Přehled ověřených výroků

Co se týče budování přejezdů, v tiskové zprávě (.pdf) ze 6. ledna 2021 Správa železnic uvádí, že letos plánuje rekonstrukci 200 přejezdů, přičemž loňský rok zrekonstruovala 155 přejezdů.

Jelikož kromě tiskové zprávy jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli podrobnější informace o počtu budovaných přejezdů, obrátili jsme se na Ministerstvo dopravy i Správu železnic. V současné době čekáme na jejich odpověď.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se má na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.

Piráti a STAN se na koaliční smlouvě dohodli v úterý 22. prosince 2020. Jedním z programových bodů v koaliční smlouvě (.pdf) je zahájení přípravy na přijetí eura (str. 10). V dokumentu rovněž stojí, že Piráti a STAN podporují „postupné zapojení ČR do Eurozóny“ (str. 14). Smlouvu ještě budou schvalovat členské základny obou subjektů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 společný program zatím nepředstavila. Koaliční smlouvu chce uskupení představit do konce ledna a program vypracovat do konce února.

Jednotlivé strany této koalice se však na přijetí eura neshodnou. ODS dlouhodobě nepodporuje přijetí eura. Předseda ODS Petr Fiala v březnu 2019 uvedl, že přijetí eura není pro Českou republiku momentálně výhodné.

TOP 09 ovšem přijetí eura prosazuje. Rovněž KDU-ČSL podporuje přijetí společné evropské měny. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pro deník Echo24 uvedl, že „z dlouhodobého hlediska je přijetí eura i pro KDU-ČSL důležitá součást našeho programu“. 

V souvislosti s možným přijetím eura proběhl názorový střet mezi Janem Zahradilem a Miroslavem Kalouskem na Twitteru. V pondělí 28. prosince Jan Zahradil v tweetu uvedl, že programový bod koalice Pirátů a STAN o přijetí eura poskytl prostor pro ODS, aby se proti zavedení eura vymezila.

Miroslav Kalousek následně reagoval tím, že „TOP 09 se svého cíle přijmout euro nikdy nevzdá.“ V tomto tweetu Miroslav Kalousek napsal, že koalice přispěje k zavedení eura, jak uvádí Tomio Okamura. Ten v citaci ovšem vynechal kontext tvrzení, neboť Miroslav Kalousek uvedl, že koalice k zavedení eura přispěje výraznou měrou tím, že bude rozpočtově odpovědná. Na Kalouskův tweet Jan Zahradil odpověděl: „dělejte, co vám libo. Hlavní je, že ve společném programu to není“.

Z této debaty, ale i z toho, že program koalice by měl být hotový až na konci února, vyplývá, že koalice není v otázce přijetí eura jednotná a zatím tedy není známo, zda bude přijetí eura prosazovat, či jestli se tento bod ve společném programu vůbec objeví. Postoj Miroslava Kalouska nelze chápat jako program celé koalice, navíc před zveřejněním koaliční smlouvy a volebního programu.

SPD na svých webových stránkách uvádí, že je proti přijetí eura. V programu SPD taktéž stojí, že požaduje referendum o vystoupení z Evropské unie.

O odlišné podobě a roli obou parlamentních komor bylo rozhodnuto (.doc, str. 107) již na počátku jednání o podobě nové ústavy v červenci 1992 pod záštitou Komise předsednictva ČNR (České národní rady) pro Ústavu ČR. Tato myšlenka dvoukomorového parlamentu pak vycházela z prvorepublikové tradice. Tehdejší Ústavní listina stanovovala, že pro funkční dvoukomorový systém je potřeba pravomoci obou komor maximálně odlišit: zatímco Poslanecká sněmovna tak měla mít primárně právotvornou roli, Senát byl kontrolním a stabilizujícím prvkem.

Hlavním sporným bodem při jednáních ve druhé polovině roku 1992 se v tomto ohledu stala budoucí podoba horní komory. Byť tedy byla (.doc, str. 108) během vyjednávání na odlišném postavení Senátu shoda, samotné představy se lišily. Jedním z myšlenkových proudů ku příkladu bylo, že by Senát zastával regionální, případě zemské zájmy. Dalším ze zvažovaných návrhů pak bylo, aby byla působnost obou komor tzv. Hayekovsky oddělena (.doc, str. 108–109, 113–114). „Nevládnoucí” Senát by se v takovém případě zabýval soukromým právem, zatímco „vládnoucí” Sněmovna právem veřejným (.pdf, str. 56). V praxi by se tak v podstatě jednalo o dva parlamenty stojící vedle sebe.

I když tehdejší politické strany disponovaly různými vlastními návrhy a představami, prosazen nakonec byl vládní konstrukt. Ten však zpočátku počítal (.doc, str. 110) s omezenou rolí Senátu, jenž by se zabýval například ústavními zákony, volebními zákony nebo mezinárodními smlouvami. Nakonec po jednání během října a listopadu 1992 bylo Senátu umožněno (.doc, str. 111–112) přijímat i zákonná opatření, začal disponovat zákonodárnou iniciativou a jeho další pravomoci či způsob volby tak postupně doznaly současných podob.

Senát tak i dle prvorepublikové tradice plní (.doc, str. 114–115) svou funkci v rámci principu brzd a protivah mezi jednotlivými mocemi. Jedná se o určitou pojistku ústavního systému plnící revizní a stabilizující roli.

Role Senátu jakožto nevládnoucí komory, o které se zmiňuje předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, je v tomto ohledu míněna v souvislostech s již výše zmíněným Hayekovským pojetím zákonodárství. Jak uvádí (.pdf, str. 55–57) Jindřiška Syllová, tato koncepce nevládnoucí komory byla přítomna v podstatě během celé doby jednání Komise ČNR pro Ústavu ČR, byť však spíše implicitně. Až do září 1992 nicméně byly kompetence a funkce Senátu navrhovány právě v intencích Hayekova konceptu. I když byl jako celek odmítnut, některé prvky tohoto uvažování typu vyloučení Senátu z tvorby státního rozpočtu nebo vyslovování důvěry vládě byly nakonec zavedeny.

Nutnost souhlasu Senátu s možnými ústavními změnami, respektive s přijetím ústavního zákona vychází přímo z Ústavy České republiky. Jak uvádí čl. 39 odst. 4, „k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů“, tedy tzv. kvalifikované většiny.

Jedná se tedy o odlišný princip, než který je uplatňován při běžném zákonodárném procesu. V něm je Senát ve slabším postavení a Poslanecká sněmovna ho může přehlasovat. Naopak v ústavodárném procesu je role obou komor vyvážená, což znamená, že pro přijetí musí být návrhy ústavních zákonů schváleny oběma komorami ve shodném znění. Na rozdíl od běžného zákonodárného procesu se Senát musí návrhem ústavního zákona zabývat a projednat jej. Pokud Senát takový návrh zcela zamítne, projednávání končí.

To samé následně platí i u Poslanecké sněmovny v případě, že jí Senát návrh vrátí s pozměňovacími návrhy. Sněmovna buď tento vrácený návrh ústavního zákona v pozměněném znění přijme, čímž by došlo k souhlasu obou komor a k jeho přijetí, nebo zamítne, čímž opět celé projednávání končí.

Ustanovení říkající, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“, je součástí Ústavy ČR, konkrétně článku 68 odst. 1. 

Pro kontext dodejme, že Radek Vondráček zde hovoří v souvislosti s pravidly schvalování nouzového stavu. K jeho vyhlášení má nyní pravomoc vláda, o vyhlášení však musí informovat Poslaneckou sněmovnu, „která může vyhlášení zrušit“.

Výrok Radka Vondráčka také souvisí s otázkou Václava Moravce, která se týká role Senátu při schvalování nouzového stavu. Ústavní právník Jan Kysela totiž ve spojitosti s jeho opakovaným prodlužováním ze strany vlády vyslovil myšlenku, že by právě Senát do tohoto rozhodování mohl vstoupit. A to kvůli tomu, „aby vláda ve spojení se svou většinou neponechávala zemi v nouzovém stavu po delší dobu, než je nezbytně nutné“.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, který byl do eKLEPu (Elektronické knihovny připravované legislativy) vložen 27. listopadu 2020. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

Na ústních interpelacích dne 3. prosince 2020 byl premiér Andrej Babiš dotazován poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra) na tento návrh zákona. Markovi Výbornému premiér řekl: „(…) vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme“.

 Ve své odpovědi poslankyni Majerové Zahradníkové uvedl: „Je to jednoznačné pochybení Ministerstva zdravotnictví. Pan ministr je tam nový, samozřejmě řeší covid, neměli to vůbec dávat ven“.

Pro lepší pochopení výroku Radka Vondráčka jej zasaďme do kontextu debaty. Vondráček výrokem odpovídá na dotaz Václava Moravce: „(…) To znamená, že máte ujištění od premiéra, že do konce roku nepřijde tato novela. A vy osobně ji také nechcete projednávat v tom zkráceném řízení, jak je to tady uvedeno, že vláda žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby rozhodl, že vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze“. Radek Vondráček tedy mluví o vyjádření premiéra Babiše stran možného projednání návrhu zákona v rámci zkráceného projednání ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu Státní hygienické služby, která by centralizovala krajské hygienické stanice. Tento orgán by bez nouzového stavu a bez kontroly Parlamentu mohl zavírat školy, obchody nebo zakazovat akce. Dále se v tomto návrhu (.docx, str. 24) píše, že by si Státní hygienická služba mohla vyžádat lokalizační data od mobilních operátorů až tři týdny zpětně.

„Je naším záměrem, aby (návrh) pokud možno mohl být schválený formou legislativní nouze. Nikoliv proto, že by byla snaha urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku. Naopak, je to něco, po čem všichni voláme,“ uvedl ke způsobu projednání návrhu v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Blatný. Zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze se vyznačuje zásadním omezením rozpravy na plénu a urychlením celého legislativního procesu na úkor podrobné debaty. Více podrobností je možné nalézt zde.

Na ústních interpelacích 3. prosince byl Andrej Babiš tázán na téma návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) a poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra). Markovi Výbornému sdělil Andrej Babiš: „Za prvé, vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme. My jsme i nabídli, že to dáme všem stranám. Takže vy mě tady interpelujete, já nevím k čemu. K tomu, že vám to dáme? Vždyť se to tady bude projednávat. Vláda to neprojednala, vrátila to, nikdo z členů vlády to nečetl, nebylo k tomu připomínkové řízení, tak jsme to vrátili. Takže tady zase podsouváte, že je nějaká snaha něčeho. Není žádná snaha“.

Na interpelační výtku poslankyně Majerové Zahradníkové pouze Andrej Babiš potvrdil to, co řekl poslanci Výbornému slovy: „My jsme to odmítli na vládě, vrátili, a samozřejmě je to zákon, který bude tady diskutován. A vy všichni ho budete tady tvořit a měnit“.

Andrej Babiš se tedy v rámci sněmovních interpelací opravdu vyjadřoval k projednání návrhu zákona na jednání vlády, ale také k plánovanému projednání v Poslanecké sněmovně. Babiš výslovně neuvedl, že vláda nebude požadovat zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze, z jeho slov je však patrné, že předpokládá rozsáhlé projednávání zákona na plénu Sněmovny, což institut zkráceného projednávání neumožňuje.

Vláda předložila novelu (.pdf) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, neboli insolvenčního zákona, ve středu 4. listopadu 2020. Důvodová zpráva k této novele „navrhuje, aby byl návrh zákona schválen ve zrychleném legislativním procesu“ (.pdf, str. 23).

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na žádost vlády již v říjnu vyhlásil (.docx) stav legislativní nouze, a tak měl být na základě jeho rozhodnutí (.docx) ze 4. listopadu vládní návrh novely projednáván ve zkráceném jednání.

Dne 11. listopadu 2020 však Ústavně právní výbor konstatoval, že k projednávání této novely insolvenčního zákona „nejsou naplněny podmínky stavu legislativní nouze“ (.pdf, str. 2) a doporučil „Poslanecké sněmovně Parlamentu projednání ve standardním legislativním procesu“.

Projednávání návrhu zákona bylo zahájeno ve čtvrtek 12. listopadu na 62. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh, aby stav legislativní nouze dále pokračoval, zde nebyl schválen, jelikož z přítomných 83 poslanců s návrhem souhlasilo jen 26 poslanců. Dodejme, že proti návrhu se vyslovilo 22 poslanců a zbytek se hlasování zdržel.

Sněmovna tedy o novele insolvenčního zákona jedná ve standardním režimu, jak uvádí Radek Vondráček, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Projednávání návrhu zákona je nyní zařazeno na pořad 72. schůze Poslanecké sněmovny.

Pro úplnost uveďme, že vláda v říjnu schválila také jinou novelu insolvenčního zákona (.pdf, str. 1). Tento návrh zákona (.pdf) byl projednáván ve zkráceném jednání a kromě novelizace insolvenčního zákona obsahoval také návrh na změnu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronavirové epidemie (.pdf, str. 1).