Přehled ověřených výroků

Ve státním rozpočtu na rok 2020 se původně počítalo se schodkem 40 miliard korun. Za leden letošního roku saldo státního rozpočtu dosáhlo záporných osmi miliard korun. Od roku 2015 se státní rozpočet za první měsíc roku nesetkal se zápornými čísly. Výsledky hospodaření jsou vyjádřené v následujícím grafu.

Ministerstvo financí rovněž na začátku března publikovalo souhrnná čísla za leden a únor. Saldo se propadlo na mínus 27,4 miliardy Kč, což je přesně 68,5 % původního plánovaného schodku. Na webu Ministerstva financí jsou rovněž čísla za posledních pět let. Srovnány jsou opět v grafu.

Podle dostupných zdrojů je tento únorový výsledek nejhorší za 27 let a poslanec Skopeček má pravdu, že únorový výsledek ještě nebyl ovlivněn současnou koronavirovou epidemií (první pozitivně testovaní pacienti na COVID-19 byli v ČR až 1. března).

K únorovým výsledkům rozpočtu se mluvčí tiskového odboru MF Zdeněk Vojtěch vyjádřil následovně:

„Ministerstvo předpokládá, že plánovaný deficit státního rozpočtu na letošní rok bude dodržen. Co se týče výsledku pokladního plnění za měsíc únor, tento měsíc bývá tradičně nejslabší měsíc, protože se neprojevují inkasa daní z příjmů právnických a fyzických osob nebo DPH u kvartálních plátců.“

Navzdory vyjádření se v té době ekonomové stavěli k plánu udržení čtyřiceti miliard skepticky. Například analytik Raiffeisenbank Vít Hradil v té době předpokládal celkový schodek 58 miliard. Ekonom Komerční banky František Táborský v té době odhadoval výsledný schodek okolo 60 miliard.

I přes slova expertů a vysoké číslo deficitu státního rozpočtu na konci února 2020 se nám nepodařilo najít žádné oficiální předpoklady či odhady Ministerstva financí. Proto musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Šíření nákazy koronaviru se podle ekonomů podepisuje na vývoji růstu HDP v České republice v letošním roce. Původní předpoklady počítaly s 2% růstem, nicméně dosažení tohoto čísla není reálné, jak připouští předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera se mohou ekonomické prognózy v příštích týdnech revidovat, nicméně zmiňuje, že letošní růst bude nejspíš nejslabší od roku 2013. Ekonomický růst bude dle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zřejmě nejpomalejší ze zemí Visegrádu. Koronavirová krize se dotýká i státního rozpočtu pro letošní rok, který byl původně plánován se schodkem 40 mld. korun. Vzhledem k mimořádným výdajům na pokrytí negativních ekonomických důsledků však premiér Babiš připustil rozpočet se schodkem až 200 mld. korun. Prezident Zeman novelu zákona o státním rozpočtu, která s takovýmto schodkem počítá, podepsal ve středu 25. března 2020.

Ekonomický propad nyní zažívá Čína, odkud se nákaza začala šířit do zbytku světa. Na datech agentury Bloomberg můžeme vidět (viz graf) například zhoršení ekonomiky výrobního sektoru (indikátorem je PMI, tedy index nákupních manažerů, uváděný v % – pokud je hodnota více než 50 %, znamená to zlepšení, méně než 50 % značí zhoršení, pozn. Demagog.cz). Průmyslová produkce dle dalších dat v prvních dvou měsících 2020 celkově poklesla o 13,5 p. b. (viz graf).

Index nákupních manažerů (PMI) v Číně

Pokles průmyslové produkce v Číně

Propad zaznamenávají také světové burzy, například FTSE, Dow Jones Industrial Average nebo Nikkei (viz graf), přičemž první dvě zmíněné hlásí největší propady akcií od roku 1987.

Propad světových akcií

Celosvětově pomalejší ekonomický růst zmiňují i analýzy OECD (viz grafy). OECD připouští zpomalení růstu světového HDP na 2,4 % místo původně předpokládaných 2,9 %, přičemž zpomalení se dotýká států napříč světem (viz třetí graf – druhý sloupec značí nově předpokládaný procentuální růst HDP, třetí sloupec poté označuje rozdíl oproti původně předpokládaným hodnotám z listopadu 2019).

Prognóza růstu HDP pro rok 2020 v porovnání s rokem 2019

Prognózy růstu HDP z listopadu 2019 a března 2020 v porovnání s rokem 2019

Prognóza růstu HDP napříč světem

Ministerstvo financí přestane pořádat, kvůli nouzovému stavu a s ním související změnou rozpočtových priorit, loterijní hru Účtenkovku. Její poslední losování se bude konat 15. dubna 2020. 

Co se týče dalších ve výroku zmíněných opatření, tak vláda dne 19. března skutečně schválila návrh prodloužení nároku na ošetřovné na dobu zavření škol a navýšení věku ošetřovaného dítěte z 10 let na 13. Tento návrh byl následně předložen Parlamentu ke schválení. Poslanecká sněmovna návrh schválila na zasedání dne 24. března, nyní návrh čeká na projednání Senátem.

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které zůstaly doma z důvodu péče o děti, pak vláda schválila příspěvek 424 korun na den. Nárok na příspěvek vzniká, pokud druhý člen rodiny nečerpá ošetřovné a zároveň se jedná o péči o dítě ve věku 6 až 13 let.

Vláda kvůli zmírnění dopadů na podnikatele a zaměstnance také odloží daňovou povinnost. A to tím, že budou prominuty pokuty, úroky a poplatky za opožděné podání daňového přiznání či kontrolního hlášení, odpuštěn je také správní poplatek za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně, pokud bude tato žádost podána do 31. července 2020.

Podnikatelé tedy mohou zažádat o posečkání úhrady daně, úpravu výše záloh nebo o výjimku z povinnosti daň zálohovat, o prominutí úroků a pokut za nepodání kontrolního hlášení, prodloužení lhůty pro podání daňového tvrzení (a tím i úhrady daně).

ODS na toto téma publikovala na svých webových stránkách ve středu 11. března 2020 tiskovou zprávu.

Nejde však o množinu konkrétních legislativních úprav či návrhů, ale o stručný bodový výpis důležitých zásahů. Tato opatření občanští demokraté představují ve třech skupinách. Jedná se o opatření okamžitá, opatření, která zmírní dopady na firmy i zaměstnance a opatření střednědobá.

Za potřebná okamžitá opatření považují odklad platby daně z příjmu, zrušení zálohy daně z příjmu k prvnímu a druhému čtvrtletí, zkrácení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 30 nebo 15 dnů a posunutí 3. a 4. vlny EET.

Opatření, která zmírní dopady na firmy a zaměstnance, by podle ODS měla zahrnovat prodloužení doby pro možné pobírání náhrady mzdy formou ošetřovného, pro zaměstnance v karanténě vyplacení mzdy v plné výši a odpuštění daně z příjmu pro OSVČ.

Mezi opatření střednědobá zahrnuje ODS snížení daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod, zvýšení základní slevy na poplatníka daně (či opatření s podobným účinkem) a snížení odvodů na aktivní politiku zaměstnanosti na polovinu.

V tiskové zprávě na téma ekonomického balíčku, kterou ODS publikovala na webových stránkách ve středu 11. března 2020, občanští demokraté navrhují okamžitá opatřeními jako odložení platby daně z příjmu, zrušení záloh na první a druhé čtvrtletí a zkrácení lhůty vrácení odpočtů DPH.

V této tiskové zprávě také uvádějí, že chtějí ve střednědobém horizontu snížit daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod.

To samé uvádějí i v článku vydaném ve středu 18. března 2020 na webu ODS. V tomto článku občanští demokraté navrhují odpuštění daně z příjmu pro OSVČ za rok 2020 a odpuštění platby sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ a jejich zaměstnance do konce roku 2020. Dále ve střednědobém horizontu navrhuje ODS snížení sociálního pojištění zaměstnavatele pro částečné úvazky.

Pro úplnost dodejme, že v souvislosti s epidemií koronaviru opravdu musí některé firmy řešit problémy s cash flow. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR provedeného 10. a 11. března 2020 pociťuje nebo očekává problémy s cash flow více než pětina oslovených průmyslových firem.

První informace o objednávce na 1,1 milion respirátorů a 5 milionů roušek z Číny se objevila 15. března na twitterovém účtu Jana Hamáčka.

Podle Aktuálně.cz se tak mělo stát poté, co nákupem respirátorů a roušek pověřil premiér Andrej Babiš právě resort ministra vnitra. To mu umožňuje zákon č. 240/2000 Sb. Důvodem měla být neschopnost Ministerstva zdravotnictví objednat právě toto vybavení.

„Takže my máme rychlý platební styk a můžu vám říct, že teď máme zaplaceno a pod smlouvou v Číně víc než 30 milionů roušek, 6 milionů respirátorů, 250 000 ochranných bioobleků pro lékaře a pro zdravotnický personál a 250 000 brýlí a štítů. To je věc, která by měla zásadně situaci změnit.“ Tak znělo vyjádření ministra vnitra 17. března na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Podle tohoto vyjádření se počet objednaných pomůcek z Číny zvýšil.

Zatím poslední informace s vyšším počtem ochranných pomůcek zazněla právě 22. března v Otázkách Václava Moravce (čas 26:25). O stejném počtu oznámeném ministrem Hamáčkem podle ČTK informovala i mluvčí Asociace krajů ČR Pavlíková již o dva dny dříve a stejnou informaci poskytl také server Info.cz, který se odkazuje na informace vyžádané od Ministerstva vnitra. Zde se liší pouze počet ochranných obleků, kdy Info.cz uvádí počet 300 000, namísto 250 000 avizovaných Janem Hamáčkem.

Informace o smlouvě na ústenky, respirátory třídy FFP2, brýle, ochranné štíty ani jednorázové testy nejsou dohledatelné v registru smluv.

Nárůst počtu nakažených nemocí COVID-19 v Itálii se v posledních týdnech urychloval. Nejenže tedy počáteční růst v Itálii byl dramatický a křivka mezidenních nárůstů neklesala, ona se naopak zvedala, a to v průměru rychleji než dny předchozí. Šlo o růst sledující exponenciální křivku, která je typická pro epidemie, aspoň do doby, než je větší část populace nakažená.

První dva případy nákazy v Itálii byly 31. ledna. Rapidní nárůst ale následoval až cca od 20. února (viz graf níže). K 24. březnu má Itálie téměř 64 tisíc nakažených. 19. března nebyl podle WHO v Itálii žádný nový nakažený, což nesedí s informacemi z jiných zdrojů, tudíž jsme ji nahradili počtem 5322. Jde ovšem o počet pozitivně testovaných a reálný počet nakažených je pravděpodobně vyšší.

Zde se můžete podívat na celkový vývoj počtu nakažených v Itálii či porovnat nárůst počtu nakažených v různých státech světa.

V České republice zatím stále přibývá počet osob nakažených koronavirem. Přibývá ale také počet provedených testů na nemoc COVID-19. Graf, který měli k dispozici v Otázkách Václava Moravce přímo od Ministerstva vnitra, ve svém výroku Jan Hamáček komentuje tak, že mezidenní nárůsty pozitivně testovaných u nás klesají (OVM, 34:46).

K tomuto grafu uveďme, že jsme se pokoušeli ověřit jeho správnost, bohužel se nám ale nepodařilo přijít na metodu, podle které byly jednotlivé údaje vypočteny, resp. žádným z námi zkoušených postupů jsme se k uvedeným číslům nedopracovali.

Co se týče vývoje celkového počtu nakažených a mezidenních procentuálních nárůstů, ten je zachycen v následujícím grafu.

Pokud se pak podíváme na růst počtu nakažených v absolutních číslech, tj. kolik nakažených přibylo v jednotlivé dny, pak od 19. března, kdy počet nově nakažených dosáhl vrcholu, můžeme skutečně pozorovat, že i počet nově nakažených se procentuálně postupně snižuje.

Pro kontext uveďme, že k tématu se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Událostech, komentářích (čas 1:12) z 23. března 2020. Podle něj je možné mluvit o zmírnění některých opatření až tehdy, když budou denní přírůstky nakažených klesat. Například k otevření menších obchodů je podle něj přijatelným denním nárůstem 10 %. To se však týká jen vnitřních opatření, ne uzavření hranic.

Ošetřovné je jednou ze šesti dávek českého systému nemocenského pojištění a je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Podle § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona má na ošetřovné nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu péče o nemocného člena domácnosti (výjimka je u péče o dítě mladšího 10 let rodičem). Ošetřovné může podle § 39 odst. 1 písm. b) stejného zákona zaměstnanec získat také v případě, že musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo jiné dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu epidemie). Doba pobírání ošetřovného činí podle § 40 odst. 1 stejného zákona nejdéle 9 kalendářních dnů (16 u rodičů samoživitelů, kteří pečují o dítě do věku 16 let s neukončenou školní docházkou).

Vláda dne 19. března 2020 předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s epidemií koronaviru. Návrh byl poslancům rozeslán jako tisk 784/0. Kvůli vyhlášení stavu legislativní nouze byl návrh projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení na 42. schůzi konané dne 24. března 2020. K vládnímu návrhu zákona bylo podáno celkem 23 pozměňovacích návrhů, z toho jeden podala za SPD Lucie Šafránková. 

Pozměňovací návrh (.docx) SPD (předložený Lucií Šafránkovou, Tomiem Okamurou a Radimem Fialou) navrhuje rozšířit okruh osob, které budou mít v době mimořádných epidemiologických opatření nárok na ošetřovné. 

Návrh předpokládá (.docx, str. 2–4), že v důsledku okolností způsobených epidemií koronaviru budou muset na dlouhou dobu opustit z důvodu péče o dítě své zaměstnání také lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, příslušníci bezpečnostních sborů. Dále například pracovníci obchodu a služeb nebo dalších, pro společnost v současné době obzvláště důležitých profesí. 

Tento pozměňovací návrh by umožnil rodinám volbu toho, kdo se státem finančně kompenzované péče ujme. Místo takto pracujícího člena domácnosti by ošetřovné mohla pobírat jiná osoba, která je k ošetřovanému v příbuzenském stavu podle § 771 a § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  

Pozměňovací návrh byl zamítnut v rámci 44. hlasování 42. schůze dne 24. března 2020. Pro návrh hlasovaly poslanecké kluby SPD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo 36 poslanců z hnutí ANO (3 se zdrželi), 4 poslanci za ČSSD (2 se zdrželi). Z KSČM pro návrh hlasoval pouze Stanislav Grospič, dalších 7 poslanců se zdrželo. V konečném výsledku pro návrh hlasovalo 45 poslanců, proti návrhu 40 poslanců a 13 se zdrželo. Přítomno bylo celkem 98 poslanců, pro přijetí návrhu bylo potřeba 50 hlasů.

Vládní návrh zákona jako celek byl ve stejný den Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen Senátu jako tisk 216/0. Senát návrh projednal a schválil beze změn na 18. schůzi dne 25. března 2020.

Nově budou mít na ošetřovné nárok i rodiče dětí do 13 let, a to po celou dobu, kdy budou zavřeny školy. Výše ošetřovného zůstane na stávajících 60 % ze mzdy či platu a bude se týkat jen zaměstnanců. Ošetřovné budou navíc dostávat i lidé, kteří se starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat na všechny nezaopatřené děti s postižením v nejméně prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově také budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat. Příslušníci bezpečnostních sborů budou dostávat nekrácený průměrný služební příjem.

Respirátory typu FFP3 v žádných zásilkách z Číny, které do České republiky dorazily do 22. března, skutečně nebyly. Respirátory evropské třídy FFP3 (srovnatelné s americkým standardem N100) dokáží vyfiltrovat alespoň 99 % částic ze vzduchu a jsou tak jediné, které poskytují téměř jistou ochranu proti nakažení koronavirem. Jsou proto vhodné pro zdravotnický personál, který přichází do intenzivního kontaktu s nakaženými.

Problém s dostupností respirátorů je nyní prakticky všude, a tak se je snaží skupovat i ostatní státy. Například ve Spojených státech existuje zásadní nedostatek i respirátorů nižší třídy – N95 (ekvivalent FFP2). 

V Číně podle místních zdrojů tamní vláda údajně žádné oficiální zákazy vývozu roušek a respirátorů z Číny nevydala. Některé zahraniční společnosti, které je byly zvyklé v minulosti importovat, však tvrdí, že respirátory v současné době není možné získat a že Čína pravděpodobně jejich vývoz omezuje a využívá je zejména sama pro vlastní potřebu. To potvrzuje i zástupce čínské asociace výrobců lékařských materiálů. Možným způsobem vývozu tohoto materiálu mimo Čínu je určitá forma humanitární pomoci. Kupříkladu v podobě vládních darů, které již putovaly například do Japonska či Íránu, nebo darů od soukromých společností, jako tomu bylo v případě čínské společnosti Xiaomi, která desítky tisíc masek FFP3 darovala Itálii. 

Dalším důvodem, proč není momentálně možné v Číně sehnat respirátory té nejvyšší třídy a často i nižších, je také to, že během velmi přísných protiepidemických opatření, která Čína v posledních měsících zaváděla, nebyly v provozu mnohé továrny a výroba těchto ochranných prostředků tak značně poklesla. Před vypuknutím epidemie Čína zároveň byla největším producentem roušek a respirátorů na světě, vyráběla přibližně 80 % světové produkce. 

Dalším faktorem je i to, že k výrobě masek jsou potřeba netkané polypropylenové textilie, které sama Čína musí dovážet a které se při aktuální vysoké poptávce po respirátorech samy stávají nedostatkovým zbožím. 

Respirátory typu FFP3 nebyly součástí ani žádné z dalších zakoupených leteckých dodávek, které v poslední době dorazily z Číny do jiných evropských zemí. V úterý 24. března doletěly zásoby zdravotnického materiálu na Slovensko a do Maďarska, obě zásilky obsahovaly pouze roušky a další ochranné pomůcky. Stejně na tom byla i zásilka do Polska, Ukrajiny či Srbska. Francie v současnosti z Číny objednává pouze ochranné roušky a rukavice a například Litva sice z Číny objednala 2 miliony respirátorů, ale typ FFP3 musí stejně odebírat od místní litevské společnosti. Z toho, že respirátory typu FFP3 nebyly součástí obchodních dodávek do jiných států, usuzujeme, že ve větším množství v Číně opravdu zakoupit nejdou. 

Nedá se tedy říci, že Čína respirátory třídy FFP3 momentálně vůbec neprodukuje, ale je pravda, že „minimálně v této fázi nejsou v nabídce“.