Přehled ověřených výroků

Podle tiskové zprávy Jihočeského kraje spravuje Nadace Jihočeské cyklostezky více než 5 000 km cyklistických tras v Jihočeském kraji: „Tato nadace obhospodařuje a stará se o pohodlí a bezpečnost cyklistů z celého světa na více než 5 000 km cyklistických tras v celém Jihočeském kraji“. Podobný údaj je k dostání na webových stránkách samotné nadace, jejímž účelem je dle statutu (.pdf, str. 2–3) péče o stávající cyklotrasy v Jihočeském kraji a výstavba tras nových. Zřizovatelm této nadace je kromě Jihočeského kraje i 23 jihočeských měst, společnost ČSAD JIHOTRANS a.s. a Jihočeská centrála turistického ruchu.

Klub českých turistů Jihočeského kraje na svých stránkách popisuje: „Značkaři našeho kraje udržují a obnovují 5 272,7 km pěších a 106 km lyžařských turistických značených tras vyznačených na území Jihočeského kraje, na kterých je umístěno 8 856 směrovek a tabulek a 175 nástěnných turistických map.“

Výrok mluví o 5 a půl tisících turistických tras, přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť bezprostředně navazuje na tvrzení Pavla Hrocha „máme zhruba 5 000 km cyklotras“. Z jeho kontextu je tedy zřejmé, že měl skutečně na mysli počet kilometrů turistických tras, nikoliv počet tras jako takových.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (.doc) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy, ČSSD a hnutí Jihočeši 2012.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (doc.) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice ČSSD, KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy a hnutí Jihočeši 2012. ODS v čele s Martinem Kubou tedy není předkladatelem, nýbrž jak už bylo zmíněno výše, pouze stála za návrhem na samém začátku.

Návrh byl schválen (.zip, dokument 20200521-14-18937.html) 45 hlasy pro, dva zastupitelé (z ANO a KSČM) se zdrželi, žádný ze zastupitelů tudíž nehlasoval proti. Není tedy pravdou, že návrh neschválila opozice, jak Martin Kuba naznačuje.

Nejdříve popišme kontext celého výroku. Pavel Hroch zde opravuje tvrzení Martina Kuby, který při diskuzi o opatřeních kraje na podporu turismu pronesl mimo jiné: „ten návrh na ten program jsme přinesli my z opozice, řešili jsme ho společně s paní hejtmankou (…) předkládali jsme ho my jako opozice, a vy jste ho schválili." Právě na tato slova reaguje Pavel Hroch svým výrokem, podle kterého neměla návrh opatření připravit opozice, nýbrž samotná Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz stojí za návrhem opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD), s níž je Pavel Hroch, jakožto kandidát hnutí Jihočeši 2012, v koalici: „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“ Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) na svých stránkách zveřejnila např. analýzu Kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení či si nechala zpracovat analýzu dopadů pandemie koronaviru na turistický ruch v Jihočeském kraji.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle slov samotné hejtmanky i serveru iDNES.cz se opoziční ODS skutečně podílela na přípravách opatření na podporu turismu. Tato opatření JCCR tedy předem připravená neměla, disponovala však podklady pro jejich přípravu.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. To potvrzuje i předkladatelka návrhu, hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Marketing a praktické zajištění programu má na starost Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). JCCR se pak podílela i na přípravách návrhu: „Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje“.

Podpora v souladu s výrokem je poskytována (doc.) za pomoci finanční kompenzace 30 % z ceny ubytovaní za noc do maximální výše 300 Kč u ubytovaní trvajícího minimálně 5 a maximálně 7 nocí.

Opatření počítalo (.doc, str. 3) se zvýšením spotřeby v kraji o cca 200 milionů a s příznivým marketingovým účinkem.

Nejprve zasaďme výrok Martina Kuby do kontextu jeho předchozích vět. Hovoří o nutnosti investic do infrastruktury spojené s turismem. „Když se dneska podíváte, tak u nás dominují ty hrady a zámky, což velmi lákalo asijskou klientelu, ale také to s sebou neslo ten turismus, který nic moc nepřináší. (…) Když se podíváte na návštěvnost Krumlova a podíváte se třeba návštěvnost iQLANDIA nebo jiných jako zážitkových cílů v České republice, tak oni už se začínají rovnat. A v jižních Čechách bychom právě tuhle tu infrastrukturu potřebovali mnohem víc vybudovat, aby tam ty rodiny s těmi dětmi měly i mokrou variantu, aby tam mohly 3 dny vydržet." Martin Kuba tedy poukazuje na to, že v českém turistickém ruchu dominují hrady a zámky, ale již se na ně začínají dotahovat jiné „zážitkové cíle“, např. zmíněná iQLANDIA.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2015 obec s rozšířenou působností (ORP) Český Krumlov 480 863 turistů (.xlsx), v roce 2016 to bylo 511 358 turistů, 532 074 turistů v roce 2017, 603 766 turistů v roce 2018 a v roce 2019 navštívilo ORP Český Krumlov 583 663turistů.

Webové stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov uvádí návštěvnost této památky v letech 2017–2019, stejně tak výroční zprávy iQLANDIE, se kterou celkové počty návštěvníků srovnáváme. Graf zobrazuje celkové počty návštěvníků SHZ Český Krumlov a těch, kteří navštívili tamní placené expozice. Stejně tak graf obsahuje data o návštěvnosti celého areálu iQLANDIE a o návštěvnících, kteří navštívili expozici iQLANDIA, a to za roky 2017 (str. 5), 2018 (str. 7) a 2019 (str. 8).

Data o návštěvnosti SHZ Český Krumlov jsou pravděpodobně částečně nadhodnocená, jelikož jsou součtem návštěv jednotlivých částí areálu. Lidé, kteří navštívili více částí areálu, tak jsou započítáni vícekrát. Na vypovídací hodnotu dat při porovnání s iQLANDIÍ tento deficit nemá vliv, je však nutné jej při interpretaci grafu brát v úvahu.

Pokud se tedy podíváme na rozdíl v návštěvnosti SHZ Český Krumlov a celého areálu iQLANDIA, v roce 2017 navštívilo zámek o 18 670 lidí více, v roce 2018 iQLANDIA svou návštěvností o 1 767 lidí zámek překonala. V roce 2019 tento rozdíl navýšila na 36 850. Není tedy pravdou, že se tyto návštěvnosti „začínají rovnat“, iQLANDIA již od roku 2018 návštěvnost SHZ Český Krumlov převyšuje. Pokud bychom v případě Českého Krumlova brali jen platící návštěvníky, překoná iQLANDIA jeho návštěvnost ve všech 3 letech.

Pokud budeme brát v potaz pouze expozici iQLANDIA, pak po celou dobu vede Český Krumlov, a jak při celkovém počtu návštěvníků, tak i jen v případě návštěvníků platících. A to v prvním případě o cca 100 000, ve druhém o cca 50 000 návštěvníků. V roce 2018 byl rozdíl pouze 98 000, resp. 25 000 návštěvníků.

Pod výrazem „jiný zážitkový cíl“ si můžeme představit v podstatě cokoli od aquaparků, přes zoologické zahrady, rozhledny a lanová centra až po stezky korunami stromů. Je tedy logické, že návštěvnost některého z těchto objektů se bude rovnat nebo blížit návštěvnosti Českého Krumlova.

Pokud se turisté vydají do Dolního Bavorska, mohou si zakoupit několik verzí turistických karet, se kterými mají buď volný, či zlevněný vstup do nejrůznějších turistických míst. V nabídce je např. aktivCARD Bayerischer Wald, BayerwaldCard, BayerwaldCard PLUS nebo Erlebniscard Plus.

Turistickou kartu aktivCARD Bayerischer Wald návštěvník obdrží automaticky od svého hostitele, který je na seznamu zařízení vydávajících tyto karty. Karta poté platí po celou dobu pobytu a umožňuje volný vstup či zážitek ve více než 130 službách. Může se jednat o sportovní aktivity či vstup do kulturních zařízení. Jako příklad můžeme uvést výstavu o vesmíru v bavorském městě Bad Kötzting nebo dvě hodiny jízdy na elektrokole ve městě Bayerisch Eisenstein. Obdobné aktivity lze zažít i s kartami BayerwaldCard nebo BayerwaldCard PLUS, které lze zakoupit přes webové stránky. První zmíněná stojí 9,90 €, druhá od 16,90 € do 49,90 € v závislosti na době platnosti a věku. Erlebniscard Plus je k dostání od hostitelů v oblasti Sankt Englmar.

Horní Rakousko má v nabídce turistické karty Pyhrn-Priel AktivCard, Böhmerwaldcard, Linz Kulturcard 365 či Donau Card.

Pyhrn-Priel AktivCard a Böhmerwaldcard může návštěvník získat v některém z partnerských ubytovacích zařízení a tyto turistické karty mu umožňují volné nebo zlevněné zážitky či vstupy do kulturních zařízení. Linz Kulturcard 365 si může turista zakoupit sám za 30–49 € a díky této kartě může prozkoumat hornorakouské město Linz. Donau Card stojí 4,90 € a dá se využít na sportovní či kulturní aktivity.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2019 hromadná ubytovací zařízení v Jihočeském kraji celkem 1 788 911 hostů, kteří zde strávili 4 475 809 nocí. Z toho 636 965 nebyli rezidenti, kteří na jihu Čech strávili 1 072 096 nocí. Z Číny pak turistů do Jihočeského kraje přijelo 155 586, tedy 24,4 % z celkového počtu nerezidentů. Číňané zde pak strávili 166 073 nocí, tedy cca 15,5 % z celkového počtu nocí strávených nerezidenty.

I v roce 2018 byla přibližně čtvrtina všech zahraničních turistů v Jihočeském kraji z Čínské lidové republiky. Nerezidentů navštívilo v tomto roce Jihočeský kraj 643 528, z toho 153 909 turistů, tedy 23,9 %, bylo právě z Číny. V případě počtu nocí to pak bylo 1 105 052 pro nerezidenty, z čehož se o 14,9 %, tedy 164 772, postarali čínští turisté.

Protože ale výrok hovoří o počtu turistů, nikoliv o počtu zde strávených nocí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že František Konečný odkazuje na statistiku, kterou se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat, jsme se obrátili s žádostí o její poskytnutí na Krajský úřad Jihočeského kraje. Pro ověření samotných časů vlakových a autobusových spojů jsme použili vyhledávač IDOS.

Na webových stránkách hradu Landštejn je uvedeno, že nejbližšími zastávkami u hradu jsou autobusové zastávky ve vesnici Landštejn nebo v městysu Staré Město pod Landštejnem. Pokud bychom na hrad chtěli jet z Českých Budějovic ve všední den, nejrychlejší cesta je autobusem s jedním přestupem v Jindřichově Hradci. Cesta by nám zabrala 2 hodiny a 10 minut. Zároveň však jsou k dispozici i spoje, které jedou více než 3 hodiny.

O víkendu pak z Českých Budějovic jezdí na Landštejn přímý autobus, kterým cesta trvá 1 hodinu a 52 minut. Ten však jede pouze 1x denně, dalším spojům pak cesta trvá i více než 4 hodiny.

U zámku Červená Lhota je pak nejbližší zastávkou autobusová zastávka Pluhův Žďár, Červená Lhota, podle webových stránek zámku vzdálená 5 minut pěšky od samotného objektu. Ve všední den je pak nejrychlejším spojem vlak do Soběslavi, ze kterého se přestoupí na autobus. Cesta celkem trvá 1 hodinu a 32 minut. I dalším spojům pak cesta netrvá déle než 2,5 hodiny.

Nepodařilo se nám vyhledat víkendový spoj, který by vedl až na nejbližší autobusové zastávky. Nejbližší vlakovou zastávkou je Kardašova Řečice, vzdálená podle webových stránek zámku 10,7 km od objektu. Z Českých Budějovic tam jezdí přímý vlak, jímž trvá cesta 42 minut. Pokud bychom pak vzali v potaz i onu 10kilometrovou cestu pěšky, cesta skutečně bude trvat přibližně 3 hodiny.

Z veřejných jízdních řádů tady nevyplývá, že by cesty vlakem či autobusem z Českých Budějovic na hrad Landštejn nebo na zámek Červená Lhota trvaly 3–4 hodiny. Jelikož však nemáme k dispozici zmiňovanou statistiku, výrok hodnotíme jako neověřitelný.