na zajištění a odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Dále také obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest následně 24. března 2022 potvrdil Krajský soud v Praze.

Kromě Miloše Baláka byl odsouzen také manažer firmy Energie - stavební a báňská (ESB) Libor Tkadlec. Ten dostal od soudu podmínku a pokutu 600 tisíc korun. Firma ESB dostala peněžitý trest 5,4 milionů korun a zákaz účasti na veřejných zakázkách po dobu 3 let. Doplňme, že ačkoliv Miloš Zeman používá zkratku „ESG“, zjevně má na mysli právě společnost ESB.

Celá kauza se odvíjí od manipulace veřejné zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun. Konkrétně jde o tendr na zajištění a odvodnění svahů vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře.

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele určil dopředu. Zároveň umožnil ESB podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které společnost využila k výhře ve výběrovém řízení. Libor Tkadlec pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si také nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který loni vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Součástí představenstva ESB je opravdu hokejista Jaromír Jágr. Je však důležité zmínit, že během protiprávního jednání jeho členem nebyl. Stal se jím až v roce 2021, samotná kauza s Milošem Balákem odstartovala po policejním zásahu v Lánech již v roce 2017. V té době nicméně byl místopředsedou představenstva jeho otec, Jaromír Jágr starší.

Dodejme, že šéf Lesní správy Lán je nyní obžalován ještě v jiné kauze. Lánskou oboru měl totiž bez patřičného povolení proměnit v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Z dostupných informací není zřejmé, že by se Miloš Balák přímo na zvýhodnění společnosti ESB obohatil. Není ani zřejmé, zda vznikla státu finanční škoda. Zisk ESB z neoprávněného získání zakázky měl sice činit téměř 9 milionů korun (podle soudu dokonce minimálně 9 milionů), ale vzhledem k zahájení trestního stíhání se tak nestalo.

Přesto hodnotíme výrok Miloše Zemana jako nepravdivý. Není totiž pravdou, že by Balák společnosti ESB pouze umožnil prohlídku Lánské obory před vypsáním tendru. Na základě soudního rozsudku je zřejmé, že s firmou Balák spolupracoval na plánování projektu a poskytoval jí neveřejné informace ještě před vypsáním výběrového řízení. Šéf lesní správy tak podle soudu dopředu určil zhotovitele.