Přehled ověřených výroků

Finální podoba aktuální vakcinační strategie, jež by měla popisovat množství potřebné vakcíny a její distribuci, zatím zveřejněna nebyla (k 24. listopadu). Podle informací ČTK, která se odvolává na materiál pro jednání vlády k 23. listopadu, nicméně došlo k objednání dávek vakcíny pro dva miliony lidí od společností BioNTech a Pfizer, pro stejný počet pak i od společnosti Johnson & Johnson. Zatím nedefinované množství by měla dodat také firma Sanofi. Již na počátku října pak vláda rozhodla o nákupu 3 milionů dávek (pro 1,5 milionu lidí) od firmy AstraZeneca.

Jestliže bude některá z těchto vakcín schválená v nejbližší době, měly by dle zmíněného dokumentu ještě do konce tohoto roku dorazit dávky pro 400 tisíc osob. V prvním čtvrtletí roku 2021 by pak měla přijít vakcína pro 850 tisíc lidí, ve druhém čtvrtletí pro 2,1 milionů lidí, ve třetím pro 1,9 milionů a konečně  v posledním čtvrtletí následujícího roku by vakcínu obdrželo 250 tisíc lidí. 

V pondělí 23. listopadu odpoledne (.pdf) pak vláda projednala a schválila tyto informace Ministerstva zdravotnictví o krocích k zajištění dostatečného množství vakcíny. Aktuálně tak má mít Česká republika zajištěny dodávky pro celkem 5,5 milionů osob. Ministr zdravotnictví Blatný poté k tomu dodal, že Česko by mohlo získat vakcínu až pro celkem 16 milionů lidí. 

„(…) V rámci těchto již podepsaných smluv se Česká republika zavázala k nákupu vakcín pro zhruba 5,5 milionů osob za necelé dvě miliardy korun. A v záloze je ještě možnost objednat další dávky pro až 10,6 milionů osob za další zhruba 4,5 miliardy korun. Takže když bychom využili všechny tyto možnosti, potom se bavíme o vlastně dávce až pro 16 milionů osob, což je více, než je počet obyvatel v České republice. Tento přístup zvolily i ostatní země. Domluvených a vlastně do konce roku už zaplacených bude dostatek dávek pro 5,5 milionů osob a ty dávky se budou distribuovat postupně během roku s maximem na jeho začátku. Bude do čtrnácti dnů předložena vládě, a věřím, že se to třeba podaří i dříve, finální vakcinační strategie, která bude ještě toto dále upřesňovat. Takže jenom hlavní zpráva: Česká republika má zajištěný dostatek vakcín pro všechny osoby.”

Bohužel však nevíme, kdy se k těmto informacím dostal samotný ministr zdravotnictví. Jakožto předkladatel je jistě znal i před jednáním vlády, je ale možné, že se s nimi sám seznámil až v pondělí 23. listopadu dopoledne. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc informace, že by nákup vakcín měla vláda projednat, není uvedena na programu (.pdf, str. 1) jednání z 18. listopadu, ani v jeho doplnění (.pdf, str. 1) z 19. listopadu.

Doposud poslední vakcinační strategii v souvislosti s covidem-19 Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 7. září. Tato Národní strategie očkování proti nemoci covid-19 mj. odůvodňovala (.pdf) potřebu očkování, popisovala jeho organizaci a distribuci vakcíny. Dále především vymezila celkem 7 skupin populace dle míry jejich ohrožení a důležitosti pro zajištění chodu kritické infrastruktury. Podle těchto skupin pak určila jednotlivé etapy očkování. Z dokumentu tak vyplývá, že mezi prvními očkovanými by měli být chronicky nemocní pacienti, lidé starší 65 let, zdravotníci či pracovníci a klienti v sociálních službách.

Tuto strategii zmiňuje (.doc, str. 4–5) také Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu zákona o očkování proti covidu-19 a o změně zákona o veřejném zdravotním pojištění. A to konkrétně v části věnující se předpokládanému postupu očkování. Připomínkové řízení k tomuto návrhu probíhalo od 13. do 23. listopadu. 

Uvedený návrh zákona (.doc) se primárně týká úhrady aplikace očkování a úhrady její distribuce. V tomto smyslu tak uvádí (.doc, str. 5–7) také objem a ceny dodávek vakcíny v prvotní fázi, další kroky či popis strategie zde však neuvádí. Dle odůvodnění se návrh v tomto smyslu zabývá (.doc, str. 4) první fází z toho důvodu, že v jejím rámci zajišťuje nákup vakcíny stát (nikoliv zdravotní pojišťovny), a to na základě dohody Evropské komise s jednotlivými členskými státy EU. 

V současnosti (k 24. listopadu) nicméně Ministerstvo zdravotnictví svůj poslední/aktuální návrh vakcinační strategie na rozdíl od září prozatím neuveřejnilo. Tehdy naopak po jejím zveřejnění umožnilo zasílat připomínky ve 14denní lhůtě i veřejnosti.

13. listopadu pak například Ministerstvo zdravotnictví na dotaz Radiožurnálu uvedlo, že o konkrétních krocích ve směru distribuce a skladování vakcíny teprve jedná. Že detailnější plán ještě není připravený, tehdy Radiožurnálu přiznala (audio, čas 1:42) například místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Že je vakcinační strategie připravena a „v současné době je v připomínkovém řízení“, zmiňoval Jan Blatný už na tiskové konferenci 20. listopadu. O tři dny později pak uvedl, že konečná verze ještě není hotová: „Domluvených a vlastně do konce roku už zaplacených bude dostatek dávek pro 5,5 milionu osob a ty dávky se budou distribuovat postupně během roku s maximem na jeho začátku. Bude do čtrnácti dnů předložena vládě, a věřím, že se to třeba podaří i dříve, finální vakcinační strategie, která bude ještě toto dále upřesňovat.”

Jelikož se nám však nepodařilo najít jiný zdroj informací než vyjádření samotného ministra zdravotnictví Jana Blatného, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ministr zdravotnictví Blatný mluví o očkování v souvislosti s tím, že vícero farmaceutických firem zanedlouho hodlá představit vakcínu proti covidu-19 na trhu. První vakcíny by mohly do Česka dorazit nejdřív koncem roku, dle ministra Blatného pravděpodobně dorazí spíše v lednu nebo únoru.

Velká část Čechů však podle posledních průzkumů očkování odmítá. Například podle posledního průzkumu National Pandemic Alarm, který byl proveden 30. října až 2. listopadu, odpovědělo 36 % respondentů ano nebo spíše ano na otázku, zda by se v případě vyvinutí vakcíny proti koronaviru nechali očkovat. Naopak 46 % se kloní k variantám ne či spíše ne a další zhruba pětina není rozhodnuta. 

Z průzkumu agentury STEM/MARK ze září 2020 vyplývá, že očkování proti covidu-19 odmítá až 58 % respondentů.

Ještě v květnu vypadaly průzkumy jinak. Společnost Median pro Český rozhlas 20.–21. května uskutečnila průzkum, z jehož výsledků vyplynulo, že 49 % Čechů by se nechalo očkovat, zatímco 43 % by vakcínu odmítlo.

Co se týče ostatních zemí, mnohé výzkumy prokázaly v některých zemích výrazně vyšší ochotu k očkování. Např. průzkum autorů Neumann-Bohme a kol. vydaný 26. června 2020 prokázal, že v Dánsku a Velké Británii je až kolem 80 % respondentů ochotných se očkovat. 

Dále z průzkumu 27 států od IPSOS z října 2020 vyplývá, že nejvyšší ochotu se očkovat prokázaly státy jako Čína (97 %), Brazílie (88 %), Austrálie (88 %) a Indie (87 %). Nejnižší ochotu zas Rusko (54 %), Polsko (56 %), Maďarsko (56 %) a Francie (59 %).

Vícero odborníků se shodlo, že v České republice by byla potřebná osvětová informační kampaň, která by obyvatele přesvědčila, aby se dali očkovat. Například, jak sdělil předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, společně s Ministerstvem zdravotnictví připravují i osvětovou kampaň, která má předsvědčit skeptické Čechy o potřebě očkování. Očkování totiž podle nich možná bude jedinou možností, jak virus porazit.

K tomu, aby vakcína úspěšně potlačila virus, je ovšem zapotřebí, aby se dalo očkovat dostatečné procento populace. „Cílem je dostat se zhruba na pětašedesáti až sedmdesátiprocentní proočkovanost, protože potom máme vyhráno,“vyjádřil se také ministr Blatný v pořadu Otázky Václava Moravce.

Česko v minulosti patřilo ke světovým špičkám ve vakcinaci dětí, očkuje se u nás již od roku 1821. V současnosti máme v Česku povinné očkování proti devíti potenciálně nebezpečným onemocněním, a to jsou záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenka B, černý kašel, dětská obrna, invazivní onemocnění způsobená bakterií Haemophilus influenzae b a příušnice.

Z průzkumu veřejného mínění farmaceutické společnosti GSK, který realizovala agentura STEM/MARK v roce 2016, se pro zachování současného schématu povinného očkování vyslovilo 91 % respondentů. Dále z průzkumu vyplynulo, že: „Na otázku, zda a jakými vakcínami nechávají očkovat sami sebe, respondenti odpověděli v 52 %, že pouze povinnými vakcínami, a v 32 % povinnými i vybranými nepovinnými vakcínami. 12 % si prý vybírá očkování, které považuje za důležité, bez ohledu na povinnost. 4 % podle svých slov nemají žádné očkování. V případě očkování svých dětí již procento Čechů, kteří nechávají nebo by nechali očkovat i vybranými nepovinnými vakcínami, stouplo na 52 %. Počet respondentů, kteří by očkovali pouze povinnými vakcínami, se ustálil na 38 %. Respondentů, kteří uvedli, že by nenechali děti očkovat vůbec, byla pouhá 3 %.“

I v očkování proti meningokokům skupiny B patříme ke světové špičce, jedním z důvodů může být i fakt, že ji jako jedna z mála zemí poskytujeme nejohroženějším skupinám zdarma.

Ze zprávy Evropské komise o stavu důvěry ve vakcíny z roku 2018 vyplývá, že 92,9 % Čechů (.pdf, str. 18) považuje za důležité očkovat děti, v této oblasti ČR zastává 8. příčku z 28. Ovšem jenom 49,4 % (.pdf, str. 18) považuje každoroční vakcínu proti chřipce za důležitou, čímž se Česko umístilo na 26. příčce ze 28 států EU. Téměř 79 % respondentů v ČR uvedlo, že vakcíny jsou bezpečné, a například 87 % jich souhlasí s tím, že vakcíny jsou účinné.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každoročně zveřejňuje, kolik procent lidí nad 65 let se proočkovalo proti chřipce. V roce 2019 se Česko umístilo na 25. příčce z 31 zemí.

Česko tedy dlouhodobě ve velkém očkuje děti a umísťuje se na předních příčkách, zatímco u dospělých nebo seniorů je už na tom hůř.

Výrok ministra Blatného hodnotíme jako zavádějící, a to vzhledem k tomu, že v souvislosti s očkováním proti covidu-19, tedy očkováním velké části populace, se zaměřením na nejzranitelnější starší věkové skupiny, argumentuje údajnou výjimečnou ochotou Čechů nechat se očkovat v minulosti. Z odůvodnění výše však vyplývá, že Češi mají výjimečně kladný postoj k očkování dětí a hodnotí velmi pozitivně systém povinných vakcín, které jsou aplikovány především v dětském věku. K očkování v dospělém věku však Češi nijak výjimečně pozitivní vztah nemají, vztah Čechů ke každoročnímu očkování proti chřipce, ale i samotná proočkovanost dospělých je v porovnání se srovnatelně rozvinutými zeměmi podprůměrná.

Při porovnání první jarní vlny, kdy se evropské země potýkaly s nákazou nemoci covid-19 vůbec poprvé, s právě probíhající podzimní vlnou lze zjistit, že současná situace zasáhla evropský kontinent daleko výrazněji. To znázorňuje i graf níže, zobrazující nové denní potvrzené případy nákazy covidem-19 (v sedmidenním klouzavém průměru) souhrnně za celou Evropu.

Zatímco během jara (první potvrzené případy byly ohlášeny 24. ledna ve Francii) první vlna pandemie kulminovala první dubnový týden s nejvyšším denním přírůstkem 37 747 nakažených (4. duben), současná podzimní vlna dosáhla (k 19. listopadu) svého vrcholu první listopadový týden. Tehdy byl nejvyšší denní počet pozitivně testovaných zaznamenán 6. listopadu, kdy se jednalo až o 313 284 pozitivních případů (dle dat dostupných 20. listopadu).

Byť v současné době došlo dle grafu k mírnému poklesu k průměru cca 260 tisíc případů, stále se jedná o mnohonásobě vyšší počet nových denních případů než na jaře. Podobný tvar mají pak i grafy v případě jednotlivých států, zmiňme např. Slovinsko, Itálii, Spojené království, Německo či Francii.

Dne 13. listopadu byl na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví představen Protiepidemický systém ČR (PES), který má nově řadit kraje do pěti úrovní, od nichž se má odvíjet následné zavádění opatření. Podle Ministerstva zdravotnictví se tak má zlepšit čitelnost a predikovatelnost epidemického vývoje.

Nově vzniklý PES vychází z dat a ukazatelů, podle kterých se určuje takzvaný index rizika. Ten je následně používán k vyhodnocení (.pdf, str. 3) stupně rizika v daném kraji. Tento index má bodové ohodnocení od 0 do 100 a zahrnuje trendy ve vývoji důležitých ukazatelů (.pdf, str. 3), jako jsou 14denní počty nově pozitivních pacientů, 14denní počty nově pozitivních seniorů (věk 65+), 7denní průměrné pozitivity testů na přítomnost SARS-CoV-2 a dynamika nárůstu počtu nově pozitivních (zjednodušený výpočet reprodukčního čísla).

Těmto ukazatelům je následně pro výpočet indexu přiřazena bodová hodnota (.pdf, str. 2–3), jejíž součet je výsledným číslem indexu rizika:

Na základě údajů, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, je největší podíl zemřelých osob s covidem-19 mezi staršími lidmi, tedy ve skupině lidí ohrožených covidem-19. Nejzasaženější věkovou skupinou je kategorie mezi 75 až 84 lety. Podíl této kategorie na celkovém počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 k 15. listopadu 2020 činí 38,9 %.

Z dat v následující tabulce tedy vyplývá, že Česká republika má velké množství úmrtí lidí s covidem-19, kteří spadají do rizikové věkové skupiny.

Dodejme, že statistika úmrtí je platná k neděli 15. listopadu 2020, protože tento přehled je na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví „aktualizován vždy jednou týdně ve středu v 18.15 h a obsahuje data k neděli“.

Plošné testování klientů v domovech pro seniory a v dalších zařízeních sociálních služeb je nařízeno mimořádným opatřením z 30. října 2020, které také nařizuje pravidelné testování např. v domovech pro osoby se zdravotním postižením (.pdf, str. 1). Mimořádné opatření ze 3. listopadu 2020 nařizuje pravidelné testování zaměstnanců sociálních zařízení (.pdf, str. 1). Obě opatření vstoupila v účinnost 4. listopadu 2020.

Testování v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních již tedy začalo. Ze začátku testování ovšem doprovázel chaos, jelikož zařízení postrádala instrukce a testy.

Co se týče počtu úmrtí, k 18. listopadu 2020, tedy ke dni, kdy byl rozhovor zveřejněn, činil v České republice celkový počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 6 707 zemřelých.

Česká republika je k 18. listopadu 2020 v počtu denních úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel v rámci sedmidenních průměrů na druhém místě, přičemž právě v tento den ji předstihla Bosna a Hercegovina. Do té doby však ČR byla od cca poloviny října v počtu úmrtí na milion obyvatel nejhorší na světě.

V celkových počtech úmrtí v souvislosti s covidem-19 v přepočtu na milion obyvatel se pak z níže vybraných zemí na prvním místě nachází Belgie.

Dne 25. března oznámil Tomáš Petříček v médiích, že kolegům ve vládě navrhne vyslání týmu lékařů do Itálie, aby pomohli v boji proti koronaviru. Nebyl v tom však příliš úspěšný, protože o den později ministr obrany Lubomír Metnar vyslání vojenských lékařů vyloučil s odůvodněním, že jsou potřeba doma. Do Itálie tak Česká republika poslala pouze 10 000 ochranných obleků pro lékaře.

Republika San Marino požádala Českou republiku o pomoc na konci března, ale vláda 6. dubna návrh ohledně zaslání desítek tisíc ochranných prostředků zamítla. Nicméně o tři týdny později byl návrh opět projednán a vyjádřen souhlas (.pdf). Již 29. dubna byl tento dar doručen a předán San Marinu Hasičským záchranným sborem ČR.

Co se týká států západního Balkánu, Severní Makedonie obdržela od České republiky dar v podobě (.pdf) 1 milionu zdravotnických ochranných roušek. Již v březnu Česko pomohlo Slovinsku formou výpůjčky v podobě několika tisíc ochranných pomůcek. 9. dubna vláda schválila humanitární pomoc v hodnotě 25 milionů korun pro země postižené pandemií koronaviru, a to pro Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko, Ukrajinu, Gruzii a Kambodžu. Pomoc Řecku vláda schválila (.pdf) 23. dubna a poskytla materiální dar v hodnotě 4,3 milionů korun, jednalo se především o hygienické potřeby do uprchlických táborů.

Francii, která počátkem dubna měla přes 28 tisíc hospitalizovaných lidí s nemocí covid-19, Česká republika nabídla pomoc v podobě 14 míst v nemocnicích pro nakažené koronavirem. Fakultní nemocnice Brno byla připravena přijmout šest pacientů, kteří měli být dopraveni letadlem 6. dubna. Avšak po hovoru s francouzským premiérem Édouardem Philippem Andrej Babiš oznámil, že nabízenou pomoc Francie nevyužije, jelikož situace se začíná lepšit.

V souvislosti s požadavkem na zrušení superhrubé mzdy vláda ve svém programovém prohlášení z června 2018 slíbila (.pdf, str. 5), že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy“ a zachová stávající solidární zvýšení daně zavedením sazby 23 %. Také v listopadu roku 2019 v rozhovoru pro deník Právo (zveřejněný na serveru Novinky.cz) se premiér Andrej Babiš vyjádřil, že chce superhrubou mzdu zrušit a snížit reálné zdanění ze současných 20,1 % na 19 %.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám žádné vyjádření premiéra Babiše z února či března letošního roku na toto téma nepodařilo dohledat. V tomto období nicméně takový výrok pronesla ministryně financí Alena Schillerová, a to na konci února v rozhovoru pro Novinky.cz a na začátku března ve vyjádření pro Hospodářské noviny.

Dodejme, že na začátku srpna 2020 však už Andrej Babiš nehovořil o základní sazbě 19 %, ale o sazbě ve výši 15 %. Vicepremiér Jan Hamáček to nejdřív označil za nerealistické, ovšem 28. srpna 2020 již na společné tiskové konferenci Andrej Babiš uvedl, že se ANO a ČSSD dohodly na sazbě 15 %. Jan Hamáček nakonec 27. října tuto dohodu zrušil a předložil vlastní pozměňovací návrh (.docx) k tzv. daňovému balíčku, v němž navrhuje zdanění 19 a 23 % (docx, str. 3). Andrej Babiš také předložil vlastní návrh (.docx, str. 3), který ale počítal se sazbami 15 a 23 %.

Poslanci Babišův pozměňovací návrh schválili, stejně jako schválili novelu zákona, které byl pozměňovací návrh součástí. Veřejné zmínky Andreje Babiše z února či března o tom, že by sazba daně z příjmu měla být 19 % a 23 %, se nám nepodařilo dohledat, protože je však možné, že Andrej Babiš mluvil o sazbě 19 % např. na neveřejných jednáních vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ministr zahraničních věcí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček správně udává, že ČSSD je v Poslanecké sněmovně Parlamentu zastoupena 14 poslanci.

Pro úplnost doplňme, že Tomáš Petříček není poslancem – na rozdíl například od Jana Hamáčka, který je ministrem vnitra a zároveň i poslancem.

Předsedou poslaneckého klubu ČSSD je pak Jan Chvojka.

Na závěr dodejme, že ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2017 získala 15 mandátů. V úterý 25. února 2020 z ČSSD ovšem odešel Jaroslav Foldyna. V úterý 7. dubna 2020 Foldyna vstoupil do poslaneckého klubu SPD.