Přehled ověřených výroků

Agenda digitalizace stavebního řízení spadá pod zeměměřičský zákon, jehož novela upravuje i podobu stavebního zákona. Novelu navrhla skupina poslanců včetně Martina Kupky. Zákon byl v Poslanecké sněmovně schválen 185 hlasy ze 188 přítomných. Proti se nevyslovil nikdo. Zákon byl vyhlášen v únoru 2020, účinný však bude (až na některé výjimky) až v roce 2023.

Stavební povolení dosud nebylo možné vyřídit kompletně digitální cestou, což zprostředkovává novela zákona. Kromě digitálního stavebního řízení novela zřizuje digitální technickou mapu pro katastrální účely.

V loňském roce slevy na jízdném vyšly státní rozpočet na 5,8 miliardy Kč. Letos bude částka kvůli omezení pohybu během pandemie nejspíš menší, a to kolem čtyř miliard, jak vyplývá z odhadů resortů dopravy a financí.

„Mohlo by to být mezi jednou až jednou a půl miliardou,“ odhaduje úsporu ministr dopravy, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Levnějšímu jízdnému se přizpůsobují také města a jejich MHD, i když jim to stát nezaplatí. Stát dopravcům totiž kompenzuje pouze příměstské a dálkové spoje. Například dle odhadů bude muset každý rok Brno doplatit zhruba 20 milionů, Pardubice zhruba devět milionů a České Budějovice 15 milionů. Pražské slevy jízdného pak přijdou ročně na cca 210 milionů. Další, kdo poskytují slevy na jízdné, jsou i kraje. Celkem tyto slevy vyjdou na stovky milionů korun.

Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý, jelikož po součtu všech slev, které zaplatí jak stát, tak i samotná města a kraje, se částka přehoupne přes 6 miliard. Vzhledem k tomu, že Jan Jakob údaj 7 miliard sám relativizuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro hodnocení tohoto výroku je zásadní vymezení pojmu „opravy silnic“, které je nicméně poměrně problematické. Samotný Středočeský kraj totiž například v roce 2018 zveřejnil tabulku, v níž uvádí částky, které v jednotlivých letech směřovaly do „výstavby a rekonstrukce silnic a mostů“, „oprav silnic“ a na „běžné údržby“ silnic. Tyto položky však poté v tabulce sčítá (viz 3,5 mld. v roce 2018) a výslednou sumu v připojeném článku označuje jako „částku, která jde do oprav silnic“.

V poznámce k této tabulce Středočeský kraj „opravy silnic“ popisuje jako „velkoplošné práce, kdy je položen nový povrch“. „Běžná údržba“ podle kraje zahrnuje „například opravy po zimě, odstranění výmolů a podobně“.

V březnu 2020 Středočeský kraj uveřejnil na stránkách několika regionálních deníků článek, který doplnil grafem, v němž se objevují stejná čísla jako ve výše zmiňované tabulce (viz data za rok 2017 a 2018). Tentokrát však kraj tato čísla popisuje jako „celkové finance do silnic kraje“, tedy ne jen jako finance směřující do oprav těchto silnic.

K problematičnosti používání pojmu „opravy silnic“ pak můžeme také uvést, že ani v mediálním prostoru nebývá užíván vždy stejným způsobem. V roce 2018 regionální stanice PRAHA TV či Dopravní noviny o dříve uváděných 3,5 mld. Kč psaly jako o sumě, kterou Středočeský kraj plánoval „investovat do oprav silnic“. Naproti tomu Česká televize za „investice kraje do oprav silnic“ za rok 2018 považovala jen 1,54 mld. Kč.

Stanice PRAHA TV pak potvrzuje, že v roce 2020 by měly jít na opravy a budování nových silnic více než 4 miliardy korun.

Jestliže sečteme čísla v grafu, který vyjadřuje „celkové finance do silnic kraje“, za roky 2017–2020, dostali bychom sumu 14,4 mld. Kč. V případě součtu let 2016–2019 by tato částka činila 12,6 mld. Kč. Jedná se však o celkové finance, včetně výstavby silnic a mostů (viz tabulka). Vzhledem k tomu, že od roku 2016 nepřibyly (.xlsx) ve Středočeském kraji žádné kilometry silnic, je ale možné usuzovat, že naprostá většina těchto peněz byla použita na rozsáhlejší rekonstrukce i menší opravy krajských silnic. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Důležité je však poznamenat, že rozpočet Středočeského kraje na rok 2016 připravovalo ještě předchozí vedení kraje v čele s hejtmanem Milošem Peterou (ČSSD). Tedy nikoliv hnutí ANO v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která byla zvolena hejtmankou (.pdf) 18. listopadu 2016.

Středočeši, na které se vztahuje i státní 75% sleva z běžného jízdného, nemusí platit ani zbývající čtvrtinu. Středočeský kraj seniorům a studentům za určitých podmínek doplácí i zbylých 25 %. Středočeský kraj, na rozdíl od státu, však zbývající cenu jízdenky proplácí zpětně. O proplacení je nutné si zažádat ve speciálním formuláři a doložit zakoupenou jízdenku.

Předpokládalo se, že za to kraj zaplatí zhruba 30 milionů korun. Mezi zářím 2018, kdy byly krajské slevy zavedeny, a dubnem 2019 však kraj proplatil pouze 3,8 milionů korun. Lepší představu o výdajích Středočeského kraje na proplácení jízdného nám však poskytnou krajské rozpočty z posledních let. V původním rozpočtu (.zip) Středočeského kraje pro rok 2018 se s projektem nepočítalo, takže se výdaje za něj schválily až v upravené verzi (.zip, Příloha 2, str. 29). Počítalo se s částkou 9 802 393 korun, ve skutečnosti výdaje činily jen 484 449 korun. V roce 2019 (.zip, Příloha 2, str. 30) byla pak nejdříve schválena částka 30 milionů korun, v upravené verzi rozpočtu poté 25 527 944 korun, skutečné výdaje činily 7 541 545 korun. Pro rok 2020 (.xlsx, List 04) se očekávají výdaje 15 milionů korun.

Můžeme tedy vidět, že prostředky vyhrazené na jízdné zatím vždy značně převyšovaly výši reálně vyplacených peněz. Každý rok ale dosud byly výdaje nižší než 20 mil. Kč, a i v letošním roce si kraj v rozpočtu vyhradil částku nižší než 20 mil. Kč.

Zásobník projektů spolufinancovaných z EU/EHP a národních zdrojů (.xlsx), schválený 3. srpna 2020, je dokument, který schvaluje zastupitelstvo kraje a který slouží jako plán projektů k realizaci. Není vázán na konkrétní rok, udržuje se průběžně a také se průběžně aktualizuje. O tom, zda bude projekt realizován, rozhoduje připravenost daného projektu a výše dostupných prostředků v rozpočtu kraje (viz Rozpočtová pravidla 2020 (.doc, str. 3)). 

Zásobník projektů v tuto chvíli obsahuje projekty celkem za 16,1 mld. Kč. Říká-li Jaroslava Pokorná Jermanová, že je zásobník projektů ve výši 17 miliard, dopustila se nepřesnosti, která je v rámci naší 10% tolerance. Na dopravní stavby z této částky připadá 9,78 mld. Kč., z nichž 2,11 mld. už bylo zaplaceno (k 30. březnu 2020), k zaplacení tedy ještě zbývá 7,67 mld. Kč. Zde jsou ovšem zahrnuty i projekty, které jsou teprve ve fázi přípravy nebo mají podanou žádost o dotaci např. z evropských fondů, a které tudíž nelze počítat jako „jistotu“. Když sečteme pouze dopravní projekty, u nichž je uveden stav „odsouhlasená podpora“, „fyzická realizace“ nebo „realizace“, vychází celkové náklady těchto projektů na 6,56 mld. Kč, z nichž bylo k 30. březnu 2020 zaplaceno 0,6 mld. Kč. Finance na dopravní stavby, které lze považovat za jisté, tedy vycházejí na 5,96 mld. Kč. Což je o cca 15 % méně, než Jaroslava Pokorná Jermanová tvrdí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nejdříve uveďme kontext výroku. Hejtmanka Pokorná Jermanová v něm odkazuje na svého předřečníka Zdeňka Štefka, který mluvil (video, čas 1:12:40) o jízdném zdarma pro studenty a seniory.

Ve Středočeském kraji organizuje dopravu Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK), jež je krajskou příspěvkovou organizací. Ta zahájila činnost k 1. dubnu 2017 a úzce spolupracuje s Regionálním organizátorem pražské integrované dopravy (ROPID), jež zajišťuje Pražskou integrovanou dopravu (PID). Tento systém vznikl za účelem postupné integrace všech oblastí kraje společně s hl. m. Prahou pomocí tarifu PID. Je však třeba podotknout, že zatím ne všechny oblasti kraje byly integrovány. Právě tato integrace dle Středočeského kraje zajišťuje výhody jako „jízdu na jednu jízdenku po železnici navazující na přestup regionální autobusové dopravy, návaznost dopravních služeb MHD v krajských městech i v Praze, levnější jízdné, mobilní aplikace.” 

Jízdenky PID pro území Středočeského kraje i Prahu lze zakoupit v mobilní aplikaci Lítačka, která funguje od srpna 2018. Ta představuje alternativu dalším typům jízdenek, kupříkladu SMS, které však neplatí ve vlacích a příměstských autobusech. Jízdenky pak lze koupit také tradičně u příslušných automatů, pokladen Českých drah, trafikách nebo i u bezkontaktních platebních terminálů v tramvajích, přičemž ve většině případů lze platit kartou.

Samotné jízdné zdarma pak funguje v rámci projektu Středočeské jízdné. Projekt byl schválen (.pdf) krajským zastupitelstvem 27. srpna 2018 a od 1. září téhož roku až dosud Krajský úřad Středočeského kraje umožňuje žákům, studentům (základních škol, středních škol a středních odborných učilišť) a seniorům nad 65 let nechat si proplatit náklady spojené s dojížděním do škol, respektive cestováním pomocí veřejné dopravy.

Jaroslava Pokorná Jermanová tedy jízdné zdarma popisuje poněkud nepřesně. Vzhledem k tomu, že ale odkazuje na svého předřečníka, který mluvil pouze o jízdném zdarma pro studenty a seniory, a sama následně mluví o možnostech koupě jízdenky, nemůže vzniknout mylný dojem, že jízdné je ve Středočeském kraji zdarma pro všechny. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petra Pecková ve výroku uvádí, že Středočeský kraj nemá stanoveny standardy dopravní obslužnosti, které by podle ní měly obsahovat určení toho, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí, kolik za to budou ty obce platit“, a tuto potřebu zdůvodňuje tím, že dnes „některé obce platí velké částky za hromadnou dopravu, doplácejí a některé nedoplácí“. V rámci odůvodnění se proto zaměříme na to, jestli má kraj stanoveny standardy dopravní obslužnosti.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti území Středočeského kraje na roky 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje na roky 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje standardy dopravní obslužnosti jako:

a) dostupnost zastávek (místní, časová)

b) minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období) 

c) maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti)

Co se týče rozsahu obslužnosti: „Tento standard by měl být definován s ohledem na skutečné přepravní potřeby dané oblasti. Jakékoli konkrétní hodnoty počtu spojů v jednotlivých obdobích dne a týdne budou vždy závislé na reálných rozpočtových možnostech objednatelů a na přepravní poptávce. Pro každou samostatnou obec je dán minimální počet 6 párů spojů v pracovní dny a 2 páry spojů v nepracovní dny pouze při odůvodnitelné poptávce v časovém rozložení provozního dne podle přepravní potřeby a místních podmínek.“ (.pdf, str. 117)

Vždy však záleží na rozpočtových možnostech objednatelů, kterým je v tomto případě kraj. Z Plánu dopravní obslužnosti vyplývá (.pdf, str. 78), že: „Objednateli v SID je v rámci zajištění ‚základní dopravní obslužnosti’ (ZDO) Středočeský kraj a v rámci ‚ostatní dopravní obslužnosti’ (ODO) jednotlivé obce Středočeského kraje nebo jejich svazky (například na Benešovsku nebo Nymbursku).“

Kromě toho Plán stanovuje (.pdf, str. 85), že: „Smlouva na ostatní dopravní obslužnost objednávanou obcemi nad rámec objednávky kraje je řešena dvoustrannými smlouvami obec (popřípadě svazek obcí) – dopravce. Kraj není účastníkem smlouvy a nemá detailní přehled o smlouvách.“

Veřejná doprava se financuje nejenom z krajských, ale i z obecních rozpočtů: „Ostatní dopravní obslužnost znamená dopravní obslužnost nad rámec základní dopravní obslužnosti, kterou zajišťují kraje. Má-li tedy nějaká obec či město zájem na posílení nějaké linky či časového pásma v rámci lokálních či regionálních linek, může si na základě vlastních prostředků u dopravce tyto služby objednat.”

Dopravní obslužnost Středočeského kraje je tvořena především železniční dopravou a regionální autobusovou dopravou. Organizací dopravy na území Středočeského kraje je pověřená společnost Integrovaná doprava Středočeského kraje.

Středočeský kraj má tedy v rozporu s první částí výroku Petry Peckové v rámci Plánu dopravní obslužnosti stanoveny standardy dopravní obslužnosti. Výrok dále hodnotíme jako nepravdivý kvůli tomu, že Petra Pecková poukazuje na to, že kraj nemá stanovené takové standardy dopravní obslužnosti, které by určily, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí“.

Středočeský kraj si v roce 2019 objednal studii možností výstavby parkovišť na svém území, na jejímž základě projektuje nová parkoviště. Informace o studii lze najít ve smlouvě (.pdf) o jejím zpracování a v dodatku (.docx) této smlouvy, vydaném v květnu 2020.

Ve smlouvě (.pdf, str. 1, 9–15) je popsáno umístění 11 plánovaných parkovišť P+R v rámci Středočeského kraje (např. Říčany-západ, Dubenec a další) a také je v ní obsažena informace o tom, co všechno má studie obsahovat (analýzu současného stavu, návrh řešení, analýzu finančního rámce projektu). V dodatku (.docx, str. 2, 4–9) lze také najít první výsledky studie – např. o vybraných místech, na kterých nelze parkoviště postavit, a také o vybraných místech, na kterých je naopak lze postavit, příp. v jaké podobě apod.

Bohužel se nám ale nepodařilo dohledat žádné informace, že by se v některém z případů již započalo s přípravou konkrétního projektu. Ve vyhledávači veřejných zakázek Středočeského kraje pak není žádná probíhající či již uzavřená zakázka na parkoviště či parkovací dům P+R. Protože však nemůžeme vyloučit, že se na projektu skutečně pracuje, např. interně v rámci úřadu, hodnotíme výrok jako neověřitelný. S dotazem, zda je skutečně na určitém projektu již pracuje, jsme se obrátili na krajský úřad. Do dnešního dne jsme bohužel neobdrželi odpověď.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že určité části kraje nejsou integrovány v systému SID, jsou alespoň částečně integrovány v systému PID, což jsou systémy do značné míry integrované.

Na závěr dodejme, že Uhersko není oblastí ve Středočeském kraji, avšak z kontextu debaty (čas 1:07:52) je zřejmé, že se Petra Pecková pouze přeřekla a ihned opravila.

Jiří Snížek hovoří o dopravní obslužnosti, kterou se dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, rozumí „zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu“. Ta se dále dělí (.pdf, str. 78) na základní dopravní obslužnost, kterou zajišťují kraje, a ostatní dopravní obslužnost, která je placena obcemi na území dané obce nad rámec sjednané dopravy krajem. 

V době, kdy byl David Rath hejtmanem, se o dopravě vedly obsáhlé spory. Vedení kraje se na jaře 2011 snažilo poměrně razantně rušit některé dopravní spoje. Odůvodňovalo omezování spojů škrty ve výdajích na veřejnou dopravu a tyto kroky se setkaly s poměrně negativní reakcí některých obcí. Následně se kraj rozhodl vypovědět smlouvy všem autobusovým dopravcům a uzavřít nové, s lepšími podmínkami. To se opět setkalo s kritikou a strachem z kolapsu veřejné dopravy. Hejtman se také pokoušel připojit k této iniciativě i jednotlivé obce a v červenci 2011 se v otevřeném dopisu obracel na starosty, aby také dopravcům vypověděli smlouvy v rámci ostatní dopravní obslužnosti. V této souvislosti také prohlásil: „My zajišťujeme a zajistíme základní dopravní obslužnost pro celý kraj. Některé obce nad to samy zajišťují další linky jako určitý nadstandard pro svoji obec. Oba systémy mohou existovat úplně odděleně.“

Nepodařilo se nám ale ověřit, zda v této době došlo k nějakým dohodám, že některé obce ostatní dopravní obslužnost platit musí a jiné ne. Nebyli jsme schopní zjistit, zda existují obce, které za ostatní dopravní obslužnost neplatí nic. Nevíme, zda v případě, že nějaká obec teoreticky za ostatní dopravní obslužnost nemusí platit, je toto výsledkem nějakého Rathova zásahu do systému anebo jen důsledkem toho, že v rámci zajištění dopravní obslužnosti je obec plně obsloužena dopravními spoji zajištěnými krajem, a tudíž další dopravní spoje nepotřebuje.