Přehled ověřených výroků

„Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde a já jim to dnes osobně rozvezu,“ popíral Andrej Babiš nedostatek ochranných pomůcek na tiskové konferenci 14. března.

Po této tiskové konferenci si však lékaři přesto stěžovali na sociálních sítích i v médiích, že nemají dostatek ochranných pomůcek.

Například 20. března popisoval lékař Čestmír Vybíhal: „Zdravotní personál této nemocnice (ve Šternberku, pozn. Demagog.cz) nemá vůbec respirátory.” O čtyři dny později uvedl další lékař David Dezort: „Vybavení v Litomyšlské nemocnici a záchrance je stále nedostatečné. Zaskočilo mne, že během mé služby na záchranné službě měli zdravotníci na obličeji plátěné darované roušky. Já osobně si z ordinace přinesl vlastní nanoroušku, kterou mi poskytl známý z vesnice, jinak bych na puse jako lékař také nosil ruční práci úžasných spoluobčanů.“ O nedostatku ochranných pomůcek napsala také prezidentka Komory zubních techniků ČR Alexandra Seidlová v otevřeném dopisu ministru zdravotnictví a vládě ČR.

Hejtman Vysočiny pověřený řízením Asociace krajů Jiří Běhounek si stěžoval na systém nákupů a distribuce ochranných pomůcek a žádal o jeho centralizaci Ministerstvem vnitra. Množství, které do regionů plyne, je podle něj stále nedostatečné, odkázal přitom i na nákazu koronavirem v domovech pro seniory.

Asociace i zdravotnické odbory už začátkem března žádaly o ochranné pomůcky pro pracovníky sociálních služeb. Přesto na konci března průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb zjistil, že celkem 90 procent domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb nemá vůbec žádné respirátory nejvyšší třídy (FFP3). Každý dvanáctý poskytovatel péče nemá ani respirátory s nižší ochranou či roušky. Sedm z deseti poskytovatelů pak hlásilo, že nemá k dispozici žádný jednorázový ochranný oblek a dvě třetiny zařízení si stěžovaly na to, že nemají vůbec žádné ochranné brýle.

Poslanec Bartoš hovoří o záručním programu COVID II, což je program určený na ekonomickou pomoc živnostníkům, malým a středním podnikatelům, kteří jsou v důsledku vládních opatření souvisejících s nákazou koronaviru omezeni ve své podnikatelské činnosti. Žádosti se podávají od 2. dubna 2020 (.pdf, str. 1), přičemž mají podnikatelé možnost žádat o částku v rozmezí 10 tis. až 15 mil. korun. Finance mohou být využity na náklady na mzdy a energie, platby za nájemné, úhrady dodavatelsko-odběratelských faktur, předfinancování pohledávek či pořízení materiálu, zásob a dalšího drobného majetku.

Program COVID II navazuje na COVID I, který byl taktéž určen jako ekonomická pomoc malým a středním podnikatelům. Příjem žádostí do COVID I byl pozastaven k 20. březnu 2020.

Prostředky na záruční program COVID II budou čerpány ze strukturálních fondů EU, konkrétně z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který byl utvořen pro programové období 2014–2020.

Pro efektivní alokaci finančních prostředků ze strukturálních fondů EU se využívá systém územního členění NUTS, v němž se každý členský stát EU dělí do úrovní regionů podle počtu obyvatel:

• NUTS 1 = území (v ČR celé území),
• NUTS 2 = regiony soudržnosti,
• NUTS 3 = kraje,

přičemž pro rozdělování finančních prostředků je klíčová výše HDP na obyvatele územního celku NUTS 2 v porovnání s průměrným HDP na obyvatele EU-27. Podle výše tohoto HDP se regiony dále dělí na:

• méně rozvinuté regiony (HDP na obyvatele < 75 % průměru HDP EU-27),
• přechodné regiony (HDP na obyvatele v rozmezí 75–90 % průměru HDP EU-27),
• a rozvinutější regiony (HDP na obyvatele ˃  90 % HDP EU-27).

Fondy jsou určené především pro méně rozvinuté regiony, Praha však dlouhodobě spadá do kategorie rozvinutějších regionů (viz mapa níže, podle posledních dat Eurostatu za rok 2018 skončila dokonce na 6. místě v žebříčku nejbohatších regionů EU se 192 % HDP na obyvatele EU-27), na tyto prostředky tedy nedosahuje.

Jiří Jirásek, šéf Českomoravské záruční a rozvojové banky však dodává, že finanční prostředky pro Prahu řešeny budou: „To není chyba, ale strategie. Chtěli jsme, aby program začal fungovat co nejdříve a byli jsme schopni sehnat zdroje, které pomůžou pokrýt potřeby podnikatelů téměř na celém území republiky, a v další fázi budeme řešit Prahu.“

Stav legislativní nouze byl na návrh předsedy vlády (.pdf) vyhlášen (.pdf) předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem 19. března, jak je upraveno v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Stav legislativní nouze byl vyhlášen do doby skončení nouzového stavu, který byl vyhlášen vládou 12. března 2020 na 30 dnů.

Poté co je vyhlášena legislativní nouze, mohou být jednotlivé návrhy zákonů projednávané v zrychleném režimu. To například znamená, že odpadá první čtení a omezit je možné i řečnickou dobu jednotlivých poslanců. Více o tom, jak probíhá legislativní proces ve stavu legislativní nouze, se můžete dočíst v jednom z našich komentářů. Zároveň ale platí, že v zrychleném režimu je možné projednat pouze vládní návrhy zákonů. Jednotliví poslanci však stále mohou předkládat i zákony vlastní, ostatně za dobu trvání současného stavu legislativní nouze poslanci předložili Sněmovně několik návrhů zákonů. Ty jen nemohou být projednány ve zmíněném zrychleném režimu.

Program na podporu zaměstnanosti „Antivirus“ vláda schválila dne 31. března 2020. Cílem programu je ochrana zaměstnanosti a pracovních míst kompenzováním náhrad mezd. Kompenzace začnou vyřizovat na dálku úřady práce od 6. dubna 2020 a jejich výše bude záviset na důvodech, pro které musely firmy nechat zaměstnance doma v tzv. režimu překážky na straně zaměstnavatele.

Program poběží ve dvou režimech a 5 „kategoriích“:

Režim A – druh překážky:

• v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku (program uhradí zaměstnavateli 100 % náhrad mezd),
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu ve výši 100 % mzdy (program uhradí 80 % náhrad mezd).

Režim B – druh překážky:

• překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (program uhradí 80 % náhrad mezd),
• omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd),
• omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd).

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo přehlednou tabulku možných situací.

Ivan Bartoš ve svém výroku zřejmě poukazuje na veřejný dopis Tomáše Martínka České bankovní asociaci. Tomáš Martínek se ve Sněmovně angažuje jako místopředseda Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. 

Obsahem je žádost o zmírnění pravidel ohledně hypoték a jiných úvěrů vzhledem k opatřením ke koronavirové nákaze. Poslanec pak konkrétně uvádí:

„Chci Vás požádat o přijetí takových opatření, která dočasně pomohou tuto složitou situaci překlenout. Chtěl bych Vás tímto požádat o to, abyste klienty, kteří jinak řádně plní své povinnosti, v příštích minimálně třech měsících nepenalizovali za opožděné splátky hypoték nebo jiných úvěrů, případně rovnou vyhlásili ‚hypoteční volno‘, aby domácnosti a malé firmy, které se potýkají s ekonomickými potížemi v souvislosti s epidemií koronaviru, nemusely své půjčky dočasně splácet.“

V závěru dopisu pak apeluje na rozumný přístup.

Dopis byl uveřejněn na Twitteru 11. března 2020:

Pirátský poslanec @TomasMartinekCZ žádá v otevřeném dopise členy České bankovní asociace ke zmírnění pravidel splácení hypoték a jiných úvěrů kvůli opatřením ke koronavirové nákaze. pic.twitter.com/9PZFmasOH4

— Piráti (@PiratskaStrana) March 11, 2020

Odpověď na něj byla na Twitteru Tomášem Martínkem zveřejněna stejný den zveřejněním kopie dopisu České bankovní asociace:

Děkuji ČBA za rychlou povzbuzující odpověď pic.twitter.com/gbCtS82azR

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) March 11, 2020

V dopise podepsaném výkonným ředitelem České bankovní asociace Pavlem Štěpánkem s datem 11. 3. 2020 je vyjádřena nutnost přijmutí mimořádných opatření v době epidemie koronaviru. Výkonný ředitel dále garantuje spolupráci na mimořádných opatřeních se státní správou a dalšími organizacemi. 

Vláda pak k podobným opatřením, ke kterým vybízel Tomáš Martínek, přistoupila až 1. dubna 2020, kdy schválila z důvodu negativních dopadů pandemie odklad splatnosti úvěrů a hypoték. Dlužníci budou moci splácení přerušit na dobu tří nebo šesti měsíců. Opatření vstoupí v platnost po jeho schválení Poslaneckou sněmovnou. 

Pro úplnost uvádíme, že nouzový stav na území ČR byl vyhlášen (.pdf) 12. března 2020 od 14:00. Mimořádná opatření, jako je uzavření škol nebo zrušení sportovních a společenských akcí, však byla zavedena již 10. března 2020. O státních náhradách za způsobené ztráty způsobené koronavirou infekcí vláda jednala již 9. 3. 2020 a navrhla je řešit v rámci úvěrového programu COVID. O samotném vyhlášení nouzového stavu se ovšem veřejně debatovalo minimálně již od začátku března 2020. 

Původně vlastnila společnost Geomet australská firma European Metal Holdings Limited (EMH). V listopadu roku 2019 získala společnost ČEZ opci, tedy přednostní právo na koupi, 51 % společnosti Geomet. Tento obchod dospěl do další fáze v březnu (.pdf, str. 1) 2020, kdy ČEZ podepsal smlouvu s EMH. Dodatkem této smlouvy sice získává ČEZ 51% podíl ve společnosti Geomet, ale tento dodatek musí schválit valná hromada EMH. Její zasedání by mělo probíhat v dubnu. Přesun 51 % společnosti Geomet pod ČEZ tedy stále není jistý.

Ministr Havlíček svým výrokem naznačuje, že tzv. kauza lithium je již vyřešena a že český stát má „kontrolu nad lithiem na Cínovci“. Zároveň však používá budoucí čas v souvislosti s přechodem těžby do rukou společnosti ČEZ a do tweetu vložil také odkaz na tiskovou zprávu MPO, která situaci ohledně převodu podílu společnosti Geomet, podmíněného souhlasem akcionářů EMH, správně popisuje. Právě kvůli dvojímu vyznění, které vytváří dojem, že stát již získal kontrolu nad těžbou lithia, výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na tiskové konferenci dne 12. března vláda v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 oznámila vyhlášení nouzového stavu (.pdf). V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda vyhlásila, mimo dalších opatření, také zákaz vstupu na území ČR pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí (s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR). Současně vláda zakázala českým občanům (a cizincům s trvalým nebo přechodným pobytem) vstup do rizikových zemí.

Ministerstvo vnitra dne 12. března (s účinností od 14. března) také vydalo mimořádné opatření (.pdf) o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR na pozemní i vzdušné hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Tento dokument stanovuje pravidla (a výjimky) pro překračování hranic a pověřuje Policii ČR k provádění kontrol na hranicích. Opatření mělo původně trvat do 18. března, později bylo spolu s dalšími úpravami (.pdf) (hlavně v oblasti výjimek) prodlouženo do 4. dubna. Dne 1. dubna bylo nařízení znovu prodlouženo (.pdf), a to až do 24. dubna.

Dne 15. března vláda schválila nařízení vlády č. 83/2020 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Podle § 1 tohoto nařízení se k plnění úkolů Policie ČR při zajišťování bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 povolává nejvýše 2 096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy ČR.

Podle informačního systému Ministerstva obrany ČR Policii na hranicích posílilo celkem 941 vojáků z povolání. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková sdělila, že Celní práva přidělila ke každému hraničnímu přechodu dva až čtyři celníky.

Kvůli zavedení mimořádného opatření, účinného od 16. března 2020, byly uzavřeny oblasti na Litovelsku a Uničovsku. Byl vyhlášen zákaz opuštění vytyčeného katastrálního území měst Litovel a Uničov a také obcí Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves u Litovle, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Víska u Litovle, Benkov u Střelic, Brníčko, Dětřichov, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová Dědina u Uničova, Renoty, Střelice u Litovle, Červenka.

V uzavřených obcích pomáhala Armáda ČR policistům zajistit oblasti od 19. března 2020. Během doby karantény zde působilo 80–100 vojenských policistů a vojáků. Psychologickou pomoc a zdravotní péči poskytovalo 12 armádních zdravotníků.

Mobilní ordinace byla vybudována ve vozidle Tatra s nástavbou POP-2, navíc byla doplněna stanovým přístřeškem a obytnými kontejnery, které tvořily zázemí pro zdravotnický personál. Vojáci 153. ženijního praporu také prováděli terénní úpravy u Litovle, kde pomohli svými stroji postavit logistické zabezpečení vojenské 6. polní nemocnice. Tato ordinace má fungovat hlavně jako odběrové místo a dále nabízet služby standardní pro ordinace praktického lékaře.

30. března 2020 bylo mimořádné opatření, způsobující uzavření oblasti, zrušeno.

Dle tiskové zprávy Armády ČR z 25. března má převoz zdravotnických pomůcek na starosti logistický pluk z Pardubic (14. pluk logistické podpory). Ten se skládá z posádky v Pardubicích (zásobovací prapor), posádky v Klatovech (prapor oprav) a posádky v Lipníku nad Bečvou (zásobovací prapor). Podle této tiskové zprávy se do přeprav zapojilo od vyhlášení nouzového stavu přes 200 vojáků.

V souladu s výrokem bylo povoláno v přímé souvislosti s opatřeními souvisejícími s pandemií onemocnění COVID-19 nařízením vlády č. 83/2020 Sb. ze dne 15. března 2020 přibližně 2 100 vojáků v činné službě.

Citace nařízení vlády č. 83/2020 Sb.:

„K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob a pro naplnění bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 se povolává nejvýše 2096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy České republiky.“

Posílit Policii ČR při opatřeních na hranicích bude na základě proběhlých jednání připraveno až 2100 příslušníků Armády ČR. V pondělí vláda schválí příslušné nařízení a poté dojde k nasazení vojáků. Konkrétní počty se budou upřesňovat na základě požadavků.

— Lubomír Metnar (@metnarl) March 13, 2020