Přehled ověřených výroků

Hlasování o tzv. pandemickém zákonu, přesněji o vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covidu-19, proběhlo v rámci třetího čtení na 86. schůzi Poslanecké sněmovny 18. února 2021. Proti tehdy hlasovalo všech 16 přítomných poslanců za SPD, zbývající 3 poslanci tohoto hnutí byli v té době ze schůze omluveni. Lze tedy říci, že se proti vyslovil celý poslanecký klub hnutí Svoboda a přímá demokracie. 

Proti návrhu uvedeného zákona hlasovalo také 5 nezařazených poslanců: Marian Bojko a Lubomír Volný (nyní Volný blok), Tereza Hyťhová, Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus ml. (nyní Trikolóra). Tito poslanci však nemají ve Sněmovně svůj vlastní poslanecký klub.

Pandemický zákon nebyl podpořen ani poslanci KSČM. Ze 13 přítomných poslanců se však celkem 9 hlasování zdrželo. Zbylí 4 poslanci za KSČM poté hlasovali proti. 

Podobný byl následně i výsledek hlasování poté, co Senát vrátil Sněmovně návrh pandemického zákona s pozměňovacími návrhy. Ty dolní komora přijala na schůzi 26. února 2021. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

O vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covid-19, tedy o návrhu tzv. pandemického zákona, se v Poslanecké sněmovně jednalo 18. února 2021. Poslanci SPD skutečně hlasovali proti. Ačkoliv byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen, Senát se schváleným zněním (.pdf) nesouhlasil a vrátil ho poslancům s pozměňovacími návrhy. Poslanci poté 26. února 2021 zákon v Senátem pozměněném znění schválili. Poslanci SPD opět hlasovali proti. 

Tomio Okamura pandemický zákon před konečným schválením tohoto návrhu Parlamentem kritizoval a v rozhovoru pro Český rozhlas 24. února 2021 například uvedl (video, čas 09:15), že je to podle něj jen „jinak pojmenovaný nouzový stav pouze na další rok, takže to není řešení“. V této souvislosti tehdy také konkrétně řekl (audio, čas 01:04): „Hnutí SPD v žádném případě nepodpoří prodloužení nouzového stavu, protože my navrhujeme po celou dobu alternativní pozitivní řešení pro všechny občany, a to je zaprvé, aby byla provedena vládou novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje zacílit na rizikové a ohrožené skupiny a na udržení zdravotního systému bez vyhlašování nouzového stavu.“ 

Také před předložením návrhu pandemického zákona vládou Tomio Okamura opakovaně vystupoval pro prosazení novely zákona o ochraně veřejného zdraví a tvrdil, že „je nutná změna zákona o ochraně veřejného zdraví, aby bylo možné chránit ohrožené a rizikové skupiny obyvatel a udržet zdravotnictví“. 

Nabídka elektromobilů je poměrně široká a řada z nich se nachází pod hranicí jednoho milionu korun. Společnost E.ON zveřejnila seznam elektromobilů, z nichž některé v základní výbavě stojí méně než jeden milion korun. Jmenovitě například Volkswagen e-Up! za 605 000 Kč, Volkswagen id.3 za 888 900 Kč, Kia Soul EV za 850 000 Kč nebo Nissan Leaf za 779 900 Kč. Na oficiálních stránkách výrobců pak můžeme najít podobné částky, např. Volkswagen e-Up! za 610 000 Kč, model id.3 stejné značky za 916 900 Kč nebo Nissan Leaf za cenu od 779 000 Kč.

Předešleme, že Tomio Okamura zde hovoří o osobních automobilech, a jeho výrok tak nebudeme vztahovat k nákladní a další dopravě.

Celkový počet osobních automobilů v České republice za 2. čtvrtletí 2021 byl 6 225 195, z čehož bylo v Centrálním registru vozidel evidováno přes 8 533 elektromobilů na baterie (BEV) a 3 987 plug-in hybridů (PHEV). Zbývalo by tak nahradit elektromobily 6 212 675 aut se spalovacími motory (včetně CNG, LPG vozidel).

Průměrná spotřeba elektromobilu na 100 km se pohybuje kolem 20 kWh, průměrně pak Češi ujedou přibližně 20 000 km za rok. Z toho odhadujeme spotřebu 4 MWh/rok na jeden osobní automobil a 24,9 TWh pro všech 6,2 milionu elektromobilů.

V roce 2020 přitom roční výroba energie v jaderné elektrárně Temelín dosáhla 15,8 TWh, rekordem je pak výroba 16,5 TWh elektřiny v roce 2017. Pro získání elektrické energie, která by byla dostatečná pro napájení 6,2 milionu elektromobilů, tedy 24,9 TWh, bychom tedy skutečně potřebovali cca 1,5 temelínské jaderné elektrárny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť pouze na základě našeho hrubého výpočtu. K podobným výsledkům však došel např. i server Seznam Zprávy.

Europoslanci z České pirátské strany jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Zelení / Evropská svobodná aliance. V této frakci jsou zastoupeni zejména představitelé evropských zelených stran, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří německý Svaz 90/Zelení. 

Zelená dohoda byla v prosinci 2020 schválena Evropskou radou, ve které Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš. Rada schválila také její zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a vyzvala k jeho urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021. Česká republika přitom při jeho schvalování v Radě EU hlasovala pro.

O slovech Petra Fialy o smíření se s Green Dealem se dočteme například v Respektu. Nejedná se však o citát předsedy ODS, nýbrž podnikatele, který s Fialou mluvil při návštěvě vinobraní během Fialovy kampaně na jižní Moravě. „Podle mě totiž za CO2 nemůže člověk a mně vadí ten green deal,“ vysvětluje pan Koška o unijní dohodě, že v roce 2050 bude Evropa uhlíkově neutrální, „a Petr Fiala se toho zastával, říkal, že green deal je zkrátka realita a mám se s tím smířit."

Údajný citát, o kterém mluví Zuzana Majerová Zahradníková, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Pravdou je, že se Petr Fiala v podobném duchu vyjádřil. Například na své facebookové stránce. Ze strany Zuzany Majerové Zahradníkové se tedy jedná o nepřesnou citaci. Její význam je však velmi podobný skutečnému vyjádření Petra Fialy, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rada Evropské unie je jedním z orgánů EU, který vykonává legislativní funkci a koordinuje politiky členských států. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni (ministr nebo jeho náměstek), a to podle agendy, které se právě týká.

Jan Hamáček je aktuálně úřadujícím ministrem vnitra od 27. června 2018. Krátce byl také ministrem zahraničních věcí. Jakožto ministr zahraničních věci se Hamáček účastnil (.pdf, str. 4) neformálního zasedání ministrů ve dnech 30.–31. srpna 2018. 

Od 27. června 2018 do 6. října 2021 se konalo 31 zasedání v Radě EU týkajících se agendy spravedlnosti nebo vnitřních věcí. Šlo o neformální jednání či jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Pokud se zaměříme na formální setkání ministrů vnitra, kterých proběhlo celkem 15 (včetně videokonferencí během loňska), byl ministr vnitra Hamáček na 6 z nich (11.–12. října 2018, 7. března 2019, 8. října 2019, 4. března 2020, 5. června 2020, 31. srpna 2021 [vše .pdf, str. 1]). Sporným zůstává jednání ze dne 13. března 2020, kterého se za většinu států účastnili stálí zástupci při EU, některé státy, nikoliv Česko, však přesto byly zastoupeny ministrem vnitra.

Poslední jednání značené jako mimořádné (.pdf, str. 1) konané 31. srpna v Bruselu se týkalo situace v Afghánistánu a možných dopadů na bezpečnost a migraci.

Na závěr jen dodejme, že Jan Hamáček byl také ministrem zahraničních věcí, a to 12.–21. dubna 2021. Během tohoto období se konalo jedno neformální zasedání, kterého se Hamáček účastnil (.pdf, str. 1). Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, neboť Jan Hamáček se nezúčastnil ani poloviny jednání Rady EU, v období od 6. června 2020 do 30. srpna 2021 pak vynechal dokonce 4 jednání v řadě. Nedá se tedy hovořit o pravidelné účasti.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) se na plenárních zasedáních Evropského parlamentu k tématu klimatu vyjadřoval mnohokrát. V tomto kontextu je pro nás zřejmě nejdůležitějším jeho příspěvek do rozpravy o Zelené dohodě pro Evropu z 15. ledna 2020. Sám uvádí, že návrh Zelené dohody ho v některých svých částech zklamal, například protože neobsahuje podporu pro jadernou energetiku nebo vyčíslení jednotlivých plánovaných opatření. I přes tyto výtky však hlasoval pro návrh.

Za současné (2019–2024) ani za minulé (2014–2019) funkční období Evropského parlamentu se nám ale nepodařilo dohledat příspěvek, ve kterém by se europoslanec Polčák na plenárním zasedání vyjadřoval k posunu termínu zákazu těžby uhlí v České republice. S žádostí o vyjasnění, kdy měl Stanislav Polčák o posunu termínu zákazu těžby uhlí mluvit, jsme se obrátili na Stanislava Polčáka i Víta Rakušana, doposud jsme však, vzhledem k předvolebnímu presu, nedostali odpověď.