Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš

Psal jsem dopisy a vyzval jsem Evropskou komisi, aby okamžitě vyřešila systém povolenek, aby to nemělo dopady na ceny energií.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Sněmovní volby 2021
Pravda
Andrej Babiš řešil růst cen emisních povolenek s představiteli členských států EU. Česká republika se také připojila k výzvě několika států EU ohledně růstu cen emisních povolenek a reformy trhu s elektřinou.

Evropské emisní povolenky (EU ETS) jsou nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Elektrárny, průmyslové továrny a firmy musí mít tedy na vypouštěné emise povolenky v příslušném rozsahu, který se během let snižuje. 

Cena emisních povolenek se v srpnu 2021 vyšplhala na 61 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého, což představovalo růst o 77 % od začátku roku. 

Andrej Babiš se vyjádřil pro zastropování cen emisních povolenek, neboť dle něj mají vliv na cenu elektřiny. iRozhlas uvedl: „Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.“ 6. října na summitu EU ve Slovinsku jednal Andrej Babiš hned ráno se španělským premiérem o koordinaci postupu ohledně povolenek.

Česká republika a další 4 členské země EU již 5. října zveřejnily výzvu ohledně růstu cen emisních povolenek, reformy trhu s elektřinou a závislosti na dovozu energií.

Zuzana Majerová Zahradníková

Nepravda
Platby v nejběžnější sazbě D 02d se pohybují mezi 159 a 451 Kč měsíčně. Cena za elektřinu je pak cca 5 Kč/kWh. Dle dostupných zdrojů je možné zdražení o cca desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně.

Nejběžnější sazbou používanou v České republice je sazba D 02d. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro střední spotřebu. Měsíční splátky se liší podle distributora (ČEZ, E.ON, PRE) i podle velikosti hlavního jističe. Částky se pohybují od 149,93 do 451,22 korun měsíčně. V rámci sazeb se pak rozlišují jednotlivé tarify, které se mohou lišit podmínkami či cenou silové elektřiny. 

Základní sazba energií u nejběžnější sazby D 02d za 1 kWh se pohybuje kolem 4,47 a 5,23 korun za kWh. Rozdíly jsou způsobeny různými cenami u distributorů.

Rapidní nárůsty cen energií jsou skutečně očekávány, na burze komodit (Power Exchange Central Europe, a. s.) se projevují už nyní. Od ledna letošního roku narostla cena elektřiny na burze o 208,12 %.

Zdroj: Kurzy.cz

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku. Zvyšování burzovní ceny elektřiny pak nutně nemusí znamenat zdražení pro koncové zákazníky – domácnosti – neboť dodavatelé elektřiny mohou mít elektřinu předkoupenou. Zároveň zde hraje velkou roli konkurenční boj. Celkově pak zdražení pro koncové zákazníky nekopíruje zdražování na burze, neboť i při významném zdražení na burze je zdražení pro domácnosti nižší.

Server Seznam Zprávy psal o zvýšení ročních účtů za elektřinu o cca 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční účet za elektřinu se pohybuje okolo 10 000 Kč, neodpovídá toto zdražení ověřovanému výroku. I další zdroje mluví o zdražování elektřiny o desítky haléřů za kWh.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných zdrojů můžeme očekávat zdražení elektřiny o přibližně desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně, jak Zuzana Majerová Zahradníková tvrdí.

Róbert Šlachta

(...) snížení (sazby DPH, pozn. Demagog.cz) potravin z 15 %.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
V současné době je na zdanění běžných potravin, kromě alkoholických nápojů, použita první snížená sazba DPH ve výši 15 %.

Úpravy a sazby DPH předepisuje Zákon o dani z přidané hodnoty. Ten také stanovuje základní sazbu této daně ve výši 21 % a také dvě její snížené sazby, první ve výši 15 % a druhou ve výši 10 %. Dále tento zákon upravuje případy, kdy dochází k užití tzv. snížených sazeb. 

Zboží, u kterého je uplatněna 15% snížená sazba, je vyjmenováno v Příloze č. 3 tohoto zákona. Zde nalezneme zboží pod kódovými označeními 01–05, 07–23 a 25, které je tvořeno následujícími položkami: „Potraviny včetně nápojů s výjimkou alkoholických nápojů a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda.

Například počáteční a kojenecká výživa, potraviny pro malé děti a pitná voda jsou dle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235#f5398022">přílohy č. 3a zdaňovány druhou sníženou sazbou ve výši 10 %. 

Běžné potraviny jsou ovšem v první kategorii a jsou tedy zdaňovány první sníženou sazbou daně.

Andrej Babiš

Já jsem v říjnu 2017 uzavřel smlouvu s občany České republiky, 22 bodů.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Před sněmovními volbami v roce 2017 tým Andreje Babiše rozeslal leták s názvem „Smlouva Andreje Babiše s občany České republiky“, který obsahoval 22 bodů ve formě slibů a závazků.

Andrej Babiš těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, které se konaly 20.–21. října, rozeslal občanům letáček v podobě smlouvy. Ta obsahovala 22 bodů, které chtěl Andrej Babiš plnit, pokud se stane premiérem České republiky. Body ve formě závazků a slibů se dotýkaly např. rozvíjení demokracie v ČR, pomoci mladým s dostupností bydlení nebo nepřijetí eura.

Pro úplnost doplňme, že ne všechny body v tomto letáku lze objektivně zhodnotit, protože se v některých případech jedná o poměrně obecné a přesně nedefinované závazky. Zda Andrej Babiš všechny body své „smlouvy s občany“ splnil, jak dále v debatě zmiňuje, tedy v rámci našeho odůvodnění nehodnotíme.

Andrej Babiš

Já jsem jasně prokázal jako jediný politik v historii této země všechny moje daňové příjmy od 1996.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Andrej Babiš zveřejnil v roce 2017 závěry auditorských firem, z kterých plynulo, že od roku 1996 do roku 2017 vydělal 2,4 miliard korun. Avšak zprávy neobsahovaly všechny Babišovy zdanitelné příjmy.

Andrej Babiš v roce 2017 jako tehdejší vicepremiér a ministr financí zveřejnil závěry zpráv mezinárodních auditorských firem EYPWC o svých příjmech. Z těch vyplynulo, že měl od roku 1996 do roku 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.

Nicméně dle analytiků nejsou zprávy auditem v pravém slova smyslu. Nemají tak vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jak uvádí Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT: „(…) předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Sám Babiš nedávno řekl, že ve zmíněném auditu nejsou zohledněny všechny zdaněné finance. Ostatně sami auditoři ve zprávě uvedli, že provedli kontrolu „vybraných položek zdanitelných příjmů, vybraných osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů uvedených,“ tedy ne kompletní zdanitelné příjmy Andreje Babiše.

O svém majetku však informují i další politici, např. bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček uveřejnil na svém webu majetkové přiznání (.pdf). Babiš tak není jediným politikem, který uveřejnil své příjmy a majetek, ovšem ani Horáček nepublikoval údaje od roku 1996.

Další majetková přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků jsou zveřejňována v centrálním registru ministerstva spravedlnosti, přičemž informace jsou veřejnosti přístupné pouze na základě žádosti

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, poněvadž Andrej Babiš sice zveřejnil závěry auditů, z kterých vyplývají jeho příjmy v období 1996–2015, nejedná se ale o všechny jeho zdanitelné příjmy.

Vít Rakušan

600 žurnalistů na tom (Pandora Papers, pozn. Demagog.cz) pracovalo.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Právní stát
Pravda
Na projektu Pandora Papers pracovalo přes 600 investigativních novinářů z více než stovky zemí.

Na globálním projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí.

Dodejme, že projekt Pandora Papers obvinil premiéra Andreje Babiše, že si přes své offshorové firmy poslal zhruba 400 milionů korun, za něž pak nakoupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babišův postup dle odborníků nese znaky praní peněz.

Jan Hamáček

Z České republiky odtéká 300 miliard korun každý rok.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Pravda
Ve formě dividend odteklo z České republiky za posledních pět let v průměru cca 278 mld. Kč ročně.

Dle dat Českého statistického úřadu si v posledních šesti letech zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili každý rok průměrně 278 mld. Kč ve formě dividend, tedy vyplacených podílů na zisku akciových společností. Mezi lety 2016 až 2019 se dividendový odliv pohyboval okolo tří set miliard, v posledním roce klesl na 217 mld. Kč. Doplňme, že reinvestováno zpět bylo v roce 2020 téměř 176 mld. Kč.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Vzhledem k tomu, že odchylka reálné částky 278 mld. od Janem Hamáčkem zmiňovaných 300 mld. spadá do námi využívané 10% tolerance, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Hamáček

(...) progresivní zdanění, které funguje všude v západní Evropě.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Ekonomika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Progresivní zdanění je skutečně v západní Evropě obvyklým institutem.

Podle Aktuálně.cz se zdanění bohatých v západních zemí Evropy pohybovalo kolem 40 %. Další dostupné zdroje uvádějí, že progresivní daň je zavedena (.pdf, str. 34) ve většině těchto států. Rovná daň je naopak typická pro státy východní Evropy. Nejvyšší zdanění mělo podle údajů z roku 2012 Švédsko. Progresivní daň je však zavedena i ve Francii nebo Německu. I podle dokumentu (.pdf, str. 22) Evropské komise pak má většina států Evropy, včetně států Evropy západní, zavedenou daňovou progresi. Určitá míra progresivního zdanění je přitom dle Komise i v České republice, rozdíl mezi zdaněním bohatých a chudých je však podprůměrný.

Zdroj: Evropská komise (.pdf, str. 22)
Pravda
Podle Ministerstva financí (MF) i ČNB lze v roce 2022 očekávat růst HDP o cca 4,1 %. To dle zprávy ke státnímu rozpočtu i Výboru pro rozpočtové prognózy MF povede k navýšení daňových příjmů státního rozpočtu o 84 resp. 78 mld. Kč.

Dle poslední zveřejněné makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2021 je meziroční růst reálného HDP v roce 2022 odhadován na 4,2 %. Také letní predikce České národní banky uvádí pro rok 2022 meziroční růst reálného HDP ve výši 4,1 %.

Na začátku září došlo k předložení návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2022. Ze zprávy vyplývá, že došlo k navýšení daňových příjmů oproti předchozímu roku o 68,2 mld. Kč (.doc, str. 17). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení pak narostou o 15,8 mld. Kč. Celkem se tedy jedná o navýšení příjmů o 84 mld. Kč.

Dle srpnového materiálu Výboru pro rozpočtové prognózy (.xlsx) Ministerstva financí je dle metodiky ESA očekáván mezi roky 2021 a 2022 nárůst daňových příjmů státu a příjmů z pojistného (bez započtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které není příjmem státního rozpočtu) o 78 mld. Kč. Výbor pro rozpočtové prognózy tímto materiálem reaguje také na makroekonomickou predikci MF ze srpna 2021, kde je počítáno s růstem HDP o 4,2 %. 

Andrej Babiš

Superhrubá mzda je (...) z dílny ODS a TOP 09.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Ekonomika
Pravda
Superhrubá mzda byla zavedena vládou Mirka Topolánka (ODS) v roce 2008. Novelu připravil tehdejší ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek. TOP 09 vznikla až o rok později, avšak odtržením od KDU-ČSL. Do jejích řad přešla řada lidoveckých tváří včetně ministrů tehdejší vlády.

Superhrubá mzda byla v České republice zavedena od roku 2008, kdy vstoupila v platnost reforma veřejných financí prosazená vládou v přechozím roce. Tuto reformu připravilo Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) prostřednictvím Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon předložila k projednání Poslanecké sněmovně tehdejší vláda pod vedením Miroslava Topolánka (ODS).

Miroslav Kalousek se později stal prvním místopředsedou (.pdf) nově založené strany TOP 09. Je sice pravdou, že k založení této strany došlo až v červnu 2009, zatímco daná reforma byla prosazena již v roce 2007, je však důležité zmínit, že TOP 09 vznikla de facto odtržením části členů KDU-ČSL. Především se ale místopředsedou, a později předsedou, stal již zmíněný Miroslav Kalousek, který jakožto tehdejší ministr financí měl na starost novelu, jež zavedla superhrubou mzdu. Ministry v tehdejší Topolánkově vládě byli také Karel Schwarzenberg, Vlasta Parkanová či Jiří Pospíšil, později členové TOP 09. Ačkoliv tedy tvrzení, že superhrubá mzda je z dílny TOP 09, není zcela přesné, hodnotíme výrok jako pravdivý.