Přehled ověřených výroků

V neděli 22. března 2020 přistál na letišti v Pardubicích ukrajinský nákladní letoun An-124 Ruslan se 70 tunami nákladu, včetně 5 milionu roušek. Informovala o tom Armáda ČR i Úřad vlády na svém Twitteru:

Z čínského Šen-čenu přepravil do Pardubic velkokapacitní letoun An-124 Ruslan 5 mil. roušek, 1,6 mil. respirátorů, 120 tisíc ochranných obleků, 80 tisíc ochranných brýlí a desítky tisíc testů. Pro urgentní přepravu materiálu z Číny využila @obranatweetuje alianční program SALIS. pic.twitter.com/oB3it1LZRo

— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 21, 2020

Ministr vnitra Jan Hamáček ještě před příletem na svém Twitteru uvedl konkrétnější čísla, která jinde nejsou dostupná, včetně počtu roušek určených pro kraje:

Chtěl bych rozptýlit obavy ohledně distribuce roušek z dnešní dodávky, situace je následující: 2,3 mil. roušek předáváme Ministerstvu zdravotnictví pro fakultní nemocnice, 2,9 mil. jde krajům, a ty budou zásobovat krajské nemocnice a další zařízení. #spolutozvladneme

— Jan Hamáček (@jhamacek) March 21, 2020

Prvním letadlem se zdravotnickým materiálem byl let společnosti China Eastern, který do Česka dorazil v sobotu 21. března. Informoval o něm například Úřad vlády na svém webu.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť zejména k první části výroku se z veřejných zdrojů vztahují pouze jiná vyjádření ministra Hamáčka, na kterých odůvodnění z logických důvodů postavit nemůžeme. 

Z počátku distribuční systém, ve kterém si distribuci zajišťovalo zvlášť ministerstvo zdravotnictví a zvlášť ministerstvo vnitra, kritizovali především krajští hejtmani i zdravotnická zařízení a ministr vnitra Jan Hamáček. Po příletu ukrajinského nákladního letounu An-124 Ruslan do Pardubic dne 21. března 2020 si náklad na místě rozdělili hasiči za ministerstvo vnitra a armáda za ministerstvo zdravotnictví.

Vláda změnila systém distribuce v pondělí 23. března 2020 v nařízení (.pdf), které rozšířilo pravomoc ministerstva vnitra, které tak může zásobovat státní i nestátní zdravotnická zařízení.

Samotný centrální systém distribuce ochranných prostředků se nyní vztahuje na všechny cílové skupiny, tedy i na fakultní nemocnice, páteřní nemocnice v krajích, záchranáře a další. Hasiči nejdříve dodávky rozvezou do krajů, kde se zásoba rozdělí pro všechny orgány.

Žádná jiná země Evropy skutečně nemá navázaný s Čínou tak intenzivní letecký kontakt. Do České republiky v posledních dnech dorazilo hned několik letadel se zásobami zdravotnických ochranných pomůcek a testů na nový typ nemoci COVID-19. Ve středu 18. března doletělo na letiště Kbely v Praze letadlo se 150 tisíci nových rychlotestů, v pátek 20. března přistálo v Praze letadlo s 1,1 milionem zakoupených respirátorů. V sobotu 21. března pak do Prahy a do Pardubic dorazily dvě letadla s dalšími zásobami roušek, respirátorů, ochranných obleků a brýlí. 

Do budoucna se očekává, že do České republiky budou mířit tři letadla se zdravotnickými potřebami týdně a to po dobu asi šesti týdnů. Letecké dodávky mají zajišťovat letadla čínského dopravce China Eastern a také Českou republikou pronajatý velkokapacitní ukrajinský letoun An-124 Ruslan. Po vyřešení komplikací s přeletovým povolením se počítá také s českými Smartwings a ČSA. Fungování leteckého mostu kromě samotného Jana Hamáčka potvrdil a podpořil i ministr dopravy Havlíček na svém twitterovém účtu.

Letadla Smartwings ve vzduchu. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s ostatními rezorty zahajuje letecký most s Čínou. Smartwings již obdržel zahraniční povolení a bude průběžně točit celkem sedm letadel a navážet respirátory, roušky a další zdravotnický materiál. pic.twitter.com/RFGaJ95Imc

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 19, 2020

V jiných státech Evropy se ale postupně také začíná rozvíjet hlubší spolupráce s Čínou v importu zdravotnického materiálu. Do Itálie také už dorazilo několik dodávek s pomocí v boji proti epidemii koronaviru – 12. března v Římě přistálo letadlo s ochranným materiálem, ale i s experty z Číny, další například dorazilo ve středu 18. března. Na Ukrajinu v pondělí 23. března doletělo první letadlo z Číny se zásobou testů na koronavirus a dále se očekává hlubší spolupráce. Podobná situace je i v Srbsku, které si dlouhodobě buduje s Čínou poměrně úzké vztahy a kam kromě zdravotnického materiálu také dorazili čínští zdravotníci.

Stejně tak i z dalších evropských zemí přicházejí zprávy o spíše jednorázových zásilkách ochranného materiálu – kupříkladu ze Španělska, Francie, Belgie či Polska.

O nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky ve Velké Británii hovořila například britská veřejnoprávní stanice Channel 4 a ve stejném duchu psal o tématu i britský deník The Telegraph nebo Financial Times.

Na Slovensku psal o stavu ochranných pomůcek 11. března deník SME. Na nedostatek těchto pomůcek si stěžovalo více zdravotnických organizací a některé z nich také informovaly o tom, že mají zásoby na maximálně pár týdnů. O stejném stavu informovala i zpravodajská televizní stanice TA3.

Ani maďarští zdravotníci nemají dostatek ochranných pomůcek. Dočíst se o tom lze například na serveru Index.hu, který uvádí i to, kolik těchto ochranných prostředků právě teď v Maďarsku mají a kolik by jich potřebovali.

I v Polsku je situace s nedostatkem ochranných pomůcek pro zdravotníky podobná. Informoval o tom například server medonet.pl. Server iROZHLAS.cz napsal, že polský opoziční list Gazeta Wyborcza na svém webu uvedl, že polská rozvědka už v lednu před koronavirem varovala, avšak tamější vláda toto varování ignorovala.

Podle GHS Indexu, který hodnotí ve 195 zemích globální zdravotní zabezpečení, včetně připravenosti na epidemie, skončila Česká republika na 42. místě. V Evropě jsme pak skončili na 26. místě z celkových 43. Tím jsme se umístili za Polskem (19. místo) i Maďarskem (21. místo). Slovensko skončilo hned za námi, na 27. místě. Výsledky GHS Indexu komentoval už v říjnu 2019 server iDNES.cz: „Svět není připravený na pandemie. V žebříčku nás porazilo Turecko i Albánie. Nebezpečí nové pandemie číhá vždy a všude a lidstvo na něj není připravené, upozorňuje žebříček Global Health Security Index. Pro boj s biologickými hrozbami jsou nejlépe vybavené Spojené státy, Česko skončilo dvaačtyřicáté.“ V březnu tohoto roku pak zprávu připomněl i iROZHLAS.cz: „Česko v boji proti pandemii koronaviru trápí akutní nedostatek roušek a respirátorů. Tuzemské úřady podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka situaci hrubě podcenily, jak uvedl pro iROZHLAS. Indicie, že ministerstvo zdravotnictví nemá případné rozšíření nemoci COVID-19 pod kontrolou, byly přitom už loni na podzim. A sice v podobě amerického žebříčku připravenosti jednotlivých států na mezinárodní viry.“

Prof. Prymula je aktuálním předsedou Ústředního krizového štábu. Do této pozice byl zvolen 15. března 2020. 

Podle článku 4 statutu Ústředního krizového štábu (.pdf, str. 2) platného do 15. března 2020 platilo, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:
a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.”

Podle nového statutu (.pdf, str. 2) schváleného 15. března nově platí, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.” Prof. Prymula tak mohl být zvolen, neboť jakožto náměstek ministra zdravotnictví je členem (.pdf, str. 2) Štábu.

Prof. Prymula působil v mnoha řídících funkcích, jak uvádí v jeho životopise (.doc) zveřejněném 1. března 2017 ministerstvo zdravotnictví. Mezi lety 1997–2002 byl prorektorem Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Následující 2 roky byl rektorem. Dalších 5 let až do roku 2009 byl děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Mezi lety 2009–2016 byl pak ředitelem FN Hradec Králové.

Zaměřením prof. Prymuly je bezesporu epidemiologie, ze které získal své vědecké tituly. Jen krátce lze zmínit např. to, že se prof. Prymula v roce 1996 stal docentem epidemiologie či že roku 2007 získal titul profesora hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.

Většina zemí západní Evropy, s výjimkou Velké Británie, nařídila zavřít restaurace a hospody přibližně ve stejnou dobu jako Česká republika.


Belgie například oznámila zavření barů restaurací a také škol již ve čtvrtek 12. března večer. O dva dny později, 
14. března, španělský premiér Pedro Sánchez nařídil lidem vycházet z domu pouze v nezbytných případech a zároveň nařídil uzavření restaurací, kaváren, muzeí atd.


Také Francie oznámila 14. března zavření všech svých restaurací, nočních podniků, barů, kaváren a univerzit. V Nizozemí jsou kavárny, restaurace, bary a školy zavřené od neděle 15. března. Významnou výjimkou je tak pouze Velká Británie, která oznámila zavření barů a restaurací teprve 20. března.


Tvrzení Radima Fialy o tom, že Západní Evropa zavřela bary a restaurace teprve včera (21. března) tedy hodnotíme jako nepravdivé, jelikož krom Velké Británie většina zemí západní Evropy tato opatření zavedla již kolem 12. až 15. března, podobně jako Česká republika.

Ačkoliv Čína se o nové nákaze dozvěděla začátkem prosince 2019, oficiálně přiznala její vláda výskyt až 31. prosince. První případ zaznamenali lékaři v Číně 8. prosince, během týdne výzkumná centra v Pekingu a Šanghaji potvrdila, že se jedná o dosud neznámý patogen. Za další dva týdny vyvinuli výzkumníci z pekingského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí testovací činidla. Čínská vláda však nařídila mlčenlivost. Ovšem informace o novém onemocnění šířili lékaři prostřednictvím sociálních sítí navzdory zákazu. 

Česká média začala o nemoci mluvit koncem prosince 2019, právě v důsledku oficiálního přiznání možného výskytu nového viru. Čínské úřady tehdy udávaly 27 nakažených ve Wu-chanu. WHO potvrdila výskyt nové epidemie zápalu plic o pár dní později a 8. ledna zveřejnila, že se může jednat o nový typ koronaviru. Informaci potvrdil čínský expertní tým 10. ledna, kdy oznámil, že patogenem „wuchanského zápalu plic“ je „nový typ koronaviru s typickou morfologií“. V té době již zaváděly Tchaj-wan a Hongkong kvůli nemoci bezpečnostní opatření, šíření viru na své území však nezaznamenaly. Nicméně stále nebyl znám způsob šíření, nevědělo se, zda je vir přenosný z člověka na člověka, a nebyla známá ani jeho smrtnost. První oběť byla oznámena čínskými zdravotnickými úřady 11. ledna. O pár dní později byl zaznamenán první případ mimo Čínu, konkrétně v Thajsku. Ve stejné době se teprve objevily spekulace o možném přenosu z člověka na člověka. Tento způsob přenosu potvrdily čínské úřady až o týden později. 

Teprve ve druhé polovině ledna bylo tedy lépe známo, o jaký typ nemoci se jedná a jaká jsou rizika. Na začátku prosince rozhodně nebyl předpoklad o rychlosti a způsobu šíření viru.

Ministerstvo vnitra skutečně neodpovídá za nákup ochranných prostředků pro zdravotnický personál. Za zdravotnický personál odpovídá Ministerstvo zdravotnictví, neboť podle § 10 kompetenčního zákona (č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy…) Ministerstvo zdravotnictví: „je ústředním orgánem pro zdravotní službu, ochranu veřejného zdraví…” a další. Tudíž ochranné prostředky pro zdravotnický personál by měly být plně v gesci Ministerstva zdravotnictví. 

Zároveň podle vyjádření premiéra Babiše z 3. března 2020 by mělo Ministerstvo zdravotnictví centralizovat nákupy roušek a respirátorů pro nemocnice a dohodnout se s výrobci na jejich dodávání. Dále je v článku uvedeno: „Podle Babiše je třeba vnést řád do zásobování zdravotnických organizací rouškami a respirátory a centrálně ho koordinovat. Ministerstvo zdravotnictví proto podle něj bude sbírat od nemocnic i od samostatných lékařů jejich požadavky na potřebu roušek. Od českých výrobců bude chtít ministerstvo zdravotnictví vědět, jaké mají výrobní kapacity a kolik ochranných prostředků dokážou dodat.”

Pokud jde o odpovědnost Ministerstva vnitra za své zaměstnance (v širším slova smyslu – Police ČR, Hasiči apod.), vláda sice schválila centrální nákup respirátorů skrze Ministerstvo zdravotnictví, nicméně i Ministerstvo vnitra se nadále snaží (podobně jako např. Ministerstvo dopravy) chránit pracovníky při výkonu jejich povinností, ať už na hranicích či uvnitř země.

Připomeňme, že odpovědnost za nákup ochranných pomůcek se řeší v souvislosti s jejich obrovským nedostatkem v České republice. Přes všechna slova o připravenosti se dlouhé týdny během koronavirové krize nedařilo potřebu po respirátorech a rouškách uspokojit. Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje potíže s dodávkami „přetížením celosvětového trhu. V únoru zdravotníky nejdříve vyzvalo k dostatečnému zásobení – nicméně už v té době byl pomůcek nedostatek. Následně vláda rozhodla o centrálním nákupu. Distribuovala také respirátory ze státních hmotných rezerv, těch ale na skladě bylo pouze 10 tisíc.” (Seznam Zprávy). Důvod, proč jich bylo na skladě pouze 10 tisíc, vysvětluje pro DVTV předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v tomto videu (čas 0:28–1:00 a 4:20–4:48). Situace se zlepšila až poté, co se podařilo nakoupit velké počty vybavení z Číny, které se sem v těchto dnech dopravují letecky. Dodnes však nelze říci, že by potřeba po respirátorech a jiných ochranných pomůckách byla zcela uspokojena.

Informaci o pokynu Ministerstva vnitra k inventuře zásob ochranných pomůcek se nám nepodařilo dohledat. Teoreticky by tento pokyn mohl obsahovat Věstník Ministerstva vnitra, v němž ministerstvo „uveřejňuje metodické pokyny“. Tento věstník je však z velké části neveřejný a na oficiálních stránkách Ministerstva vnitra lze nalézt pouze některé části vybraných vydání, žádné z nich však není z roku 2020.

Co se týče druhé části výroku o počtu zakoupených ochranných prostředků třídy FFP3, Jan Hamáček zde pravděpodobně hovoří o zásobách policie, o které mluvil jeho předřečník Radim Fiala /SPD/. Ten se vyjádřil takto: „Pan vicepremiér řekl, že policie měla ty ochranné prostředky zajištěny. Já si myslím, že to tak úplně není pravda (…) Ministerstvo vnitra ty věci mělo analyzovat, ty prostředky nakupovat už třeba v prosinci (…)“ (video, čas 22:14).

Dle záznamů v registru smluv nakoupilo od začátku roku Policejní prezidium a krajská ředitelství policie, tedy složky spadající pod Ministerstvo vnitra, celkem 72 833 kusů ochranných pomůcek třídy FFP3. První smlouvy byly uzavřeny na konci ledna 2020. V prosinci 2019 uzavřelo smlouvu na nákup blíže neurčeného množství respirátorů FFP3 jen Krajské ředitelství (KŘP) Zlínského kraje.

Jan Hamáček však může ve výroku hovořit také o Ministerstvu vnitra jako celku a do počtu „60 000“ zahrnovat i objednávky Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, které ochranné prostředky třídy FFP3 nakupovalo rovněž. První dvě smlouvy na nákup celkem 2 600 kusů respirátorů (.pdf, str. 1) a masek (.pdf, str. 1) u něj pocházejí z 30. ledna 2020. Dalších 6 000 kusů masek FFP3 (.pdf, str. 1) pro toto zařízení bylo objednáno 18. března.

Podle dat z registru smluv od začátku roku až do dne rozhovoru tedy nakoupilo Policejní prezidium celkem 45 168 kusů ochranných pomůcek FFP3, krajská ředitelství policie 27 665 kusů a Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra 8 600 kusů.

Ministerstvo vnitra v registru smluv nezveřejňuje (.pdf, str. 44) smlouvy, které mají hodnotu menší než 50 000 Kč. Je tak možné, že některé smlouvy nejsou v tomto registru uvedeny a celkové číslo zakoupených ochranných prostředků třídy FFP3 je tedy u některých složek ještě vyšší. Protože však ministr Hamáček svým výrokem mohl mít na mysli pouze respirátory nakoupené Policejním prezidiem, hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť z důvodu absence smluv do 50 000 Kč v registru smluv nemůžeme spolehlivě ověřit, kolik respirátorů celkově Policejní prezidium nakoupilo.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám také nepodařilo dohledat, zda zástupci hasičů ministra vnitra ujistili, že mají dostatek masek a příslušných filtrů. Na dotaz Demagog.cz ohledně stavu zásob ochranných prostředků třídy FFP3 k 1. lednu 2020 například tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy uvedl: „V obecné rovině upřednostňujeme pro naše potřeby prostředky umožňující jejich opakované použití. (…) Přesné počty těchto prostředků samozřejmě evidujeme, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o informaci strategického významu, není možné tato čísla zveřejnit.“ Odkázal nás také na doporučení Ministerstva zdravotnictví, které „doporučuje hasičům požívat respirátory FFP2 případně FFP1 nebo roušky, tedy nikoli FFP3“.

První várka respirátorů, která měla do České republiky přiletět z Číny, dorazila podle ČTK v pátek 20. března 2020. Celkem přiletělo 1,1 milionu respirátorů kategorie FFP2. Další 2 miliony respirátorů téže kategorie dorazily z Číny spolu s dalšími ochrannými pomůckami hned následující den krátce před půlnocí.

Z Číny tak k datu 22. března 2020 přiletěly více než 3 miliony respirátorů kategorie FFP2.

Šéf hmotných rezerv Pavel Švagr pro Českou televizi 19. března uvedl, že ve Správě státních hmotných rezerv bylo uloženo 10 000 respirátorů. Co se týče lékáren, prezident České lékárnické komory Aleš Krebs řekl, že v lékárnách nejsou ochranné prostředky prakticky žádné.

V nemocnicích měly v polovině března zásoby ochranných pomůcek vystačit už jen na několik dní. Ve většině nemocnic se zásoby respirátorů pohybovaly v řádech tisíců, v některých nemocnicích zbývaly poslední kusy.