Přehled ověřených výroků

Obecná míra nezaměstnanosti je podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu mezi 15–65 lety. Podle Eurostatu je obecná míra nezaměstnanosti v ČR v posledním dostupném měření z listopadu 2020 na 2,9 %.

Co se týče celé Evropské unie, ta má k listopadu 2020 podíl nezaměstnaných 7,5 %.

V porovnání s EU má ČR dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti, na první příčce se drží od roku 2016 (.pdf, str. 766).

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící, neboť nošovická automobilka přešla na třísměnný provoz již v červenci 2020, navíc se jednalo pouze o návrat do režimu provozu, který fungoval již před zastavením výroby. Po publikaci rozhovoru jsme však zjistili, že provoz plánuje rozšířit kolínská TPCA, a to v únoru 2021.

Z kontextu slov prezidenta Zemana vyplývá, že srovnává situaci v tzv. první vlně epidemie covidu-19 na jaře 2020, kdy zastavily svůj provoz i automobilky, se situací, která následovala poté.

Německá automobilová skupina Volkswagen uzavřela při první vlně pandemie své evropské závody. Automobilka Škoda Auto, která je součástí německého koncernu, přestala vyrábět 18. března 2020. Premiér Babiš zdůraznil, že k zastavení výroby došlo z rozhodnutí majitele, nikoli vlády. Proto se Škody Auto neměly týkat kompenzační opatření. 

Výrobu zastavily i další v Česku působící automobilky. Od 23. března k tomuto kroku přistoupila automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích a obdobně od 25. března i kolínská TPCA.

Výroba nakonec byla přerušena ve Škodě Auto na cca šest týdnů, v továrně Hyundai na více než tři týdny, a TPCA u Kolína nevyráběla dokonce skoro deset týdnů. Po pauze se navíc výroba rozjížděla postupně, například Hyundai vyráběla jen na dvě z obvyklých tří směn.

Výroba v továrně v moravskoslezských Nošovicích běží od třetího červencového týdne naplno ve třech směnách, stejně jako před pandemií. Svůj provoz však plánuje rozšířit kolínská TPCA, která je nově pod úplnou kontrolou společnosti Toyota. Od února 2021 by zde mělo dojít k rozšíření z dvousměnného na třísměnný provoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou nepřesnost, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách uvádí, že k zastavení šíření nemoci covid-19 je třeba dosáhnout 60-70 procent imunizace společnosti. Abychom získali kolektivní imunitu, mělo by tak být proočkováno 65-70 procent populace. Ministr zdravotnictví Blatný na začátku prosince uvedl, že „když všechno půjde tak, jak je naplánováno, tak proočkování zhruba těch 5,5 milionu lidí, což je zhruba 60–70 procent dospělé populace, by mělo být ukončeno na sklonku léta příštího roku“. Samotná očkovací strategie (.pdf) se však těmto konkrétním údajům nevěnuje, ministerstvo pouze uvádí (str. 2), že jedinou cestou z opakovaných vln pandemie „je co nejrychlejší proočkování takové části populace České republiky, které do budoucna zajistí vybudování kolektivní imunity“.

Očkování bylo v ČR zahájeno 27. prosince, přičemž v počáteční fázi je vakcína určena primárně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a v Integrovaném záchranném systému a také pro seniory. Pro úplnost uveďme, že dodávky objednávky pro ČR, stejně jako pro všechny ostatní členské státy, jsou řízeny centrálně Evropskou unií (.pdf, str. 7). Státy se tak zavázaly k tomu, že nebudou s výrobci vakcín jednat individuálně a podrývat vyjednávací pozici EU. Ke dni 9. ledna pak bylo v ČR naočkováno kolem 40 tisíc lidí, o čtyři dny později již 70 680.

Prezident Zeman 16. října minulého roku vyzval občany k tomu, aby poslouchali rady odborníků, a podpořil vládní opatření, jako je nošení roušek. Zároveň vyzval lidi k tomu, aby se nenechali svést lidmi, kteří o epidemii nic nevědí.

„Nenechte si tuto zbraň (roušky, pozn. Demagog.cz) vyrazit z ruky. Nenechte se svést lidmi, kteří sice o epidemii vůbec nic nevědí, ale kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost. Mám tím samozřejmě na mysli takzvané anti-rouškaře, ale i další. Zubaře, kardiology, zpěváky. Jedna zpěvačka dokonce prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates,“ řekl tehdy prezident Zeman.

Jako příklad tedy uvedl zpěvačku, která prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates. Miloš Zeman tak měl pravděpodobně na mysli Ilonu Csákovou, která v říjnu 2020 o plošném testování na Facebooku doslova uvedla, že „ti, co to nařizují jedou podle scénáře B.Gatese a WHO“. Ve stejném příspěvku také napsala, že sebe ani své děti nenechá očkovat jakoukoliv vakcínou (která je dle ní „kontraproduktivní“). Vůči Zemanovým slovům se následně ohradila s tím, že se nikde nevyjádřila, že za covid-19 může Bill Gates.

Ilona Csáková také spolu s Romanem Horkým nazpívala píseň, z jejíhož textu sice nelze s jistotou určit, zda je namířená proti vakcínám, jedná se však o protestsong, který kritizuje vládu za některá protikoronavirová opatření. Uveďme, že první verše například znějí (video, čas 00:20): „Někdo tahá naše provazy / není to jen stoletý stát / Hlavou mi letí temné dotazy / kdo pohnul světem tentokrát // Mocní co nikdy pravdu nepoví / vedou nás bažinami dál.“

Pro deník Právo Ilona Csáková o písni uvedla: „(…) cítíme zinscenovanou obludnost, které se říká covid-19. Podle našeho názoru nemoci zneužívají jednotlivci či světové elity, kterými jsme manipulováni. Ve prospěch jejich zájmů, ekonomik či přímo vznikajících řádů v zájmu těchto manipulátorů, kteří v pozadí stojí.“

V EU je prozatím Evropskou lékovou agenturou schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Dle informací (str. 8) Ministerstva zdravotnictví bylo posouzení jednodávkové vakcíny firmy Johnson&Johnson Evropskou lékovou agenturou zahájeno v prosinci. 

Předpokládá se, že předběžné údaje z poslední fáze studie vakcíny Johnson&Johnson budou k dispozici přibližně do konce ledna 2021. Pokud budou výsledky skutečně dostupné do konce ledna, o registraci vakcíny by se mělo žádat (str. 8) 1. února 2021.


Za předpokladu úspěšného schválení by měla vakcína firmy Johnson&Johnson dorazit (str. 9) do České republiky v dubnu.

I přes nepřesnost, které se prezident Zeman dopustil při uvedení plánovaného termínu první dodávky vakcíny Johnson&Johnson, je smysl jeho sdělení, tedy že tato vakcína do Česka dorazí až za několik měsíců, pravdivý. Zbytek faktických informací pak ve výroku uvedl správně. Proto hodnotíme i celý výrok jako pravdivý.

Jestli prezident Zeman skutečně dopis izraelskému prezidentovi poslal, se nám na oficiálních stránkách Hradu ani v jiných veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Média pak vycházejí jen z prezidentova výroku v rámci rozhovoru, který poskytl pro server blesk.cz.

Prezident Zeman se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Prezident Zeman se zde vyjádřil k tomu, co si myslí o účinnosti vakcíny proti covidu-19. Prezident se neobává, že by vakcína nebyla úspěšná a odvolává se na příklady očkování z minulosti.

V současné době se proti tuberkulóze očkují jen rizikoví novorozenci, kteří byli v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Plošné očkování proti této nemoci se v ČR provádělo od 50. let 20. století a bylo vzhledem k příznivé epidemiologické situaci zrušeno v listopadu 2010. 

V roce 1919 bylo u nás zavedeno povinné očkování a přeočkování proti neštovicím, které skončilo v roce 1980 v souvislosti s vymýcením pravých neštovic na celém světě.

Československo bylo také prvním státem na světě, kde bylo dosaženo eliminace přenosné dětské obrny. Po celoplošném zavedení povinného očkování v roce 1960 bylo zaznamenáno posledních 33 případů této infekce. Proti přenosné dětské obrně očkujeme dodnes. Patří mezi povinné očkování.

Pod kontrolou máme v ČR díky povinnému očkování i dalších osm potenciálně nebezpečných dětských onemocnění, a to záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenku typu B, černý kašel, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Vyplývá to z vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, která také upravuje věk, v němž k očkování má docházet. 

Všechna tři onemocnění, která prezident zmínil, se tak díky vakcínám u nás podařilo vymýtit.

Co se týče budování přejezdů, v tiskové zprávě (.pdf) ze 6. ledna 2021 Správa železnic uvádí, že letos plánuje rekonstrukci 200 přejezdů, přičemž loňský rok zrekonstruovala 155 přejezdů.

Jelikož kromě tiskové zprávy jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli podrobnější informace o počtu budovaných přejezdů, obrátili jsme se na Ministerstvo dopravy i Správu železnic. V současné době čekáme na jejich odpověď.

Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Podle prosincových dat Úřadu práce ČR, na která ministryně Maláčová odkazuje, tato míra nezaměstnanosti v České republice vzrostla oproti listopadu skutečně jen mírně. K nárůstu došlo o 0,2 p. b. ze zmiňovaných 3,8 % na 4 %. Oproti prosinci roku 2019 je pak nárůst o něco vyšší. Konkrétně o 1,1 p. b. z 2,9 % na zmiňovaná 4 %.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. V porovnání České republiky s Evropskou unií jsou použita listopadová data Eurostatu, která byla získána touto metodikou.

Podle dat Eurostatu v grafu výše můžeme vidět, že tzv. obecná míra nezaměstnanosti je v České republice oproti Evropské unii skutečně nízká. V listopadu 2020 dosahovala míra nezaměstnanosti 2,9 % a byla tak nejnižší ze zemí Evropské unie. Průměr EU přitom činí 7,5 %.

Je tedy skutečně pravda, že tzv. podíl nezaměstnaných osob stoupl mezi listopadem a prosincem 2020 z 3,8 % na 4 %. Pravdivé je i tvrzení, že míra nezaměstnanosti v České republice (2,9 %) je, dle dat za listopad, oproti Evropské unii (7,5 %) nízká. Mezinárodní srovnání dat za prosinec 2020 ještě nejsou dostupná, lze však očekávat, že i v prosinci měla Česká republika ve srovnání s ostatními státy EU relativně nízkou míru nezaměstnanosti.

Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (.pdf) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen v červnu 2015 a schválen v průběhu roku 2016.  V tuto dobu ovšem Piráti v Poslanecké sněmovně neměli zastoupení, neboť ve volbách konaných v říjnu 2013 získali jen 2,66 % hlasů, a nepřekročili tedy potřebnou hranici 5 procent. Před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, nicméně Piráti představili program, v němž je jedním z bodů také „zrušení EET pro e-shopy, platby kartou, řemeslníky a drobné podnikatele“. Nejedná se tedy o úplné zrušení EET, nýbrž o její zúžení a zrušení mj. pro malé podnikatele.

Piráti dále vystupovali proti rozšíření elektronické evidence tržeb. Vládní návrh novely zákona o evidenci tržeb (.pdf), který EET rozšiřoval, byl Poslanecké sněmovně předložen v červnu 2018. Návrh byl přijat a zákon schválen. Před finálním hlasováním Ivan Bartoš v Poslanecké sněmovně uvedl, že Piráti projednávané rozšíření EET nepodpoří. Všech 22 poslanců z České pirátské strany následně hlasovalo proti návrhu.

V prosinci 2019 se Piráti obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík kritizoval, že povinnost evidovat tržby neúměrně zatěžuje drobné podnikatele, navíc podle něj příliš velkou roli v určení, jaké povinnosti budou muset malí podnikatelé plnit, hraje rozhodování finanční správy. O tomto pirátském návrhu však ještě Ústavní soud nerozhodl. Uveďme, že někteří podnikatelé si na náklady spojené s elektronickou evidencí tržeb stěžovali například již v lednu 2018.

Mikuláš Ferjenčík rovněž prohlásil, že EET by dle něj měla být dobrovolným systémem. V červnu 2019 přesněji uvedl: „Raději bych udělal EET, aby bylo dobrovolné. Aby systém měl přidanou hodnotu pro podnikatele, třeba kdo má EET, měl automaticky generované daňové přiznání – aby to mělo přidanou hodnotu, která vede k tomu, že sami podnikatelé by stáli o to systém užívat.“ Dobrovolnost pro určité segmenty pak Piráti podporují i na svých stránkách.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť z výše uvedeného vyplývá, že Piráti vystupovali proti schválené podobě zákona o EET, kritizovali zátěž EET pro drobné podnikatele a uvažovali o principu dobrovolné elektronické evidence. Pro úplnost dodejme, že v koaliční smlouvě (.pdf) Pirátů a STAN pro sněmovní volby v roce 2021 je jedním z programových bodů zrušení EET pro řemeslníky a drobné podnikatele (str. 10).