Přehled ověřených výroků

Na tiskové konferenci konané 19. října 2021 oznámil předseda koalice SPOLU a ODS Petr Fiala po jednání s předsedou Senátu Vystrčilem, že Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí podle čl. 66 Ústavy vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Na tomto postupu se podle Fialových slov shodli předsedové sněmovních stran na schůzce s vedením Senátu. Této tiskové konference se účastnili předsedové politických stran seskupených v koalici SPOLU a v koalici Pirátů a Starostů, včetně Víta Rakušana.

„Z hlediska Senátu i některých zástupců sněmovních stran bylo zřejmé, že pokud bychom případně přistoupili k aktivaci článku 66, tak by se tak mělo stát i s tím, že se znovu přesvědčíme, a bude získána aktualizace zdravotního stavu pana prezidenta,“ sdělil ve shodě s Fialovým výrokem po zmíněném jednání zástupců obou komor Parlamentu předseda Senátu Vystrčil.

Na dohodnutém postupu setrvaly strany i po zveřejnění videa z návštěvy předsedy Sněmovny Radka Vondráčka v nemocnici u prezidenta Miloše Zemana. „My nejsme lékaři, a tak nevíme, co se dá z toho zveřejněného videa významného usuzovat, a tudíž si myslím, že ten postup, který jsme připravili, kdy chceme znát aktualizaci zdravotního stavu pana prezidenta, je velmi korektní a seriózní,“ komentoval nově vzniklou situaci 21. října Miloš Vystrčil.

Pro úplnost dodejme, že čl. 66 Ústavy umožňuje přechod práv a povinností prezidenta republiky na jiné ústavní činitele pro případ, že by prezident republiky nemohl ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat. K aktivaci tohoto článku je potřeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů, přičemž toto hlasování by mělo na půdě obou komor Parlamentu proběhnout začátkem listopadu.

Na úvod podotkněme, že nehodnotíme, zda je počínání Andreje Babiše nesmyslné, ověřujeme pouze faktickou část výroku.

Andrej Babiš na začátku října 2021 oznámil, že současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch by měl opustit Ministerstvo zdravotnictví a nastoupit na post velvyslance ve Finsku. Prohlásil: „Adam Vojtěch byl schválen jako velvyslanec ve Finsku a měl by 1. listopadu odejít na ministerstvo zahraničních věcí.“

Nicméně několik dní po volbách premiér uvedl, že se „změnila situace a je předpoklad, že členové této vlády nebudou v té nové vládě, tak bude potřeba, aby s námi pan ministr zůstal až do konce“. Podle těchto slov měl tedy Adam Vojtěch setrvat na postu ministra zdravotnictví až do konce funkčního období současné vlády. 

Situace se změnila 18. října, kdy Andrej Babiš nabídl post ministra zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, kandidátovi na tuto funkci za TOP 09. Pozval ho také na jednání vládní rady pro zdravotní rizika, kterého se poslanec Válek nezúčastnil. Vlastimil Válek však později obdržel další pozvánku na jednání této rady. Toto pozvání však odmítl a na otázku, zda o přijetí této funkce od 1. listopadu uvažoval, odpověděl: „Ne, já jsem to spíše pochopil jako komplikovaný vtip, kterému jsem neporozuměl.“

Ministr Vojtěch tedy v současné době zůstává na postu ministra zdravotnictví a podle svých slov bude na Ministerstvu zdravotnictví vzhledem k současné situaci, „dokud to bude potřeba. Není možné, aby ministerstvo nyní bylo bez vedení“. Nicméně premiér Babiš skutečně navrhoval nahradit Adama Vojtěcha na ministerstvu Vlastimilem Válkem a Adama Vojtěcha tak „pustit“ od 1. listopadu do Finska. 

Na závěr dodejme, že co se týče „sílící koronasituace“, dle dat Ministerstva zdravotnictví v posledních týdnech opravdu výrazněji přibývá osob nakažených covidem-19.

Krize poptávky se většinou projevuje tím, že lidé začnou méně nakupovat, například v dobách, kdy hromadně přicházejí o práci. Kvůli nižším nákupům se pak propadá také ekonomika. Krize nabídky, tedy skutečnost, kterou Vít Rakušan přisuzuje současnosti, je pravým opakem. Zákazníci by chtěli nakupovat, ale není co. Příkladem z dnešní doby může být nedostatek čipů, což způsobuje zpomalení či zastavení výroby automobilů či elektroniky.

Klasickou ekonomickou krizi popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy například ekonom Radovan Vávra: „Krize tak, jak ji známe z učebnic, je krize na straně poptávky. V ekonomikách se snižuje poptávka. To vede k snižování kapacit, k uzavírání závodů, k nezaměstnanosti. A roztáčí se nekonečná spirála, kdy ekonomika klesá.“ Říká také, že současná situace, například méně prodaných vozů Škoda auto, nevychází z toho, že by je lidé kupovat nechtěli, nýbrž ze zavřených obchodů. To je pak podle Vávry problém právě na straně nabídky. 

Pracovníci České národní banky ve svém textu (červenec 2021) na webu Roklen 24 například píší: „Empirické srovnání krize vyvolané pandemií s globální finanční a hospodářskou krizí i provedené modelové simulace potvrzují, že výrazný ekonomický propad pozorovaný v roce 2020 nese z větší části známky šoku nabídkového charakteru.“ Autoři také uvádějí, že pandemie onemocnění covid-19 přinesla standardní negativně-nabídkové dopady, které bývají běžné také například pro přírodní katastrofy, ovšem oproti nim mají ty současné dlouhodobý a globální charakter. Upozorňují také, že v případech přírodních katastrof bývají podniky, továrny či obchody přímo zničeny, zatímco v průběhu pandemie byly pouze uzavřeny.

Svůj text pak uzavírají: „Provedené analýzy dokládají, že koronavirová pandemie má z větší části charakter negativního nabídkového šoku.“

Pro zajímavost můžeme uvést, že zatímco pandemie přinesla krizi nabídky, globální finanční a hospodářská krize z roku 2008 nesla opačné známky: „Zatímco v průběhu globální finanční a hospodářské krize docházelo k omezování jejich (domácností, pozn. Demagog.cz) spotřeby a ochoty utrácet především z důvodu vyšší míry opatrnosti odrážející negativní spotřebitelský sentiment, v průběhu pandemie se tak děje zejména z důvodu administrativního rozhodnutí o omezení či úplném uzavření maloobchodu a služeb.“

O tom, že dnešní česká ekonomika je tažena především domácí poptávkou, se pak zmiňuje ve své zářijové tiskové zprávě také Český statistický úřad. Ministerstvo financí již v srpnu 2021 predikovalo, že by růst HDP v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností.

Ve volebním programu pro parlamentní volby 2021 Piráti a STAN uvedli jako nové daňové příjmy státního rozpočtu zdaňování digitálních gigantů, těžby nerostných surovin a negativních externalit v oblasti životního prostředí, postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí a zdanění prodeje konopí (.pdf, str. 6). Tyto daňové zdroje tak mají přispět ke zmírnění dopadů „daňových změn provedených v roce 2020 na státní rozpočet“ a snížení tempa zadlužování.

Uveďme, že zvyšování daně z příjmu fyzických osob koalice Pirátů a Starostů již v minulosti několikrát vyloučila.

Vít Rakušan v Superdebatě na ČT1 (video, čas 26:21) například uvedl: „My lidem v České republice daně zvyšovat nebudeme. My jsme se bavili o tom, že pokud by nepomohly všechny kroky, které máme v našem plánu bilion pro budoucnost, tak v té chvíli se můžeme zamyslet o tom, zda třeba zmíněná digitální daň nebo zvýšené zdanění nerostných surovin není cestou.“

Již dříve v předvolební debatě Českého rozhlasu Rakušan na téma daní zmínil (video, čas 23:07), že pokud by „v první fázi toho volebního období, v té těsné postkrizové době přišli se zvýšením zdanění lidí, fyzických osob, zdanění práce a podobně (…)“, tak bychom se mohli dostat do „spirály“, kdy by nastala nejen inflace a krize nabídky, ale i poptávky. „Tedy my rozhodně bychom se teď v této chvíli nevraceli k těm starým daňovým sazbám, v posledním řádu bychom se mohli bavit o zdanění některých negativních externalit, jako jsou třeba větší zdanění těžby nerostných surovin, daně, které mají přímý dopad na životní prostředí, ale v žádném případě ne zvyšování daní pro fyzické osoby,“ dodal Rakušan.

V rozhovoru pro Echo24 pak Vít Rakušan tuto první fázi volebního období více konkretizoval: „Myslím si, že se nemůžeme třeba v prvních dvou letech volebního období v téhle krizové době bavit o změně daní. A rozhodně ne o zdanění fyzických osob.“

Pojem teritorialita (místní příslušnost) exekutorů označuje navrhované pravidlo, podle něhož by exekutor mohl provádět úkony v exekučním řízení pouze v oblasti územní působnosti jednoho krajského (exekučního) soudu, respektive příslušného krajského soudu dle sídla exekutora. Tím by se zamezilo současné situaci, kdy si exekutora vybírá věřitel. Dochází tak k případům, kdy exekutor provádí úkony vůči dlužníkovi na druhém konci republiky.

V programu koalice Pirátů a Starostů se píše: „Zavedeme místní příslušnost exekutorů podle principu 1 dlužník = 1 místně příslušný exekutor v kraji. Exekutora bude určovat krajský soud dle automatického klíče. Tímto způsobem dojde i ke slučování všech exekucí dlužníka pod jednoho exekutora.“ Naopak program (.pdf) koalice Spolu teritorialitu exekutorů nezmiňuje. K této problematice je v programu Spolu napsáno například jen: „Dotáhneme do konce velkou novelu exekučního řádu a občanského soudního řádu.“ a „Prioritně se zaměříme na problematická exekuční řízení včetně těch nezákonných a nastavíme funkční systém, který bude brát ohled na řešení sociálních problémů i na princip vymahatelnosti práva.“ (.pdf, str. 50)

Jan Farský (STAN) hovoří o teritorialitě exekutorů dlouhodobě, například v prohlášení na svém webu z 10. února 2021 uvádí: „Zavedení teritoriality exekutorů vláda schválila v roce 2016 a podporuje ji oficiálně i samotná Exekutorská komora. Přesto k jejímu schválení nejsme o nic blíže než před několika lety. Statistiky jasně ukazují, že exekuce jsou jedním z hlavních problémů, které v naší zemi máme, a pokud nepřijmeme řešení v nejbližší době, může být pozdě na to, jak pandemii exekucí zastavit.”

Teritorialitu exekutorů zmiňoval Jan Farský také v rozhovoru pro Deník.cz z 27. května 2019: „Debatuje se o změně exekučního zákona, zvláště úprava, která by zavedla krajskou teritorialitu exekutorů, tj. nebylo by možné, aby povinný byl z Liberce a jeho exekuci vedl někdo z Ostravy.“

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan zde mluví o některých rozdílných bodech programu koalice PirSTAN a programu koalice Spolu, na kterých se nyní zástupci těchto koalic snaží nalézt shodu.

Jako první příklad Vít Rakušan zmiňuje vstup do ERM II, tedy tzv. mechanismu směnných kurzů II, jehož základním cílem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušilo hospodářskou stabilitu jednotného trhu Unie. Uveďme, že vstup do ERM II představuje jedno z kritérií, jež by Česká republika musela splnit před vstupem do eurozóny.

Koalice Piráti a Starostové ke směnným kurzům ve svém volebním programu píše: „Zajistíme vstup Česka do ERM II, což stabilizuje korunu vůči euru ve fluktuačním pásmu ± 15 procent. Upravíme zákony především z formálního pohledu v Česku tak, aby byla splněna kritéria pro vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů).“ Vstup do ERM II má podle PirSTAN například zajistit, „aby české státní dluhopisy získaly na trzích pomyslné razítko kvality“. Česko tím podle této koalice „získá znatelnou výhodu a velké úspory na obsluze státního dluhu“. Výši těchto úspor pak Piráti a Starostové odhadovali na více než 30 miliard korun ročně.

Naopak program koalice Spolu téma vstupu do ERM II vůbec nezmiňuje. Doplňme, že zejména ODS, která dlouhodobě nepodporuje přijetí eura, se k otázce vstupu do ERM II staví odmítavě.

Jako druhý příklad odlišnosti programů koalice PirSTAN a koalice Spolu poté Vít Rakušan uvádí rozdílné představy o výši rozpočtových úspor. Koalice Spolu opakovaně mluvila o snižování deficitu státního rozpočtu o 100 miliard Kč ročně. Petr Fiala například v rozhovoru na serveru iDNES.cz z 6. října 2021 uvedl: „Jsme přesvědčeni, že ten zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu a jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun.“ 

V článku serveru iRozhlas ze září také Petr Fiala odpověděl na otázku, jak by jeho koalice snižovala deficit, odpověděl: „Problémem rozpočtu jsou výdaje. Ty mezi roky 2017 a 2020 vzrostly o téměř 50 procent (z 1 219 miliard v roce 2016 na 1 889 miliard letos). Uspořit se dá v řádu desítek miliard korun zrušením dotací velkým firmám a národních dotačních titulů obecně, omezením neinvestičních výdajů, snižováním počtu úředníků či digitalizací státních agend. To přinese 100 miliard korun ročně.“

Co se týče závazku Pirátů a hnutí STAN snížit schodek státního rozpočtu o 60–70 miliard, přímo v programu této koalice se nám konkrétní čísla nalézt nepodařilo. V dokumentu Strategický plán: Budoucnost bez zadlužování (.pdf) koalice PirSTAN například zmiňuje předpokládanou výši úspor v určitých oblastech ve výši desítek miliard korun, uváděná čísla nicméně vztahuje k roku 2025 (.pdf, str. 4), ne k rozpočtu na rok 2022. 

Uveďme však, že o cílech koalice Pirátů a hnutí STAN ve spojitosti s úsporami hovořil například předseda ODS Petr Fiala: „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl Fiala po volbách. O 60–70 miliardách pak mluvil Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s potenciálními úsporami na dotacích či neinvestičních nákupech státu (Deník N, 13. října 2021, str. 7). Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru uvádí dva důvody, proč by podle ní nemělo být hnutí SPD zastoupeno ve vedení Poslanecké sněmovny. Prvním z nich je poměrnost vycházející z voleb a druhým právě údajné označení hnutí SPD Ministerstvem vnitra za extremistické.

Podle dosavadních jednání je kandidátkou na post předsedy Sněmovny právě Markéta Pekarová Adamová za koalici SPOLU a za stranu TOP 09. Pozice místopředsedů by potom měly být obsazeny dvěma kandidáty za koalici SPOLU, dvěma za PirSTAN a dvěma za hnutí ANO. Z koalice SPOLU by přitom mělo jít o jednoho člena z ODS a jednoho z KDU-ČSL.

Zaměřme se však na to, zda Ministerstvo vnitra (MV) označuje hnutí SPD za extremistické. Ministerstvo každoročně vydává Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky, v níž se právě zmínka o SPD již vícekrát objevila. Ve zprávě za rok 2020 MV definuje (.pdf, str. 5) extremismus jako „vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku“.

Hnutí SPD však podle Ministerstva vnitra do definice extremistického subjektu nespadá, jelikož nesplňuje definici extremismu se všemi jejími znaky. Proto Ministerstvo vnitra ve Zprávě používá vedle pojmu extremismus i termín předsudečná nenávist. „Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ je pro pochopení doplněno hned v úvodu Zprávy (str. 6–8).

Rozdíl mezi extremismem a projevy předsudečné nenávisti je potom především v motivacích nenávistných činů. Zatímco k extremismu patří sympatie s určitou ideologií, u předsudečné nenávisti tento aspekt často chybí, zahrnuje však různé extremistické projevy proti příslušníkům určité skupiny.

Ministerstvo vnitra tedy označuje SPD za nejvýznamnější uskupení „s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky“ (.pdf, str. 8) a řadí jej mezi subjekty, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti (str. 10–11). Ministerstvo je v tomto hodnocení konzistentní. Již v roce 2018 ve své Zprávě uvedlo (.pdf, str. 7), že „Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura není z pohledu definice Ministerstva vnitra považováno za extremistické. Je řazeno do kategorie „Projevy předsudečné nenávisti“.

Byť v běžném jazyce lze interpretovat pojem extremismus volněji, než jak k němu přistupuje MV, Markéta Pekarová Adamová výslovně odkazuje na interpretaci Ministerstva vnitra, a proto i my pro hodnocení výroku aplikujeme definici MV. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo SPD explicitně označuje jako hnutí, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti, nikoliv jako extremistické, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-157#p1-1">Státní vyznamenání České republiky se udělují či propůjčují jednotlivcům za „jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.“ Občané mohou být vyznamenáni 1. ledna nebo 28. října. 

Dle § 7 zákona o státních vyznamenáních ČR uděluje či propůjčuje vyznamenání prezident republiky, „nezmocní-li k tomu jiný orgán.“ Prezident také může pověřit jinou osobu, aby vyznamenání předala jeho jménem.

Uveďme, že předávání vyznamenání na Pražském hradě se v loňském roce kvůli epidemii onemocnění covid-19 neuskutečnilo. Seznam vyznamenaných osob byl uveřejněn pouze na hradních webových stránkách.

Andrej Babiš ohledně letošního ceremoniálu pro CNN Prima News uvedl (video, čas 5:16): „(…) já určitě žádné vyznamenání nebudu předávat. Já si myslím, že by nebylo vůbec vhodné.“ Dodal (čas 5:25), že za nejlepší řešení považuje celou akci odložit. Jako nevhodná se mu jeví také možnost, aby státní vyznamenání předával hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten na tiskové konferenci 21. října řekl, že ceremoniál bude odložen, pokud prezident nerozhodne jinak.

Po parlamentních volbách konaných v říjnu 2017 si nová Sněmovna rozdělila posty v jednotlivých výborech. Politické složení jednotlivých výborů se rozděluje podle principu poměrného zastoupení všech stran, které se do Sněmovny dostaly. Křesla předsedů jednotlivých výborů jsou pak většinou rozdělována v rámci povolebních jednání mezi stranami. V rámci nich došlo na podzim 2017 k dohodě, že ODS může získat křeslo předsedy ústavně právního výboru pro Marka Bendu, obranného výboru pro Janu Černochovou a předsednictví výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (tedy tzv. školského) pro Václava Klause mladšího.

Právě Václava Klause ml. následně Sněmovna v listopadu 2017 do křesla předsedy školského výboru schválila. Komplikace ve vedení výboru se však objevily v roce 2019 poté, co 16. března 2019 zrušila Výkonná rada ODS Klausovi ml. členství ve straně.

Důvodem byl podle tehdejších vyjádření zástupců ODS názorový rozkol, například fakt, že Klaus opakovaně kritizoval Evropskou unii, ačkoliv se ODS prezentuje jako proevropská strana. Před senátními volbami v roce 2018 navíc Václav Klaus ml. podpořil kandidáta SPD Ladislava Jakla proti kandidátovi vlastní strany.

Velké pobouření nejen mezi členy ODS však způsobil hlavně výrok Václava Klause ml. o přijímání nařízení Evropské unie, který pronesl ve Sněmovně 12. března 2019 při projednávání zákona o zpracování osobních údajů: „Mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.“ Problematických výroků měl Václav Klaus ml. za sebou v té době již větší počet.

Předseda ODS Petr Fiala o pár dní později uvedl, že buď Klaus post šéfa školského výboru opustí, nebo ODS navrhne jeho odvolání z vedení školského výboru a nominuje místo něj do této funkce někoho jiného. Náhradníkem na pozici předsedy školského výboru měl být Martin Baxa (ODS), jelikož podle předešlých dohod tento post náležel ODS. Členové výboru však jeho jmenování při hlasování na začátku dubna 2019 neschválili a v čele tak formálně zůstal Václav Klaus ml., v té době jako nestraník.

Sám Baxa na tuto neúspěšnou volbu v té době reagoval následovně: „Byli jsme přesvědčeni o tom, že ve sněmovně platí dohody. Výsledek dnešní volby jasně ukazuje, že toto neplatí. Hnutí ANO zjevně nestojí o dodržování dohod. (…) Minulý týden na grémiu ujistili všichni předsedové poslaneckých klubů našeho předsedu, že tyto dohody platí. Nevěřím, že se členové školského výboru za ANO, SPD a KSČM rozhodovali individuálně, byl tady jasný cíl – získat Václava Klause ml. do svých řad, a to se povedlo.“

K odvolání Václava Klause ml. z funkce předsedy školského výboru poté nakonec došlo 17. dubna 2019, kdy o jeho odchodu (.pdf) rozhodla Poslanecká sněmovna. V době, kdy výbor nového předsedu neměl, zastával jeho povinnosti místopředseda Karel Rais (ANO). Dělo se tak od 23. dubna 2019. ODS však na Martinu Baxovi jako kandidátovi na předsedu trvala. Podle Petra Fialy byli za nezvolení Martina Baxy zodpovědní členové výboru za ANO, ČSSD, KSČM a SPD, poněvadž měli ve výboru většinu. Baxa tedy zvolen nebyl a Rais zůstal vedením pověřen až do konce volebního období, tedy do letošního roku.

Doplňme, že z výboru byla rozhodnutím (.pdf) Poslanecké sněmovny kromě Václava Klause ml. později vyloučena také někdejší poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Společně později založili hnutí Trikolóra.

Vztah prezidenta Havla ke KSČM bývá označován jako ignorace či odmítání. Zmiňuje se, že jednání s představiteli této strany odmítal.

I přesto lze v dobovém tisku nalézt zmínky o tom, že setkání představitelů KSČM s prezidentem Havlem nebylo úplně vyloučené. Například v červenci 1998 po sněmovních volbách tehdejší prezidentův poradce Jiří Pehe uvedl: „Pan prezident je flexibilní politik, který si dokáže sednout za jednací stůl i s komunisty, pokud to přispěje ke konstruktivnímu řešení.“ (Týden, 20. července 1998).

K tomuto setkání ale nakonec nedošlo. V lednu 1999 například Havel jednal s představiteli všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně – s výjimkou komunistů (Právo, 26. ledna 1999). „Zve si ty strany, se kterými cítí porozumění v programových věcech,“ uvedl tehdy prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Přístup Václava Havla dlouhodobě kritizovali právě představitelé KSČM. Tehdejší předseda strany Miroslav Grebeníček na to Právu řekl, že zatímco Miloš Zeman už v čele Sněmovny dokázal komunikovat s celým politickým spektrem, prezidentovi tato vlastnost chybí. „Zdá se, že v této věci se už nikdy nezdokonalí. Jenom prokazuje, že není prezidentem všech občanů,“ dodal Grebeníček.

První oficiální pozvání na Hrad obdržel předseda KSČM Vojtěch Filip až v červenci roku 2006, tedy již od prezidenta Václava Klause. Tato schůzka je vnímána také jako částečná legitimizace této do té doby prezidentem opomíjené strany. Uveďme však, že Václav Klaus se s představiteli KSČM setkával již dříve, většinou v rámci jednání všech parlamentních stran. Právě změna v prezidentském křesle pomohla straně dostat se z pomyslné politické izolace, neboť její zástupci mohli znovu jednat s prezidentem. V prezidentské volbě přitom KSČM podporovala Klausova protikandidáta Miloše Zemana (Lidové noviny, 23. ledna 2003).