Přehled ověřených výroků

V souvislosti s šířením koronavirové pandemie Evropská unie průběžně představila několik nástrojů na podporu ekonomiky v členských zemích EU. Mezi její hlavní pilíře patří:

• nástroj „Příští generace EU (Next Generation EU)“,
• posílený dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–27
• a již fungující balíček záchranných sítí pro pracovníky, podniky a členské státy.

Poslední zmíněný nástroj byl schválen na summitu Evropské rady 23. dubna 2020 a tvoří dohromady 540 mld. eur:

• 100 mld. eur – Nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Poskytování úvěrů členským státům EU. Nástroj zřízen nařízením Rady EU, platným od 20. května.
• 200 mld. eur – Celoevropský záruční fond (pan-European guarantee fund). Poskytování úvěrů společnostem v celé EU se zaměřením na malé a střední podniky. Rada guvernérů Evropské investiční banky tento fond vytvořila 16. dubna.
• 240 mld. eur – Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií (Pandemic Crisis Support). Poskytování úvěrů členským státům eurozóny až do výše 2 % jejich HDP (HDP z konce roku 2019). Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu tuto podporu vytvořila 15. května. Tento nástroj bude platný do 31. prosince 2022.

Celkové HDP eurozóny pak v roce 2019 dosáhlo 11,9 bilionu eur. Je tedy pravdou, že celková možná výše půjček státům eurozóny dosáhne 2 % jejich celkového HDP a zaokrouhleně bude odpovídat 240 mld. eur.

Andrej Babiš hovoří ve svém videu o mnoha opatřeních, kterými Evropská unie a různé evropské instituce chtějí podpořit ekonomiku v souvislosti s pandemií koronaviru. Jedním z těchto opatření má být vznik garančního fondu Evropské investiční banky.

26. května letošního roku správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. EUR. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Premiér Babiš mluví o programu SURE, který EU představila v dubnu tento rok. Samotný název je zkratkou slov „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“.

Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

V praxi to má vypadat následovně (.pdf, str. 2): Protože podniky kvůli ztrátě zakázek omezily výrobu i pracovní dobu svých zaměstnanců, připraví státy programy podpory zaměstnanosti. Podobné pak platí i pro podporu OSVČ. Členský stát poté může zažádat o půjčku skrze program SURE. Evropská komise poté zváží okolnosti a podle nárůstu veřejných výdajů poskytne pomoc ve formě půjčky, jejímž cílem je právě financování podpory zaměstnanosti. Pro tento program má být uvolněno právě 100 miliard Euro.

Ursula von der Leyen popsala program SURE na Twitteru už prvního dubna.

This is European solidarity in action! @EU_Commission proposes the new short-time work scheme SURE to help the most affected EU countries, including IT & ES. This will save millions of jobs during the crisis & allow us to quickly restart Europe’s economic engine afterwards. pic.twitter.com/wtchbhh0R8

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) April 1, 2020

Ve videu popisuje, že program je určen pro Itálii, Španělsko a všechny další zasažené státy a pro konkrétní oblasti, které jsou páteřemi jejich ekonomik.

Andrej Babiš hovoří o finanční pomoci Evropské unie členských státům za účelem snížení dopadů koronavirové krize. V rámci Plánu na podporu oživení Evropy se jedná o dva hlavní balíčky grantů a výhodných půjček.

Program v hodně 750 mld. euro se nazývá Next Generation EU a zatím se jedná pouze o návrh Evropské komise, který teprve bude projednáván Evropskou radou. Komise tento plán vypracovala na konci května. Je koncipovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2021–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.

Druhý balíček v hodnotě 540 mld. eur představuje již schválenou a započatou pomoc. Tento plán vypracovala Euroskupina (ministři financí států eurozóny) na začátku dubna, schválen byl 23. dubna a od 1. června je v provozu. Pomoc má mířit do tří hlavních oblastí. První program se nazývá SURE s celkovou hodnotou 100 mld. eur. SURE je zkratkou pro „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“. Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

Dále správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. eur. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Poslední součástí schválené pomoci je aktivace záchranného fondu eurozóny – Evropského stabilizačního mechanismu. Ten dá prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 mld. eur státům platícím eurem na pomoc při financování opatření proti dopadům koronaviru. Půjčky budou k dispozici státům eurozóny v maximální výši 2 % jejich HDP.

Chceme třídit víc kovových odpadů, proto EKO-KOM po dohodě s MŽP bude platit obcím až 120 korun ročně za každý přistavený kontejner na kov. Výrazně vyšší příspěvky dostanou třídící linky, a když budou obce chtít, mohou sbírat plechovky třeba spolu s plastem ve žlutém kontejneru.

— Richard Brabec (@RibraRichard) May 27, 2020

Společnost EKO-KOM v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů.

Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí bude od 1. července EKO-KOM vyplácet obcím za každou nádobu, do které lze třídit kovové obaly (ať už výlučně, nebo v kombinaci s dalším druhem odpadu) čtvrtletně 30 korun. Za rok mají tak obce skutečně šanci získat příspěvek až 120 korun za každý veřejně přístupný kovový kontejner.

Třídicí linky také od 1. července budou dostávat vyšší příspěvek, 420 korun, za každou tunu vytříděných kovových obalů. Dříve za stejné množství vytříděného kovu získávaly 30 korun. Tento příspěvek má linky motivovat k ochotě přijímat tříděné materiály, jako například plast, se složkou kovů, kterou je následně třeba vyselektovat.

To má podpořit rozšíření kombinovaných třídicích kontejnerů, které po případné dohodě se svozovou firmou a třídicí linkou budou obce moci zavádět. Do těch bude možné třídit kov právě například právě s plasty či případně s nápojovými kartony.

Spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v podpoře třídění kovů potvrdil i generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel: „Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá.“

Ministerstvo životního prostředí se těmito kroky snaží motivovat k většímu třídění kovových odpadních materiálů a tím i směřovat k dosažení recyklačních cílů, které vyplývají z evropské směrnice (.pdf) o oběhovém hospodářství z května 2018. Podlé té by se do roku 2025 mělo recyklovat mimo jiné 50 % hliníku, do roku 2030 pak 60 % hliníku (.pdf, str. 7). V současné době se v ČR daří recyklovat jen okolo 30 % hliníkového odpadu, jeho množství ale v posledních letech strmě roste.

Jak jsem před časem slíbil, dnes plním. Předkládám pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. @SpravedlnostCZ @velvyslanec_SRN @AmbMeron pic.twitter.com/UUIXkHXxrt

— Jan Bartošek (@honzabartosek) May 27, 2020

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předložil 27. května 2020 pozměňovací návrh k novele trestnímu zákoníku (.docx) týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. Za nově zařazené trestné činy by podle návrhu měly hrozit až tři roky vězení nebo peněžitý trest.

Pozměňovací návrh začal připravovat v souvislosti s kauzou kalendáře s portréty osobností třetí říše. Kalendář s portréty osobností třetí říše vydalo nakladatelství Naše vojsko. 

Jak informoval server Aktuálně.cz, politici chtějí změnit zákon, aby se něco podobného v budoucnu nemohlo beztrestně opakovat. Jan Bartošek serveru řekl, že už delší dobu připravuje pozměňovací návrh a že se nejspíš bude inspirovat německou legislativou. 

Již před časem v diskuzním pořadu Máte slovo 28. února 2020 uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek, že si nechal zpracovat Parlamentním institutem materiál, který se zabývá různými právními úpravami zákazu symbolů s totalitní tématikou. Veřejně také deklaroval: „Jako zákonodárce a poslanec udělám všechno pro to a prosadím do trestního zákoníku, aby takový svinstvo, který vydáváte, bylo trestné, včetně výroby, přechovávání, distribuce, exportu a importu." (čas 21:00) Toto vyjádření mířilo na Pavla Kamase, vydavatele protižidovské knihy Jedovatá houba. 

Po vložení pozměňovacího návrhu do sněmovního systému a uveřejnění ověřovaného tweetu stihl ještě v ten den Jan Bartošek předložit další pozměňující návrh (.docx), ve kterém do původního znění doplnil odstavec navrhovaného § 404b stanovující zvýšenou trestní sazbu v případě zveřejňování takových symbolů tiskem, filmem či rozhlasem.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější.

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 27, 2020

Povinnost placení daně z nabytí nemovitosti je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013 a účinné je od 1. ledna 2014.

ODS v minulosti skutečně navrhovala jeho zrušení, jak říká místopředseda Fiala.

• 11. března 2015 předložila skupina poslanců ODS návrh zákona Sněmovně. Stanovisko vlády bylo nesouhlasné. Na 31. schůzi PS 29. září 2015 byl návrh zákona zamítnut.
• 1. prosince 2017 byl skupinou poslanců ODS Sněmovně předložen návrh zákona znovu. Stanovisko vlády však bylo opět nesouhlasné. Na 6. schůzi PS 21. ledna 2018 byl návrh zákona zamítnut.

Pro kontext dodejme, že návrh zákona na zrušení zmiňovaného zákonného opatření Senátu předložila i skupina poslanců SPD, a to 29. listopadu 2019. Stanovisko vlády bylo tehdy také nesouhlasné a tento návrh zákona na plénu PS projednáván nebyl. Místo toho se přes první čtení dostal vládní návrh zákona, který zákonné opatření Senátu ruší, a to 27. května 2020. Další projednávání se plánuje až od 7. června.

Ačkoliv místopředseda Fiala uvedl ve svém výroku duben 2015, a ne březen 2015, vzhledem k velké časové blízkosti hodnotíme tuto část výroku jako pravdivou. 16. dubna 2015 byl návrh zákona doporučen Organizačním výborem PS na projednání (.pdf).

Musíme však pro úplnost dodat, že pro přijetí zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. 27. listopadu 2013 na plénu PS hlasovala s ostatními politickými kluby i ODS, včetně Petra Fialy.

Co se týče ministryně Schillerové, ta v r. 2015 žádnou politickou funkci nezastávala a členkou vlády se stala až v r. 2017. Následně však opravdu vyjádřila odmítavý postoj vůči zrušení daně z nabytí nemovitosti, např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. Já jsem podpořila osvobození bytů v rodinných domech, to jsem velice aktivně, to byl návrh pana poslance Raise, podpořila, ale pokud bychom měli zrušit daň z nabytí. A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Před květnovým hlasováním o vládním návrhu zákona však obrátila a řekla:

„Je to daň, která sice přináší ročně třináct miliard, ale je to daň velmi nespravedlivá.“

„Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se komplikují možnosti získání vlastního bydlení zejména pro mladé rodiny.“

TOP 09 je česká politická strana, která vznikla v roce 2009. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala TOP 09 16,7 % hlasů a stala se součástí vládní koalice spolu s ODS a VV. V dalších volbách v roce 2013 a 2017 její volební zisk poklesl, jak ukazujeme v grafu.

Průzkumy volebních preferencí, např. dle dat CVVM, ukazují také dlouhodobý propad podpory TOP 09. Výsledky volebních průzkumů pak obsahuje i web Mandáty.cz, bohužel však pouze do roku 2017.

Z uvedeného grafu jde vidět, že propad preferencí TOP 09 se zastavil během roku 2018. Přesto lze říci, že v horizontu 5 nebo i 10 let podpora této strany spíše klesá, a výrok Pekarové Adamové tak lze hodnotit jako pravdivý. 

Po neúspěšném pátrání ve veřejně dostupných zdrojích se Demagog.cz obrátil přímo na tiskového mluvčího strany TOP 09 Vladana Vaňka. Ten nám sdělil prostřednictvím emailové komunikace, že od 1. ledna 2020 strana přijala 144 nových členů, dále eviduje dalších 117 zájemců o členství. Zároveň dodal, že strana k dnešnímu dni eviduje 2 527 členů.

Na základě těchto obdržených informací hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť předsedkyně Pekarová Adamová mluví pouze o „nových členech“, nikoliv o zájemcích, a počet nových členů, tedy číslo 144, nelze považovat za „stovky“.

Podle průzkumů agentury KANTAR CZ se podpora TOP 09 udržuje stabilně zhruba kolem 5 %, jak je uvedeno na jejich grafu pro období mezi květnem 2018 a dubnem 2020. 

Aritmetický průměr činí za dané období 4,82 %, medián potom 5 %, přičemž 5% podporu TOP 09 zaznamenala v květnu, srpnu a říjnu 2018 a v červnu a září 2019. Nejnižší podporu 3,5 % měla podle průzkumů v červnu 2018, nejvyšší podpora je vysledována v dubnu 2020, kdy by podle průzkumu TOP 09 získala 6,5 %. Od srpna 2019 potom podpora TOP 09 vykazuje mírné stoupání, z hodnoty 4,5 % až na 6,5 %. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem (tedy i TOP 09), až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

Markéta Pekarová Adamová zároveň v tomto výroku říká, že „půl procenta není důvod k radosti“. Tím reagovala na dotaz redaktorky, která řekla, že v současné době má TOP 09 pouze o půl procentního bodu více než před zvolením Markéty Pekarové Adamové do pozice předsedkyně TOP 09. Pekarová Adamová byla zvolena do této funkce na konci listopadu 2019 a podle tehdejších průzkumů agentury Kantar (za říjen 2019) vykazovala TOP 09 podporu 6 %. Za půl roku se podpora strany navýšila o půl procentního bodu, na současných 6,5 %.

Zdroj: KANTAR CZ

Podobné tendence můžeme nalézt také podle průzkumů agentury STEM mezi únorem 2018 a březnem 2020, které uvádíme v jejich tabulce. Podle průzkumů STEM se podpora TOP 09 pohybuje okolo 4 %.

Aritmetický průměr za dané období činí 4,1 %, medián taktéž 4,1 %, přičemž 4,1% podpora byla zaznamenána v lednu 2020. Nejnižší podpora byla zaznamenána v říjnu 2018, která podle průzkumů STEM činila 2,1 %, nejvyšší naopak v prosinci 2019, a to 5,8 %. Stejně jako průzkumy KANTAR CZ, tak i podle průzkumů STEM podpora TOP 09 vykazuje ve stejném období mírné stoupání, zde od června 2019, z 3,7 % na 4,3 % z března 2020.