Přehled ověřených výroků

Nejběžnější sazbou používanou v České republice je sazba D 02d. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro střední spotřebu. Měsíční splátky se liší podle distributora (ČEZ, E.ON, PRE) i podle velikosti hlavního jističe. Částky se pohybují od 149,93 do 451,22 korun měsíčně. V rámci sazeb se pak rozlišují jednotlivé tarify, které se mohou lišit podmínkami či cenou silové elektřiny. 

Základní sazba energií u nejběžnější sazby D 02d za 1 kWh se pohybuje kolem 4,47 a 5,23 korun za kWh. Rozdíly jsou způsobeny různými cenami u distributorů.

Rapidní nárůsty cen energií jsou skutečně očekávány, na burze komodit (Power Exchange Central Europe, a. s.) se projevují už nyní. Od ledna letošního roku narostla cena elektřiny na burze o 208,12 %.

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku. Zvyšování burzovní ceny elektřiny pak nutně nemusí znamenat zdražení pro koncové zákazníky – domácnosti – neboť dodavatelé elektřiny mohou mít elektřinu předkoupenou. Zároveň zde hraje velkou roli konkurenční boj. Celkově pak zdražení pro koncové zákazníky nekopíruje zdražování na burze, neboť i při významném zdražení na burze je zdražení pro domácnosti nižší.

Server Seznam Zprávy psal o zvýšení ročních účtů za elektřinu o cca 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční účet za elektřinu se pohybuje okolo 10 000 Kč, neodpovídá toto zdražení ověřovanému výroku. I další zdroje mluví o zdražování elektřiny o desítky haléřů za kWh.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných zdrojů můžeme očekávat zdražení elektřiny o přibližně desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně, jak Zuzana Majerová Zahradníková tvrdí.

Úpravy a sazby DPH předepisuje Zákon o dani z přidané hodnoty. Ten také stanovuje základní sazbu této daně ve výši 21 % a také dvě její snížené sazby, první ve výši 15 % a druhou ve výši 10 %. Dále tento zákon upravuje případy, kdy dochází k užití tzv. snížených sazeb. 

Zboží, u kterého je uplatněna 15% snížená sazba, je vyjmenováno v Příloze č. 3 tohoto zákona. Zde nalezneme zboží pod kódovými označeními 01–05, 07–23 a 25, které je tvořeno následujícími položkami: „Potraviny včetně nápojů s výjimkou alkoholických nápojů a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda.“

Například počáteční a kojenecká výživa, potraviny pro malé děti a pitná voda jsou dle přílohy č. 3a zdaňovány druhou sníženou sazbou ve výši 10 %. 

Běžné potraviny jsou ovšem v první kategorii a jsou tedy zdaňovány první sníženou sazbou daně.

Andrej Babiš těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, které se konaly 20.–21. října, rozeslal občanům letáček v podobě smlouvy. Ta obsahovala 22 bodů, které chtěl Andrej Babiš plnit, pokud se stane premiérem České republiky. Body ve formě závazků a slibů se dotýkaly např. rozvíjení demokracie v ČR, pomoci mladým s dostupností bydlení nebo nepřijetí eura.

Pro úplnost doplňme, že ne všechny body v tomto letáku lze objektivně zhodnotit, protože se v některých případech jedná o poměrně obecné a přesně nedefinované závazky. Zda Andrej Babiš všechny body své „smlouvy s občany“ splnil, jak dále v debatě zmiňuje, tedy v rámci našeho odůvodnění nehodnotíme.

Andrej Babiš v roce 2017 jako tehdejší vicepremiér a ministr financí zveřejnil závěry zpráv mezinárodních auditorských firem EY a PWC o svých příjmech. Z těch vyplynulo, že měl od roku 1996 do roku 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.

Nicméně dle analytiků nejsou zprávy auditem v pravém slova smyslu. Nemají tak vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jak uvádí Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT: „(…) předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Sám Babiš nedávno řekl, že ve zmíněném auditu nejsou zohledněny všechny zdaněné finance. Ostatně sami auditoři ve zprávě uvedli, že provedli kontrolu „vybraných položek zdanitelných příjmů, vybraných osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů uvedených,“ tedy ne kompletní zdanitelné příjmy Andreje Babiše.

O svém majetku však informují i další politici, např. bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček uveřejnil na svém webu majetkové přiznání (.pdf). Babiš tak není jediným politikem, který uveřejnil své příjmy a majetek, ovšem ani Horáček nepublikoval údaje od roku 1996.

Další majetková přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků jsou zveřejňována v centrálním registru ministerstva spravedlnosti, přičemž informace jsou veřejnosti přístupné pouze na základě žádosti. 

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, poněvadž Andrej Babiš sice zveřejnil závěry auditů, z kterých vyplývají jeho příjmy v období 1996–2015, nejedná se ale o všechny jeho zdanitelné příjmy.

Na globálním projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí.

Dodejme, že projekt Pandora Papers obvinil premiéra Andreje Babiše, že si přes své offshorové firmy poslal zhruba 400 milionů korun, za něž pak nakoupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babišův postup dle odborníků nese znaky praní peněz.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bylo založeno 2. června 2015. Ve svém dlouhodobém programu uvádí: „Chceme přísné podmínky imigrační politiky České republiky. Nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty (…).“

Kvůli otázce kvót na rozdělení uprchlíků v roce 2015, kdy byla Česká republika (spolu se Slovenskem, Rumunskem a Maďarskem) přehlasována v Radě Evropské unie, se snažil předseda SPD Tomio Okamura vyvolat hlasování o nedůvěře vlády, pro které však nezískal podporu. 

Čelní členové hnutí včetně Tomia Okamury se od počátku existence SPD účastnili mnoha protiimigračních demonstrací (např. 1. července, 12. září, 28. září, 17. listopadu 2015). SPD také vytvořila petici proti přijímání nelegálních imigrantů. 

Téma nelegální migrace bylo také jedním z hlavních bodů hnutí SPD v kampani ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Tomio Okamura často spojuje migraci s islamizací Evropy. Na toto téma se často vyjadřuje na svém Facebooku. Za SPD se vyjádřil obdobně i místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral, který na webu SPD v srpnu 2021 uvedl: „Nekompromisně odmítáme přijímání nelegálních imigrantů na území ČR!“

Na závěr dodejme, že ačkoliv se představitelé SPD k tématu nelegální migrace opakovaně vyjadřují, ve stanovách (.pdf) z roku 2016 zmínka o imigraci mezi hlavními programovými body chybí.

Český velvyslanec v íránském Teheránu Svatopluk Čumba v srpnu 2019 po třech letech předčasně skončil na svém postu. Důvodem bylo nadměrné vydávání víz právě oním velvyslancem. Čumba měl přednostně udělovat víza lidem, které mu doporučovala Česko-slovensko-íránská obchodní komora pod vedením Jana Kavana a Zdeňka Zbytka. Tímto způsobem mělo být ve zrychleném režimu vydáno kolem 400 víz. Reklamy na udělování českých víz se objevily dokonce i na Instagramu.

Bývalý velvyslanec však nařčení i předčasné stažení odmítl a uvedl: „Skončil jsem po třech letech standardního vyslání.“ Generální inspekce ministerstva zahraničí však měla několik měsíců před jeho stažením dorazit na ambasádu v Teheránu a udělování víz prověřovat. Na základě jejich šetření byl poté velvyslanec předčasně povolán zpět do ČR. 

K tomuto případu se vyjadřoval také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který potvrdil, že: „skutečně docházelo k nadměrnému využívání výjimky, která je umožněna pro zvláštní případy, ne k tomu, aby se vydávala víza v takovémto množství.“ Odmítl však , že by se jednalo „kupčení s vízy."

Ministerstvo zahraniční poté s bývalým velvyslancem zahájilo kárné řízení. Kárná komise podle Deníku N navrhla potrestat Čumbu kvůli zneužívání pravomoci při udělování víz. Zda však skutečně v této kauze docházelo k uplácení není jasné. Čumba i zástupci Česko-slovensko-íránské obchodní komory to popírají. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

První český evakuační let z hlavního města Kábul vyrazil 15. srpna 2021, kdy na palubě bylo 46 Čechů a místních spolupracovníků s rodinami. 

17. srpna na letišti v pražských Kbelích přistál druhý evakuační speciál s 87 lidmi včetně velvyslance Jiřího Balouna. 

Poslední let z Afghánistánu dosedl na pražské letiště následující večer, 18. srpna. Na palubě letadla bylo 62 lidí, z nichž 4 byli Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko, dále pak afghánští tlumočníci s dětmi a držitelé trvalého pobytu v České republice. 

Třemi speciálními lety bylo během 4 dní evakuováno celkem 195 lidí, z nichž 170 byli Afghánci, kteří spolupracovali s Ministerstvem zahraničí a českou armádou.

Po prvním letu informovalo Ministerstvo obrany o plánované evakuaci 20 tlumočníků s jejich rodinnými příslušníky, nicméně jak uvedla mluvčí ministerstva: „Samozřejmě je otázka, jak se situace bude dál vyvíjet a zda někdo z české vlády nerozhodne, že se budou brát další.“ Spolek Vlčí Máky upozornil, že na kábulském letišti po třetím evakuačním letu zůstalo několik rodin tlumočníků, avšak podle vyjádření vlády byli evakuováni všichni, kteří byli určeni. 

Zmiňme, že program pomoci afghánským tlumočníkům pracujícím pod českou armádou a jejich rodinám schválila česká vláda již na konci července 2021. Pomoc měla podobu finančních prostředků, či nabídnutého azylu. 

Přesný počet celkově evakuovaných tlumočníků se nám nepodařilo dohledat, nicméně výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť dle oficiálních informací Ministerstva obrany se předpokládalo s evakuací 20 tlumočníků. Protože tato informace pochází z 16. srpna, tedy z období kdy již byla zahájena evakuace a jeden z letů již v česku dokonce přistál, lze předpokládat, že se výsledné číslo příliš nezměnilo.

Islamistické hnutí Tálibán ovládlo afghánské hlavní město Kábul 15. srpna 2021. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Jednotlivé země se pak snažily z Afghánistánu evakuovat své občany a spolupracovníky. Česká republika v srpnu zorganizovala tři evakuační lety, během kterých se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

První český letoun byl na cestě do Afghánistánu již v neděli ráno 15. srpna. Se 46 lidmi na palubě pak z Kábulu odletěl zpátky do Česka kolem 23:00 SELČ. Ten den byly na cestě do nebo z Kábulu mimo letadel Spojených států také letadla britská a kanadská. Například kanadské letectvo přímo z Kábulu evakuovalo své občany a afghánské spolupracovníky již 12., 13., 14. a 15. srpna.

Vzhledem k nedostupnosti ucelených dat o příletech a odletech z Kábulského letiště v neděli 15. srpna, kdy byla situace na letišti velmi chaotická, nedokážeme přesně určit, která letadla do Kábulu přilétala v jaké časy. Můžeme však říct, že minimálně kanadské letectvo evakuovalo své spolupracovníky již několik dní před příletem prvního českého letadla.

Česká evakuace z hlavního města Afghánistánu započala v neděli 15. srpna 2021 hodinu před půlnocí SELČ, kdy první evakuační let odstartoval z kábulského letiště. Stroj i s 46 českými občany, jejich spolupracovníky a rodinami přistál na pražském letišti v Kbelích následující den ráno, tedy v pondělí 16. srpna.

Další armádní speciál, tentokrát s 87 lidmi na palubě, přistál na tomtéž letišti 17. srpna. V armádním letadle byl například také velvyslanec v Kábulu Jiří Baloun.

Třetí a poslední let z Kábulu přistál v Praze hned další večer, tedy 18. srpna, na palubě bylo 62 osob. Čtyři z nich byli Afgánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Mezi dalšími pak letoun převezl například české vojáky, kteří se na organizaci podíleli, afgánské tlumočníky s rodinami a další spolupracovníky.

Evakuační lety tedy v rozmezí 4 dní přepravily z Afganistánu do České republiky 195 osob, z nich 170 Afgánců, kteří byli armádními spolupracovníky, tlumočníky či jejich rodinnými příslušníky. Často zmiňovanými byly v tomto kontextu seznamy Ministerstva obrany, které obsahovaly jména těch, kteří měli být v případě nouze evakuováni. Spolek Vlčí máky zmiňoval, že v Afganistánu údajně zůstali další spolupracovníci i s rodinami. Volání po dalším evakuačním letu již však nebylo vyslyšeno. Podle vládních vyjádření byli evakuováni všichni, kdo evakuováni být měli.

K 19. srpnu se z Afganistánu evakuačními lety dohromady dostalo (video, čas 7:09) přes 8 000 osob, nejvíce na palubách letů armády USA. Americké lety převezly 5 200 lidí.