Přehled ověřených výroků

Pravda
V dubnu 2019 byl spuštěn projekt Vltava – Řeka plná zážitků, jehož cílem je propagace řeky Vltavy a turistických míst podél jejího toku.

Hejtmanka Jihočeského kraje Stránská /ČSSD/ v debatě poukazuje na další příležitosti pro cestovní ruch v Jihočeském kraji, zmiňuje přitom řeku Vltavu (čas 1:24:50–1:25:32), o níž hovoří jako o fenoménu, který ještě možná není doceněn.

V dubnu 2019 byl spuštěn projekt Vltava – Řeka plná zážitků, jedná se o společnou aktivitu Jihočeského a Středočeského kraje, jehož cílem je představit Vltavu jako jednotný ucelený turistický cíl od Šumavy až po Mělník, přilákat k řece nové domácí i zahraniční návštěvníky a podpořit rozvoj turistické infrastruktury po celém jejím toku“.

Projekt propaguje poznávání samotné řeky a jejího okolí vytipováním různých turistických míst, která je možné prozkoumat na plavidle, na kole nebo pěšky. Na webu projektu je ke každému výletu popsána délka trasy, přibližný čas cesty, k zobrazení a ke stažení je také mapa. Jako příklad můžeme uvést tip na výlet „Na hrad Zvíkov a Orlík za jediný den“. Turisté se také mohou inspirovat kalendářem akcí a podle toho naplánovat výlety.

 

Lukáš Mareš

Není tedy zákon o cestovním ruchu.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Pravda
Nejdůležitější zákon v této oblasti, zákon č. 159/1999 Sb., obsahuje definice zájezdů či cestovních kanceláří a agentur a výčet některých jejich povinností. Reguluje také horskou službu. Tento zákon však nelze považovat za komplexní právní úpravu cestovního ruchu.

Že neexistuje zákon, který by se přímo nazýval zákonem o cestovním ruchu, je pravda. Existují však zákony a vyhlášky, které se cestovním ruchem zabývají. Jedná se zejména o zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Zákon definuje, jaké typy služeb v cestovním ruchu existují nebo co lze považovat za zájezd, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-159#f6236041">cestovní kancelář a agenturu a vymezuje některé jejich povinnosti. Dále pak například obsahuje vymezení základní činnosti horské služby. Oblast samotného cestovního ruchu však pojímá spíše okrajově, a vymezuje dokonce ty oblasti cestovního ruchu, na něž se vůbec nevztahuje. Komplexně se tak tento ani jiný zákon cestovním ruchem nezabývá.

Pravda
Nejvyšším článkem Ministerstva pro místní rozvoj výslovně se zabývajícím cestovním ruchem je odbor cestovního ruchu s ředitelkou Renatou Královou. Ten spadá pod sekci regionálního rozvoje, v jehož čele stojí náměstek David Koppitz.

Vedení Ministerstva pro místního rozvoj tvoří hned několik náměstků.

Náměstkem pro řízení sekce evropských a národních programů je Zdeněk Semorád,

náměstkyní pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů je Daniela Grabmüllerová,

náměstkyní pro řízení sekce výstavby a veřejného investování je Marcela Pavlová,

náměstkyní pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování je Jana Hanzlíková,

náměstkem pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií je Jan Koudelka,

posledním náměstkem je David Koppitz, který je náměstkem sekce regionálního rozvoje, tato sekce má pod sebou odbor cestovního ruchu, jehož ředitelkou je Renata Králová.

Lukáš Mareš

Cestovní ruch tvoří 7 % hrubého domácího produktu.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Ekonomika
Krajské volby 2020
Nepravda
Cestovní ruch tvoří dle ČSÚ pouze 2,9 % hrubého domácího produktu ČR.

Podle nejnovějších dostupných dat Českého statistického úřadu z roku 2018 tvoří cestovní ruch nikoli 7 % hrubého domácího produktu, jak uvádí Lukáš Mareš, ale pouze 2,9 % HDP České republiky. Tento poměr se přitom v průběhu let příliš nemění a osciluje v blízkosti uvedené hodnoty. Podobné hodnoty i trend zachycují data Světové banky (také dostupná jen do roku 2018). Vyjádřeno nominálně se pak sektor cestovního ruchu podílel na HDP ve stejném roce 153 miliardami korun.

Pravda
Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo dotaci v hodnotě 30 mil. Kč na slevy na ubytování v penzionech a hotelech na území Jihočeského kraje, přičemž lidé si sami mohli vygenerovat voucher a vybrat ubytování na speciálně zřízené webové stránce.

Jedná se o dotaci od Jihočeského kraje, kterou zastupitelstvo schválilo 21. května 2020. Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5) uvolnilo 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto dotací bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat pracovní místa v kraji. Tato opatření vzala na vědomí i Rada Jihočeského kraje na svém zasedání dne 4. června 2020 (.pdf, str. 19).

Za tímto návrhem stojí ODS v čele s Martinem Kubou: „Připravili jsme program, kdy lidé budou moci získat vouchery, které jim umožní čerpat 30% slevu na ubytování v jakémkoli hotelu, penzionu nebo apartmánu v Jihočeském kraji.“ 

Peníze byly určené přímo lidem, kteří si sami vybrali, kam pojedou a kde se ubytují. Pokud se dvou až šestičlenná rodina ubytovala v penzionu nebo hotelu na území Jihočeského kraje na 5 až 7 nocí, mohla na osobu a noc čerpat 30% slevu na ubytování, maximálně však do výše 300 Kč. Kraj také nabízel návštěvníkům, kteří se na území Jihočeského kraje ubytovali na dvě a více nocí, 50% slevu na vstupné ve svých organizacích. 

Administraci a marketing celého projektu zajišťovala Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), která spustila i web leto.jiznicechy.cz, na kterém si lidé mohli rezervovat ubytování, uplatnit slevové vouchery na ubytování a najít i vouchery na vstupy do galerií, muzeí i zoo.

 

Jana Pupavová

Pravda
Jihočeský kraj umožnil lidem získat a uplatnit voucher, díky kterému získali 30% slevu z ceny ubytování. Tato sleva, resp. příspěvek, činila maximálně 300 Kč na osobu a noc.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje v usnesení č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5) dne 21. května 2020 schválilo uvolnění 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto dotací bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat mnoho pracovních míst v kraji. Tato opatření vzala na vědomí i Rada Jihočeského kraje na svém zasedání dne 4. června 2020 (.pdf, str. 19).

Za tímto návrhem stojí ODS v čele s Martinem Kubou: „Připravili jsme program, kdy lidé budou moci získat vouchery, které jim umožní čerpat 30% slevu na ubytování v jakémkoli hotelu, penzionu nebo apartmánu v Jihočeském kraji.“

Pokud se dvou až šestičlenná rodina ubytovala v penzionu nebo hotelu na území Jihočeského kraje na 5 až 7 nocí, mohla na osobu a noc čerpat 30% slevu na ubytování, maximálně však do výše 300 Kč. To znamená, že např. ubytování pro jednu osobu na noc za 1 000 Kč vychází s uplatněným voucherem na 700 Kč, jelikož 30 %, tj. 300 Kč, činí sleva, resp. příspěvek na ubytování na osobu a noc. Pokud však ubytování pro jednu osobu na noc činí víc než 1 000 Kč, i po uplatnění voucheru už osoba nemá nárok na slevu vyšší než 300 Kč a rozdíl si musí sama doplatit.

Peníze byly určené přímo lidem, kteří si sami vybrali, kam pojedou a kde se ubytují. Na webové stránce leto.jiznicechy.cz, zřízené Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, si lidé mohli vygenerovat slevové vouchery a následně do 48 hodin vybrat a rezervovat ubytování.

 

Pravda
Memorandum o Vltavské cyklostezce bylo schváleno a podepsáno už v roce 2019. Z cyklostezky, která bude celkem měřit 188,4 km, zbývá dobudovat ještě 111 km. Stát její výstavbu zafinancuje částkou 957 milionů korun.

Vltavská cyklostezka (.pdf) bude novou cyklostezkou v Jihočeském kraji o celkové délce 188,4 km, 77 km této cyklostezky už je hotovo, nebo se staví, dalších 111 km je teď v plánu. Cyklostezka povede od Nové Pece až do Týna nad Vltavou a bude protínat další města, jako Český Krumlov, České Budějovice nebo Hlubokou nad Vltavou. Stát na její výstavbu plánuje prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury dát 957 milionů korun a tím bude pokryta většina nákladů. Memorandum (.pdf) o vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci projektu Vltavské cyklostezky bylo schváleno a podepsáno 23 obcemi a Jihočeským krajem už v roce 2019.

Nepravda
Akce organizovaná v minulém roce Jihočeskou centrálou cestovního ruchu Jižní Čechy hostem v Linci vyšla celkem na přibližně 7 000 000 Kč, nikoli na 5 000 000 Kč. Tento rozdíl přesahuje námi tolerovanou míru nepřesnosti.

Jihočeská centrála cestovního roku pořádala (.pdf) mezi 16. a 18. květnem roku 2019 konferenci Jižní Čechy hostem v Linci. Ta měla posílit turismus v jižních Čechách, ukázat turistický potenciál oblasti rakouským turistům a propojovat vzájemné vztahy s příhraničním regionem v Rakousku. 

Podle své výroční zprávy (.pdf, str. 48) Jihočeská centrála cestovního ruchu v roce 2019 hospodařila s rozpočtem, jehož výdaje dosahovaly cca 63 milionů korun. Z toho na akci Jižní Čechy hostem v Linci bylo utraceno 6 920 000 korun, tj. 11 % celkových nákladů, a tedy částka o necelé dva miliony vyšší než uvádí Lukáš Mareš. Tuto sumu potvrzují také zprávy z médií, podle kterých kraj do akce skrze centrálu investoval zhruba 7 milionů korun. Lukáš Mareš se tak ve svém výroku dopustil nepřesnosti, která převyšuje naší míru tolerance 10 %.

Nepravda
Příspěvek SFDI krajům vyjednával za Asociaci krajů ČR její místopředseda Běhounek. Pro závěrečný souhlas s příspěvkem ve výši 4 miliard pro rok 2020 a stejnou částkou pro rok 2021 ale hlasovalo na Radě Asociace všech 10 přítomných hejtmanů.

O příspěvku od SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) jednal s premiérem Babišem 1. místopředseda Rady AKČR (Asociace krajů České republiky) pověřený jejím vedením a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Členy AKČR jsou však všechny kraje, i hlavní město Praha, a jejím cílem je „hájit a prosazovat společné zájmy a práva krajů", a takévytvářet podmínky pro řešení problémů a otázek společných pro členy Asociace“. K finální shodě na výši uvedených prostředků pak došlo na jednání Rady Asociace krajů, kde bylo přijato usnesení č. 251 (.pdf). Toto usnesení přitom bylo přijato všemi 10 hejtmany (.pdf, str. 4), kteří byli na jednání Rady přítomni.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť o výši příspěvku ze SFDI vyjednával za Asociaci krajů, která je dobrovolným sdružením, její místopředseda Běhounek. Závěrečný souhlas s příspěvkem ve výši 4 miliardy pro rok 2020 a 4 miliardy pro rok 2021 pak vyslovilo souhlas nikoliv „několik málo“, ale deset, tedy většina hejtmanů. Hejtman Netolický však mezi nimi nebyl (.pdf, str. 1). 

Pravda
Údaje o výkonnosti nemocnic z jara 2020 nebyly dosud zveřejněny. Nemocnice však na jaře omezily neakutní zákroky, což mělo negativní vliv na jejich příjmy od zdravotních pojišťoven.

Zdravotnictví je ze 79 % financováno z veřejného zdravotního pojištění. Rozpočty krajů, obcí a další výdaje státního rozpočtu se na celkovém financování podílí jen z 5 %. Zbylých 16 % tvoří soukromé zdroje.

Nejčastějším způsobem platby nemocnicím od pojišťoven je platba za výkon. Zdravotnické výkony jsou bodovány na základě jejich obtížnosti, délky či nákladovosti. Systém bodování (počty bodů pro jednotlivé úkony) se může měnit každé čtvrtletí na základě dohody mezi pojišťovnami a Českou lékařskou komorou.

Statistiky lůžkové péče, ambulantní péče i ekonomiky zdravotnických zařízení jsou do roku 2018. Aktuální jsou pouze informace ke covidu-19.

V průběhu jara však média informovala o tom, že nemocnice napříč Českem odkládaly vzhledem k epidemii koronaviru neakutní zákroky. Tato situace se týkala i Pardubického kraje. „Měli jsme dva až dva a půl tisíce operací za měsíc. V dubnu bylo 350 operací. Chod nemocnic se zastavil,“ uvedl například generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottwald. Podle informací uvedených serverem iDNES.cz se ještě v polovině prázdnin nevrátily výkony nemocnic na předkoronavirovou hodnotu. Hospodaření Nemocnice Pardubického kraje se v průběhu roku propadlo do ztráty a byť nejsou dostupné zcela aktuální údaje, lze důvodně předpokládat, že vzhledem k hloubce předchozího propadu se nepodařilo propad příjmů z plateb za výkon od zdravotních pojišťoven dodnes vyrovnat.