Přehled ověřených výroků

Návrh státního rozpočtu na rok 2021 prošel 11. listopadu 2020 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Tím byla schválena celková výše příjmové a výdajové stránky rozpočtu, stejně jako výše výsledného schodku, který dosahuje hodnoty 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). V dalším čtení bude stále možné projednávat změny a přesuny v rámci rozpočtu, nikoliv však změny týkající se jeho základních parametrů. Návrh rozpočtu byl dále postoupen k projednání sněmovním výborům.

Jedním z návrhů, který může ještě výrazně změnit podobu navrhovaného rozpočtu, je tzv. daňový balíček, o kterém mluví poslanec Onderka ve svém výroku. Jedná se o vládní návrh zákona (.pdf), kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Návrh byl v červnu předložen Poslanecké sněmovně a nyní míří do třetího čtení. Toto projednávání by mělo proběhnout na 65. schůzi Poslanecké sněmovny, která se bude konat od 19. listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že schůze začne ve čtvrtek a třetí čtení jsou zásadně na programu v pátky (a středy), lze očekávat projednání daňového balíčku až v pátek 20. listopadu.

Zmiňovaný návrh zákona (.pdf, str. 35) je souhrnnou novelizací, která obsahuje změny vztahující se k většímu počtu zákonů. Upravuje například znění zákona o dani z nemovitých věcí, dani z příjmů, ale také znění zákona o spotřebních daních nebo o působnosti orgánů Celní správy ČR. Důvodem (.pdf, str. 37) zařazení navrhovaných změn do jednoho právního předpisu je kromě jejich věcné souvislosti také větší přehlednost a snazší orientace.

Dodejme, že k této obsáhlé novele bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Například návrh premiéra Andreje Babiše (.docx) a vicepremiéra Jana Hamáčka (.docx), které se týkají plánovaného zrušení superhrubé mzdy.  Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun a schválení tohoto balíčku, případně pozměňovacích návrhů, může ještě ovlivnit konečnou podobu rozpočtu.

Roman Onderka 11. listopadu ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 předložený Alenou Schillerovou s tím, že je „téměř neakceptovatelný“ a nedokončený, přesto jej podpořil. Rozpočet poté prošel prvním čtením, ve kterém 54 poslanců hlasovalo pro a 49 proti. 

Jeden z problémů rozpočtu je podle slov Romana Onderky nezahrnutí daňových změn, a to především daňového balíčku, kterého se týkají i pozměňovací návrhy Andreje Babiše, č. 6592 (.doc), a Jana Hamáčka, č. 6610 (.doc), o zrušení superhrubé mzdy. Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun. Státní rozpočet je tak připravován za situace, kdy není zřejmé, zda bude moci s uvedenou sumou počítat. Tuto skutečnost kritizoval během svého vystoupení poslanec Onderka, když prohlásil, že „kdyby takto někdo plánoval domácí výdaje, nazveme ho nezodpovědným bláznem“.

Dodejme, že projednávání daňového balíčku a návrhů s ním spojených je navrženo na 65. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu.

Návrh státního rozpočtu (.pdf) na rok 2021 prošel 11. listopadu prvním čtením v Poslanecké sněmovně, čímž byly schváleny pouze jeho základní parametry. Tedy výše příjmové a výdajové stránky, saldo a jeho vypořádání, vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Ve druhém čtení bude možné podávat pozměňovací návrhy, které lze realizovat v rámci již nastavených parametrů. 

Poslaneckou sněmovnou byly schváleny celkové výdaje ve výši 1 808 mld. Kč a příjmy ve výši 1 488 mld. Kč, přičemž schodek rozpočtu dosahuje výše 320 mld. Kč (.pdf, str. 4). Návrh státního rozpočtu mimo jiné obsahuje i přehled předpokládaných příjmů a výdajů jednotlivých ústředních orgánů (.pdf, str. 5–6) státní správy.

Přípravou návrhu usnesení ke státnímu rozpočtu se zabýval rozpočtový výbor na své 46. schůzi (.pdf, str. 1), která se konala 4. listopadu. Toto usnesení (.pdf) bylo poté představeno předsedkyní rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou poslancům před hlasováním o rozpočtu v prvním čtení. Rozpočtový výbor doporučil (.pdf, str. 1–2) Poslanecké sněmovně schválit základní údaje návrhu rozpočtu, tedy výši příjmů, výdajů, schodku a způsob vypořádání se s těmito finančními položkami. 

Rozpočtový výbor dále přikázal (.pdf, str. 2–4) jednotlivým sněmovním výborům projednání konkrétních kapitol a okruhů rozpočtu, které se vztahují k jejich působnosti. Tento návrh rozpočtového výboru, týkající se zmíněných základních parametrů rozpočtu, byl tedy poslanci přijat.

Co se týče sociálních služeb a navyšování platů pracovníků v této oblasti, ministryně financí Schillerová tento krok při svém prvotním představení návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně nezmínila. Věnovala se mu až v reakci na projev poslance Víta Kaňkovského a poté i dalších poslanců. Tehdy uvedla, že navýšení platů o 10 % vychází z dohody s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a že na toto navýšení bude uvolněno 1,6 mld. Kč.

Jana Maláčová k tomuto tématu uvedla, že z pohledu svého ministerstva navrhované změny vnímá velmi pozitivně. Hovořila o plánovaných investicích „do lidí a do infrastruktury v sociálních službách“, konkrétně také o zmíněném navýšení platů. U tématu sociálních služeb také vyzdvihla připravovanou novelu zákona o sociálních službách. V návrhu rozpočtu (.pdf, str. 99) se pak uvádí, že budou navýšeny prostředky na odměny pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, a to v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Poslanci tedy v rámci prvního čtení návrhu státního rozpočtu projednávali problematiku navýšení platů v sociálních službách. Do druhého čtení sice poslali návrh rozpočtu, který s tímto navýšením počítá, schválili ale jen základní parametry návrhu rozpočtu. Otázka navýšení platů, a to ani jako součást celého návrhu rozpočtu, nebyla předmětem schvalování. Výrok Romana Onderky proto hodnotíme jako zavádějící.

Dne 11. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. Sněmovna se zatím dohodla na základních parametrech rozpočtu (.pdf), tedy na příjmech, výdajích a schodku: „Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun a celkově s růstem ekonomiky o 3,9 %.“

Nicméně, rozpočet nezohledňuje tzv. daňový balíček, který bude Sněmovna schvalovat od 19. listopadu. Vláda jej předložila Sněmovně 24. června 2020 a obsahuje změny v oblasti daní, které mohou mít na rozpočet zásadní vliv.

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík upozornil, že „schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců“.

Daňového balíčku se týkají také návrhy na zrušení superhrubé mzdy, které k němu byly předloženy jako pozměňovací návrhy. Dne 26. října 2020 premiér Babiš navrhnul zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9) a její nahrazení zdaňováním hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 4násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (.doc, str. 3, 10). Tento návrh by podle důvodové zprávy způsobil ve státním rozpočtu navýšení schodku o dalších 52,1 miliard korun (.doc, str. 8).

Podobný pozměňovací návrh předložil dne 27. října 2020 i vicepremiér Jan Hamáček. Navrhuje zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 19 %, doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně (.doc, str. 3). Podle Hamáčka by se tím schodek státního rozpočtu navýšil o 10 miliard korun (.doc, str. 6).

Závěrečné schvalování státního rozpočtu je naplánováno na 16. prosinec 2020.

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová zde hovoří v souvislosti s dohodou států EU a Evropského parlamentu na podobě finančního rámce na období let 2021–2027 a fondu pomoci ekonomikám postižených koronavirovou pandemií. Finanční balík v hodnotě 1 824,3 miliard eur zahrnuje dvě složky: výdaje víceletého finančního rámce v objemu 1 074,3 miliardy eur a dočasný nástroj na podporu oživení označovaný jako „Next Generation EU“ s prostředky v hodnotě 750 miliard eur. Tuto dohodu musí před vstupem v platnost schválit jednomyslně Rada EU, v níž je jedním členem zastoupena každá členská země, a také Evropský parlament.

Evropský rozpočet doposud zahrnoval tři druhy vlastních zdrojů, které představují hlavní zdroj příjmů rozpočtu EU:

• celní poplatky uhrazené za dovoz zboží na jednotný trh EU, zemědělské poplatky a dávky z cukru a izoglukózy, tedy „tradiční“ vlastní zdroje;
• příspěvek v podobě výtěžku z daně z přidané hodnoty;
• příspěvek členských států dle hrubého národního důchodu.

Uveďme, že rozpočet EU na příjmové straně doplňují ještě ostatní příjmy, například daně, které platí zaměstnanci EU ze svých platů, příspěvky zemí mimo EU do určitých programů EU či některé pokuty. S příjmy EU pak souvisí i tzv. opravné mechanismy, které mají „opravovat rozpočtové nerovnováhy mezi příspěvky členských států“.

Nový finanční rámec rozpočtu EU má obsahovat „orientační plán pro zavedení nových vlastních zdrojů“. Momentálně se jedná o čtyřech návrzích (.pdf, str. 3), které přehledně uvádí web Euroskop.cz:

1. Jeden z nových vlastních zdrojů, na kterém panuje shoda lídrů Evropské unie, má představovat daň z nerecyklovatelných plastů, kterou budou odvádět „členské státy, na jejichž území se dané množství nerecyklovatelného plastového odpadu nachází“.
2. Další z uvažovaných návrhů se taktéž týká ekologičtějšího hospodářství. Jedná se o tzv. uhlíkovou daň na hranicích, kdy dovozce zboží z třetích zemí na trh EU bude povinen uhradit poplatek odrážející množství uhlíku vyprodukovaného během výroby zboží. Rada EU se na poplatku dle informací webu Euroskop.cz prozatím neshodla, ale vyzvala Komisi, aby do června 2021 předložila návrh s účinností daně od roku 2023.
3. Do června 2021 má Evropská komise také předložit návrh týkající se daně z poskytování digitálních služeb, která „má dopadat na nadnárodní korporace, jejichž roční obrat převyšuje 750 milionů euro“. Daň má cílit na přeshraniční poskytování digitálních služeb a má tvořit 3 % z výnosů firem za poskytování služeb na unijním území.
4. Dalším z možných vlastních zdrojů rozpočtu EU, na kterém se však Rada neshodla, je proměna „části výtěžku z prodeje emisních povolenek v rámci tzv. Emissions Trading System (ETS) z příjmu rozpočtu národních států na příjem rozpočtu unijního“.

Evropská komise by také do června 2024 měla navrhnout další formy vlastních zdrojů, které by mohly být zavedeny od roku 2026. A to daň z finančních transakcí, příspěvek spojený s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob.

Uveďme, že rozpočtový rámec EU pro léta 2021–2027 ve výši 1,8 bilionu eur má být nejvyšším v její historii. Nové vlastní zdroje by pak právě měly pomoci splácet půjčky, které si Evropská komise vzala na finančních trzích právě kvůli tomu, aby jednotlivým státům pomohla vypořádat se s dopady pandemie covidu-19.

V současnosti tvoří největší část příjmů EU výše zmíněné příspěvky členských států dle hrubého národního důchodu, tedy národní příspěvky, a to přibližně 72 %. Dodejme, že Česká republika za rok 2019 do rozpočtu EU celkově odvedla 51,4 miliardy korun (a získala 119,9 miliard korun). Ani u těchto zdrojů však nelze popřít, že část z nich v konečném důsledku také zaplatí „pracující lidé/daňoví poplatníci“.

Zavedení nových vlastních zdrojů by pak mělo zajistit, že vypůjčené finanční prostředky nebudou spláceny na úkor omezení podpůrných programů EU, nebo na úkor vyšších národních příspěvků. Evropský parlament k tomu konkrétně uvádí: „Parlament chce zaručit, že zátěž nebude na straně daňového poplatníka, ale na straně technologických gigantů, neplatičů daní, velkých zahraničních znečišťovatelů a dalších, kteří v současné době neplatí svůj spravedlivý díl,“ (překlad Demagog.cz). Přes tuto deklaraci je však zřejmé, že firmy se budou snažit alespoň část těchto nákladů přenést na své zákazníky. Zda k tomu však skutečně dojde je predikcí, kterou nelze ověřit, z logiky věci to ale možné je. Celkově tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

V České republice došlo v tomto roce ze strany vlády k plošnému omezení podnikání prvně v polovině března, a to v souvislosti s prvními přibývajícími případy onemocnění covidem-19. Mimořádná krizová opatření, která měla pomoci šíření nemoci zamezit, tak byla poprvé vyhlášena (.pdf) 14. března a až na výjimky (například prodejny potravin, pohonných hmot a paliv, hygienického zboží, lékáren) zakazovala všechen maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách. Kromě obchodů bylo rozhodnuto také o uzavření stravovacích zařízení, byť zde se zákaz nevztahoval na prodej mimo restaurace – tedy například na provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo na prodej jídla s sebou.

Tato opatření měla původně platit 10 dní, nicméně již 23. března schválila vláda prodloužení všech mimořádných opatření až do 1. dubna a ke stejnému kroku se uchýlila i 30. března – s platností do 11. dubna. Druhý dubnový týden však vládní kabinet rozhodl o postupném rozvolňování restrikcí. Od 9. dubna proto mohly opět otevřít prodejny a provozovny hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. V následujících dnech pak Ministerstva zdravotnictví, průmyslu a obchodu ve spolupráci s epidemiology vypracovala plán na postupné celkové rozvolňování, které počítalo s několika etapami. Z důvodu příznivě se vyvíjející epidemiologické situaci se navíc následně 23. dubna vláda rozhodla, že se rozvolňování může urychlit. 

Druhé plošné omezení podnikání přišlo na podzim v souvislosti s dalším nárůstem případů nemoci covidu-19. Nová omezení, která byla přijata 30. září (s účinností od 5. října), dopadla (.pdf) mj. na stravovací služby a zařízení, které musely svou činnost omezit na přesně vymezenou dobu 6:00–22:00 (opět s výjimkou v podobě rychlých občerstvení, výdejových okének apod.). Dále také musely přijmout další opatření jako například omezit počet osob u jednoho stolu na 6 či omezit počet zákazníků pouze na počet míst k sezení. K rozšíření krizových opatření došlo 9. října, kdy byla provozní doba stravovacích zařízení změněna na 6:00–20:00 a mj. byla nařízena další opatření regulující počet zákazníků u stolu. Následný úplný zákaz přítomnosti veřejnosti byl nařízen (.pdf) od 14. října. 

Velký nárůst případů onemocnění covidem-19 však donutil vládu opatření ještě více zpřísnit a rozšířit. Omezení v podobě zákazu se tak od 22. října začalo (.pdf) vztahovat i na maloobchodní prodej či poskytování služeb v provozovnách (opět s určitými výjimkami). Všechna krizová opatření pak byla 30. října vládou prodloužena (.pdf) do 20. listopadu. Společně s tímto posledním usnesením bylo taktéž rozhodnuto (.pdf, str. 3), že maloobchodní prodej bude zcela zakázán v neděli a během pondělí až soboty dojde k upravení otevírací doby na 5:00–20:00. 

Tato opatření jsou v planosti i v současnosti (k 11. listopadu 2020).

Poslankyně Pekarová Adamová mluví o svém pozměňovacím návrhu (.doc) k vládnímu návrhu (.pdf) novely zákona o zaměstnanosti. Ta má zavést podporu v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. 

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus již udržována pouze uměle, ve skutečnosti jsou „mrtvá“ a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby mohly firmy dávat výpovědi svým zaměstnancům bez udání důvodu. 

Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné. Zatímco díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma jen jeden měsíc. 

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

O restrukturalizaci ekonomiky hovořila nedávno pro CNN Prima News i ekonomka Lipovská: „A i dnes bychom měli použít koronavirovou aféru k restrukturalizaci ekonomiky. Tedy k tomu, aby odumřelé větve ekonomiky nebránily růstu novým výhonkům, aby se ekonomika mohla postavit na nohy.“

Návrh by měl mít také omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoli pouze ty zasažené koronavirem.

Kromě toho TOP 09 zveřejnila v této oblasti i další pozměňovací návrhy, např.:

• „Snížení odvodů pro firmy na 50 % za dny, kdy zaměstnanci nepracují;
• zvýšení podpory na 1,5násobek průměrné mzdy;
• kurzarbeit by se měl vypočítávat z hrubé mzdy;
• pro získání kurzarbeitu musí zaměstnanci pracovat alespoň 2 dny v týdnu."

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu je skutečně navrhován s omezenou jednoroční platností. Zda tento návrh pomůže restrukturalizaci ekonomiky, je predikcí, kterou neověřujeme, je však pravdou, že tímto motivem je návrh odůvodněn (.doc, str. 5).

Jedná se o pozměňovací návrh (.doc) poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k vládnímu návrhu podpory v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. 

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus ve skutečnosti „mrtvá“, udržována uměle a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby firmy svým zaměstnancům mohly dávat výpověď bez udání důvodu. Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné.

Díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma měsíc jeden.

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

Návrh by měl zároveň mít omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoliv pouze ty zasažené koronavirem.

Je však nutné podotknout, že tříměsíční výše odstupného není ničím revoluční. Podle současné právní úpravy totiž platí, že zaměstnanci pracující u zaměstnavatele max. jeden rok mají nárok na 1měsíční odstupné. Pracují-li max. dva roky, mají nárok na dvouměsíční odstupné. V případě zaměstnání delšího než dva roky mají nárok právě na tříměsíční odstupné. Zaměstnanců, kteří u jednoho zaměstnavatele pracují déle než dva roky, je přitom většina. Pro tuto většinu přitom zavedení tříměsíčního odstupného zásadní nebude, protože se jejich zákonný nárok na odstupné nijak nezmění. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Návrh bude představovat spíše zhoršení situace zaměstnanců v tom, že budou moci dostat výpověď bez udání důvodu.

Za TOP 09 navrhl tehdejší ministr financí ve vládě Petra Nečase Miroslav Kalousek rozsáhlou daňovou reformu obsahující 72 novel. Schválené novely vyšly jako zákon č. 458/2011 Sb. Tento zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015 a obsahoval například zjednodušení, zefektivnění, a tím pádem i zlevnění výběru daní, cel, ale i sociálního a zdravotního pojistného. Zároveň byla pozměněna daňová sazba pro fyzické osoby, a to z 15 % na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-458#f4465817">19 % (viz znění od 30. prosince 2011) a zrušen byl i koncept superhrubé mzdy.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 vyhrála ČSSD, která utvořila koalici s hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL. Právě touto vládou, v níž funkci premiéra zastával Bohuslav Sobotka, byla rozsáhlá novela daňových zákonů změněna: V roce 2014 nový ministr financí Andrej Babiš předložil návrh zákona, který byl později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 267/2014. Tento zákon novelizoval do té doby platný zákon č. 458/2011 Sb. navržený Miroslavem Kalouskem a superhrubá mzda tak zůstala a zůstává nezrušena.

Andrej Babiš v roce 2016 o návrhu Miroslava Kalouska prohlásil: „Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven, a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet.“

Takzvaná superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. V roce 2011, respektive 2015, ji chtěla zrušit vláda Petra Nečase. Následně se ji snažila zrušit i vláda Bohuslava Sobotky a nyní tuto snahu projevuje i současná vláda, která o výsledné podobě v rámci daňového balíčku vyjednává uvnitř koaliční rady.

Současný zákon o státním rozpočtu na rok 2020 skutečně počítá se schodkem 500 miliard Kč. Návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení 11. listopadu, pak plánuje schodek 320 miliard Kč (.pdf, str. 2) i přesto, že opozice s výší schodku nesouhlasí.

Dodejme, že před vyhlášením ve Sbírce zákonů musí návrh rozpočtu pro příští rok ještě projít projednáním ve výborech, druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně a následně musí postoupit k podpisu prezidentem republiky.