Přehled ověřených výroků

Ivo Valenta mluví o jím předložených novelách zákona o provozu na pozemních komunikacích a autorského zákona. Obě se nyní v rámci legislativního procesu nachází v Poslanecké sněmovně. Novela zákona o silničním provozu je momentálně v 1. čtení, v podobné fázi legislativního procesu je i novela autorského zákona.

Valenta uvádí výraz vinné cyklostezky, jelikož novela se týká tolerance alkoholu při jízdě na kole. Valenta se skupinou senátorů (kteří společně novelu předložili) „považuje za absurdní, že například na Moravě byly vybudovány za užití veřejných peněz vinařské cyklostezky, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přitom státní moc i malé ochutnání vína cyklistou postihuje“. (pdf, str. 3)

V novele autorského zákona senátor Valenta navrhuje, „aby bylo zajištěno volné šíření folklórních hudebních děl, jejichž autor není znám, jakož i možnosti přístupu veřejnosti k nim“. Tím chce přinést „administrativní úlevu pro ta folklórní sdružení, která prezentují výhradně folklórní hudební díla, jejichž autor není znám, jakož i pro provozovatele takovéto hudební produkce“.

Návrh novely zákona o silničním provozu je opravdu Valentovo téma. Senátor i veřejně podpořil petici týkající se této úpravy organizovanou ve vinné oblasti na Slovácku, za které je Valenta do Senátu zvolený.

Územním plánováním se zabývá zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Plán slouží k vymezení možností využívání území obce, či jeho jednotlivých částí, stanovení základní koncepce rozvoje území v obci apod.

Pořízení nového územního plánu má několik fází. V přípravné fázi schvaluje zastupitelstvo např. na podnět občana, investora nebo například z vlastního podnětu rozhodnutí o přijetí územního plánu. Následuje fáze přípravy zadání, které musí schválit zastupitelstvo obce. Samotný návrh územního plánu připravuje zastupitelstvem vybraný projektant (zhotovitel). Ve fázi návrhu do procesu může vstupovat veřejnost, a to prostřednictvím veřejného projednání či námitek a připomínek. V poslední fázi je návrh územního plánu předložen zastupitelstvu, které s ním buďto souhlasí a územní plán vydá formou opatření obecné povahy, nebo ho vrátí k úpravě a novému projednání. Vydání územního plánu je oznámeno veřejnou vyhláškou na úřední desce. Za 15 dnů od vyvěšení začne nový územní plán platit, zároveň přestává platit starý územní plán.

Jak již bylo řečeno, územní plán přijímá zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy. Pro územní plán ve formě opatření obecné povahy je (.pdf, str. 6) „typické, že po celou dobu své platnosti a účinnosti mají normativní účinek vůči abstraktně definovanému okruhu osob majících určitý vztah k území, jehož uspořádání je regulováno“. Územní plán nelze rozhodnutím zastupitelstva zrušit, přijetím nového územního plánu se však ruší původní územní plán. Josef Bazala tedy okolnosti přijetí územního plánu nepopisuje úplně přesně, nicméně zastupitelstvo de facto hlasováním o přijetí nového územního plánu rozhoduje také o zrušení toho starého.

V případě, že je územní plán napaden u soudu a dojde k jeho zrušení, neobnovuje se platnost předchozího územního plánu ani územně plánovací dokumentace. K tomu Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7 Aos 4/2012 – 31 ze dne 23. května 2013 uvádí (.pdf, str. 6): „Ani zrušením opatření obecné povahy proto nedochází k „oživnutí“ předchozího opatření obecné povahy. Územní plán je podle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona vydáván formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Proto se ani neobnovuje územně plánovací dokumentace účinná před vydáním zrušeného územního plánu nebo jeho části. Stavby v území neřešeném územně plánovací dokumentací lze v zastavěném území (intravilánu) obce povolit a dále lze pro rozhodování v území využít ust. § 18 odst. a § 188a stavebního zákona 5 (umisťování staveb v nezastavěném území).“

Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze tzv. intravilán. Zrušení celého územního plánu je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem.

Výše úhrad zdravotní péče v přepočtu na obyvatele v kraji určuje tzv. úhradová vyhláška (aktuálně vyhláška č. 268/2019 Sb.), která je každý rok vydávána Ministerstvem zdravotnictví. Finance jsou do jednotlivých krajů a nemocnic z pojišťoven rozdělované na základě koeficientů, které reflektují počty a přesuny pojištěnců jednotlivých pojišťoven v krajích. V praxi to pak skutečně znamená, že za stejný lékařský zákrok dostávají nemocnice v různých krajích různě vysoké finanční úhrady.

Bohužel jse nám však nepodařilo dohledat, o kolik by si Zlínský kraj polepšil, kdyby se výše úhrad narovnala. Je totiž pravděpodobné, že i kdyby úhrada za konkrétní úkon byla pro všechny kraje stejná, stále by se průměrná výše platby lišila. A to z důvodu existence specializovaných pracovišť, ve kterých se soustředí pacienti z vážnými nemocemi, či komplikovaným průběhem nemocí, jejichž léčba je logicky dražší. Taková pracoviště však nejsou rovnoměrně rozprostřena ve všech krajích.

Podle v médiích dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ve Zlínském kraji pojišťovny utratí v nemocnicích v průměru 8 771 korun ročně na jednoho občana. V Praze je tato částka přibližně 3,5krát vyšší – 30 435 korun. V ostatních krajích ale většinou částka není více než dvojnásobně vysoká. Druhou nejvyšší částku, kterou pojišťovny na péči o pacienty přispívají, lze nalézt v Jihomoravském kraji, kde dosahuje 17 665 korun. V Královéhradeckém pak 15 779 korun a v ostatních krajích méně než 15 tisíc korun. Hned v několika krajích je pak průměrná platba menší než ve Zlínském kraji, např. v kraji Pardubickém je to 7 418 Kč, ve Středočeském 7 762 Kč a v Karlovarském kraji dokonce 5 107 Kč. Zde nicméně musíme doplnit, že tato data jsou nejméně dva roky stará, a nejedná se tedy o přesné aktuální informace.

Výše úhrad zdravotní péče v přepočtu na obyvatele v kraji určuje tzv. úhradová vyhláška (aktuálně vyhláška č. 268/2019 Sb.), která je každý rok vydávána Ministerstvem zdravotnictví. Finance jsou do jednotlivých krajů a nemocnic z pojišťoven rozdělované na základě koeficientů, které reflektují počty a přesuny pojištěnců jednotlivých pojišťoven v krajích. V praxi to pak skutečně znamená, že za stejný lékařský zákrok dostávají nemocnice v různých krajích různě vysoké finanční úhrady.

Úhradová vyhláška a systém rozdělování financí pojišťoven jsou dlouhodobě kritizovány. Několikrát se danou vyhláškou zabýval i Ústavní soud, ačkoli ji nikdy neoznačil za protiústavní. Naposledy byla podána ústavní stížnost iniciovaná senátory, mezi kterými byl právě i Ivo Valenta, v roce 2018.

Podle v médiích dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 utratí ve Zlínském kraji pojišťovny v nemocnicích průměrně 8 771 korun ročně na jednoho občana. V Praze je tato částka skutečně přibližně 3,5krát vyšší – 30 435 korun. V ostatních krajích ale částka většinou není více než dvojnásobně vysoká. Druhou nejvyšší částku, kterou pojišťovny na péči o pacienty přispívají, lze nalézt v Jihomoravském kraji, kde dosahuje 17 665 korun. V královéhradeckém pak 15 779 korun a v ostatních krajích méně než 15 tisíc korun. Hned v několika krajích je pak průměrná platba menší, např. v kraji Pardubickém je to 7 418 Kč, ve Středočeském 7 762 Kč a v Karlovarském kraji dokonce 5 107 Kč. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

V roce 2014 kandidoval Václav Láska do Senátu v doplňujících volbách, které se konaly ve dnech 10. a 11. října (první kolo) a 17. a 18. října (druhé kolo). Do těchto voleb byl nynější senátor Láska zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL, dále ho podporovala Česká pirátská strana. Václav Láska pak zvítězil ve druhém kole voleb ziskem 65 % hlasů (v prvním kole získal 30 %). 

V roce 2020 obhajuje Václav Láska post senátora za hnutí Senátor 21 s podporou Strany zelených, KDU-ČSL, České pirátské strany a Liberálně ekologické strany (LES). Do druhého kola letošních voleb pak postoupil s 37,4 % hlasů.  

Je tedy pravdou, že Václava Lásku podporují ty stejné strany jako před 6 lety (Zelení, KDU-ČSL a Piráti), ke kterým přibyla ještě LES.

Václav Láska podle informací serveru Aktuálně.cz skutečně oslovil STAN a TOP 09 s žádostí o podporu před letošními senátními volbami. Pro Aktuálně.cz v červnu 2020 uvedl: „Před necelým rokem jsem obě strany oslovil a oznámil jsem jim, že budu místo v Senátu obhajovat a jestli by nemělo smysl jednat o mé podpoře, obě mi obratem SMS zprávou sdělily, že není o čem jednat, protože plánují postavit vlastního kandidáta.“ Obě strany nakonec, společně s ODS, opravdu namísto Václava Lásky podpořily jeho protikandidáta Michaela Žantovského.

Při porovnávání volebního období senátu od roku 2018 do roku 2020 jsme vycházeli z analýzy serveru iRozhlas.cz. v této analýze je započítáno 589 hlasování, poskytuje tedy obsáhlý vzorek. Při pohledu na graf všech hlasování je vidět, že senátor Láska se skutečně pohybuje v blízkosti senátního klubu STAN. Při porovnání nejtěsnějších 50 hlasování, která zachycuje graf ze stejné analýzy, nicméně dochází k rozdílu v hlasování mezi Václavem Láskou a Klubem Starostů a nezávislých. Tento fakt je ovšem zapříčiněn hlavně nejednotností v hlasování samotného Klubu STAN, jak je vidět právě v grafu. 

Následující graf zobrazuje již zmíněnou „blízkost“ hlasování jednotlivých senátních klubů a jejich členů.

O hlasování ve zbylých letech (tedy 2014–2018) jsme psali v článku o hodnotovém těžišti Senátu. Klíčová pro roky 2014 až 2018 jsou konkrétně data think-tanku Liberální institut týkající se právě oblastí, která jsou pro Liberální institut klíčová (např. svoboda jednotlivce, volný trh, mír aj.). Z těchto dat pak Demagog.cz složil graf, kde nejvýše s nejvyšším skórem jsou politici, kteří jsou podle Liberálního institutu nejliberálnější a na druhém konci se skórem nejnižším politici nejméně liberální.

V tomto grafu se senátor Láska nachází cca uprostřed s -25 body (průměr je -13 bodů). Při porovnání se senátory Klubu STAN zjistíme, že většina se jich nachází „nad“ Václavem Láskou. Předseda Klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček se průměru přibližuje více s -9 body, Tomáš Czernin má 0 bodů, Jan Horník 6 bodů, Václav Chaloupek 9 bodů, Jiří Růžička -27 bodů, Leopold Sulovský 19 bodů či Jiří Vosecký 17 bodů. Tito senátoři klubu obsazovali tedy místa relativně blízká Václavu Láskovi. Jiní senátoři Klubu Starostů a nezávislých se umístili dále od senátora Lásky, a to jak výše (Michael Canov 27 bodů, Zbyněk Linhart 25 bodů, Jan Sobotka 33 bodů), tak níže (Alena Dernerová -55 bodů).

Můžeme tedy pozorovat, že hlasování Václava Lásky a senátorů Klubu Starostů a nezávislých je většinou relativně blízké a podobné. Případné rozdílnosti v hlasování jsou pak zapříčiněny převážně nejednotností v hlasování v rámci Klubu STAN (graf těsných hlasování v analýze serveru iRozhlas).

Politik, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 se čtyřmi politickými subjekty – za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 a za podpory Pirátů, lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Celkem jej tedy podpoří 5 politických subjektů.

Vzhledem k tomu, že se nám v tomto směru nepodařilo dohledat žádný volební průzkum pro druhé kolo senátních voleb, lze vyrovnanost preferencí voličů odvozovat pouze z výsledků prvního kola. V něm získal Michael Žantovský 15 929 hlasů (39,63 %), Václav Láska pak 15 047 hlasů (37,44 %), což jsou velmi podobné výsledky.

Bývalý senátor, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED. Není členem žádné z těchto stran a kandiduje bez politické příslušnosti.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 za podpory Pirátů, Lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Hnutí Senátor 21 založil Václav Láska v roce 2017 s cílem usnadnit kandidaturu nezávislým osobnostem.

Do Senátu byl Václav Láska zvolen v říjnu roku 2014 ziskem 65 % hlasů v druhém kole. Stála za ním KDU-ČSL, Strana Zelených a Česká pirátská strana. 19. prosince 2017 pak opravdu senátor Láska založil hnutí Senátor 21, které se, jeho slovy, „bude věnovat výhradně Senátu“. Do pozice předsedy hnutí Senátor 21 byl Václav Láska zvolen (.pdf) na sněmu 24. ledna 2018, místopředsedkyní byla zvolena Monika Shaw Salajová. Jednalo se o vůbec první sněm hnutí svolaný přípravným výborem.

V Senátu má pak hnutí SEN21 Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21, jehož předsedou je Václav Láska a místopředsedou Ladislav Kos. Dalšími členy jsou Tomáš Goláň, Petr Orel, Přemysl Rabas a Lukáš Wagenkneht. 

Z kandidátů, které SEN21 v říjnových volbách 2020 podporoval, v prvním kole uspěli Anna Šabatová, Jan Holásek, Václav Hampl a Václav Láska. 

Zákon o svobodném přístupu k informacím předložil v Senátu v roce 1998 Michael Žantovský spolu se senátory Petrem Pithartem, Vladimírem Zemanem, Zděnkem Babkou a Josefem Jařabem. Senát se za tento návrh postavil a předložil jej Poslanecké sněmovně, kde na jednání zastupoval Senát právě Michael Žantovský.

Spoluautorem zákona byl také Oldřich Kužílek, zakladatel projektu Otevřete.cz zabývající se dostupností úředních informací a ochranou osobních údajů.

Zákon je stále platný, ale byl již několikrát novelizován. Diskutovanou novelou se stala úprava předložená Ministerstvem vnitra v roce 2019. Oldřich Kužílek si na úpravu zákona stěžoval. Návrh obsahoval i bod, podle kterého by úřad při obdrženém požadavku na rozsáhlejší nebo náročnější  vyhledávání informací vyžadující finanční náklady mohl požádat o zálohu do výše 2 000 Kč.  Do konečného znění se však žádný limit pro zálohu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací nedostal.