Přehled ověřených výroků

Pro hodnocení tohoto výroku použijeme výhradně citaci Ústavy České republiky. Konkrétně článek 68, který říká:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Právě odstavec čtvrtý zmíněného článku v Ústavě popisuje, že v případě nevyslovení důvěry při prvním pokusu se postupuje znovu stejným způsobem. Pokud však není vyslovena důvěra napodruhé, následuje třetí pokus, kdy je pravomoc vybrat předsedu vlády v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že tento ústavní postup dává prezidentu republiky značný prostor pro vlastní uvážení. Zejména Ústava prezidentu neukládá, kdo by měl být v každém z pokusů na vytvoření vlády jmenován premiérem. Zpravidla se jedná o předsedu strany, která ve volbách zvítězila, svou roli však hraje také koaliční potenciál jednotlivých sněmovních stran. Připomeňme sněmovní volby v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD, prezident Klaus však místo Bohuslava Sobotky pověřil sestavením vlády předsedu druhé ODS Petra Nečase, kterého následně jmenoval předsedou vlády.

Podobný případ nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády, kdy tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová měla 101 poslaneckých podpisů pro podporu případné nové vlády, prezident Zeman však místo ní pověřil sestavením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a následně jej jmenoval premiérem.

Vít Rakušan svým výrokem poukazuje na to, že by prezident Zeman, v případě, že vítěz voleb pověřený prvním pokusem na sestavení vlády neuspěje, mohl jmenovat někoho jiného, například předsedu strany/koalice, která ve volbách skončila na druhém místě. Ani ve druhém pokusu na jmenování premiéra, který sestaví vládu s důvěrou, však není stanoveno, kdo by měl být jmenován, zejména že by to měl být „druhý na pásce“.

V roce 2018 například prezident Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše i poté, co jeho vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně. Podobná situace nastala i v roce 2006, kdy předseda vítězné strany Mirek Topolánek nezískal se svou jednobarevnou vládou důvěru ve Sněmovně. Prezident Klaus však při druhém pokusu nejmenoval předsedu druhé ČSSD Jiřího Paroubka a premiérem se i podruhé stal Topolánek. Po všech ostatních sněmovních volbách v historii ČR získala vláda důvěru Sněmovny na první pokus, a čl. 68 odst. 4 Ústavy tak nebyl použit.

V úvodu koaliční smlouvy pro volby do Poslanecké sněmovny konané v roce 2021 Piráti a Starostové a nezávislí označují (str. 4) svoji koalici za „středové a protikorupční uskupení“.

STAN se již od svého formálního založení (str. 11) v roce 2009 profiluje jako středopravicové hnutí. Jako o středopravé straně pak o STAN mluvil v roce 2018 tehdejší předseda Petr Gazdík.

Česká pirátská strana se ve svém dokumentu o strategii strany profiluje (.pdf, str. 5) jako: „liberální, demokratická, středová strana s důsledným protikorupčním programem“.

V koaliční smlouvě se Piráti a Starostové označují (.pdf, str. 4) za středové a protikorupční uskupení. V programu (str. 5) najdeme například bod o hospodaření, ve kterém uvádí hlavní cíle jako snížení daní a zlepšování prostředí pro podnikatele a živnostníky. Zároveň mají za cíl podpořit státem financované vzdělávání, na které chtějí vydat až 5 % HDP (str. 2).

Filip Matějka je ekonom, taktéž působící jako akademický pracovník na instituci CERGE-IE, která je pracovištěm Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky. Výzkumně se zaměřuje na makroekonomii, ekonomii informací a behaviorální ekonomii.

K vyjádření ohledně výroku jsme se obrátili přímo na Filipa Matějku, který nám odpověděl, že koalici Pirátů a hnutí STAN bude pomáhat s ekonomickou částí programu. Také potvrdil, že je „vědecký ekonom a ideologicky se neškatulkuji, což ale neznamená, že v některých názorech nemám blíže k těm a v jiných zase k dalším“.

Piráti a hnutí STAN představili koaliční smlouvu (.pdf) 22. prosince 2020 a předložili ji svým členům k hlasování. Celostátní výbor STAN smlouvu schválil 7. ledna a Piráti na svém celostátním online fóru 12. ledna 2021.

V koaliční smlouvě (.pdf, příloha č. 2, str. 2) je ohledně koaliční rady uvedeno: 

„2.1. Nejvyšším orgánem koalice je koaliční rada, která se schází ve formátu 2 až 5 členů ve stejném počtu za každou koaliční stranu (…).“

Rozsah činnosti koaliční rady je pak vyjmenován v bodě 2.3. (tamtéž, str. 2–3). Rada tak například bude schvalovat program koalice, zodpovídat ohledně plnění zákonných povinností (str. 6), bude vytvářet společný povolební vyjednávací tým (str. 7) nebo schvalovat pravidla týkající se hospodaření se společným majetkem (tamtéž, příloha č. 4, str. 3).

Co se týče sporů, bod č. 12 (tamtéž, příloha č. 2, str. 8) ohledně jejich řešení hovoří následovně:

„12.1. Nastane-li mezi stranami této smlouvy spor ohledně plnění, výkladu či tvrzeného porušení této smlouvy anebo jeho hrozby, strany se zavazují, že jej budou přednostně řešit smírně, osobním jednáním zainteresovaných osob či jednáním s mediátorem, kterému obě strany důvěřují, anebo postoupením na vyšší úroveň v rámci koalice, případně celostátním lídrům koaličních stran, a vyvinou veškeré potřebné úsilí k dosažení dohody a smírnému vyřešení věci.“

„12.2. Nepodaří-li spor vyřešit dohodou či jednáním, má kterákoliv strana právo vyvolat smírčí řízení, a to na základě písemného návrhu na koaliční radě. Smírčího řízení se účastní tři zástupci každé smluvní strany.“

Spory mezi stranami koalice se tedy řeší různými způsoby. Je však pravdou, že významné rozepře může řešit právě koaliční rada jakožto nejvyšší orgán. Zároveň je pravdou, že např. v programové oblasti či v oblasti povolebního vyjednávání je klíčovým rozhodujícím orgánem právě koaliční rada, která je tak nadřazena orgánům stranickým.

Vít Rakušan za STAN mluví o koaliční smlouvě s Pirátskou stranou uzavřenou pro letošní volby do Poslanecké sněmovny. 

První bod kapitoly o Evropské unii, zahraniční politice a obraně hovoří o tom, že se (Česko) chce „aktivně účastnit rozhodování v EU a NATO, jichž jsme a chceme být i nadále plnohodnotnými členy".

Koaliční smlouva Pirátské strany a hnutí STAN skutečně obsahuje zmínku o ústavním zákonu o referendu, k jehož podpoře uvádí (.pdf, str. 11): „Podpoříme celostátní referendum podle zákona o obecném referendu ve sněmovně (ST 111/3) za jasně stanovených podmínek 450 000 podpisů pro sběr, nemožnost hlasovat o ústavních záležitostech, daních a mezinárodních smlouvách.“

Uveďme, že v Poslanecké sněmovně se nyní nacházejí tři verze ústavního zákona o obecném referendu. Jedná se o návrhy KSČM a SPD, jejichž projednávání nicméně bylo přerušeno po 1. čtení, a o návrh poslanců ČSSD, který byl v květnu 2020 vrácen do druhého čtení. Právě tento návrh ČSSD, vedený jako sněmovní tisk č. 111, pak chce v případě stanovených podmínek koalice Pirátské strany a hnutí STAN podpořit.

V koaliční smlouvě Piráti a STAN hovoří o 450 000 podpisech. Původní verze návrhu sociálních demokratů (.pdf, str. 2) však počítá s tím, že návrh na konání referenda bude oprávněn podat každý občan ČR nebo skupina občanů „podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 850 000 občany České republiky“. Dodejme také, že změnu z 850 000 na 450 000 podpisů obsahuje například i několik pozměňovacích návrhů (.docx, str. 8; .docx, str. 2), které předložil pirátský poslanec Vojtěch Pikal.

Pro kontext doplňme, že podle návrhu ČSSD by rozhodnutí v referendu bylo přijato jako závazné, pouze pokud by nadpoloviční většina všech oprávněných voličů na otázku v referendu odpověděla kladně, nebo pokud by nadpoloviční většina těchto voličů odpověděla záporně (.pdf, str. 3, 19). To by znamenalo, že by pro danou možnost musely hlasovat více než 4 miliony lidí (.pdf, str. 2) – připomeňme, že například voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se zúčastnilo celkem 5 milionů lidí. Podobnou celkovou účast měly i prezidentské volby v roce 2018.

V novodobých dějinách se v ČR konalo jen jediné celostátní referendum, a to o vstupu do EU v roce 2003. Celkově v něm přišlo vyjádřit svůj hlas okolo 4,5 milionu lidí: pro hlasovalo zhruba 3,4 milionu občanů, proti cca 1 milion.

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2020 kandidovalo hnutí STAN v koalici s Piráty v Olomouckém kraji. Koalice zde dosáhla na zisk 19,51 % hlasů (36 549) a umístila se tak jako druhá hned za hnutím ANO, které obdrželo 27,01 % hlasů (50 604).

Křesel v zastupitelstvu zmíněná koalice PIRÁTI a STAROSTOVÉ získala 13 a vytvořila vládnoucí koalici se Spojenci (KDU-ČSL, TOP 09, Strana Zelených, ProOlomouc, HLAS) a ODS. Hejtmanem se stal lídr kandidátky Pirátů a STAN Josef Suchánek.

Europoslanec za STAN Stanislav Polčák je skutečně členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v Evropském parlamentu. Karolína Žákovská, která je Polčákovou poradkyní (.pdf, str. 2), je zároveň zastupitelkou v Ústeckém kraji za Spojence pro kraj, navrženou Stranou zelených. 

Lze také říci, že Polčák podporuje „zelenou politiku“. Zapojuje se do rozprav, které se životním prostředím zabývají (např. Zelená dohoda pro Evropu, téma požárů buše v Austrálii, další příspěvky zde), taktéž je například zpravodajem Zprávy k úloze EU při ochraně a obnově světových lesů.

Institut moderní politiky iSTAR je think tank, který byl založen hnutím STAN 21. prosince 2018 (.pdf). Dle webových stránek think tanku byla důvodem vzniku „potřeba vytvořit nějakou nezávislou platformu, v rámci které bude možné sdružovat experty na různé problematiky a která pomůže definovat dlouhodobou vizi politiky, kterou již STAN reprezentuje.“ Cílem Institutu moderní politiky je „formulovat myšlenky a vize liberální středové politiky.“

První konference, kterou think tank pořádal, byla konference s názvem „Vzdělaná společnost“, která se uskutečnila 29. března 2019. Celkem iSTAR organizoval pět konferencí.

V odpovědi na náš e-mailový dotaz ohledně návštěvnosti konferencí uvedla ředitelka iSTAR Barbora Urbanová, že „co se týče návštěvnosti, mohu potvrdit, že jsme na konferencích měli poslance zmíněných stran (dokonce i bývalé ministry, třeba pana Škromacha z ČSSD).“

Dále pak napsala následující: „V Institutu moderní politiky máme interní pravidlo, že na našich konferencích bude vystupovat co nejvíce odborníků. To, bohužel, limituje naše možnosti oslovit politiky z jakéhokoliv spektra, protože jsou programy konferencí velmi nabité. Možná i díky tomu jsou konference mezi politiky oblíbené a já mohu skutečně potvrdit, že v publiku našich konferencí byli politici z ČSSD, hnutí ANO, ODS i Pirátů.“

Z e-mailové komunikace a fotografií na facebookové stránce iSTAR rovněž vyplývá, že konference pořádané iSTAR navštívil poslanec za Piráty Tomáš Martínek.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že na konferenci uskutečněné 8. října 2020 vystoupil poslanec za ODS Pavel Žáček či poslanec za hnutí ANO Jaroslav Bžoch. Pro úplnost dodejme, že na konferenci promluvil i Tomáš Pojar, který je nestranickým expertem v programovém týmu ODS pro zahraničí a bezpečnost. Dle slov Barbory Urbanové byla tato konference výjimkou, která byla předem oznámená jako politický panel.