Přehled ověřených výroků

Od svého zvolení europoslankyní na jaře 2019 Radka Maxová skutečně pravidelně určité aspekty politiky hnutí ANO kritizuje. 

Už v létě 2019 v poskytovaných rozhovorech kriticky hodnotila odklon hnutí od svých prvotních cílů (sama Radka Maxová se na zakládání hnutí podílela), sociální politiku hnutí či to, že se v hnutí hledí spíše na loajalitu než na skutečně odvedenou práci. Hovořila také o nepřijatelnosti vládní spolupráce s SPD a zmiňovala potřebu otevření debaty s občanskou společností v kontextu demonstrací Milionu chvilek. 

Na podzim stejného roku pak kritizovala neaktivnost hnutí ANO v prosazování možnosti stejnopohlavních sňatků, k čemuž se europoslankyně dlouhodobě hlásí. Dále také reflektovala dosavadní vývoj politiky hnutí: „Občas mi přijde, že děláme politiku, jež odpovídá momentální náladě společnosti, a zapomínáme na dlouhodobé dopady, které to může způsobit. Možná se snažíme udržet voliče.“ Podobně Maxová kritizovala, že hnutí zapomíná na mladé voliče.

V červnu tohoto roku pak veřejně hovořila i o svých pochybnostech ohledně svého dalšího působení v hnutí. Jako jediná europoslankyně zvolená za ANO se zdržela hlasování o usnesení Evropského parlamentu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. 

V lednu loňského roku na českých úřadech začal audit Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše při přerozdělování evropských dotací. Na přelomu května a června 2019 do ČR dorazily dvě předběžné zprávy EK v této věci.

Již v říjnu loňského roku ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla pro Český rozhlas, že pokud to bude nutné, Česko se bude bránit u Evropského soudního dvora. „Proč bychom si to měli nechat líbit, když bychom byli přesvědčeni o tom, že to tak není“, uvedla.

První ze dvou závěrečných auditních zpráv dorazila do ČR na konci listopadu minulého roku. Překlad auditu Evropské komise, který dorazil v únoru, konstatuje, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů a dál ovládá holding Agrofert.

Na začátku prosince 2019 ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že Česko dostane lhůtu na přijetí opatření a může konkrétní body zprávy rozporovat: „Může to zajít tak daleko, že to skončí až u Evropského soudního dvora.”

Původní lhůta pro reakci České republiky měla vypršet na začátku dubna, ale Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (za ANO), které odpověď pro Brusel připravuje, požádalo vzhledem ke krizové situaci o odklad. Česko poslalo Evropské komisi odpověď na audit ke střetu zájmů Babiše v květnu. Evropská komise podle Ministerstva pro místní rozvoj částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu.

„Předběžná auditní zpráva obsahovala celkem 22 zjištění. Argumentace České republiky k předběžnému návrhu auditní zprávy byla zčásti úspěšná a na jejím základě Evropská komise 5 zjištění finálně uzavřela, 2 zjištění zcela zrušila, 3 zjištění ponechala částečně otevřená a 12 zjištění nechala zcela otevřených. Dotčené orgány se při přípravě odpovědi soustředily zejména na otevřená a částečně otevřená zjištění,“ oznámilo v tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj.

25. května česká vláda schválila žalobu na Evropskou komisi kvůli jedné z pozastavených dotací pro Agrofert. Klára Dostálová pak 2. června řekla, že soudní spor je stále ve hře, považuje to však za krajní možnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se v minulosti ministryně opakovaně vyjádřily o možném využití soudního procesu, ze strany České republiky jako obrany proti rozhodnutí auditu Evropské komise.

Zástupci hnutí ANO jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Renew Europe (dříve ALDE). Žádná interní komunikace ohledně rezoluce Evropského parlamentu týkající se střetu zájmů Andreje Babiše nebyla zveřejněna. Obecně se frakce Renew Europe k tomuto tématu nevyjadřovala ani na svých webových stránkách, sociálních sítích nebo jiným způsobem. Z celkového počtu 98 europoslanců této frakce pro celou rezoluci hlasovalo 72 europoslanců (.pdf, str. 316).

Dostupné je pouze vyjádření europoslankyně a členky této frakce Radky Maxové. Ta v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že nesouhlasí s hlasováním o rezoluci jako celku, a bylo by podle ní vhodné, aby se hlasovalo o jistých částech (část A a paragrafy 11, 14, 20, 21, 49) zvlášť.

Zdali se uvnitř frakce vedly diskuze, jestli by bylo vhodné hlasovat o jistých částech samostatně a zdali frakce tento návrh podpořila, není ověřitelné z důvodu neexistujících zdrojů. Ve výsledku se nicméně skutečně jednalo o rezoluci jako celku.

Rezoluce byla přijata v Evropském parlamentu k 19. červnu se jménem „Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“ (2019/2827 (RSP)). V rezoluci se požaduje znovuotevření kauzy Čapí hnízdo či kontrola žadatelů unijních dotací. Odkazováno je také na britský rejstřík, kde je Andrej Babiš stále uváděný (body 11 a 12) jako osoba ovládající holding Agrofert:

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Radka Maxová den před hlasováním v Evropském parlamentu (18. června) skutečně avizovala, že bude hlasovat buď pro, nebo se zdrží hlasování. Na otázku, zda existuje střet zájmů Andreje Babiše, odpověděla: „To já netvrdím, já jenom vím, že nebudu hlasovat proti rezoluci a že budu hlasovat buď pro, nebo se zdržím. A také jsem to řekla na delegaci. Takže já čekám, jak dopadne jednotlivé hlasování, protože osobně třeba čl. 49 mně nečiní problémy, to je ten článek, který podvědomě podporuje protesty proti panu Babišovi nebo proti premiérovi České republiky, takže tento článek mi třeba vůbec nevadí, nevadí mi čl. 41, kdy by žádný veřejný činitel neměl křížit zájmy svoje, zájmy Unie atd. Takže já opravdu teď samozřejmě čekám na to, jak dopadne hlasování o těchto paragrafech." 

Svůj postoj avizovala i v písemném vysvětlení svého hlasu v Evropském parlamentu: „V hlasování o rezoluci ohledně znovuotevření vyšetřování premiéra České republiky jsem se nakonec rozhodla zdržet. Ačkoli tato rezoluce je v obecné rovině dobrá, obsahuje hned několik bodů, které se bohužel nepodařilo odstranit, které jsou fakticky nesprávné, či předjímají výsledky trestního řízení samotného či auditu EU. Proto jsem se rozhodla tuto rezoluci nepodpořit, i když s mnoha jejími body souhlasím.“

Další vyjádření pak poskytla Radka Maxová Hospodářským novinám 22. června: „Všichni u nás na klubu asi očekávali, že budu jednoznačně proti, ale snažila jsem se vysvětlit, že v rezoluci jsou dobré myšlenky. Aby se nastavila jasnější pravidla a už se nedalo diskutovat o tom, co je střet zájmů a co není. Proto jsem byla rozhodnutá, že rozhodně nebudu hlasovat proti.“

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se dopisem ohradil proti tvrzení české vlády, že rezolucí kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše se europoslanci částečně vměšují do českých vnitřních záležitostí. Europoslanci budou podle Davida Sassoliho nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Sassoli v dopise Andreji Babišovi připomněl, že europarlament na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, jehož součástí jsou i dotace pro členské země. Poslanci mají podle Sassoliho právo žádat od Evropské komise a dalších unijních orgánů důkazy, zda je s evropskými penězi nakládáno v souladu s pravidly.

„Rád bych také zdůraznil, že výbor pro rozpočtovou kontrolu spolu s dalšími institucemi Evropské unie bude dál plnit své povinnosti podle mandátu, a to včetně posuzování případných konfliktů zájmu ohrožujících správné a zákonné plnění rozpočtu EU,“ napsal šéf europarlamentu v dopise.

Celé znění dopisu není veřejné, ale jeho části byly zveřejněny v tiskové zprávě předsedy Evropského parlamentu. V této tiskové zprávě není uvedeno, že by sám předseda Sassoli srovnával kontrolní roli Evropského parlamentu s kontrolní rolí parlamentu českého. Tuto část výroku Radky Maxové lze ale vnímat jako její srovnání podobnosti rolí obou parlamentů.

Pokud jde o kontrolní funkci českého parlamentu, pak je to jedna z jeho základních funkcí (.pdf, str. 1) a vychází z článku 68 Ústavy, který říká, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“.

Zmínky o možném střetu zájmů současného předsedy vlády Babiše se začaly objevovat v českém mediálním prostoru již před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013. Kritika přicházela jak z řad politiků, tak například i od některých českých podnikatelů, kteří tehdy odmítli podepsat prohlášení, které vyzývalo voliče právě k volbě Andreje Babiše.

Na půdě Evropského parlamentu pak byl střet zájmů premiéra Babiše probírán už roku 2014. Tehdy se Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu zabýval zprávou (.pdf) kontrolní mise z března 2014, která měla za úkol prozkoumat čerpání evropských dotací v České republice. Členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová, jež se mise účastnila, v té době uvedla, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů a měl by holding Agrofert prodat. Její prohlášení následně vyvolalo poměrně ostrou debatu na české politické scéně.

Přímo na plénu Evropského parlamentu se střet zájmů Andreje Babiše řešil například v prosinci 2018, kdy EP přijal usnesení o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice. V něm Evropský parlament uvádí, že „je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nového finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů předsedy vlády České republiky a jeho vazby na koncern Agrofert“.

Další rozpravu na toto téma pak EP vedl v lednu 2020. Evropský parlament pak 19. června přijal usnesení „o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. V tomto usnesení  EP například opět vyjádřil politování nad tím, že „Andrej Babiš jako předseda vlády (…) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení“. 

Dále je pak podle usnesení z června 2020 europarlament „hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur (…)“.

Evropský parlament tedy kvůli kauze Andreje Babiše ve svých usneseních kritizuje za nedodržování finančního nařízení Českou republiku. Proto lze říci, že na začátku stál střet premiéra Babiše, ale nyní kauza „dopadá na Českou republiku“, jak uvádí europoslankyně Maxová.

Za pravdivou lze považovat také část výroku, o tom, že se za sedm let „nic nezměnilo“, co se týče vyřešení kauzy. I když totiž například Poslanecká sněmovna schválila v roce 2017 novelu zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) a premiér Babiš vložil své podniky do svěřenských fondů, daná kauza stále nebyla vyřešena, jak popisuje např. i výše zmíněné usnesení EP z minulého měsíce.

Ve věci možného střetu zájmů Andreje Babiše byly provedeny Evropskou komisí již dva audity. Výsledek prvního auditu byl zveřejněn v prosinci 2019. Audit, jehož šetření probíhalo počátkem roku 2019, potvrdil existenci střetu zájmů premiéra Babiše, který dle auditorů nadále ovládá holding Agrofert. Podle závěru šetření firmy spojené s osobou Andreje Babiše získaly neoprávněně 285 milionů korun, přičemž premiér Babiš podle auditorů přímo porušoval ustanovení zákona o střetu zájmů.

Druhý audit, který byl vypracován v lednu tohoto roku, se týkal zemědělských dotací. I tento audit dospěl k závěru, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů z důvodu trvajících přímých i nepřímých vazeb na svěřenské fondy firem Agrofert a SynBiol. Odpověď pak Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo i z důvodu koronavirové krize až v květnu 2020.

Sám Andrej Babiš jakýkoliv svůj možný střet zájmů odmítá. „Na žádném procesu k auditům se nepodílím a na rozdíl od novinářů napojených na auditory v Bruselu nemám žádné nové informace. Platí, že jsem zcela vyhověl českému zákonu lex Babiš, který byl účelově přijat jen kvůli mojí osobě. Proto nejsem a ani nemůžu být v žádném střetu zájmů,“ reagoval na audit EU Andrej Babiš. Ani jeden z auditů nebyl plně zveřejněn vládou ani Ministerstvem pro místní rozvoj.

Na základě auditních šetření byly pozastaveny zemědělské dotace pro holding Agrofert ve výši 6,3 milionů korun. V reakci na rozhodnutí Evropské komise se vláda rozhodla podat žalobu, ačkoliv byly nakonec všechny projekty, vyjma jednoho, proplaceny. Tuto žalobu z února 2020 se ovšem vláda rozhodla v květnu stáhnout a nahradila ji novou žalobou. Na konečné rozhodnutí se zatím stále čeká.

Rezoluce Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů vyzývá Evropskou komisi (bod č. 5), „aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli“, dále pak „vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily“ (bod č. 22), tedy aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Loňská zpráva auditorů EK, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů.

Text rezoluce dále „vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala účinné právní nástroje s cílem zaručit dodržování zásad právního státu“ (bod č. 33). Z toho lze dovodit, že Evropský parlament v souladu s tvrzením Radky Maxové v rezoluci opravdu poukazuje na neexistenci účinných kontrolních mechanismů střetu zájmů v Evropské unii. Je pravdou, že žádný kontrolní mechanismus na celoevropské úrovni neexistuje. Ve věci předcházení a odhalování střetu zájmů má Evropská komise omezené nástroje a většina odpovědnosti je tak ponechána (str. 12) členským státům. Evropská komise může pouze kontrolovat soulad národních mechanismů s unijními nařízeními, provádět audity či ex post opatření, předcházet střetu zájmů však mohou pouze členské státy.

Česko ani jiné státy si nemohou vybírat, jak budou uplatňovat pravidla Evropské unie o střetu zájmů. Evropská komise zároveň musí zrychlit kontrolu dodržování těchto pravidel, aby vysoce postavení politici již nemohli těžit ze své pozice. Prohlásila to podle ČTK předsedkyně kontrolního výboru Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová, která spolu s dalšími členy výboru představila návrh rezoluce kritizující možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Europoslankyně Maxová mluví o oficiálních odpovědích orgánů České republiky na audit Evropské komise (EK) ve věci případného střetu zájmů premiéra Babiše.

Zmíněný audit EK, který byl vydán na konci listopadu 2019, poukazuje na to, že premiér Babiš je podle EK ve střetu zájmů, nadále ovládá Agrofert, a tím pádem zmíněná firma nemá nároky na dotační programy z EU. Původně měly české úřady čas na odpověď do 5. dubna. Kvůli pandemii koronaviru ale Evropská komise termín oddálila o dva měsíce. Tedy do 5. června. Andrej Babiš celou dobu jakýkoliv střet zájmů popíral. Zmiňovanou odpověď Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo na konci května 2020. Obsah odpovědi není veřejný.

Za druhou odpověď českých úřadů můžeme považovat vyjádření k předběžnému auditu EK. Jednalo se o předběžný návrh auditní zprávy. Tento předběžný audit dorazil do Česka již v květnu 2019 a zmiňoval problematiku dotací, které společnost Agrofert čerpala od roku 2017. Premiér Babiš se proti tomu tehdy rovněž ostře ohrazoval. Ministryně Dostálová před odesláním odpovědi na konci srpna 2019 uvedla, že spousta záležitostí v předběžném auditu je nesprávná, doslova prohlásila: „Rozporujeme každou větu na každé stránce.“ Text opět není veřejný.

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová mluví v kontextu Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Samotný výrok se však netýká usnesení jako takového, ale poměrů v českém právním řádu, europoslankyně tedy tvrdí, že v českém právním řádu neexistuje mechanismus, který by ověřil pravdivost čestného prohlášení o (ne)existenci střetu zájmů.

V rámci zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění novel po roce 2017 (pdf., s. 14-17) došlo k zavedení institutu oznámení (o osobním zájmu, činnostech, majetku, příjmech a závazcích - § 7-12). Tato „čestná prohlášení“ musí veřejní funkcionáři povinně vkládat do registru oznámení (§ 13) a měla by být z velké časti veřejně dostupná. 

Registr je spravovaný Ministerstvem spravedlnosti a v případě soudců pak Nejvyšším soudem (§ 14). Tito správci mají ze zákona povinnost věcné kontroly obsahu těchto prohlášení (§ 13, odst. 7): 

• Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech v rozsahu stanoveném v § 14c. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

Dle § 14c zákona o střetu zájmů má pak evidenční orgán k dispozici údaje ze základního registru obyvatel, z obchodního a živnostenského rejstříku, nebo z katastru nemovitostí. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť určitá kontrola čestného prohlášení o střetu zájmů zde existuje, a to zejména ohledně např. účasti v obchodních společnostech. Další potenciální střety zájmů např. na základě existence významnějších závazků apod. však tento systém odhalit neumí.