Přehled ověřených výroků

Data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) sleduje Český statistický úřad. Podle něj se HDP během působení Fialovy vlády každoročně nominálně zvyšovalo (.xlsx). Zatímco v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišova kabinetu, činilo cca 6 308 mld. Kč, podle odhadu Ministerstva financí z letošního srpna vzroste v roce 2025 celkem na 8 454 mld. Kč (.pdf, str. 3).

V případě reálného HDP, které je očištěné o sezónní a kalendářní vlivy, došlo během působení Fialova kabinetu k růstu v letech 2022 a 2024 a podle predikce resortu financí by k němu mělo dojít i v roce 2025. Pouze v roce 2023 HDP stagnovalo. Kromě třetího čtvrtletí roku 2023 se HDP také meziročně zvýšilo v jednotlivých kvartálech (.xlsx).

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy docházelo každoročně k růstu nominálního HDP, to vzrostlo z 6,3 bilionu Kč v roce 2021 na odhadovaných 8,4 bilionu Kč v roce 2025. Reálný růst HDP byl zaznamenán po většinu volebního období s výjimkou roku 2023, kdy stagnovalo. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2026 uvádí, že na investice byla z národních zdrojů vyčleněna rekordní částka 174,4 miliardy korun. Pokud přičteme i evropské zdroje, jedná se celkem o 248 miliard korun.

Vývoj národních zdrojů

Co se týče historického srovnání, nominální výdaje z národních zdrojů na investice jsou pro rok 2026 opravdu nejvyšší. Je nutné brát v potaz, že hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů, služeb i práce, čímž se výrazně navyšují výsledné ceny staveb a dalších investičních projektů. Také v případě, kdy při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši investic na reálné hodnoty, jsou navrhované investice z národních zdrojů pro příští rok nejvyšší za posledních několik let.

Upřesněme, že ucelený přehled, který by investice rozděloval na národní a zahraniční zdroje, jsme pro dřívější roky ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. V minulosti byly ale celkové investice nižší, a lze tak vyvodit, že tehdejší investice z národních zdrojů dnešní výše nedosahovaly.

Vývoj zahraničních zdrojů

Co se týče investic ze zahraničních zdrojů, které Státní závěrečný účet definuje jako prostředky z EU, finančních mechanismů a „v marginálním objemu (...) prostředky z NATO a jiné prostředky ze zahraničí“ (.pdf, str. 128 ze 180), ty byly v minulosti vyšší nominálně a také v reálném srovnání.

V roce 2015 se na celkové částce podílelo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Ministerstvo financí už v dubnu 2015 uvádělo, že „lze očekávat, že skutečné čerpání kapitálových výdajů v roce 2015 bude výrazně vyšší, než předpokládá schválený rozpočet“ (.pdf, str. 37). Rok 2015 byl totiž posledním pro dočerpání prostředků EU v rámci programového období 2007–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013.

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na investice lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na investice z národních zdrojů v příštím roce měl činit 1,97 % HDP (.pdf, str. 3). Jak vyplývá z následujícího grafu, tento podíl je ve srovnání s předchozími roky nejvyšší. Pokud stejným způsobem porovnáme i zahraniční zdroje, ty dle predikce mají být naopak nižší než v několika minulých letech.

Závěr

Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 z národních zdrojů na investice alokovalo 174,4 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší výdaje v historii, a to v nominálním i reálném srovnání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Ševčík odpovídá na dotaz, jakým způsobem by jeho strana chtěla dosáhnout smysluplného rozpočtu. Lídr společné kandidátky SPD, Trikolory, Svobodných a PRO v Jihomoravském kraji by se dle svých slov inspiroval právě reformou Rogera Douglase z 80. let.

Reforma Rogera Douglase

Roger Douglas, bývalý novozélandský politik a několikanásobný ministr, byl v 80. letech hlavním strůjcem ekonomické reformy v zemi. Mezi lety 1984 a 1988 zastával funkci ministra financí v labouristické vládě Davida Langeho. Reforma, která po Douglasovi i získala jméno – „rogernomics“ – přinesla liberalizaci státní ekonomiky. Jedna z nejregulovanějších ekonomik své doby se tak stala jednou z nejotevřenějších. Po odstranění celních ochran došlo ke zvýšení dovozu a hospodářské soutěže, státní instituce se privatizovaly a docházelo k prodeji státního majetku. Zavedena byla zároveň daň ze zboží a služeb. Změny přinesly prosperitu investorům, ale těžce zasáhly například farmáře a vedly ke zrušení tisíců pracovních míst.

Výpočet reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a v roce 2024 nominálně vzrostla na 45 899 Kč, což představuje nárůst asi o 33 %. Mezi roky 2019 a 2024 však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2024 odpovídá necelým 33 000 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy asi o 5 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2021 byly reálné mzdy vyšší než v roce 2019. Od té doby ovšem klesaly a na úroveň z roku 2022 se nevrátily, a to ani v roce 2024.

Závěr

V roce 2021 přesáhly reálné mzdy úrovně z roku 2019, od té doby se však snižovaly. Na hodnotu z roku 2019 se nevrátily ani v roce 2024. Mezi lety 2019 a 2024 konkrétně vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda z 34 125 Kč na 46 165 Kč a nominálně se tak zvýšila o 33 %. V cenách roku 2019 ovšem vzhledem k inflaci poklesla o 5 %. Výrok Miroslava Ševčíka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy klesaly v devíti po sobě následujících čtvrtletích. První propad nastal ovšem už v posledním čtvrtletí roku 2021, kdy končila předchozí vláda Andreje Babiše a Fialův kabinet teprve nastupoval k moci. V letech 2022 a 2023 pak reálná mzda v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce opakovaně klesala. Poprvé se zvýšila až v prvním čtvrtletí 2024.

Závěr

Reálné mzdy v Česku klesaly od konce roku 2021 do začátku roku 2024, tedy skutečně devět čtvrtletí po sobě. První snížení nastalo ovšem už za Babišovy vlády a během období Fialova kabinetu tak klesaly osm po sobě jdoucích čtvrtletí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Kandidát za SPD Miroslav Ševčík kritizuje výši růstu HDP za vlády Petra Fialy. Uvádí přitom statistiky ekonomického vývoje za tento, loňský a předloňský rok. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z července 2025 vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, která udává Ševčík. Podle zpřesněného odhadu ze srpna byl růst HDP nakonec ještě o další 0,2 procentního bodu vyšší.

Podle starších údajů ČSÚ kleslo české HDP v roce 2023 meziročně o 0,4 %, důvodem přitom byla především nižší spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Dle aktualizovaných výpočtů z letošního roku nicméně HDP v roce 2023 neklesalo, ale pouze stagnovalo s 0% nárůstem. V roce 2024 se pak HDP meziročně zvedlo o 1,2 %. Hlavním pohonem nárůstu byl dle ČSÚ nárůst reálných výdělků domácností a s tím spojený nárůst domácí spotřeby. 

Miroslav Ševčík popisuje vývoj růstu HDP správně, nepřesnosti se dopouští pouze v případě hodnoty za rok 2023, kdy se jím uváděné číslo blíží nyní již zastaralé hodnotě z března 2024. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Z výroku Miroslava Ševčíka není jasné, jestli mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh za Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2,466 bilionu Kč. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom činil zhruba 10,52 milionu. Na každého obyvatele tak teoreticky připadal dluh ve výši 234 tisíc korun.

Podle zprávy o řízení státního dluhu Ministerstva financí za druhé čtvrtletí státní dluh ke konci června 2025 dosáhl 3,504 bilionu Kč, což v přepočtu na každého obyvatele ČR odpovídá přibližně 322 tisícům korun. Pokud by se vyplnila predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, státní dluh bude v celém roce 2025 dosahovat 3,614 bilionu Kč (.pdf, str. 12). Podle nejnovějšího údaje ČSÚ ke dni námi ověřované debaty byl počet obyvatel ve druhém čtvrtletí letošního roku 10,88 milionu, na každého obyvatele by tedy v celém roce připadl dluh ve výši 332 tisíc Kč.

Nominálně tedy státní dluh vzrostl, přičemž Miroslav Ševčík uvádí takřka správné hodnoty. Na jednoho obyvatele se v nominálním srovnání zvýšil zhruba o 42 %. Částky je ale nutné porovnávat také v jejich reálné hodnotě, jelikož inflace snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou výši dluhu. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme částky na reálné hodnoty v cenách roku 2025, dluh se během Fialovy vlády zvýšil pouze přibližně o 6,2 %.

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výše se zpravidla uvádí v poměru k HDP a pravidelně ji vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP (.pdf, str. 11).

Závěr

Státní dluh činil koncem roku 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, 2,466 bilionu korun, v přepočtu na obyvatele ČR celkem 234 tisíc korun na osobu. Abychom se přiblížili nárůstu o 100 tisíc korun na osobu, o kterém mluví Miroslav Ševčík, museli bychom porovnat odhadovaný dluh na konci roku 2025 podle poslední predikce Ministerstva financí a počet obyvatel z 2. čtvrtletí roku 2025. Takto vypočítaný dluh by činil cca 332 tisíc na osobu a představoval nárůst v letech 2021–2025 celkem o 98 tisíc na osobu.

Miroslav Ševčík tak uvádí přibližně správné hodnoty. Co však zcela opomíjí, je inflace, která v mezidobí výrazně snížila reálnou hodnotu státního dluhu – při jejím zohlednění stoupl dluh na osobu pouze o 6,2 %. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Josef Flek (STAN) kritizuje hospodaření Ministerstva financí za doby, kdy mu šéfovala Alena Schillerová (ANO). Tvrdí, že ministerstvo v té době počítalo se státním dluhem ve výši 42 % HDP a že v dalších letech očekávalo jeho nárůst.

Státní dluh

Ministerstvo financí vydává dvakrát ročně dokument s názvem „Strategie financování a řízení státního dluhu“. Součástí publikace je i predikce výše dluhu na daný rok. Alena Schillerová se stala ministryní financí na konci června 2018, zmíněná publikace vyšla mj. v prosinci téhož roku. Dokument predikoval na rok 2019 státní dluh ve výši 29,9 % HDP (.pdf, str. 11). O rok později resort financí odhadoval výši dluhu na 28,9 % HDP (.pdf, str. 11), následně pak na 40,1 % HDP pro rok 2021 (.pdf, str. 12). Predikce na roky 2022–2024 vydalo Ministerstvo financí až poté, co Alena Schillerová přestala působit v jeho čele.

Makroekonomická predikce

Ministerstvo financí pravidelně vydává také makroekonomické predikce, které se týkají dluhu sektoru vládních institucí. V srpnu 2021, tedy ještě za působení Aleny Schillerové v čele resortu, vydalo predikci, ve které předpovídá vývoj hospodaření sektoru vládních institucí a také jeho dluh (.pdf, str. 10–11). Podle resortu měl dluh do konce roku 2021 vzrůst na 43,5 % HDP a pro následující roky očekávalo jeho další zvyšování (.pdf, str. 11). V roce 2022 se mělo zadlužení podle odhadu zvýšit na 46,2 % HDP, v roce 2023 výhledově na 49,2 % HDP a v roce 2024 na 51,8 % HDP (str. 11). Predikce ministerstva o vývoji dluhu sektoru vládních institucí z roku 2021 tedy odpovídá číslům, která Josef Flek uvádí v souvislosti se státním dluhem. Zjevně tak oba dluhy zaměňuje.

Státní dluh vs. dluh sektoru vládních institucí

Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Závěr 

Poslanec Flek zmiňuje státní dluh, zjevně jej ale zaměňuje s dluhem sektoru veřejných institucí (neboli vládním dluhem). Zatímco Ministerstvo financí během působení Aleny Schillerové v jeho čele vydalo predikci státního dluhu pouze pro rok 2021, predikce vládního dluhu se týkala let 2021–2024. V roce 2021 měl dle resortu vládní dluh činit 43,5 % HDP a v následujících letech odhad počítal s jeho růstem, jak popisuje Josef Flek. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vláda Petra Fialy schválila své původní programové prohlášení v lednu 2022 a v březnu 2023 jej pak aktualizovala. V prvním prohlášení slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 18). V upraveném dokumentu tento závazek zúžila pouze na učitele.

Plnění slibu

Vláda Petra Fialy v srpnu 2022 schválila návrh novelizace školského zákona. Dokument obsahoval ustanovení (.pdf, str. 17–18), podle kterého by se stanovovaly celkové prostředky určené na platy pedagogických pracovníků pro danou školu. Jejich výše přitom měla být taková, aby plat jednoho pedagogického pracovníka v průměru odpovídal „nejméně 1,404násobku“ průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství „za předminulý kalendářní rok“.

To podle důvodové zprávy k návrhu (.pdf, str. 44–45) mělo odpovídat 130 % předpokládané průměrné mzdy v roce, kdy se platy aktuálně vyplácejí. Výpočet vycházel z toho, že v letech 2010–2022 rostla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v průměru o 4 % ročně. Český statistický úřad přitom údaje o průměrných mzdách zveřejňuje se zpožděním, na začátku roku jsou tak obvykle k dispozici právě jen data za předminulý rok.

Není 130 % jako 130 %

Uvedený vládní návrh prošel legislativním procesem a jeho součástí se stal i pozměňovací návrh (.pdf, str. 6) Marka Výborného, kterým došlo ke dvěma změnám.

Zaprvé se ukotvení platu nově začalo vztahovat jen na učitele, nikoli na všechny pedagogické pracovníky. Zadruhé se změnila věta, podle níž původně měl plat jednoho učitele odpovídat v průměru 1,404násobku průměrné mzdy za předminulý rok (.pdf, str. 17–18, 44). Místo toho návrh přikázal ministerstvu nastavit koeficienty tak, aby plat učitelů vyšel na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6) – bez určení roku, ze kterého má údaj o průměrné mzdě vycházet.

Jak v této souvislosti později upozornila Pedagogická komora, tato formulace dovoluje ministerstvu použít průměrnou mzdu z jakéhokoliv roku, například z roku předminulého. V takovém případě by už nemusel plat učitele v průměru odpovídat 130 % průměrné mzdy v daném roce, protože ta se zpravidla zvyšuje.

Platy v roce 2024

Obavy Pedagogické komory, že stát bude chtít při výpočtu použít starší, a tím pádem nižší hodnotu průměrné mzdy, se později naplnily. Už v září a v říjnu 2023 totiž ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uváděl, že se platy učitelů pro rok 2024 budou odvozovat z průměrné mzdy roku 2022. To později potvrdil i návrh státního rozpočtu na rok 2024, ve kterém stojí, že se výpočet platu učitelů bude odvozovat od údajů ČSÚ právě za předminulý kalendářní rok (.pdf, str. 133 z 358). Průměrná mzda za rok 2022 dle tehdy dostupných dat ČSÚ (.pdf, str. 6) dosáhla 40 317 Kč (ČSÚ později údaje dále aktualizoval). Na základě zmíněné částky Ministerstvo školství uvádělo, že by se dle jeho propočtů měl průměrný učitelský plat v roce 2024 dostat na 52 412 Kč (.pdf, str. 2).

Ministerstvo financí přitom ve své makroekonomické predikci z dubna 2024 předpokládalo, že průměrná mzda bude v roce 2024 odpovídat 46 106 Kč (.pdf, str. 37). Zmíněných 52 412 Kč by tak představovalo jen 114 % z této predikované průměrné mzdy. Podle Ministerstva školství byl však průměrný učitelský plat pro rok 2024 nakonec nižší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ konkrétně 50 485 Kč (.xslx, list 3.2c). Průměrná mzda za celý rok přitom podle ČSÚ činila 45 899 Kč. Platy učitelů tak odpovídaly pouze 110 % průměrné mzdy.

Závěr

Fialův kabinet slíbil, že platy učitelů budou na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Výrok Josefa Fleka tak hodnotíme jako pravdivý. Je ovšem nutné podotknout, že vláda svůj závazek nesplnila, jelikož při ukotvení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy nestanovila rok, ze kterého se má uváděných 130 % odvozovat. Vláda k výpočtu pro rok 2024 nakonec použila průměrnou mzdu z roku 2022, a průměrný plat učitelů tak dosáhl pouze 110 % průměrné mzdy.

Poslanec Josef Flek (STAN) odpovídá na dotaz, zda si Ministerstvo školství skutečně polepší, jak v debatě tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), když návrh státního rozpočtu na rok 2026 naopak předpokládá snížení jeho rozpočtu.

Financování nepedagogických pracovníků

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardami korun (.pdf, str. 32 ), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty mají na financování  dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Na platy nepedagogických pracovníků a tzv. ostatní neinvestiční výdaje, pod které spadají např. nákupy učebnic a učebních pomůcek, by obce a kraje podle Ministerstva financí měly pro rok 2026 získat celkem 32,4 miliardy korun. To je zhruba o 800 milionů korun více, než kolik by měl stát na obě položky poskytnout letos. Přesunutí těchto výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu resortu o 14,4 miliardy korun tak znamená, že se ministerstvu uvolní rozdíl v hodnotě 18 miliard korun, a oproti předchozímu roku by si tedy mělo i přes snížení rozpočtu finančně polepšit. Částky, které Josef Flek uvádí, spadají do naší 10% tolerance, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.