Přehled ověřených výroků

Stávající návrh státního rozpočtu na rok 2022, který Ministerstvo financí předložilo vládě na konci srpna, oproti předběžnému návrhu z přelomu května a června skutečně zahrnuje také výdaje na navýšení přídavků na děti pro více rodin (.pdf), příspěvků na péči, odměn pěstounů či na prodloužení otcovské a na náhradní výživné.

Novela zákona o státní sociální podpoře, která se týká zmíněných přídavků na děti (.pdf, str. 8), nebyla v červnu 2021 ještě schválena a legislativní proces tak u ní tehdy nebyl dokončen. V dubnu 2021 sice návrh této novely schválila Poslanecká sněmovna, 9. června jej však Senát dolní komoře vrátil s pozměňovacími návrhy. Znění navržené senátory poté Sněmovna přijala až 13. července, po podepsání prezidentem byla novela odeslána k publikaci ve Sbírce zákonů na konci července.

V červnu také probíhal legislativní proces v případu nyní již přijaté novely zákona o sociálních službách, kterou došlo ke zvýšení některých příspěvků na péči, a v případě novely o nemocenském pojištění, díky níž se https://www.mpsv.cz/-/novela-zpristupni-peci-o-nemocne-tyka-se-take-otcovske">prodloužila otcovská dovolená na dva týdny. Návrh, který obsahuje navýšení odměn za pěstounskou péči (.pdf), ještě přijat nebyl a nyní čeká na projednání v Senátu.

Pro úplnost dodejme, že zákon o náhradním výživném, jehož dopady dle ČTK původní předběžný návrh rozpočtu také neobsahoval, vešel v platnost již na konci roku 2020. Účinný je poté od července 2021.

Co se týče příjmové stránky, rozpočet počítá se zavedením digitální daně. Dle ministryně financí Aleny Schillerové by digitální daň měla už příští rok přinést do rozpočtu 2,5 miliardy korun. Třetí čtení vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb bylo zařazeno na pořad 111. schůze Poslanecké sněmovny, zavedení digitální daně však pravděpodobně Sněmovna nestihne do konce volebního období projednat. 

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku. Toto zákonné znění tedy odpovídá termínu 30. září, které zmiňuje poslankyně Vostrá ve výroku.

Loni, tedy v roce 2020, se při přípravě státního rozpočtu na nadcházející rok ovšem postupovalo jinak. Ve stavu legislativní nouze byl přijat zákon č. 288/2020 Sb., na základě kterého byl jednorázově změněn nejzazší termín pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 Poslanecké sněmovně na 30. října 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 2). k tomuto zákonu je uvedeno, že „v roce 2020 (…) nelze ani předložit zákon o státním rozpočtu na rok 2021 do Poslanecké sněmovny do konce září z důvodu extrémní nejistoty ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení.“ Loni tak vláda schválila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok 19. října 2020. Vládou schválený návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 30. října 2020.

Nicméně předchozí roky vláda postupovala v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který jsme zmiňovali v úvodu. V roce 2019 tedy vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu na následující rok 16. září, přičemž tento návrh byl předložen dolní komoře Parlamentu 30. září. Obdobně i předcházející rok 2018 návrh státního rozpočtu vláda schválila 19. září a následně předložila Sněmovně 27. září.

Odlišná situace ovšem nastala v roce 2017, tedy v roce, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Návrh státního rozpočtu byl schválen 25. září 2017, a to ještě vládou Bohuslava Sobotky. Návrh státního rozpočtu byl nejprve předložen Sněmovně ve standardní lhůtě 29. září.  Nicméně znovu byl předložen Poslanecké sněmovně ještě 30. října, tedy až po volbách, které se konaly 20. a 21. října. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně. „Návrh rozpočtu jsme dnes znovu schválili v identickém znění a bude odeslán do Poslanecké sněmovny tak, aby se neztrácel čas a aby nová sněmovna, jakmile se ustaví, jej mohla začít projednávat a schválit, aby se země vyhnula rozpočtovému provizoriu,“ komentoval situaci 23. října 2017 tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka. O návrhu státního rozpočtu tehdy rozhodovala až nově obsazená Poslanecká sněmovna. Obdobná situace se pravděpodobně bude opakovat i letos.

Výrok poslankyně Vostré hodnotíme jako pravdivý, protože vláda musí skutečně předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na nadcházející rok nejpozději 30. září.

Ministryně financí Schillerová jednala od zveřejnění svého návrhu státního rozpočtu na konci května letošního roku s jednotlivými ministry o případných požadavcích jejich resortů. Druhá verze návrhu zákona o rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí vládě předložilo 1. září, obsahuje několik změn. Mezi ně patří například i navýšení financí pro resort dopravy o 10,5 mld. Kč.

Sama Alena Schillerová toto navýšení komentovala slovy: „Navyšujeme o 10,5 miliardy oproti červnovému rozpočtu. Bude to ryze proinvestiční rozpočet. Po tomto jednání jsme na částce 218 miliard. Investice navyšujeme velmi vysoce.“ Uveďme, že zmíněná hodnota 218 mld. je podle ministryně současná výše investic v rámci rozpočtu. Tato složka rozpočtu je důležitá také pro prezidenta Zemana; s tím se ministryně setkala 28. srpna. Podle mluvčího prezidenta by Miloš Zeman bez patřičných změn rozpočtu mohl daný návrh vetovat.

I přes navýšení financí pro resort dopravy disponovala zářijová verze návrhu zákona o státním rozpočtu nižším schodkem. V květnu počítalo Ministerstvo financí se schodkem minus 390 mld., zatímco v současné době se jedná o minus 376,6 mld. Kč.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld. Kč. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 mld. Kč. Podobně jako v loňském roce byl plánovaný schodek novelizací posunut až na úroveň 500 mld. Kč. Ke konci srpna dosáhlo hospodaření státu rekordního schodku 298,1 mld. Kč, což je téměř o 70 mld. víc než v loňském roce.

Požadavek vyhlášení pracovního volna vyslovil 8. listopadu 2020 v pořadu Otázky Václava Moravce (video, čas 52:48) předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Požadoval tehdy, aby bylo vyhlášeno pracovní volno zejména v pondělí 16. listopadu, tedy mezi víkendem a státním svátkem v úterý 17. listopadu. „Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ vysvětloval záměr odborů jejich předseda Středula.

Zaměstnavatelé s návrhem odborů nicméně nesouhlasili, protože se obávali, že by volno musely zaplatit firmy, které byly často samy v tíživé situaci. Stát nakonec pracovní volno 16. listopadu nenařídil. „Neexistuje žádná legální forma, jakým způsobem by to v současné době stát mohl nařídit nebo umožnit,“ řekl tehdy po jednání vlády někdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (video, čas 0:19).

Obdobný požadavek Středula zopakoval 22. února 2021 prostřednictvím twitterového příspěvku, ve kterém se vyslovil pro tzv. velikonoční lockdown na začátku dubna. „Nejen 4 dny přerušené práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci a odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru,“ uvedl tehdy k požadavku odborů. „Nenavrhujeme totální lockdown, ale umíme si představit přejít na delší dobu do svátečního módu – tedy funguje kritická infrastruktura a všechny k tomu určené služby, včetně nepřetržitých provozů,“ vysvětloval později Středula stanovisko odborů v rozhovoru pro Český rozhlas. Středulou popsaná situace by tedy znamenala zastavení průmyslu.

Doplňme, že s analogickým požadavkem zastavení průmyslu před Velikonocemi přišel o měsíc později i epidemiolog Petr Smejkal, člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), která tehdy působila jako odborný poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. 

Proti zastavení průmyslu se však v březnu opět vymezili zaměstnavatelé, jejichž postoj potvrdil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák nebo prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. „O tom je potřeba vést debatu hlavně s tripartitou, oni by měli mít rozhodující slovo,“ uvedl tehdy k návrhu na zastavení průmyslu před Velikonocemi premiér Andrej Babiš. Dodejme, že k uzavření průmyslu nakonec nedošlo.

Českomoravská konfederace odborových svazů tedy dvakrát požadovala, aby v souvislosti s epidemickou situací došlo ke krátkodobému zastavení průmyslu. Poslankyně Vostrá ve svém výroku použila spojení „úplné uzavření ekonomiky“, což lze chápat jako lehce nadnesený popis požadavku odborů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloslava Vostrá (KSČM) odpovídá na otázku moderátorky, která se ptala (video, čas 3:33): „A ví vláda, co chce, když při ekonomickém růstu plánuje další obří schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun?“ Uveďme, že rozhovor se konal 31. srpna, tedy ještě předtím, než Ministerstvo financí (MF) předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Předpokládané parametry státního rozpočtu pro budoucí rok MF předložilo na konci května 2021. Tehdejší návrh skutečně počítal se schodkem 390 miliard korun, jak správně uvádí poslankyně Vostrá. MF předpokládalo příjmy ve výši 1485,7 mld. a výdaje ve výši 1875,7 mld. Kč. Podle ministryně financí Aleny Schillerové návrh již zahrnoval mj. i zvýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci, které bylo schváleno v téže době. Vláda parametry rozpočtu schválila 7. června.

Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. V současné době je předpokládán v hodnotě 376,6 mld. korun. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld.korun. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 miliard Kč. Nicméně, podobně jako v loňském roce, byl plánovaný schodek novelizací posunut až na 500 miliard. Dodejme, že ke konci srpna dosáhl schodek rozpočtu 298,1 mld. Kč, což je o cca 67 miliard více než v totožné době loňského roku.

Zmiňme také rozpočet prozatím posledního roku, kdy se ekonomika nemusela vyrovnávat se zátěží pandemie onemocnění covid-19. Rok 2019 zakončila vláda se schodkem 28,5 mld. Kč.

Míra inflace v České republice dosáhla v červenci 2021 3,4 %. Jedná se o poslední dostupná data ke dni rozhovoru (31. srpna 2021). Německý i španělský statistický úřad nicméně již na konci srpna zveřejnily data o srpnové inflaci.

Tyto statistické úřady zveřejňují vedle míry inflace i tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který se používá při měření inflace v eurozóně a zajišťuje „skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Harmonizovaná míra inflace pak byla ve Španělsku 3,3 % a v Německu 3,4 %, zde nejvíce od roku 2008.

Miloslava Vostrá tedy uvádí správné hodnoty u všech tří států. V Česku dosáhla inflace v červenci 3,4 %, stejnou hodnotu měla v srpnu i harmonizovaná inflace v Německu. Ve Španělsku pak činila 3,3 %.

Miloslava Vostrá odpovídá na otázku moderátorky: „Čím to je, že jsme na tom tak špatně v rámci evropských zemí?“ V následujících odstavcích se proto podíváme na srovnání Česka s ostatními zeměmi Evropy, respektive vzhledem k obvyklé struktuře mezinárodních statistik Evropské unie.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá pravděpodobně čerpá z informací, které vychází z analýzy statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu. Ten 22. července 2021 vydal analýzu (.pdf) o stavu státních dluhů zemí EU a jejich porovnání ku HDP.

Eurostat porovnává ukazatel zadlužení ku HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP. Pokud se podíváme na celkový stav tohoto ukazatele (.pdf, str. 4) na konci prvního kvartálu roku 2021, jsou nejvíce zadluženými státy Řecko (209,3 %), Itálie (160,0 %) a Portugalsko (137,2 %). Česká republika je se svými 44,1 % pátou nejméně zadluženou zemí v EU.

Miloslava Vostrá však zmiňuje tempo růstu zadluženosti. Eurostat porovnává i toto kritérium, a to jako změnu ukazatele zadlužení proti HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání má Česká republika opravdu druhé největší tempo růstu v EU. Největší tempo růstu zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Informace o zrychlujícím se tempu růstu vládního dluhu představil také Nejvyšší kontrolní úřád (NKÚ) v rámci svého stanoviska (.pdf) k návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2020. NKÚ ve stanovisku uvádí (.pdf, str. 21): „Předpoklad rychlejšího tempa zadlužování než u ČR v letech 2021 a 2022 je pouze u Malty. Mnohem pomalejší tempo zadlužování v tomto období se očekává i u ostatních zemí V4.“ Dále na stejné straně doplňuje: „(…) přesto ČR i v roce 2020 patřila k nejméně zadluženým zemím EU. Na druhou stranu na roky 2021 a 2022 je v ČR očekáváno druhé nejrychlejší tempo zadlužování v EU v důsledku prohlubování strukturálního deficitu (mj. zrušení superhrubé mzdy, růst platů, sociálních dávek).“

Dle aktuálního zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí roku 2021 meziročně o 8,2 %. V mezičtvrtletním srovnání česká ekonomika vzrostla o 1,0 %. Růst byl způsoben převážně rostoucí spotřebou domácností. Jedná se o nejvyšší meziroční nárůst v historii, což je důsledkem oživení ekonomiky po uvolnění protiepidemických opatření a propadu ekonomiky během první vlny pandemie covidu-19 v roce 2020.

První předběžný odhad ČSÚ z konce července kalkuloval s o něco menším růstem HDP, a to s meziročním zvýšením o 7,8 % a mezičtvrtletním o 0,6 %.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč poté očekával meziroční nárůst kolem 8 %. Někteří analytici pro ČTK uvedli, že původní odhad růstu HDP ve 2. čtvrtletí roku 2021 byl o něco vyšší. Například dle prognózy Komerční banky z dubna se mělo jednat o meziroční nárůst o 8,4 % (.pdf, str. 25).

Prognóza vývoje české ekonomiky České národní banky z července 2021 nicméně odhadovala meziroční nárůst HDP v druhém čtvrtletí 2021 na 9,0 % a mezičtvrtletní na 1,7 % (.pdf, str. 44). Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext výroku uveďme, že hodnotíme, zda si Ivan Bartoš skutečně přeje či v roce 2009 přál muslimskou Evropu, nikoliv zda Andrej Babiš dopustí, aby se Evropa muslimskou skutečně stala.

Andrej Babiš hovoří o příspěvku, ve kterém Ivan Bartoš reaguje na dotazy tazatelky na fóru Pirátské strany v září roku 2009. Uživatelka se tehdy ještě člena Pirátské strany, předsedou se stal až o měsíc později, ptala mimo jiné na to, jaký mají Piráti názor na „imigraci barevných přistěhovalců“. 

Ve své odpovědi Ivan Bartoš doslova uvádí: „Přál bych si, aby byl svět skutečně bez hranic, podobně jak snad ještě chvíli bude Internet. Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do 10–15 let muslimská, nemám s tím problém. Spíš bych se zeptal Vás. A nebarevní přistěhovalci Vám nevadí?“  

Ivan Bartoš tedy uvedl, že by s muslimskou Evropou „neměl problém“, nikoliv že si ji „přeje“. Byť se k možnosti muslimské Evropy skutečně vyjádřil pozitivně, existuje zásadní významový rozdíl mezi slovy „přeje“ a „nemá problém“. Vyjádření Ivana Bartoše by mohlo být interpretováno jako „přání, aby byla Evropa muslimská“, pouze pokud by byla část jeho citace „má být Evropa do 10–15 let muslimská“ zcela vytržena z kontextu.

V květnu letošního roku se v rozhovoru pro CNN Prima News k těmto odpovědím z fóra vracel. Zmiňoval, že si za uplynulých dvanáct let prošel vývojem a nyní by se o migraci vyjádřil jinak: „Byla to podrážděná reakce na fóru v nějakém dobovém kontextu. Teroristické útoky jednoznačně odsuzuji, po muslimské Evropě jsem skutečně nikdy netoužil. Dlouhodobě držíme jasné migrační stanovisko, s kterým plně souzním a v souladu s ním i jednáme.“ 

Podobnou změnu v přístupu zmiňuje také u další velmi diskutované odpovědi z roku 2009, v níž zmínil, že v referendu o vstupu České republiky do EU hlasoval proti. Dnes je však jeho názor opačný a uvádí, že nyní by hlasoval pro.

Pro zajímavost můžeme zmínit, že mezi dalšími otázkami, které pisatelka původního dotazu v roce 2009 pokládala, byl například pohled Ivana Bartoše na členství v EU, postupy NATO v někdejší Jugoslávii, ale také výše daně z příjmů nebo reforma důchodového systému.

Na závěr uveďme, že vyjádření Ivana Bartoše, v němž by uváděl, že si „přeje muslimskou Evropu“, se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Jelikož se námi ověřovaný výrok vztahuje ke slovům předsedy Pirátů na stranickém fóru ze září 2009, hodnotíme výrok premiéra Babiše jako nepravdivý.

Andrej Babiš zde hovoří o dvojici českých občanů, kteří byli v Turecku odsouzeni za příslušnost k teroristické organizaci. Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase zadržela turecká policie v listopadu 2016. Podle turecké strany dvojice spolupracovala s bojovníky kurdských milic YPG, které jsou v Turecku považovány za teroristickou organizaci.

Turecký soud v srpnu 2017 odsoudil Farkase i Všelichovou k šesti letům a třem měsícům vězení. Tento trest potvrdil ještě téhož roku odvolací soud a následně v červenci roku 2018 i turecký nejvyšší soud. V červenci roku 2020 však byli oba propuštěni na svobodu a vrátili se zpět do České republiky. Byli tedy propuštěni zhruba tři roky před koncem svého trestu.

Jejich propuštění ovšem předcházelo diplomatické vyjednávání. „Nakonec se nám podařilo, i díky vynikajícím kontaktům, které s partnery ve zpravodajské službě v Turecku máme, vyjednat jejich propuštění bez jakýchkoli podmínek,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha. Spekulace o výměnném obchodu odmítl premiér Andrej Babiš i tehdejší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Andrej Babiš ve svém tweetu z 24. července 2020 uvádí: „(…) moje jednání vloni v září s tureckým prezidentem Erdoganem o osudu dvou českých občanů dospělo k úspěšnému vyřešení celého problému bez jakýchkoliv podmínek i příslibů.“ Odvolává se zde na setkání s tureckým prezidentem Erdoganem, které proběhlo 3. září 2019 během vládní návštěvy Turecka. Předmětem tohoto jednání ale nebyly pouze podmínky věznění Všelichové a Farkase, ale i zvýšení obchodní výměny nebo migrace. „Mám z toho dobrý pocit. Nechci říct konkrétně, ale mám dobrý pocit,“ uvedl tehdy premiér Babiš k otázce vězněných Čechů.

„Děkuju ministerstvu zahraničí, spravedlnosti a obrany. Ve finále na té logistice spolupracovali všichni a jsem rád, že se to povedlo,“ komentoval zásluhy na diplomatické akci premiér Babiš po propuštění Všelichové a Farkase. Za týmovou práci označil akci i Michal Koudelka, jakožto ředitel BIS, která se na akci rovněž podílela. Ve svém vyjádření mimo jiné zdůraznil, že „při vyjednávání o propuštění dvou Čechů z tureckého vězení byla zásadní schůzka premiéra Babiše s Erdoganem.“

Vyjádření turecké strany k propuštění dvojice Čechů se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Vzhledem ke slovům Michala Koudelky, který potvrdil důležitost jednání premiéra Babiše pro propuštění vězňů, však hodnotíme výrok jako pravdivý.