Přehled ověřených výroků

Ve čtvrtek 22. října 2020 vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh (.pdf) „na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění COVID-19.“ V úterý 27. října Poslanecká sněmovna tento návrh schválila.

Poslanci Marian Bojko a Ivana Nevludová jako jediní ze všech přítomných poslanců hlasovali proti vyslovení souhlasu. Lubomír Volný byl z hlasování omluven. Dodejme, že tito tři poslanci jsou v záznamu hlasování vedeni jako nezařazení, jelikož v březnu 2019 opustili SPD. Poslanecký mandát si ponechali a vstoupili do hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty.

Poslanci SPD se hlasování skutečně zdrželi. Ovšem ze sedmi hlasujících komunistických poslanců se tři vyslovili pro souhlas s pobytem vojenských zdravotníků a čtyři se zdrželi hlasování. Byť postup komunistů při hlasování nebyl tak jednoznačný jako u poslanců SPD, hodnotíme výrok Lubomíra Volného jako pravdivý, jelikož se hlasování zdržela většina poslanců KSČM.

Ve čtvrtek 29. října 2020 pak vládní návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků schválil rovněž Senát.

Adam Vojtěch předložil 2. října 2020 Poslanecké sněmovně ČR návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V navrhované novele (.pdf, str. 13–14) se uvádí, že jedním z jejích cílů je zlepšit nevyhovující situaci týkající se personálních kapacit v oblasti lékařské posudkové služby. Věnuje se tedy změnám a návrhům, které by k tomuto cíli měly přispět. Tyto změny by měly obecně umožnit snazší a rychlejší získávání specializované způsobilosti v daném oboru většímu množství lékařů.

Poslanec Vojtěch například navrhuje (.pdf, str. 13–15), aby bylo možné započítat dříve absolvované vzdělávání ze základního kmene do vzdělávání v nástavbovém oboru. Dále v případě, že specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie probíhá v rámci rozvolněné přípravy, navrhuje snížit minimální hranici týdenní pracovní doby ze současné poloviny (§ 5 odst. 4) na nejméně jednu pětinu stanovené týdenní pracovní doby (.pdf, str. 1, 17). Další změnou by měla být i možnost získání způsobilosti na základě již získané specializace I. stupně podle právních předpisů a odpovídající odborné praxe (.pdf, str. 9–10).

Novela také navrhuje připuštění výjimek (.pdf, str. 13). Ty se týkají možnosti započtení praxe na neakreditovaných pracovištích v případě, kdy dané pracoviště bylo schopné lékaře připravit tak, aby mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru. V souladu se zmíněnými návrhy novelizace počítá se zavedením pružnější a rychlejší možnosti vzdělávání v oblasti posudkového lékařství (.pdf, str. 14). Předpokládá, že na základě navrhovaných změn se také zvýší počet lékařů v tomto oboru.

Dne 14. října 2020 došlo v České republice k uzavření škol do 1. listopadu (.pdf, str. 1). Vláda následně toto krizové opatření prodloužila až do 20. listopadu (.pdf, str. 1). Právě v souvislosti s uzavřením škol pak ministr školství Robert Plaga zmínil na tiskové konferenci dne 30. října 2020 počet tzv. určených školských zařízení, která mají být otevřena pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury: „Z mého pohledu se podařilo ve spolupráci s kraji nastavit a v této chvíli je 405 určených škol po celé České republice, které fungují pro kritickou infrastrukturu.“ 

Kritickou infrastrukturou se podle stránek MŠMT rozumí např. zaměstnanci bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelé zdravotních služeb apod.

Vládní usnesení č. 1033 (.doc) z 12. října 2020 nařizuje hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy určit školu nebo školské zařízení, které bude vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci pracují ve výše zmíněných profesích.

Dle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých krajů se jedná o celkem 404 určených školských zařízení (viz tabulka níže). A to včetně 10 jídelen (4 v Královéhradeckém, 3 ve Středočeském kraji a 3 v kraji Vysočina) a jedné pedagogicko-psychologické poradny (v Pardubickém kraji). I pokud bychom do celkového počtu určených zařízení nezapočítávali jídelny a zmíněnou poradnu, pohybovalo by se Robertem Plagou uváděné číslo 405 škol v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme, že školská zařízení jsou vyčleněna ve všech krajích: Ústeckém (.pdf), Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském (.xls), Středočeském (.pdf), Libereckém, Královéhradeckém (.pdf), Pardubickém, Jihomoravském (.xlsx), Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, v kraji Vysočina (.xlsx) a v hlavním městě Praze (.pdf).

Program COVID-BUS je zaměřen na podporu nepravidelné a zájezdové autobusové dopravy a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Možnost zažádat o podporu byla spuštěna v pondělí 26. října a potrvá do 25. listopadu 2020. Ministerstvo dopravy ČR uvádí, že během prvního dne bylo přijato 149 žádostí.

Podle usnesení vlády č. 1035 (.pdf) ze dne 14. října 2020 by mělo být na tento program převedeno půl miliardy korun, se kterou se původně počítalo v programu COVID – Nájemné. Další polovina miliardy by pak měla být poskytnuta z prostředků Ministerstva dopravy. Na program by tak celkem měla být uvolněna jedna miliarda korun. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.

Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Právě zde je možné nalézt stejná čísla, jaká ve svém tweetu uvádí ministr dopravy Karel Havlíček – tedy 779 žádostí a rozdělených 865,9 mld. Kč. Ministerstvo dopravy nicméně u těchto dat uvádí nepřesné datum („k 30. 11. 2020“) a zaměňuje listopad s říjnem.

Program COVID-BUS je zaměřen na „podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě“ a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.

Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Zde pak například také upřesňuje, že o podporu mohou žádat pouze podnikatelé, kteří jsou „držitelé koncese ‚Silniční motorová doprava‘, druh ‚osobní silniční doprava provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče‘“ (.doc, str. 1). Velikost firem, pro které je výzva určena, však dále přesněji nespecifikuje.

I když Ministerstvo dopravy na svém webu popisuje, že „většina subjektů provozuje 1 - 3 autobusy, výjimečně více“, dosavadní přehled konkrétních žadatelů o podporu v programu COVID-BUS na stránkách ministerstva zveřejněn není. K dispozici je jen celkový počet žádostí. Zatím tedy není možné ověřit, jaký bude mít program dopad či k jak velkým firmám se podpora skutečně dostane.

Ještě než přistoupíme k samotnému ověření, zaměřme se na interpretaci tohoto výroku. Karel Havlíček uvádí, že výrobní firmy „drží“ zaměstnanost a exporty. To lze interpretovat tak, že právě výrobní firmy (více než jiné sektory) v současné, pandemií koronaviru poznamenané, době drží celkovou zaměstnanost na stejné úrovni jako před nástupem epidemie, respektive jejích ekonomických důsledků. Nabízí se ale i druhá interpretace, tedy že výrobní firmy i v krizovém období drží úroveň zaměstnanosti a exportu na konstantní úrovni. Při hodnocení výroku jsme obě tyto interpretace zohlednili.

Dopady koronavirové krize se odrazily na velkém propadu tržeb výrobních firem, jak uvádí Analýza českého průmyslu (.pdf, str. 19), kterou vytvořilo Národním centrum průmyslu 4.0 k události Národního průmyslového summitu (str. 3), který proběhl 9. září 2020. Konkrétně analýza počítá s tím, že se v roce 2020 tržby výrobních firem propadnou o 13,2 %, v případě velkých firem až o 15, 1 % (.pdf, str. 19).

Kvůli uzavření hranic se propadl i export, ze kterého tržby v tomto roce poklesnou v průměru o 16,7 % (str. 21) a až 77 % firem (str. 22) očekává, že se jich v tomto ohledu bude pokles týkat. 

Asociace českých exportérů odhaduje v letošním roce pokles exportu o 6,6–11 % (o 300 až 500 miliard Kč). Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl od začátku roku do konce letošního srpna vývoz o 11,0 %.

Dále Analýza českého průmyslu uvádí (.pdf, str. 30), že 32,3 % výrobních firem plánuje propouštět své zaměstnance. Polovina firem nemá v plánu měnit počet zaměstnanců a asi 13,6 % firem se dokonce pokusí navýšit své kapacity (.pdf, str. 34). Ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec přesto tvrdí, že počet nezaměstnaných bude ještě stoupat, protože většina firem vyčkává, jak se koronavirová situace bude vyvíjet na podzim. Dle Jaroslava Hanáka (.pdf, str. 34), prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se firmy snaží zaměstnance udržet, a to především pomocí programu Antivirus. I podle něj se ale dá předpokládat růst nezaměstnanosti.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v srpnu 2020 došlo k meziročnímu poklesu průměrného počtu zaměstnanců pracujících v průmyslu o 4,1 %. Dále ČSÚ uvádí, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 došlo k meziročnímu poklesu počtu zaměstnaných v sektoru služeb o 67,7 tisíc, v sektoru průmyslu a stavebnictví celkově o 15 tisíc. V samotném zpracovatelském průmyslu se jednalo o pokles o 47,9 tisíc, zatímco ve stavebnictví se počet zaměstnaných zvýšil o 16,9 tisíc. V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících podle ČSÚ stagnoval.

I přes snižující se počty zaměstnaných celková zaměstnanost v České republice meziročně klesla přibližně jen o jeden procentní bod. Nelze však říci, že tuto zaměstnanost „drží výrobní firmy“, jelikož ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných. Růst, který do jisté míry může pomáhat „držet zaměstnanost“, zaznamenává sektor stavebnictví.

Pokud bychom aplikovali první výše zmíněnou interpretaci výroku, můžeme ministru Havlíčkovi dát za pravdu, protože podniky, i díky podpůrnému programu Antivirus, zatím s výraznějším propouštěním vyčkávají. Jelikož však došlo k výraznému propadu exportu, výrok hodnotíme celkově jako nepravdivý.

Ministr Havlíček hovoří o procentuálním zastoupení průmyslu na tzv. hrubé přidané hodnotě. Tato hodnota je jedním z údajů popisujícím ekonomiku a vypočítává se jako rozdíl mezi celkovou produkcí vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou vyjádřenou v kupních cenách.

Česká republika je skutečně, co se podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě týče, na druhém místě z celé Evropské unie. Jak ukazují dostupná data statistického úřadu Eurostat, v roce 2019 se na prvním místě mezi státy Unie umístilo Irsko s 35 %, na druhém místě Česko s 29,2 % a na třetím místě Slovinsko s 27 %.

Toto pořadí je v rámci Evropské unie (Source dataset: nama_10_a10, Share of industry) stejné již od roku 2016. Data za poslední 4 roky a první dvě čtvrtletí roku 2020 jsou viditelná v následujícím grafu:

Dodejme, že data za 3. čtvrtletí roku 2020 za celou Evropskou unii ještě nejsou (k datu 2. listopadu 2020) k dispozici.

V institutu „Prime Minister's Questions“ mají poslanci Dolní sněmovny Spojeného království možnost pokládat otázky současnému premiérovi Spojeného království.

Ve stínu opatření proti šíření koronaviru Dolní sněmovna schválila 16. dubna 2020 zavedení možnosti virtuálního připojení až 120 poslanců k jednání sněmovny pomocí videokonference. Sněmovna tak poprvé jednala virtuálně 21. dubna 2020, den poté proběhly (čas 17:26) první virtuální interpelace na ministerského předsedu Johnsona, který však byl kvůli onemocnění covidem-19 zastoupen ministrem zahraničí Dominicem Raabem.

Tato praxe probíhá i na podzim 2020, čehož je důkazem i záznam z těchto otázek (první „virtuální“ dotaz začíná v čase 15:58) z 21. října.

Analýzu proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe provádělo (.pdf, str. 1–2) sdružení firem Aquatis a Sweco Hydroprojekt. Původně byla součástí sdružení i firma Vodní cesty Petra Formana, poradce prezidenta Zemana. Ta ale byla tímto sdružením nakonec vyloučena. Cena zmiňované studie vyšla na 22,3 mil. korun bez DPH.

Firmy Aquatis a Sweco Hydroprojekt, které studii prováděly, jsou dle zjištění Hospodářských novin prošetřovány detektivy z Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli podezření, že se domlouvaly na zakázkách a následném umělém zvyšováním cen. Zároveň byla ve firmě Aquatis provedena i razie v souvislosti s protipovodňovými opatřeními v Olomouckém kraji. Při této razii došlo k zabavení počítačů, které policie firmě vrátila zhruba před dvěma měsíci, jak uvedl generální ředitel společnosti Aquatis Pavel Kutálek.

Cenový odhad půd nacházejících v oblasti územní rezervy kanálu Dunaj–Odra–Labe na území města Bohumín dle studie (.pdf, str. 8), kterou si nechala zhotovit Pirátská strana, skutečně odpovídá téměř 211 milionům korun. Územní rezerva pak představuje vymezené území, na němž kvůli teoretické stavbě kanálu vlastníci nemohou realizovat „záměry, které by mohly znemožnit, či podstatně ztížit budoucí využití území“ – do jisté míry tak rezerva omezuje využití pozemků. Uveďme, že studii vytvořil (.pdf, str. 1) think tank Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP), jenž se zabývá zefektivněním a udržitelností dopravy.

I přesto, že je autorem výroku člen České pirátské strany a zadavatelem uvedené studie jsou také Piráti, je možné výrok hodnotit jako pravdivý. Především kvůli tomu, že sdružení CEDOP nemá žádné napojení na tuto politickou stranu a pravidelně se účastní veřejných zakázek měst, krajů či jiných organizací.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež je společně s Dozorčí radou vrcholným orgánem, se skládá ze 30 členů. Deset z nich je jmenováno vládou ČR a zbylých 20 zvoleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v dolní komoře. SPD má v Poslanecké sněmovně 19 zástupců, a tak na ni připadají dvě místa ve Správní radě.

Pokud nepočítáme výměnu zástupce z Pirátské strany Zdeňka Hřiba za Pavla Východského v únoru 2019, Poslanecká sněmovna naposledy podobu Správní rady obměnila (.pdf) 24. ledna 2018. Právě tehdy do ní byli za SPD zvoleni poslanec Jaroslav Dvořák a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák. O kandidatuře uvažoval původně také sám Tomio Okamura, nakonec však byla jeho nominace stažena.

Dozorčí rada VZP pak má členů 13 – deset z nich https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-551#p21-3">volí Poslanecká sněmovna opět dle principu poměrného zastoupení politických stran, zatímco zbylé tři jmenuje vláda na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví. Zde má hnutí SPD jednoho zástupce, poslance Zdeňka Podala. Ten byl do funkce zvolen (.pdf) 28. února 2018.