Přehled ověřených výroků

Ondřej Knotek zde mluví o kontrolní misi, jíž se účastnili europoslanci v čele s Monikou Hohlmeierovou, německou europoslankyní za CSU. Podle jejích slov bylo cílem kontrolní mise „připravit rezoluci o situaci v České republice“ a dále „aby všechny státy dodržovaly zásady právního státu. Aby každý člen vlády respektoval unijní finanční nařízení. Zvláště pak ti, kteří jsou odpovědní za rozdělování evropských peněz“. Kontrolní mise se účastnili europoslanci Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/.

Piráti mají v Europarlamentu jednu poslankyni, Markétu Gregorovou, a dva poslance, kromě Mikuláše Peksy ještě Marcela Kolaju. Německé Piráty zastupuje v Evropském parlamentu Patrick Breyer. Nepodařilo se nám ovšem najít, že by se některý ze tří europoslanců chlubil, případně používal slovní spojení jako: „zařídili jsme misi“. Následovně se například Mikuláš Peksa vyjadřoval ohledně mise na své facebookové stránce.

Výrok europoslance Knotka se týká střetu zájmů, ve kterém má být premiér Babiš kvůli pobírání evropských dotací podnikem Agrofert.

Téma evropských dotací se v poslední době začalo opět hojně diskutovat, a to ve spojení s návštěvou skupiny europoslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, kterému předsedá německá europoslankyně Monika Hohlmeierová. Jejich návštěva České republiky se uskutečnila na konci února 2020.

Monika Hohlmeierová k možnému střetu zájmů Andreje Babiše uvádí:

„Můžeme se ptát na jeho výklad zákona, ale nesmíme zasahovat do auditu. Jasně řekneme, že celý výbor a Evropský parlament podporují finanční nařízení EU a stojí za Evropskou komisí v její práci. Respektujeme principy právního státu a zavedené procedury, do kterých nezasahujeme.

Nicméně, ať už mluvíme o premiérovi nebo ministrovi jakékoliv země, všichni musí finanční nařízení dodržovat. Je důležité, abychom pečovali o peníze evropských daňových poplatníků, včetně Čechů, jejichž část daní putuje do evropského rozpočtu.“

Andrej Babiš se před svým nástupem do funkce ministra financí v lednu 2014 vzdal vedoucí pozice v řídícím orgánu firmy Agrofert. Tento krok podnikl kvůli tehdejšímu znění zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zákon o střetu zájmů v průběhu času prošel četnými novelizacemi. Zásadní je zejména novela z roku 2017, kvůli jejímuž vlivu na Andreje Babiše získal celý zákon neoficiální přízvisko lex Babiš. Tato novela vedla premiéra Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II.

Otázku možného střetu zájmů však převedení firmy Agrofert do svěřenských fondů zcela nevyřešilo. Vnést jasno do této situace měly dva audity Evropské komise zahájené na podnět organizace Transparency International, které prověřovaly oprávněnost čerpání evropských dotací firmou Agrofert. První z nich ověřoval čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, druhý pak zemědělské dotace.

Evropská komise ve finální verzi prvního auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná. Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení. Tento český překlad byl pak vyhotoven a příslušným orgánům zaslán na začátku letošního února.

Nakonec je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.

Druhý „zemědělský“ audit se pak momentálně nachází ve fázi bilaterálních jednání mezi zástupci českého státu a Evropské komise, přičemž jeho závěry budou k dispozici v horizontu několika měsíců. Nicméně i tak dle stejného zdroje můžeme vyvozovat jisté závěry z vyjádření účastníků jednání, ze kterých vyplývá především to, že hlavní kritérium, dle kterého má být střet zájmů posuzován, bude český zákon o střetu zájmů. Klíčové je to pak proto, že dle stejného kritéria byl střet zájmů potvrzen v závěrech prvního auditu.

Celou situaci kolem střetu zájmů Andreje Babiše poměrně výstižně vyjadřuje následující komentář:

„Pochopitelně Andrej Babiš takovýto názor odmítá. Opakovaně tvrdí, že v konfliktu zájmů není a že vše vyřešil v souladu s příslušným zákonem. Konkrétně tím, že převedl Agrofert do svěřenského fondu. Ve zmiňované právní normě se však nepraví nic o tom, že se tímto způsobem považuje konflikt zájmů za vyřešený.

Podstatné je, aby z takto umístěného majetku neměl prospěch a neměl na něj ani zprostředkovaný vliv. Podle názoru auditorů Evropské komise tomu tak není. Podobně se vyjadřují i někteří tuzemští opoziční politici a experti.“

V samotném zákoně o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. se v § 3 uvádí:

„(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,

b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo

c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.“

Ve výroku se mluví o německé poslankyni Evropského parlamentu Monice Hohlmeierové, která byla do Evropského parlamentu zvolena za CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska). Je dcerou německého politika a dlouholetého předsedy CSU Franze Josefa Strauße, který byl deset let předsedou bavorské vlády (1978–1988). Dnes je po něm pojmenováno mnichovské letiště, které nese název Franz Josef Strauß Flughafen. S tímto názvem se ale zřídka kdy setkáme. Je pravděpodobnější, že uslyšíme pouze označení Munich Airport nebo Flughafen München.

Monika Hohlmeierová byla v letech 1998 až 2005 ministryní Bavorského ministerstva školství a kultury (Bayerisches Staatsministerium für Unterricht und Kultus). V českém mediálním prostoru se o ní hovoří z důvodu její nedávné cesty do České republiky jako předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše. V souvislosti s touto návštěvou se premiér Babiš nechal slyšet, že předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová je „pomatená“ a členové výboru Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/ jsou „vlastizrádci“. Českým europoslancům se následně omluvil.

Ondřej Knotek byl zvolen europoslancem ve volbách do EP konaných v květnu 2019, první ustavující schůze Evropského parlamentu se pak konala 2. července 2019. Prošli jsme tedy dostupné videozáznamy z jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP od července 2019 až do začátku března 2020, na žádném z nich se nám však konverzaci uváděnou Ondřejem Knotkem najít nepodařilo. Nelze nicméně vyloučit, že k takovému konkrétnímu rozhovoru došlo mimo záznamy kamer.

Členy evropského Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jemuž předsedá právě Monika Hohlmeier, jsou za Českou republiku Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Martina Dlabajová /ANO 2011/. Mikuláš Peksa /Piráti/ je náhradníkem. Ondřej Knotek členem tohoto výboru není.

Andrej Babiš hovoří o zdůvodnění, kterým ústavní soudce Jan Filip doplnil zamítavé rozhodnutí Ústavního soudu ve věci návrhu skupiny poslanců ANO a prezidenta republiky na zrušení části zákona o střetu zájmů.

Při stručném odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu (videozáznam vyjádření k nálezu, čas záznamu 1:04:18) zaznělo z úst Jana Filipa následující:

„Ústavní soud upozorňuje na to, že způsob, jakým byl tento zákon přijat, je na samé hranici akceptovatelného a jenom shodou okolností a za pomoci práva EU tato úprava prošla, ale že nemusí tak být takto vždycky, jako prostě snaha neutralizovat politického protivníka tímto zákonodárstvím není na místě.“

Zdroj: ČT24

V písemném rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 4/17 k návrhu prezidenta republiky a skupiny poslanců k zákonu o střetu zájmů ze dne 11. února 2020 se v odstavci 153 uvádí:

„Ústavní soud nepouští ze zřetele, že napadená ustanovení jsou příkladem oblasti, ve které se pravidla demokracie a právního státu střetávají, neboť soudní rozhodování zde vstupuje na pole, které bylo dříve v demokratických státech vyhrazeno rozhodování voličů. Každý stát, který ona pravidla hodlá dodržovat, tak musí řešit problém definování střetu zájmů, způsobu jeho prokazování a vyvozování závěrů pro výkon veřejné moci a pro postavení nositelů veřejných funkcí.“

Podobné a rozšířené vyjádření zaznělo i z úst ústavního soudce Jana Filipa při shrnutí odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu:

„Ústavní soud tedy na závěr konstatoval, že si je vědom toho – a to asi každý ví, jak reaguje veřejnost na tyto otázky – že si je vědom toho, že rozhoduje o otázce, která byla vždycky tradičně vyhrazena v demokracii pouze voličům. Jenom voliči měli rozhodnout o tom, kdo je nejvhodnějším, kdo by měl vykonávat veřejnou funkci, tak jak to plyne z Ústavy – zdrojem veřejné moci nebo státní moci je tedy lid, který ji vykonává prostřednictvím orgánů státní moci.

Z tohoto hlediska tedy Ústavní soud konstatuje, že v tomto směru se za posledních minimálně 50 let situace výrazně změnila a že provedená novelizace zákona o střetu zájmů se dá chápat jako určitá reakce na to, co se ve společnosti s prohlubujícími společenskými nerovnostmi, a na celém světě, tedy děje.

V tomto směru tedy je právě významné to, že nejsme schopni, to platí od 18. století, William Blackstone konstatoval, že nejsme schopni posoudit, co si pachatel nebo veřejný funkcionář v případě realizace veřejné funkce myslí, ale jsme schopni v právu mu něco zakázat, a tím tedy posoudit jeho jednání.

Z tohoto hlediska tedy je významné, že právo stanoví nějaký etalon, nějaké měřítko chování a v tomto okamžiku může tedy právo přijít, respektive soud k tomu, aby to posuzoval.

Ústavní soud dospěl k závěru, že tato měřítka nejsou v rámci abstraktní, zdůrazňuji abstraktní, kontroly ústavnosti v rozporu s naším ústavním pořádkem.“ (videozáznam vyjádření k nálezu, v čase záznamu 1:00:15)

Ve světle těchto rozšířených výroků nelze brát možnou implikaci výroku premiéra Andreje Babiše za pravdivou. Tedy tu implikaci, že Ústavní soud rozhoduje o něčem, co mu nenáleží, ale o něčem, co náleží voličům. Není jiná možnost než vyhodnotit výrok v této formě jako zavádějící, neboť, jak je výše ukázáno, Ústavní soud dle svých slov rozhodoval o situaci, o které tradičně rozhodovali voliči, změny ve společenské situaci v posledních několika dekádách jsou však natolik významné, že je legitimní tuto oblast právem regulovat.

Předně uveďme, že premiér Babiš svým výrokem reaguje na slova moderátorky o tom, že ústavní soudci řešili „zákon o střetu zájmů z ústavního pohledu. Jasně sdělili, že člověk, který jde do politiky, musí počítat s omezením svých vlastnických práv. Čím je výš, tím větším".

Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014 a v úřadu vytrval do 24. května 2017, kdy ho vystřídal Ivan Pilný.

Před vstupem Andreje Babiše do vlády byla v zákoně o střetu zájmů omezení, podle kterých veřejný funkcionář, tedy i člen vlády a další, nesmí:

• „podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost“
• „být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář“
• „být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“

Tyto činnosti přitom musí veřejní funkcionáři, včetně členů vlády, ukončit do 30 dnů od začátku výkonu funkce.

Na základě zákona o střetu zájmů Andrej Babiš opustil post předsedy představenstva společnosti Agrofert, a.s. k 22. lednu 2014. Ve vedení firmy byl nahrazen svým dlouholetým spolupracovníkem Zbyňkem Průšou. Avšak i nadále zůstal vlastníkem firmy.

Důvodem změny ve vedení Agrofertu byl právě zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jehož § 4 členu vlády neumožňoval „být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká“.

Novela zákona o střetu zájmů, mediálně známá pod přezdívkou „lex Babiš“, byla Poslanecké němovně vládou předložena již v červenci 2015. Sněmovna návrh schválila v září. Po dokončení celého legislativního procesu pak zákon nabyl platnosti 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Nejvýznamnější částí této novely jsou nové paragrafy 4a – 4c, které např. znemožňují veřejným funkcionářům vlastnit média. Dále se pak společnosti, ve kterých má funkcionář alespoň 25% podíl, nesmí účastnit veřejných výběrových řízení ani pobírat dotace. Tato novela tedy přinutila Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II, avšak převedení celého majetku, tak jak to Andrej Babiš učinil, nebylo dle zákona nutné. Pro soulad se zákonem stačilo převést pouze jeho mediální společnosti (např. vydavatelství MAFRA), u dalších společností, včetně holdingu Agrofert, mohl nadále zůstat vlastníkem. Tyto společnosti by však nemohly pobírat veřejné dotace ani se účastnit veřejných výběrových řízení.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravda, že novela zákona o střetu zájmů, která Andreje Babiše přinutila vložit své společnosti do svěřenského fondu, byla přijata až po jeho vstupu do politiky. Předtím než do politiky vstoupil, tedy s takovou povinností nemohl počítat.

Firmy patřící do holdingu Agrofert skutečně dostávaly dotace ještě před rokem 2013. Bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Gandalovič se v roce 2007 postavil proti reformě zemědělské politiky EU, která by poškodila majitele velkých agrárních koncernů v ČR, a tedy i Agrofert. Tato reforma totiž předpokládala zrušení dotací pro velké podniky, které však v ČR drží většinu zemědělského sektoru. Reforma byla nakonec v omezeném rozsahu přijata a ve známost vstoupila pod pojmem Health Check. Její součástí je tzv. progresivní modulace, která znamená omezení dotací velkým farmám.

Tzv. nárokové dotace jsou vypláceny konkrétním zemědělským podnikům za splnění určitých podmínek. Mezi tyto podniky patřil i Agrofert. Roku 2017 získal na dotacích necelé 2 miliardy Kč, z toho 1,35 mld. tvořily právě nárokové dotace. Tedy skutečně nadpoloviční většinu. V roce 2018 pak výše získaných nárokových dotací stoupla na cca 1,52 miliardy, a to i přesto, že celkový objem přijatých dotačních prostředků Agrofertu klesnul.

Podle právníka Transparency International Petra Leyera se však střet zájmů může týkat i právě nárokových dotací. Nárokové dotace uděluje každoročně na podzim Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Podle SZIF je ale udělování tohoto druhu dotací pro Agrofert v pořádku a roku 2018 zastavil (.pdf) pouze dotace na projekty evropského Programu rozvoje venkova. Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu udělilo Ministerstvo financí akreditaci (.pdf, str. 4) jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky, která jsou financována z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, už v roce 2007.

Již před rokem 2013 docházelo také k vyjednávání víceletého finančního rámce EU na léta 2014–2021, který mimo jiné i určuje výši prostředků určených na podporu zemědělské politiky Unie, a tedy i výši nárokových dotací.

Domníváme se, že „firmou“ ve výroku myslel premiér Babiš koncern Agrofert a hlavním důvodem poškození firmy měla být podle premiéra novela zákona o střetu zájmů (.pdf), která nabyla účinnosti dne 1. září 2017.

Jako hlavního kvantifikovatelného ukazatele údajného „poškození“ firmy bereme tržby a zisky koncernu. Ty koncernu začaly klesat již od roku 2016. V tomto roce dosáhly (.pdf, str. 15) tržby koncernu ‭155 305 345 000‬ Kč a zisk činil ‭7 786 008 000‬ Kč. V roce 2017 (.pdf, str. 15) koncern utržil ‭155 119 453 000 Kč a zisk činil 4 798 977 000 Kč. Poslední dostupná data jsou v obchodním rejstříku dostupná za rok 2018 (.pdf, str. 13), kdy Agrofert utržil 157 492 362 000 Kč a zisk činil 1 664 647 000 Kč.

Tržby v posledních letech jsou na podobné úrovni, zisk ale dramaticky klesl. Je však nutné podotknout, že výsledky za roky 2017 a 2018 Agrofert nově vykazoval podle Mezinárodních účetních standardů, proto se rok 2017 mírně liší od údajů uváděných firmou v minulých letech. Na druhou stranu je také vhodné uvést, že celý koncern Agrofert přijal za rok 2018 dotace (.pdf, str. 108) ve výši ‭1 916 925 000‬ Kč. Bez nich by tedy byl v roce 2018 v červených číslech. Přehlednou grafiku finančních ukazatelů Agrofertu nabízí Hospodářské noviny:

Jako hlavní důvod poklesu zisku nejsou nicméně uváděny dopady novely zákona o střetu zájmů, ale zhoršení hospodářské situace v chemickém a potravinářském průmyslu, kdy první jmenovaný zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu a druhý vysoké ceny obilí a snížení výkonu německé pekárenské skupiny Lieken.

Nepřísluší nám hodnotit, zda byl Michael Bloomberg nejlepším starostou New Yorku, podle dostupných informací ho však za něj považují občané New York City.

V listopadu 2019 vydal americký Siena College Research Institute průzkum veřejného mínění (.pdf), ve kterém obyvatelé města New York (přesněji registrovaní voliči) kromě jiného hodnotili také tři poslední newyorské starosty. Těmi jsou Rudy Giuliani (ve funkci v letech 1994 až 2001), Michael Bloomberg (2002 až 2013) a Bill de Blasio (od roku 2014 až dosud).

Průzkum dopadl nejlépe právě pro Michaela Bloomberga, jehož jméno pozitivně ohodnotilo 53 % dotázaných Newyorčanů (.pdf, str. 4). Na druhém místě se umístil Bill de Blasio s 35 % (.pdf, str. 4) a za ním Rudy Giuliani s 27 % (.pdf, str. 3).

Pro úplnost dodejme, že dotázaným ve zmíněném průzkumu bylo přečteno jméno daného starosty, jehož osobu pak měli ohodnotit (.pdf, str. 2). Nehodnotili tedy konkrétně to, jak podle nich tito tři muži funkci starosty města New York vykonávali a nevybírali z jejich jmen „nejlepšího starostu“. Konkrétně touto otázkou se zabývaly průzkumy z let 2010, 2011 a 2013. V prvním z těchto hlasování se nejlépe umístil Michael Bloomberg (.pdf, str. 10). V letech 2011 (.doc, str. 9) a 2013 (.pdf, str. 5) na první příčce skončil Rudy Giuliani.

První část výroku Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako pravdivou, a to také proto, že o výsledcích prvního zmiňovaného průzkumu z listopadu 2019 informoval například americký deník New York Post článkem, který nesl titulek „Bloomberg nejpopulárnějším z posledních tří starostů New York City – Blasio získal jen 35 %“.

Michael Bloomberg pak vlastní i 88 % společnosti Bloomberg L.P., pod níž spadá stanice Bloomberg Television. Ta sice nepatří mezi nejsledovanější televizní kanály ve Spojených státech, mimo jiné však přináší divákům obsah jedné z největších a nejčastěji citovaných zpravodajských agentur Bloomberg News, která se také řadí mezi dceřiné společnosti Bloomberg L.P.