Přehled ověřených výroků

Během celého září 2021 se počet hospitalizovaných s covidem-19 na JIP pohyboval nad 40 pouze výjimečně, přesně pětkrát. Nejvyšší počet dosahoval 45 osob 17. září. Vývoj můžeme sledovat v grafu. Přímo v den předvolební debaty byla dostupná data za předchozí den, tedy 23. září. Tehdy bylo (podle dat dostupných 28. září) celkem 176 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 37 osob. Přímo v den předvolební debaty pak bylo celkem 178 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo potom 41 osob.

Přestože 23. září nebyl na JIP premiérem uvedený počet pacientů, hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť čísla hospitalizovaných na jednotkách JIP skutečně odpovídají, po započtení naší 10% odchylky, číslu 34.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) 24. března 2020, tedy v době nastupující první vlny, zveřejnil prezentaci s názvem Dostupnost intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s COVID-19 (.pdf). V této prezentaci se lze dočíst, že k 22. březnu 2020 bylo v ČR 3 658 lůžek na jednotce intenzivní péče (JIP) pro dospělé (str. 7). Sečteme-li toto číslo s celkovým počtem lůžek na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), dostaneme se na 4 481 lůžek (str. 8). Pro úplnost je ovšem nezbytné dodat, že výše zmíněná čísla zahrnovala i lůžka vyčleněná pro covid negativní pacienty, přičemž ÚZIS počítá, že takových lůžek má být 30 % z celkové kapacity (str. 22). Podle ÚZIS tak bylo pro covid pozitivní pacienty v březnu 2020 vyhrazených 3 130 lůžek intenzivní péče (str. 22). Situace se příliš nezmění, ani pokud bychom k těmto číslům přičetli 436 lůžek dětských JIP (str. 8).

Od listopadu 2020 byly celkové kapacity i volná místa průběžně zveřejňovány Ministerstvem zdravotnictví na webu Onemocnění aktuálně COVID-19. První zveřejněný údaj na těchto stránkách ze dne 6. listopadu 2020 počítal s kapacitou 4 013 lůžek na „dospělých“ odděleních ARO a JIP. Nejvyšší dohledatelný počet lůžek v ČR na těchto odděleních byl 4 056 lůžek ze dne 20. března 2021, data Hlídače státu pak udávají největší počet 4 065 lůžek, přičemž tato hodnota byla zaznamenána 15. března 2021. Paralelně s tím byla zveřejňována i kapacita standardních lůžek s kyslíkem, která se pohybovala zhruba mezi 21 278 a 22 287. Zde je ovšem znovu nutné připomenout, že tato lůžka nebyla striktně vyhrazena pro pacienty s covidem-19, ale byli na ně umisťováni i covid negativní pacienti.

Zároveň se koncem října 2020 začala v českých nemocnicích vytvářet tzv. reprofilizovaná lůžka s intenzivní péčí, která byla nově vyhrazena pro covid pozitivní pacienty. Kapacita lůžek intenzivní péče pro pacienty s vážným průběhem se tedy zvýšila. Dle dostupných dat byla nejvyšší kapacita dne 23. března 2021, kdy součet reprofilizovaných lůžek a celkové kapacity JIP a ARO dosáhl počtu 5 078 lůžek. I zde ovšem platí, že většina těchto lůžek byla obsazena covid negativními pacienty.

Od 25. března 2021 pak začal ÚZIS publikovat jinou strukturu dat s vysvětlením, že lépe popisuje skutečný stav vytížení nemocnic. Nově tak již nebylo možné dohledat kapacitu lůžek na JIP a ARO odděleních. Místo toho začala být nově zveřejňována kapacita lůžek, u kterých je používán přístroj HFNO (vysokoprůtoková aplikace kyslíku) nebo CPAP (trvalý pozitivní přetlak v dýchacích cestách). Vedle právě zmíněné kapacity lůžek HFNO/CPAP je od té doby zveřejňována i kapacita lůžek UPV/NIV. Tato hodnota popisuje lůžka, u kterých je používán přístroj UPV (umělá plicní ventilace) nebo NIV (neinvazivní ventilace).

Nejvyšší kapacita těchto lůžek byla dosažena 3. dubna 2021. Jestliže sečteme kapacitu lůžek HFNO/CPAP a lůžek UPV/NIV v tento den, dostaneme se na hodnotu 4 201. K 17. září 2021 poklesl součet obou zveřejňovaných lůžkových kapacit na 3 640. Pro úplnost dodejme, že byla stále zveřejňována standardní lůžka vybavená kyslíkem, která se držela v obdobných hodnotách jako v předchozím období. Zároveň stále platí, že tyto hodnoty představují celkové kapacity v České republice a jsou na ně umísťováni i pacienti bez covidu-19. 

Do hodnocení tohoto výroku nezahrnujeme standardní lůžka, byť byla vybavená kyslíkem, protože v kontextu výroku Babiš odkazoval na kapacity jednotek intenzivní péče. Ty ovšem podle dohledatelných dat nikdy nedosahovaly kapacity, která by se blížila 7 000 lůžek, a to i v případě, že do zveřejněných hodnot byla započítána lůžka z jednotek ARO či lůžka vyhrazená pro pacienty bez covidu-19. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).

Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“. 

27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.

V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.

22. dubna 2020 předložila skupina opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se měnil zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru. Pozměňovací návrh přednesl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podepsali ho nicméně i poslanci dalších opozičních stran. V uvedeném návrhu (.docx) poslanci usilovali o rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Daný pozměňující návrh však při hlasování podpořili jen opoziční poslanci a sněmovní většinou (poslanci ANO, ČSSD a KSČM) byl zamítnut. Původní návrh bez uvedené změny pak vstoupil v účinnost 8. května 2020.

Ministerstvo financí posléze vypracovalo vlastní návrh novely zákona o kompenzačním bonusu, který rozšířil vyplácení kompenzačního bonusu právě o uvedené kategorie zaměstnanců na DPP a DPČ (.pdf). Tento návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně 29. června 2020. Podle vládního návrhu mohli tzv. dohodáři zažádat o kompenzační bonus ve výši 350 korun denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020 (.pdf, str. 23). Novela vstoupila v účinnost dne 7. srpna 2020.

Rozšíření kompenzačního bonusu pro zaměstnance na DPP a DPČ tedy skutečně navrhli opoziční poslanci, mezi nimi měli důležité místo poslanci Pirátů. Doba mezi podáním uvedeného opozičního návrhu a obdobného vládního návrhu činila 2 měsíce a jeden týden. Nicméně pokud se zaměříme na to, od kdy byl daný zákon účinný, pak uvedené rozšíření vyplácení kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ vstoupilo v účinnost 3 měsíce poté, co se stala účinnou původní novela, ve které byla uvedená změna vládními poslanci odmítnuta. Lidé na DPP a DPČ tak skutečně mohli žádat o proplacení kompenzačního bonusu o 3 měsíce později, jak uvádí Ivan Bartoš, a daný výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Spekulace o možnosti výběru typu vakcíny provází celý proces očkování již od samotného počátku. V prosinci 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Blatný uvedl, že výběr nebude možný. Tato situace platila také během jarních měsíců, kdy si občané typ vakcíny zvolit nemohli. 

Během letních měsíců docházelo k otevírání očkovacích center, do kterých se lze přijít naočkovat i bez registrace, například na pražském hlavním nádraží nebo v brněnském obchodním centru Olympia. Začalo být také možné si v některých očkovacích centrech vybrat typ vakcíny. Tuto možnost nabízí právě očkovací centrum v brněnské Olympii, nabízelo ji například také pražské Metropolitní očkovací centrum na Vyšehradě. 

Občané, kteří mají zájem nechat se naočkovat, si mohou při registraci přes webový portál rovnou vybrat takové očkovací centrum, které očkuje jejich vybranou vakcínou. Zájemci tedy dopředu vědí, jakou očkovací látku zrovna dané centrum využívá a mohou se zaregistrovat do takového, které vyhovuje jejich preferencím (.pdf).

Manuál pro provedení registrace na vládním Covid Portálu však také uvádí: „Pokud je na očkovacím místě dostupno více druhů vakcín, nabídne se vám kalendář pro výběr termínu ke všem dostupným vakcínám (očkovací místa nejsou povinny toto umožnit). Umožněno je ale zvolit jen jeden kalendář, tzn. že 1. i 2. dávka bude stejnou vakcínou.“ Provozovatelé očkovacích míst tedy nejsou povinni umožnit zájemcům zvolit si preferovaný typ vakcíny. Stále však existuje možnost zvolit si přímo dané očkovací centrum podle požadovaného typu vakcíny nebo navštívit očkovací centrum bez nutné registrace, které výběr typu vakcíny umožňuje. 

Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) ze vzorků pacientů na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. V současné době na něj neexistuje univerzální lék, který by účinkoval stejně spolehlivě v jakékoli fázi nemoci. K léčbě se nicméně využívá hned několik léčivých přípravků.

Jedním z nich je lék Bamlanivimab americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Ten funguje na principu tzv. monoklonálních protilátek IgG1, které blokují a brání vstupu viru do buněk lidského těla a replikaci viru (.pdf, str. 9). Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory (.pdf, str. 4) covidu-19 (např. cukrovka, obezita, věk nad 65 let). V kombinaci s etesevimabem, který je také monoklonálním lékem, „má veliký efekt v účinnosti proti tzv. mutaci delta“, jak uvádí Fakultní Thomayerova nemocnice na svém webu.

Na stejném principu monoklonálních protilátek, v tomto případě protilátek kasirivimab a imdevimab, je založen lék REGN-COV2 americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals. Také tyto protilátky pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění (.pdf, str. 2), REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve po propuknutí covidu-19, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci.

Dalším léčivým přípravkem, který funguje na principu monoklonálních protilátek, je regdanvimab korejské společnosti Celltrion. Přípravek lze použít k léčbě pacientů s onemocněním covid-19, kteří nepotřebují doplňkový kyslík, nicméně je u nich vysoké riziko zhoršení nemoci. Podobně je tomu i u další monoklonální protilátky sotrovimab, za jejímž vývojem stojí britská korporace GSK a americká společnost Vir Biotechnology.

Jiným typem léku je poté antivirotikum (.pdf) americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences s názvem Veklury, které obsahuje léčivou látku remdesivir. Ta narušuje produkci virové RNA a brání množení viru SARS-CoV-2 uvnitř buněk. Použití léku je doporučené pro pacienty se zápalem plic, kteří vyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v Evropské unii, prozatím schválila pro používání v EU pouze výše uvedený lék Veklury, došlo k tomu v červenci 2020. V případě čtyř léčivých přípravků na principu monoklonálních protilátek, tedy bamlanivimabu a etesevimabu, REGN-COV2 a regdanvimabu a sotrovimabu, nyní probíhá průběžné hodnocení (tzv. rolling review). EMA tak k používání těchto léků vydala doporučení, na jehož základě mohou členské státy EU samy rozhodnout o nasazení léků pro nouzové použití ještě před jejich registrací.

Doplňme, že v České republice bylo Ministerstvem zdravotnictví kromě používání remdesiviru schváleno také používání bamlanivimabu (.pdf. str. 1) a léku REGN-COV2 (.pdf, str. 1). Povolení regdanvimabu a sotrovimabu ministerstvo prozatím nevydalo.

Nejprve uveďme, že premiér Andrej Babiš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Ačkoli výrok zní „SPD vede o jedno procento“, premiér Babiš měl na mysli procentní bod, se kterým se při hodnocení vývoje ukazatele v procentech pracuje.

Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku v průzkumech dominovala CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body. Nesmíme ale opomenout, že 24. září vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Podle posledních dat (.xlsx) tvoří vývoz do Německa 32,3 % celkového českého exportu, a skutečně se tak jedná o zemi, do které Česká republika vyváží nejvíce. Pro ilustraci zmiňme, že dovoz z Německa činí 23,1 % celkového importu. Druhou zemí, kam Česko nejvíce vyváží, je Slovensko (7,5 % celkového exportu). Dodejme, že tato data zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vychází z dat Českého statistického úřadu.

Zdroje: 2016 (.pdf), 2017–2018 (.pdf), 2019–2020 (.xlsx), 1–7/2021 (.xlsx).

Ačkoli podíl vývozu není větší než 33 %, jak uvádí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý. Rozdíl je totiž těsný a splňuje naši toleranční odchylku, kterou pro hodnocení používáme. Kvůli vysokému podílu exportu do Německa a importu z Německa lze zároveň říct, že je tento stát pro ČR „nejdůležitější ekonomický partner“, jak prohlásil předseda vlády Babiš.

Ivan Bartoš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Dvaatřicetiletý Kevin Kühnert, který od konce roku 2019 zastává funkci místopředsedy Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a dříve působil jako předseda její mládežnické organizace, v srpnu 2020 uvedl, že je pro něj představitelná vládní koalice s levicovou stranou Die Linke. „Netajím se tím, že si toto spojení dokážu představit,“ uvedl tehdy Kühnert v diskusním pořadu televize ZDF.

Kühnert také zmínil, že SPD s Die Linke již vládne ve třech spolkových zemích. Moderátor se Kühnerta dále ptal i na kontroverzního poslance z Die Linke, Andreje Hunka, který v minulosti například navštívil venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, odsoudil sankce proti běloruskému režimu nebo usiloval o užší spolupráci s Ruskem. Kühnert odvětil, že SPD tvořila koalici také s Křesťanskodemokratickou unií (CDU), ačkoliv její členkou byla kontroverzní politička Erika Steinbach, a že podle něj není důležité zkoumat všech 70 tisíc členů Die Linke.

V březnu 2021 také Kühnert hovořil o tom, že by po německých parlamentních volbách mohlo dojít buď k sestavení vládní koalice SPD, strany Zelených a Svobodné demokratické strany (FDP), nebo koalice SPD, strany Zelených a Die Linke.